Sněhové vločky

Doron:

Myslím, že při kočky je opravdu nepřirozené být uvnitř, mnohem nejpřirozenější než pro psa.

Nikdy jsem takové “ zlobení”, jako např shazování věcí u našich koček nezažila . Co jsem ovšem zažila, bylo nošení živých myší do domu, taky nic moc….

Hele já nevim….náš kocour, sice panelákový, ale na noc chodil ven…klidně bych řekla, že měl režim “když si mňouknu, tak mě vypustěj a když chci domů, tak buď čekám, jestli pro mě někdo nepřijde, než půjdou ty moje holky spát a nebo si vyčíhám nějakýho souseda a ten mě pustí…vyveze výtahem do mého patra a tam už si zamňoukám a zaškrábu” a shazoval věci běžně a ještě bych řekla s tím vyzývavým pohledem….

No a stejně shazoval.

Naopak můj peršan, ten ven nechodil…dostala jsem ho už jako dospělce, zkoušeli jsme, ale venku se mu nelíbilo…ještě tak čučet z okna a nebo z balkónu…a to bylo zlatíčko…nic neshazoval, nic nedrápal…

No prostě nevím, jestli je to vysloveně tím, že je kočka čistě domácí…spíš mi to přijde, že to je kočka od kočky.

No jo, já mnohokrát psala, že můj byt je squat…😔

Papíry jsou prostě všude…nevím, co mě bude čekat teď. Zabezpečení proběhlo už milión jedna a stejně vždy nějak vyhmátne k něčemu důležitému se dostat. A protože jej znám, tak vím, že kdyby neměl papíry/dokumenty, “mstil” by se možná ještě na důležitějších věcech. Já to, Evi, psala spíš ze srandy. Jako jo, štve mě tím…ale je to moje vina…takže stejně pak vynadám sobě.😀

😀😄👍

Jéé, já už málem zapomněla, že máme kocoury se stejným režimem…😄

Teda Fido samozřejmě trpí, když si dovolím na pár dní odjet… Protože dveřníka mu teda nikdo z mých přátel holt nedělá.🤣

Fikovnice:

No jo, já mnohokrát psala, že můj byt je squat…😔

Papíry jsou prostě všude…nevím, co mě bude čekat teď. Zabezpečení proběhlo už milión jedna a stejně vždy nějak vyhmátne k něčemu důležitému se dostat. A protože jej znám, tak vím, že kdyby neměl papíry/dokumenty, “mstil” by se možná ještě na důležitějších věcech. Já to, Evi, psala spíš ze srandy. Jako jo, štve mě tím…ale je to moje vina…takže stejně pak vynadám sobě.😀

 Nabízím řešení….nech si udělat klec nebo voliéru a tam teda nebudeš zavírat kočandy, ale budeš tam mít psací stoleček a lejstra.

 Já defakto tento obrácený systém dělala se štěňaty…měla jsem klec na psy a do té jsem ale nezavírala štěnítka, do té jsme zavírali naše boty, aby se k nim piraně nedostaly.

….no jo no🙂

Buggyra:

V bytě 1/1 má Kocour k dispozici jen 1. Druhá 1 je moje, zavříno, vyřízeno. Tam můžu mít hraček, klávesnic, papírů, nezajištěných otvíracích skříněk a šuplíků a vochcávacích hadýrků kolik chci a dokud nenechám otevřené dveře, nic se nestane. Když nechám otevřené dveře, tak najdu vyleželý důlek v peřině 😂

Sousedi měli kočku Mindu a nedá se říct, že bychom se s ní nějak kamarádili. Mamka jí neřekla jinak, než “ty potvoro” a vyháněla jí od nás ze zahrady. Přesto, se stalo a ne jednou, že jí našla u nás v ložnici v peřinách, jak se tam spokojeně rozvaluje. Jo to ona pak vypálila a zase metla domů, ale nějak odmítala fakt, že není vítána. Zřejmě zkoušela mojí mamku zlomit a makala na tom asi 18 let. Vtipná byla, když měla koťata a nešla je ukázat nikomu jinému, než té mé mamce a dmula se u toho: “Hele, vím, že mě nemáš ráda, ale koukej, co mám." Je fakt, že s koťatama jí mamka ze zahrady vyhnat nedokázala 🙂.

U mě tak skončila Winka. Jméno má od slova win, vyhrát. Dlouho jsem ji nazývala Vlezkou. Vlezla ke mně oknem, dveřmi, bylo jí to jedno.  Ale já ji nechtěla. Prostě Vlezka.

Myslela jsem, že je to kočka sousedky.  Už jsem jednu sousedčinu kočku v tu dobu měla. Když jsem nahlas přemýšlela, že si asi pořídím nějakého mazlíka, sousedka navrhla, že bych si mohla vzít její Šíšu. Že se nesnáší s dalšími kočkami. 

Dala jsem si čas na rozmyšlenou. Šíša hovor vyslechla a žádný čas mi nedala. Ještě ten týden jsem ji našla sedět na spodním schodu venkovního schodiště, kudy se jde ke mně. Druhý den seděla na horním schodu. Třetí den šla zkontrolovat byt, na chvilku si lehla na gauč. A čtvrtý den už se tam rozvalovala. Pátý den mi dovolila, že u ní můžu zůstat bydlet. Hodná holka, byla jsem ráda, že mám ještě kam složit hlavu.

Šíša opravdu neměla pěkný vztah k dalším kočkám, tak jsem Vlezku z bytu vyháněla. No, stejně se u mě objevily další dvě kočky. Jednou v prosinci krátce za venkovními dveřmi zamňoukalo cosi vyzáblého na kost. Podle veterináře ten rok narozené kotě, nemělo ani 1,5 kg. Bylo 5 dnů v teple, hlazeno. Pátý den odpoledne jsem sledovala zlepšení stavu kotěte. Šestý den jsme měli jít na kontrolu. Noc před kontrolou zemřelo.

A Vlezka se furt snažila vecpat se mi do bytu. I na jaře březí. To jsem teprve promluvila se sousedkou o Vlezce a zjistila, že to není její kočka. 

Porodila venku na zahradě. A ukázalo se, že Šíša opravdu nemá ráda jiné kočky. Vyrazila jednomu jejímu kotěti oko, když zkoušelo kolem ní proběhnout do bytu. Spíš mi připadalo, že kotě do rány vběhlo. No, jak by dopadlo jednooké venkovní kotě, které ještě nemělo čas na odstav.  Navíc jsem na vině byla já, respektive má kočka. Takže jsem zalarmovala další sousedy (nemám auto) a jeli jsme během chvíle v neděli večer 25 km na pohotovost. A od té doby mám Piráta. Je to sice kočka, ale černá a jednooká, takže když po mě chtěli na pohotovosti jméno, byla volba jasná. Operaci Pirát přežil. A i když věkem nebyl čas k odstavu, musela jsem ho od Vlezky odstavit, bo koťata měla infekci.

A tak jsem měla Šíšu, Piráta a vyháněla z bytu Vlezku. Šíša zemřela, Vlezku jsem už nechala u sebe a tím se z ní stala Winka 😀 Pirátovi bude letos 7 let, Wince nevím kolik.

Pirát je slečna dle mého gusta: černá hlava, bílé fousky. To se mi moc líbí. 🙂

Vlezka…Šutříku, pomóóóc, opět jste mě pobavila 🤣 a vyloudila úsměv na tváři!!!👍

Šutříku, krásný příběh a krásný Pirát! Na kráse mu to nijak neubralo! 

Moc hezké počteníčko, no a asi takovým přístupem i já mám tou lávky kočičky u sebe. Zatím musí být venku páč jen chalupaříme ( to je jen ježdění na víkend), ale až budeme na stálo tak volba padla, že dvě nějaké budou naše.

My měli jednookého Jeníčka. Než ho soused otrávil.

Jeníček, protože Jan Žižka 🙂

Zřejmě při hře s koťaty mu někdo oko škrábnul.