Už rozumím. Uvedené platí o nástavku vysokém 15,8 i když mám tak široké prkno je lepší ho rozříznout a slepit. U 10 cm se to nezkroutí a pro jistotu nařízněte podélně prostředkem do max ⅔ výšky prkna. Jestli na horní i dolní rám bude prkno tlusté 20 mm, nařízněte ho uprostřed na levé straně do hloubky asi 12-13 mm po celé jeho délce. Každé prkno jeden řez. Levá strana bude pak přilepená k PS a drážka se ztratí a i když někde vidět bude, nic se neděje - není to nábytek. Ale úplně přesně nevím co děláte, já dělal rámy pro samonosný extrud 30 mm a jasně jsem psal, že je v tom tak strašný hnojník celý rok, že už nikdy více a úly letos definitivně vyřadím. Na vašem místě bych se nevysiloval hloupostmi a naučil se nejdřív včelařit v tenkostěnných nástavcích. Co máte rozdělané odložte a dodělejte za pár let. Nejspíš uvidíte, že dělat silně izolované úly není na nic potřeba. Metodika Blaník jasně počítá se zužováním a tudíž se dovnitř tenkostěnáče vkládají buchty a BP a tím se vlastně vkládá izolace na kritické asi 3 měsíce. Tahat se i zbývajících 9 měsíců s humpoláckým izolovaným úlem by se mi nechtělo. Něco jiného je, když takové úly mám po předcích.
Martine, zopakuju vám to. Vysilujete se s nesmysly, v izolaci úlové stěny umění včelařit vážně nespočívá. Radši bych dělal rámky, tenkostěnné nástavky z prken, blinovky, buchty, dekly a dna. Já vyjmenované furt nestíhám. Už několik let rámky kupuju, nemám čas se s nima crcat a taky materiál není k sehnání. Tedy dobrý materiál na rámky.
Mám už na to materiál tak ho chci využít akorát mi to překáží a říkám je to pokus. Podle mě jde vytvořit úl z xpx o dostatečně tloušťce izolace, aby nevznikl tepelný most a tím obrovská vlhkost čili hnojník. Čas ukáže. Ještě mám poslední dotaz. Dřevo by mělo schnout jak jste řikal venku ve štosu přikryté atd. Mám na půdě asi 20 let stará prkna a smozdřejmě i prkna co schnou venku. Ty z půdy raději nepoužívat že? Děkuji vám všem za rady.
Martin nevyrábal som spárovku, a tak ťažko radiť, ale jedno sa dá poradiť….
urob pár úľov rovno s dosky napílenej na 10cm, odrezky zlep, urob spárovku a z tej napíľ znovu 10cm na druhú polovicu úľov.. po lete a zime budeš mať dostatok skúseností aby si radil ty nám …😉
Pane kolego, patrně nechápete dobře o čem je řeč. Mám názor a určitě se nemýlím, že úl se nedělá na zkusmo, je nutné, aby byl dobrý a správně fungoval hned na první dobrou. Jinak ho nevyzkoušíte když se zkroutí, bude se třeba kolíbat přes roh a včely si budou chodit kudy se jim zamane. Ne, úl se MUSÍ podařit hned na první pokus a žádné srovnávání kvality s paskvilem nejde v praxi provést.
Přidám příhodu. Jeden můj kámoš má bratra vyučeného truhlářem, jsou výrazně mladší než já. Dělal si úly, tenkostěnáče a já mu vysvětlil, že se nesmí moderně prostřídat strany ve spárovce, ale že se MUSÍ prkna spárovky PRO ÚLY orientovat vždy tak, že pravá MUSÍ z nástavku ven. Neposlechl a udělal to jak mu vyučený brácha řekl, že prý prostřídání stran eliminuje všechno kroucení. Když jsem se ohradil, kamarád mě utřel, že víc věří vyučenému než mě nevyučenému truhlářem.
Na tomto kámošovi (je to jediný chlap s touto vlastností, kterého znám) je skvělé, že když udělá kravinu, nemlží a přizná to. Po asi roce či dvou přišel, doslova se drbal na hlavě se slovy: “ty vole, že sem tě neposlech!” Nástavky se mu rozpadly, zkroutily a prkna se roztrhala. Byla to drahá zkušenost, stačilo by poslechnout. Ne mě, ale staré mistry, já to nevymyslel.
Když se kdokoli z vás, kdo to tu čtete, podíváte na cokoli starého, vyrobeného tak do roku 1970 a spíš staršího, bude vše mít dřevo orientované bez jediné výjimky jak tvrdím, tedy pravou ven. Když říkám všechno, tak tím myslím VŠECHNO! Dveře z kuchyně do chladné chodby, pak ty venkovní budou mít pravou ven z baráku, dvířka i stěny staré almary, komody i šuplíku, VŠEHO mají vždy dříví orientované pravou ven. Dokonce i okenní rámy a i špalety. Dokonce i prkna vrat u stodoly a přitom nejsou lepená a jsou mezi nimi škvíry.
A proč je tomu tak? Staří neměli na lapení mnoho století nic jiného než kostní klih a ten ve vlhku nedrží. A tak MUSELI podřídit vše, co dělali, základním přírodním zákonům. Nyní jsou lepidla tak skvělá, že když by někdo chtěl roztrhnout slepené, praskne to vedle, ne ale v lepené spáře. No a truhláře dnes učí (kámošova bráchu před 35 lety) vyrábět věci do interiéru a ne ven. To je jedna věc. Druhou pak je nástup laťovek a pak dřevotřísek, ty se objemově nijak nemění a pak může z těchto materiálů dělat nábytek i nevyučený nádeník, tam není co pokazit.
Ale kdo chce kam…
Prkna z katru jsou nařezána z mokrého dřeva. Je tedy logické je dávat pravou stranou ven, jelikož se v suchém počasí prostředek vyboulí pravou stranou ven a až zaprší tak se zase narovnají.
Srovnávat malou tenkou spárovku pro tenkostěnný úl a velkou tlustou spárovku je zavádějící.
Nechtěl jsem toto hyperstručné a tudíž nicneříkající vyjádření, patrně mladého vyučeného (moderně vyučeného) komentovat. Nedá mi to ale.
Dříví ve štosu se musí vždy ukládat pravou nahoru. To proto, že se prkno (i fošna) vyboulí a protože se nechává jedno léto do štosu pršet, voda pak stéká z jednotlivých prken. Když by byla prkna opačně, vytvořila by naopak žlábky, v těch by stála voda a prkna by začala hnít.
Další poučka, kterou se nejde nikde dočíst. Dříví musí schnout (smrk, borovice, modřín, jedle) asi 1 cm jeden rok. Tedy coulka musí ležet ve štosu nejméně dva a půlk roku od pořezání. Jinak se bude kroutit, trhat, sesýchat. Seschnutí dělá až 10% a to je obrovské číslo!!! U 10 cm prkna může dělat až 10 mm a tedy se prkno “smrskne” z 10 cm na 9!!!!!!! V praxi je to vždy méně, ale významné to je vždy. Proto nařezaná coulka dá po vyschnutí necelých 23 mm a udělat z ní spárovku na desku 20 mm je na hraně nemožnosti. Dělám to tak, že je vnější strana = pravá lícová a na vnitřní straně (dovnitř nástavku) je některé prkno hrubé, málo ohoblované, často s malými oblinami (laciné tzv “boční” dříví). Včelám to nijak nevadí, nástavek vypadá skvěle a bylo použito nejlacinější myslitelné řezivo.
No a ještě radu, která je už také dávno zapomenutá. Když není k dispozici dostatečně dlouho atmosféricky vysušené dříví - uměle sušené se na úly nehodí vůbec!, dá se příroda obelstít následovně.
Prkna (fošny) se v nepřikrytém štose prolívají vodou ob několik dnů, v letních vedrech i 2x denně. Pak jsou prkna použitelná i za jen půl roku od pořezání ze syrové kulatiny. Předkové to dělali tak, že prkna přivázali na kant do dřevěného plaňkového plotu a když nepršelo, polévali je nejméně ob den vodou (úkol dětí, ty měly času i elánu dost). Pak je dříví (coulka) použitelná i jen za půl roku naprosto spolehlivě. (bylo-li káceno a řezáno v zimě)
Málokdo bude popsané finty dělat. Jen mám za to, že je potřeba sdělit mladým, co zjistili předkové v dobách, kdy žádné umělé sušení dřeva nebylo k dispozici. Kdo chce úly aby vydržely 50 a více let, musí dodržet popsané postupy. Pak je nutné si uvědomit, že sušárny suší dříví na 8% pro interiéry, ovšem na úly, stojící venku, je nutné použít dříví vzduchosuché s vlhkostí asi 12-14%. Poslední větou je řečeno vše podstatné.