Začátečník, prosba o radu

A není to jen tady, to je v práci a kdekoli jsou lidi kteří něco dělají kolektivně, své průsery tají a schovávají pod kolektivní vinu a na šikovném člověku visí spousta přívěšků, černých pasažérů, kteří nevděčně berou, ale hledají na vás chybu aby vás mohli pomluvit a nepřipadali si tak moc hloupí. Když nevděčně berou to je lepší případ, někdo je tak blbej, že neumí ani brát, tak aspoň háže klacky pod nohy. Ale pozor oni mají pravo na svůj “důležitý” názor protože názor blbce má v demokracii stejnou váhu jako názor vzdělaného člověka a blbců je většina a tak se mohou dohodnout, že oni mají pravdu, ve skutečnosti jen papouškují lež aby umlčeli neoblíbeného člověka. Pak je to otázka psychické odolnosti a nadhledu zda inteligentní  člověk vůbec dokáže vylézt z baráku, přežít cestu autem nebo se konstruktivně bavit s tuctovými jelity aby z toho měli pocit že jsou taky chytří a neurazili se 🤣

Tohle je dobré fórum, aspoň já jsem si tady mezi blbce nikoho nezaškatulkoval a takový ty anonymní výkřiky utichly stejně rychle jako přišly.

Tome, zaregistroval jsem se, ale přimlouval bych se za ostatní, abyste toto fórum neopouštěl. Na druhou stranu chápu, dal jste toho hodně a nemáte potřebu se s nikým dohadovat. Budu rád, když se budu moci čas od času na něco doptat.

V předchozím příspěvku jste mě varoval, že kdo dřív měří nežli věje, …. . Zítra odjíždím na dovolenou a doufám, že až se příští víkend vrátím, budou všechny 4 medníky plené (3 už jsou) podle přísloví čím blbější sedlák, tím větší brambory a já budu zase moci něco vytočit🙂. Snůška pořád je, včely ani v těchto vedrech večer nevyléhají a ještě kolem deváté večer se mnoho včel vrací. Nádherně to voní i několik metrů od úlu. Kvete lípa, ale myslím, že jste psal, že u vás nemeduje. U nás to asi bude podobné, místní včelař mi říkal, že měl lipový med snad třikrát a to včelaří 50 let. Na lípách jsem včely viděl, nevím, jakou má lipový med barvu, ten co teď nosí je tmavší.

Díky.

Nepodceňujte se, to o velkých bramborách je pravda jen z části. Jsou lidi, že mají - obyčejně neprávem, o sobě velmi vysoké mínění a myslí, že mají na rozum patent. Těm se poradit nedá, většinou ani radu nehledají, někteří pak jak píše Javali aspoň nasírají ty kreativní. Pak jsou další, kteří nechápou i kdyby se jim něco destekrát vysvětlilo. Pak jsou lidi jako vy, Roman a někteří další, kteří udělali přesně to, co měli, co bylo v metodice a nepřidali k tomu nic svého a výsledek se pak nemohl nedostavit. To je váš případ. Přesně to celou dobu tvrdím já: Nejdřív se nauč do detailu přesně co ti říkám a až to zvládneš jako já a ostatní Blaníkáři, pak s částí vč experimentuj a zkoušej. Já nebyl chytrej hned (kdo ví, jestli jem teď, někteří si to nemyslí), přešlapů bylo za ty roky spousty. Lidi už to tady dostávají jako na podnose hotové, čisté, laciné - přešlapy jsou vždycky drahé, protože vývoj čehokoliv je vždy velmi drahý. Včelařskou provozní metodu nevyjímaje, americky se tomu vzletně říká know-how a jen málokdo to dá zadarmo. A i když jsem to dal komplet, pořád někteří tápou, nevěří a zhlížejí se raději ve vědeckých studiích, v u nás nevhodných úlech (obecně nevyspěle špatných - tragicky zastaralých), protože sousedovo švesky sou dycky lepčí voe čoveče!  Potřebují nějakou pr.el, kam by mohli nadšeně vlézt. Nejřív Rakouská, pak Německá, Sovětská a nakonec jim v Americe oranžový zblkloun pr.elí ucuk a oni jsou z toho hin. Myslím ten poděs, co vystřídal senilního votroubka s plínkama.

Tak jo, to je každého boj.

----------------------------

Jo a připomínám, když vytočíte před dovolenou, naplní vám ty bedny za týden znova, když to neuděláte, doplní jen tu jednu. I o tom tady jasně píšu a i Goro to potvrzuje. Jsou včelaři, kteří odtáčejí co 2-3 dny po pár rámcích. Když si to tu nastudujete, najdete vysvětlení podle několikrát opakovaného pokusu Sovětských vědců z padesátek o stimulaci vč pachem plných a pachem prázdných souší.

I já to tu píšu. Jedno stan bez snůšky, druhé o 800 m dál jakbysmet a třetí 2.500 m od prvního snůšku má. Nechápu a jen fascinovaně, už přes 60 let žasnu…

------------------------------

Někde tu vysvětluju pokus, myslím Německý z padesátek, jak někdo rozmístil v lese na svážnicích v odstupu cca 50 m stovky vč, vždy po 3-5 úlech. Les zhruba stejný, rovina, monokultura. Rozíly ve výkonu i stovky %. A včil mudruj jak říká část Moravy. Snad geopatogenní zóny, nebo něco jiného? Dodnes vědcostuti řeší jak vyzrát na roztoče, případně jak věznit matku celou zimu a jak brát včelám plod a další nesmysly, třeba jek je týrat kyselinami a dlašími dryjáky, ale přijít například na toto se nesnaží nikdo.

Lipový med chutná podobně jako oslazený lipový čaj, barevně mi přijde světlejší a po akátovém medu mně osobně chutná nejvíc. 
Osobně bych vytáčel až po dovolené, alespoň já to tak u většiny včelstev udělám a vytočím je až koncem července. Chci mít jistotu, že včelstva budou mít dostatek medných zásob pro krmení zimní generace a zimování čistě na medu. Představa, že jim místo medu nacpu cukr se mi příčí. Tento rok je tolik medu, že jsem kmenovým odebíral rámky pro oddělky. Zatím jsem použil jen 1 kg cukru pro oddělek ve kterém vázla stavba a pomohlo to. Většina zná: ”Dej krávě do držky….”. Jen to málokdo dodržuje. 
Tomu oddělku jsem cukerný roztok obarvil, jsem totiž zvědavý, jestli při přidání nástavku tyto obarvené zavíčkované zásoby přenesou z plodiště nahoru do medníku. Stalo se mi totiž, že jsem po odkvetení akátu přidal oddělku nástavek  a akátový med, který už byl dole zavíčkovaný, se v novém medníku, objevil. Chuť akátového medu pozná každý.  Proč by se to potom nemohlo stát na jaře s cukernýma zásobama a prvním medníkem. Chci pro sebe a rodinu maximální kvalitu a ne med s byť 1% cukru.

Velcí hrdinové, kteří se proti mě vymezili a odmítají komunikovat, protože nehodlám zpívat progresivistickou liberální písničku, vás, milí začátečníci nevarují a nechají vás ve štychu když je nejvíce potřeba něco udělat a varovat méně zkušené. Nevím o co jde tady na CHZ jim, mě jde o pomoc začínajícím.

U mě vč začala hladovět a doslova před očima mizí dosud nevytočený med.

ZAČNĚTE BLESKURYCHLE KRMIT!

Dostal jsem SZ, kde dotyčný píše, že mu mizí z úlů med před očima. To samé Javali, možná sdělí, kolik mu z devíti medníků plných medu zbývá teď. Jestli to včas nevytočil.

-------------------------------

Takže:

- Medníky se redukují, podle jejich obsednutí, neberou se ale všechny naráz.

- Krmí se skrz medníky, bez obav, že by do medníků dávaly cukr, ten si po půlce července už přednostně ukládají - stejně jako případnou snůšku, nejprve nad plod na vysokých rámcích a až případné přebytky by dávaly do medníku. Než k tomu může dojít, opět ubyde včel, třeba za 6-10 dní se už může zrušit další medník.

- U míry vysoké 30 není KK potřeba (kdyby začala pozdní snůška je možné jeden NN na VN nasadit), vč bohatě vyzimuje na zásobách na vysokých rámcích. Jen KK se zásobami, v půlce září podhozená pod VN, je lepší. Nikoli však nezbytná.

- VN se ale nesmí “ulít”, nakrmit jen tak, aby na rámcích, kde je nyní ještě plod a kde bude zimní sediště včelstva, zůstal při dolní loučce na každém rámku prostor asi jako dvě dlaně s prsty.

- I kdyby došlo k ulití, vč zasedne v TL, proto jej nechává Blaník přes zimu, ale mohl by se už zrušit. Jenže pak je to nutné vyvařit a nebo sířit a starat se o dílo (a vyhýbat se mu ve skladu), které se už bude likvidovat. Takto ponechání TL (klidně přes zimu) je TL v další funkci = je pojistkou proti ulití. Může totiž na konci srpna i ještě v září přijít snůška a vč zalijí sediště.

- Pokud jsem na něco zapomně a je někomu přes toto varování něco nejasné, ptejte se tady, ne v SZ. Jde mi o to, abych případná vysvětlení neposkytoval jednomu, ale více lidem a také to tu bude i v dalších letech “viset”.

Júl/červenec je pre včelárov kritický mesiac a ak včelár doteraz ponechal včely “aby sa o seba postarali a len im zobral med”, rozhodne  v tomto mesiaci musí venovať viac pozornosti stavu v úli , prakticky  začína už nový včelársky rok a bude sa rozhodovať o tom ako včely dopadnú na v zime a na jar budúceho roku..

Včelár by mal o tomto čase sledovať minimálne tri veci - stav zásob, stav plodovania a nakoniec nemal by zanedbať ani stav klieštika (v ČR sledovať klieštika je  povinnosť zo zákona)

Na mnohých miestach momentálne nie je dostatočná znáška a včely začínajú mať problémy. Včelár by mal sledovať situáciu v medníkoch pretože ak včely nepokračujú vo viečkovaní nanosených zásob, asi nemajú čím doplniť poloplné bunky (teda znáška nepokračuje), ale ak  med s nezaviečkovaných buniek “zmizne”, teda museli ho včely stiahnuť do plodiska situácia sa komplikuje! V takomto prípade už to čo prinášajú lietavky nielen že nepostačuje na doplnenie medníka, to už včely nemajú čím kŕmiť plod! Včelár by mal okamžite odložiť medník a skontrolovať plodisko. MUSÍ vyhodnotiť stav zásob a množstvo plodu. Po slnovrate síce včely začínajú obmedzovať plodovanie ale včelár by mal nájsť všetky štádiá plodu, teda nielen zaviečkovaný plod a larvičky, ale matka musí v tomto období klásť ďalej vajíčka! Totiž včely keď začnú sťahovať zásoby z medníka do plodiska môžu situáciu vyhodnotiť ako kritickú , teda matka zníži počet kladených vajíčok, v kritickom prípade úplne prestane klásť! To že v medníku sú aj nejaké zaviečkované zásoby včely dobre vedia, ale to sú zásoby na zimu a sú “nedoknuteľné”.  Teda sú nedotknuteľné týždeň, max 10 dní!  V prípade, že včelár už zistí odnášanie zásob z medníka, ktoré už boli ZAVIEČKOVANÉ , tak nepostrehol “znáškové suchoty” už pred dvoma týždňami. Odnášanie pôvodne zaviečkovaných  zásob do plodiska totiž znamená, že príroda nedáva nič! No včely teraz MUSIA chovať “zimné včely” síce  v obmedzenej miere ale predsa len rozbehnú znovu  plodovanie aj za cenu riskantného použitia “zásob odložených na zimu”. Najhoršie je , že zníženie intenzity plodovania sa nedá okamžite obnoviť v prípade, že včely v prírode objavia nový intenzívny zdroj nektáru. Nábehová krivka opätovného zintenzívnenia kladenia vajíčok matkou je dlhá a môže sa môže stretnúť s augustovým skracovaním dňa, ktorý je pre staršie matky signálom, že treba kladenie začať obmedzovať.

Ako môže včelár zabrániť vzniku stresujúcich situácií pre včely? Podľa stavu znášky a stavu zásob v plodisku a medníku musí včelám pomôcť. Jednoducho nemôže dopustiť, aby situácia dospela do štádia, že včely namiesto nosenia medu do medníka ho začnú “vykrádať”! Ak včelár už zistí, že medník sa “vyprazdňuje” mal by skontrolovať plodisko a rozhodnúť sa pre ďalšie kroky. Tie sú pomerne jednoduché, vychádzajúc z minuloročných skúseností so znáškovou situáciou svojho stanovišťa a z predpovede počasia by mal odobrať medník a začať kŕmiť! Môže tým čiastočne situáciu ešte zachrániť! Zachraňovať situáciu  by však mal vopred, už pri znáškových medzerách v horúcom lete by včely mal “prikrmovať”, teda podnecovať malými dávkami krmiva aby včely mali aj keď malý ale dostatočný a pravidelný prísun potravy pre plod. Cieľom letného podnecovania je totiž udržať matku v kladení vajíčok aby sa zachoval dostatočný a neprerušený plodový cyklus potrebný na budovanie zimnej generácie. Súčasne sa vo včelách udržuje aktivita a ak sa robí podnecovanie rozumne, zabráni sa ním aj zbytočnému stresu či sliedeniu včiel a pokusom o rabovanie. Sú včelári, ktorí podnecujú kmeňové včelstvá vždy po vytočení medu, aj počas miernej znášky, len aby matka po strate zásob neprestala klásť vajíčka. 

Čím podnecovať? Odpoveď je jasná malými dávkami riedkeho cukrového roztoku alebo iným zdrojom sacharidov (med, medocesto, cukrocesto). Menej jasné už je ako zabezpečiť, eliminovať riziká letného podnecovania, ak sa totiž robí nesprávne, môže samotné podnecovanie vyvolať na včelnici rabovku a môže dôjsť „znečisteniu“ medu v medníkoch pridaným cukrom.  Sú včelári, ktorí preferujú medocesto, či cukrové cesto, včely totiž z neho odoberajú len množstvo potrebné na chov plodu, je teda minimálne riziko ukladania cukru do medníka a tiež ho spotrebúvajú len do doby kým neobjavia nový zdroj znášky z prírody. “Bezpečné” podnecovanie cukrovým  roztokom vyžaduje trochu skúsenosti lebo včelár by mal pridať len  také množstvo roztoku, ktoré včely spotrebujú na odchov plodu. preto je dôležitá tá kontrola množstva otvoreného plodu a podľa  množstva otvoreného plodu a sily včelstva  odporúčam každé dva dni pridať 0,2-0,4 l roztoku. Jednorazové pridanie väčších objemov včely bez problémov v beznáškovom období odoberú, ale automaticky časť „znášky“ uložia do medníka. Pridanou invertázou od včiel bude síce dochádzať k štiepeniu sacharózy v bunkách ale moc by som sa na to nespoliehal.

teda sledujete v lete stav vašich včelstiev a reagujete včas a tak aby ste ich úspešne previedli do ďalšieho roku 😉.

Zdravím, moc děkuji za informace ke krmení! Od nějakého 5. července u nás asi již nebyla nijak významná snůška. Po návratu z dovolené jsem zjistil, že v mednících spíš ubylo, než aby doplnily, co chybělo, tak jsem minulý víkend začal krmit. Všem jsem podal po 5 kg cukru v roztoku 1:1 a po 48 hodinách opět stejnou dávku. Mám tedy v každých 10kg. Všechna včelstva to měla po 24 hodinách vybrané, jen jedno se s tím trošku crcalo, tak dostalo v druhé dávce jen asi 2 kg. Nakrmil jsem “naslepo“, bez předchozí kontroly plodiště. Nebyla snůška, včely dost slídily a já měl strach se v nich vrtat, abych si nezpůsobil nějakou rabovku. V posledních dnech se zdá, že se zase nějaká snůška rozjela. Dnes kolem poledne se ty nejsilnější mohly ztrhat – viz foto. Taky nosí hodně pylu, hlavně po ránu, jasně oranžové a světle žluté barvy. Dnes jsem je zkontroloval, všechny mají v plodišti zásob dost, spíš víc než míň, plodu myslím hodně, pylu taky. Medník je u jedněch jen asi z 1/3 plný, u ostatních víc než z poloviny, někde z 2/3 až 3/4. Teď nevím, jestli mám pokračovat v krmení. Určitě bych už nedával velkou dávku. Mám jim dávat třeba 2l roztoku 2x týdně, nebo pár dnů počkat? Mám strach, aby neulily plodiště a neomezily matku v kladení, zvlášť když nějaká snůška asi je. Předem děkuji za radu, zase vás nechám chvilku vydechnout🙂.

Neulijí, mají přece KK nad VN a i do TL umí dávat přebytky. Ulití hrozí koncem srpna a v září.

Malé dávky jsou podněcování a rozjede se plodování a to už teď úplně nechceme.

Med jste měl z medníků vzít všechen, nad plodem a v rozích vysokých rámků měly (mají) jistě dost (protože TŘICÍTKA) skutečného medu. Ten bude na jaro, zimu přežijí na cukru.

Tady by mě ale velice velmi zajímal názor pana kolegy Gora, zda potvrdí, co myslím já.

predpokladám že medníky si dal z úľov preč…súhlasím s Tomom že po tom zakrmení nie z dôvodu “ulití” ale z ostatných dôvodov by som v “podnecovaní” momentálne nepokračoval, najmä ak píšeš že sa rozbehla nejaká znáška … keďže si nosia dostatok peľu, a majú aj podnecovaciu znášku a zásoby v úle ktoré si dal sú v dostatočnom objeme  v úli, ponechal by som ďalšie zásahy s kontrolou a dopĺňaním zásob na koniec srpna či začiatok září..

Děkuji vám za odpověď. Budu vám věřit, snad nejsou blběny a plodiště neulijí. Dal jsem pro jistotu dnes ještě 3 kg, kromě těch, co měly KK ze 3/4 plnou. Prozatím s krmením končím. Kontrolu udělám, až budu dávat gabon, tady někdy v polovině srpna. Snad je to tak správně.

Je nutné něco vědět. Letní pařáky kolem 30 a víc hodně ničí ve správných úlech správně vedená včelstva (žádná očka, žádná síta místo den, malá česna max 15-25 cm2). Letos nám ovšem příroda nepomáhá, je chladné léto. Proto je nutné dát Gabon raději dřív, klidně hned ještě v červenci. Brouci vč nejspíš nezabíjí, mohli by ale oslabit zimní dlouhověkou generaci.

Ještě je červenec a případné ulití hrozí za dva měsíce, nyní prostě krmte bez obav, proplodují to, právě nyní tvoří zimující generaci a budou jí tvořit až do konce srpna. Jestli teď nebudou mít dostatek až nadbytek, udělají zimní včely takové, aby vyšly. Bludy o červnové zimní generaci jednou pro vždy zapomeňte, to jsou hlouposti, stále opisované těmi, co to neumí a neumí pozorovat a správně vyhodnocovat to, co se ve vč děje. Logika = zimní včely musí vydržet do začátku až do třetí dekády května, fakt někdo věří, že by zimní včely žily 11 měsíců? Nebo i jen 10?

Jedna věc mi na Gorově odpovědi nesedí, napsal to, asi kvůli stručnosti, velmi nešťastně. Medníky jste doufám nezrušil, jak píše Goro. To nesmíte, hrozí vyhnání nejmladších včel, tedy těch, co mají převést vč přes zimu. Psal jsem vám, že se medníky ruší POSTUPNĚ, tak, jak včely ubývají. Psal jsem také, že včely nejsou blbé a krmení do medníků neukládají, nejprve se zabezpečují na zimu a právě teď překrývají zásoby pylu, které si uložily do věnců kolem plodu medem, nebo cukernými zásobami. Nezkušení a hloupí (hloupými myslím autory “odborné” literatury, kteří stále papouškují nesmysly) si potom myslí, že ve vč pyl není, ale on tam je, jen zmizí pod zásobami, které vč zavíčkovává právě v této fázi podletí a ještě později. Zamlčuje to i ten, co potřebuje prodávat těsto s náhražkou pylu pro jarní rozvoj!!!

Naučíte se rozpoznávat bludy od reality, u vás o to nemám obavu, ani u Romana a dalších, i uražené drvodělce to myslí dobře. Někomu ale reálně hrozí, že uvěří hochštaplerům. 

Nedávno jsem slyšel teoretizovat jednoho starého šikovného dědu z Ruska o dlouhověkosti včel a vysvětloval to dostatkem mateří kasičky, aby jí nebylo jen pro mladý plod, ale jejím nadbytkem se nakrmí i čerstvě vyběhlé včely a tím se “vylepší”. Pak mě napadá teoretická otázka pokud matka díky kasičce žije až 5 let, jak dlouho by na kasičce mohla přežít včela? Ale myslím, že to prodloužení života a hlavní role kašičky se dost nabízí.

Moc děkuji! S tím gabonem mě to nenapadlo, dám ho tedy už teď v červenci. První větu jste napsal trochu nešťastně, ale pochopil jsem, že letní pařáky ve správném úlu ničí kleštíka, ne včely.

Ještě jim tedy jednu dávku, řekněme 3 kg, dám. Něco málo v medníku měly + 16kg cukru by snad zatím mohlo stačit. Ano, medníky odebírám postupně, na těch nejsilnějších mám 2, ten poslední zatím vzít nešel, včel je pořád hodně. Ještě jsem se chtěl zeptat, zimujete na 10 rámcích ve VN (kvůli fumigaci). Kdy prosím odebíráte ten jeden rámek a který?

Ano, napsal jsem to nikoli nešťastně, ale hlouopě, věta byla dlouhá a já jí zkrátil tak, že z ní vyšel nesmysl. Omlouvám se. Píšu bez konceptu “z voleje”, pak mi vycházejí velomi rozvité věty, protože dávám na "papírů myšlenky tak, jak mi běží hlavou. Pak se už při opravách soustředím na pravopisné chyby a holt mi někdy uteče, že věta nedává rozumný smysl. Obyčejně to ale pochopit jde.

Jedenáctý rámek vyndavám při poslední prohlídce na přelomu 9/10 měsíce.

--------------------------

Javali. 

Váš příspěvek, citace ruského dědy, je tak zajímavý, že žasnu, jak velký smysl dává. Má jen tu vadu, že to nenapadlo mě.

Neznám všechny vědecké práce, to ani nejde, myslím. Taky je (vědce i jejich studie) poslední roky dost bojkotuju, už jim nevěřím, zvětšiny hluboce bádají nad úplně zbytečnými věcmi, které pro praktické včelaření nemají VŮBEC ŽÁDNOU CENU. Tudíž třeba to o mateří kašičce není výmysl starého Rusa, ale prostě na to přišla věda. Ono by to dokonale vysvětlovalo ohromnou záhadu dlouhověkosti zimních včel. Patrně ty včely nebudou krmeny přímo mateří kašičkou, jen vylepšnou včelí, právě tolik vylepšenou, aby včely přežily dlouhou zimu. Včely krmené mateří kašičkou v dospělosti se stanou trubčicemi. Tedy aspoň si to tak vysvětluji já, asi jsem to v mládí někde vyčetl a věda to už třeba popřela.

Pro mě je to zajímavá myšlenka a dokonale by vysvětlovala tu, zatím vědecky neobjasněnou záhadu dlouhověkosti zimních včel. A opakuji, možná objasněná je, jen to nevím já. Ale co vím úplně jistě je, že i kvalita mateří kašičky kolísá. Mizerně živený odd téměř bez zásob udělá nouzáky s minimem mateří kašičky, mele z posledního a dělá si matku, která bude krátkověká, ale bude to matka a může dát oplozená vajíčka a mezitím přijde snůška a hojnost, kdy i oddělek udělá kvalitní matku. Pokud je tato moje úvaha pravdivá, pak také záleží na kvalitě krmerní a nadbytku snůšky v době tvoření zimní generace včel. Logiku by to mělo, ne?

Avšak cukr je jen náhražka, důležité je, aby včely pro plod zimních včel nalezly v úlech skutečný med a to je logicky na třicítce pravděpodobnější, než v raubsystémech 24 a NN systémech, nedej Bože OP, které je vymyšlené právě na vyrabování VŠEHO medu ze vč do mrtě! Ovšem zimování jenom na medu není šťastné, k tomu se vrátím jindy v jiném vlákně.

--------------------------

Někdy dlouho osiřelé vč, když už kladou trubčice, udělá matečníky, ze kterých se vylíhnouu jen trubci. To je jasné, když je vajíčko neoplozené. Pozoroval jsem několikrát stejně bohaté zásobení larvy mateří kašičkou, jako bývají zásobeny larvy matek. Zkoumal někdy někdo život a jeho kvalitu a délku ve smyslu délku říjnosti u trubců, vykrmených jako matky a vylíhlých ve svislých mateřích buňkách?

Jedna věc mi na Gorově odpovědi nesedí

Tom áno písal som stručne,pretože podrobne to bolo v príspevku o podnecovaní

Ale Jirka napísal “tak jsem minulý víkend začal krmit. Všem jsem podal po 5 kg cukru v roztoku 1:1 a po 48 hodinách opět stejnou dávku. Mám tedy v každých 10kg” toto už nie je o “podnecovaní” ale o “zakrmovaní”, to nie sú dávky ktoré včelstvo uloží okolo plodu na plodiskových plástoch…tu už nutne uloží cukor na každe volné miesto a ak sú medníky v úli tak cukor uloží do medníkov…

Nerozumiem čomu bolo v mojom komentári nejasné, keď aj vy ste mu radili vziať z medníkov všetok med..chápem správne, že spodný medník nad plodiskom sa pri Blaníku po vytočení  vráti aby uľ zostaldostatočne priestranný pre včely o tomto čase ( 60 cm - medník, plodisko, tlmič)?…to sú nuansy metodiky ale potom už ten nadstavok, ktorý bol medníkom sa nevolá meník ale KK a včely tam cukor ukladať môžu…alebo som zasa niečo nepochopil?…..

OK, vysvětlím.

Medníky po vytočení většinou vracím všechny, nebo místo 3 třeba už jen dva (podle kolik je v mednících včel) a to kvůli “vysušení” od zbytků nevytočeného medu. Do medníků totiž přijdou i rámky s ostrůvky zavíčkovaného starého medu a ne vždy je stíhám odvíčkovat. Pod víčky je ale tuháč, většinou květový. Nestíhám hlavně proto, že odvíčkovací stroj pak při vytáčení pohodlně odvíčkuje všechno a pak včelstva tyto zybtky vyčistí. Není nutné aby to bylo suché, hlavně se o dílo nemusím starat proti zavíječi, postarají se včely.

Když beru poslední med, příklad: 

Vč mělo 3 medníky, VN a pod ním TL. Už doma si připravím nástavky s nějak nevyhovujícími rámky. Někdy přece jen něco matky zakladou, ale většinou i panenské rámky stárnou, tmavnou a při borcení v medometu a jiné manipupaci si je sice včely opraví, ale už mohou obsahovat trubčinu a nebo buňky, kam by trubčinu mohly dát. A to láká zjara matky do medníků. Zrovna tak nemilosrdně ruším dole nedostavěné polorámky (v dírách by uděšlal trubčinu), ale ty už vůbec nemívám, jinde vysvětlím jak na to. Jak má vypadat medníkové dílo je vidět v mém článku o medu ze zakladených plástů. Taky je tam vidět z jakých rámků včelaři med vytáčejí.

Takže. Na VN vrátím 2 NN ze tří a přímo na VN přijde to horší dílo, poškozené, určené na vyřazení. Tak já vystrojuji KK. Jenže mám dílo tak skvělé, že není poškozených a ošklivých rámků dost a tak do KK jdou plnohodnotné rámky. To je život. Metoda Blaník “trpí” absolutním nadbytkem prvotřídního panenského díla.

Vč už po půlce 7 měsíce slábnou a na vysoké míře 30, na 24 méně, je VŽDY na krmení místa dost. Jinde píšu, jak se včesltva už od slunovratu sama omezují pylem v kladení. Z 11 vysokých rámků bývá plod jen na 5-8, (někde i jen na 4), zbytek je pyl a nebo souše. Tam uloží krmení. Mám vyzkoušeno, že dávám dvě dávky po 8 l roztoku 1:1 v intervalu 24, lépe 48 hodin a tohle množství NIKDY do NN nad VN = tedy do medníku, tedy do KK ještě nedávají. Tady zopakuju fyziku: Smísením 10 kg cukru + 10 l vody vznikne 16 litrů (+ nějaké nesmyslné setiny) roztoku 1:1. Proto je 8 litrů právě 5 kilo suchého cukru. Na úl nakreslím křídou 8 l - a pak dělám čárky a vidím, kolik suchého cukru které dostaly. Někdo si třeba vymyslí jiné poznačení, mě vyhovuje toto.

Já to ale myslelo jinak, asi napsal moc stručně. Příklad:

Mám silné vč, na dně TL, na něm VN a na něm 3 NN. Včel je tak moc, že musím nechat všechny tři medníky, jen je vyměním za prázdné. No a krmítko dám nahoru na ten třetí prázdný NN a včely nikdy krmení neuloží do horních dvou medníků většinou ani do toho přímo na VN, tedy do KK. 

Ale už jen krmením asi včel ubyde, ubývají očividně po pár dnech. Když jsou horní NN už skoro bez včel, můžu je vzít. A nechám jen KK. Klidně udělám pauzu v krmení, nebo neudělám, spíš mám VŽDY problém krmením naplnit KK. Tu dobře naplní jedině když se vyskytne pozdní srpnová a zářijová melecitoza.

KK, pokud je plná - odd obyčejně zeslábnou a zimují u třicítky jen na VN, musí přijít pod VN, tedy mezi TL a VN a to od poloviny do konce září (když se nestihle i v říjnu lepší, než zjara).

Když se zjara tvoří nový TL, vč už má obyčejně postavenou první M a nebo dvě, dělám nový TL (konec března, začátek dubna = rozkvět špendlíků a třešní). Tehdy prvně po zimě rozeberu úl. Rámky v Tl jsou ohavně zčernalé, často eklhaftově plesnivé. Na prostředku ale vždy bývá jeden čistý, obyčejně jen jednou zakladený hotový trubčák (stačí postavený jen zpola). To je základ nového TLumiče a k němu další 4 SR. Vše se musí prostřídat (nazebrovat - jediné zebrování u Blaníku) s 5 dělničáky a to těmi, ze kterých během zimy včely nevynesly med nebo zásoby. Jak KK tak TL zažily léčení tvrdou chemií a tudíž UŽ NIKDY nesmějí skončit v medíkách!!!! Jdou na vyvaření. 

Přidám detail i pro ty, co nemají takovou představiost jako jiní. Kde vezmu SR do nového TL? No jednoduše vyřežu přímo na včelnici suché polorámky ze staré KK. Přece loučky jsou černé, taky byly při léčení v úle, nač kazit nové loučky a kontaminovat je? I kdyby kontaminace nehrozila, v TL zčernají a já na med pak už ohavné nehezké rámky nechci! Jistě, zákazník nevidí z čeho vytáčím. Vidím a beru to do rukou já!

----------------------------

Děkuji za váš zájem Goro, jestli jsem zase něco napsal nejasně nebo špatně, ptejte se. Ptejte se i vy ostatní.

Panenské rámky zavíječ žere málo, avšak i ty napadne. Ale panenské rámky se zásobami mám netknuté, do těch se jim nechce.

---------------------------

Přidám návod začátečníkům. Příklad:

Nezimoval jsem s KK, nebo v KK byla jen polovina rámků se zásobami a zjara v KK nejsou žádné. Já tam ale pro jarní rozvoj zásoby chci, tím, že jsou pod nohama napodobují včelstvu snůšku z venčí a hlavně přenášením zásob zezdola vč samo sebe podněcuje, tedy úplně samočinně. Obyčejně se nepodaří v komorách vyčistit od zásob všechny rámky. Nebo v plodišti zůstal jen málokrát zakloadený vysoký rámek, v něm se dole skazí pyl, ale nahoře jsou zásoby (a pod nimi jistě také pyl). Rámek nesmí zůstat v plodišti, zkažený pyl včely nedokáží odstranit. Je to plást na vyvaření, pyl je nejen ztvrdlý, ale často plesnivý. Pak podle prázdného polorámku přímo na včelnici odříznu spodek s většionou zkaženého pylu, ani nemusí být SL a dám ho mezi SR do TL. Stejně by šel na vyvaření, takto ještě poslouží a hlavně se využijí zásoby.

Podobně se dá rozříznout vysoká souše s hodně zásob a tak se získají do TL dělničí rámky se zásobami hned dva. Když mám dva staré zásobáky ve vč, které vyzimovalo tak silné, že nešlo moc zúžit, poslouží jeho zásobáky takto. Ano, je dobré, dát do nových TL aspoň dva nízké zásobáky. Většinou si nechávám pro ten případ pár truhlíků nevytočeného řepkáče. Ale ve skladu, ne nad medníky ve včelstvu.

Zkrátka improvizujte, nebojte se vymýšlet.

Z rámku se zplesnivělým pylem je nutné ty špuntíky vydloubat, vydrásat až na mezistěnu. 

Ďakujem, myslel som žesa vracia len jeden medník a z neho sa stane KK,.. 

ale možno je to tým že ja ponechávam po odobratí mednīkov zostavu 4 NN (akoby tlmič, plodisko cez dva a KK), je to tiež výška 64 cm ale nemám rámiky 39 cm ale 44, 8 cm… čiže objem úľa a priestor je teda v skutočnosti väčší a plne postačuje na to aby včely neboli nútené opustiť úľ pre nedostatok miesta , preto ja beriem medníky preč a nevraciam ich…..

Vysvetlili ste že v Blaníku je treba aj ten druhý medník, chápem…

V praxi však neuznávam a nepraktizujem vracanie súší po poslednom medobraní kvôli ich "vyčisteniu a oprave"ak na jar pridám medník kde sú súše so stopami  medu a že ich treba opraviť, včely tam okamžite nabehnú a medník je ich……….

Zdravím.

Měl bych dotaz. Šlo by dát místo starých souší do TL rámky s mezistěnami? TL bych skusil založit hned po proletu. Mám obavy z opětovného nakažení HVP a žádné staré souše nechci použít. Hlavně mi jde o to jestli to jsou včely schopny postavit dejme tomu do začátku květu jabloní čili cca 2 měsíce. TL by byl vystrojen dle metodiky Blaník akorát místo dělničiny by byly mezistěny a místo hotového trubčáku SR. TL je na dně takže v nejchladnější části úlu asi se jím tam moc stavět nebude chtít. Co vy na to?

Martin

Blaník jste pochopil dokonale, udělejte to. Ale šlo by to udělat elegantněji, rozhodně však následující není nutné.

Já bych si nadělal buchty do NN (je dobré je mít, někde tu vysvětluji proč a vůbec nejde o TLumiče). Mám dvě tloušky N buchet, za jeden rámek a pak za dva půl rámku. Dal bych do TL naprostředek jen 5 (6) rámků + 2 buchty po 2,5 rámku, do TL to dáváme s malinko většími rozestupy, ale nemusí.

Od česna buchta 2,5 rámku, pak SR, M, SR, M, SR a nakonec zase buchtu za 2,5 rámku. Šlo by to tak nechat celou sezonu a nehrabat se jim tam, ať si tam tvoří co chtějí, i jen 3 N trubčáky jim stačí jak vysvětlím dál. Prostě by se vysoký trubčák zrušil později a ani to není nezbytné.

--------------------------

Ale. Najděte si vlákno o horním TL. Nad VN to rychleji postaví, jak trubčinu tak dělničinu. A jestli dělničinu zakladou, nevadí, dáte to pak pod VN. V tomto případě bych počkal až na moment, kdy se dává první medník. Vč trubčinu má, má na konci vysoký SR a v něm v tu dobu už i zavíčkovanou trubčinu.

Dal bych to takto, bez buchet:  

M, SR, M, SR, M, SR, M, SR, M, M. Větší rozestupy nevadí, stačí jen 10 rámků od oka malinko dál od sebe. Co z dělničiny postaví a zanesou medem necháte v medníku a dolů dáte jen trubčáky prostřídané s M + další SR prostřídat s M. V tuto dobu je už možné, jakmile je v N rámcích trubčina, vysoký SR zrušit a do plného počtu (ne na jeho místo na konci, ale za poslední dělničí plod) doplnit poslední vysokou M. Dál už to znáte. Tak mě napadá, když bude ve VN na poslední pozici trubčák a před ním zakladená dělničina, pokud je zavíčkovaná tak může k zadní “zdi” a M před ní, v tuto dobu už to zvládnou. Na poslední pozici by M asi postavily, ale nejpsíš nezakladly a my nezakladené vysoké M zaboha nechceme.

I kdybyste dole dal místo některých rámků KE STĚNÁM buchty, nevadí, TL je při výšce NN 15 dost velký, i kdyby měl jen polovinu rámků. Nebo 7-8. Nutné je jen aby tam byly 4 trubčáky (v nejhorším i 3 by stačily), naučte se improvizovat. A zkoušejte. 4 N trubčáky jsem pouze postuloval podle LBV a LBV bylo myšleno na 100% pro Adamcovu míru 39x24 a to je asi 18,5 dm2. Ale dva vysoké rámky 39x30 mají plochu asi 23 dm a tak by u Blaníku 30 stačily i jen 3 N trubčáky, ty dávají asi 17 dm2.

Napište Martine, jestli jste to beze zbytku pochopil a to samé případně i někdo další.

----------------------------------

Z původní metody Blaník, která počítala v TL se šesti SR, jsem postupně přešel na 5 a pak na 4, protože to nepostavily (některé dokonce stavěly dělničinu). A když postavily trubčinu, stejně nezakladly nikdy víc než max 4 N trubčáky a polovina vč taky jen 3 N trubčáky. Prostě 2 vysoké rámky 24 - LBV je pouhý axiom a u vyšší míry 30 tuplem axiom.

---------------------------------

A ano, když nemám souše (nebo je nechci dát jako vy - ve vaší situaci to chválím), dám M.

Dobrý večer. Tome, chtěl jsem se Vás prosím zeptat. Moje první rámky jsem drátkoval svisle (koupil jsem je už předvrtané), teď přecházím na drátkování vodorovné, minimálně u medníkových rámků, třicítky do plodiště dám buď šikmo nebo taky vodorovně, ještě uvidím. Koupil jsem si stojanovou vrtačku, stála mě jen cca 1500Kč a udělal jsem si přípravek s dorazy. Vrtám po 3 loučkách (asi by šly i 4 -5, vrták nijak neuhýbá), jde to rychle a pro těch mých pár úlů je to naprosto dostačující. A teď k dotazu. Loni jsem narychlo kupoval asi 4 -5 kg mezistěn 39x24 (jiné neměli) a asi 3 kg mi ještě zbyly. (Na příští rok už mám objednané mezistěny na r.m. 39x27.5). U svislého drátkovaného medníkového rámku jsem M 39x24 fiknul na půl a včely tu větší mezeru dostavěly. U vodorovného drátkování (mám 3 drátky, cca 13 mm od HL a SL a jeden uprostřed) mi tato nízká M, při doražení na SL nepůjde přes všechny 3 drátky. Jak tedy upotřebit tyto M 39x24? Říkal jsem si, že bych odřízl větší půlku pro medníkový rámek a zbylý pásek (cca 9 cm vysoký) resp. tři tyto pásky bych použil pro vysoké rámky do plodiště, kde mám zatím drátky svisle a tak by to šlo zatavit. Nevím ale, jestli by to nevystavěly nějak deformovaně, nebo do těch “spojů” necpaly trubčí buňky.

A ještě mám dotaz k SR do TL. Loni jsem tam zatavil asi 2 cm vysoký pásek mezistěny. U vodorovného drátkování to asi nepůjde. Je to vůbec potřeba? Když jsou SR prostřídané s hotovými dělničáky, tak by nikam uhnout neměly (?). Děkuji.