Kým odpovie Tom len poznámka, u 30 by som drátkoval zvisle ale škmo akoby "W", pri vodorovnom drátkovaní jednoducho nedaj spodný drôtik 13 mm od SL ale vyššie aby sa medzisteny oň oprela a dala zatavit.. tých 13 mm nie je zákon😉 a 24 - ky v pohode využiješ… a na SR pásik medzisteny netreba natavovať …
Goro, děkuji Vám za potvrzení, že SR nepotřebuje proužek mezistěny.
Polohu drátku nechci přizpůsobovat kvůli několika nevhodným mezistěnám. To je raději uschovám a použiji v budoucnu do medníku u té první várky rámků co mám drátkované svisle. Jen mě zajímalo, jestli by v plodišti vadilo mít M ze tří pásku a ne tedy jednolitou plochu ... jesti by to vystavěly "správně" v místě, kde nebude rastr pěkně navazovat.
Tak jsem konečně pochopil nač se ptáte. Odpovím napřeskáčku mjak mi běží myšlenky.
Do SR je proužek M zbytečný nesmysl z nepochopení zákonitostí života včelstva. Najděte si co píšu o T - loučce. Patrně si nemůžete tyto T loučky nařezat - snížím sériově vyráběné kupované, ty mají nesmyslně velkou výšku 12 mm a tak je lze snížit o 3 mm a uprostřed nechat asi 2-3 mm “ploutev”. Na té začnou stavět. Prostě loučka je široká 25 mm, nastavím na cirkuli výšku pily na asi 11 a bajlák 3 mm. Projedu jednou a po otočení znovu. Pila má (průměr 300) prořez 3,2 mm a tak 3 mm jsou akorát. Pokud jsem nastvil hloubku řezu 11, pak uprostřed bříška HL vznikne “ploutev”široká 3 mm a vysoká též 3 mm. Je to jasné?
Bez ploutve, nebo něčeho uprostřed bříška loučky, reálně hrozí - potřebují nějakou hranu (i oblou) - že začnou stavět na hraně bříška HL a my ale potřebujeme aby začaly stavět přesně ve středu té HL. Se všemi důsledky a já bych to rozhodně neriskoval. Podtrhnul jsem, že to hrozí a ne, že se to stane vždy, to aby mě zase nějajký myslitel (ve smyslu magor) nechytal za slovo, jako že on vyváří voští ve vodě ze studně a dobrý. To je logika blba, jako třeba že = třicet let jezdim nalitej a eště mě nechytli. Já takhle nefunguju a já chci mít vždy kontrolu nad tím, co, kde a jak budou stavět. Proto taky jsem pořád vytáčel BG s jeho stoprocent volnou stavbou. Volná stavba je návrat z civilizace na stromy nebo do jeskyní a já chci civilizaci, nechci žít v džungli ve smyslu, že v primitivizmu.
Ploutev vytvoříte snadno z přibité řeznické špejle 3 mm. Přiděláte jí malinkými hřebíčky a nebo i asi sešívačkou by to šlo (nedají se sehnat hřebíčky kratší než asi 15 mm, já mám kratší po tátovi z předválky). Špejli jde taky jen přilepit. Něco ale středem HL je potřeba. Vyřezaná T loučka funguje donekonečna, tedy dokud neshnije rámek, neboli upadnou ouška.
Když je potřeba udělat vysokou M z po pruhů, je nutné pro ten počet rámků nadrátkovat svisle. Nedělám W, ale drátky jsou šikmo tak, že dole jsou o cca 20-30 mm mimo svislici směrem ke středu (prosím o nákres). A jsou u míry 39 vždy pouze 4. Nahoře jsou krajní od konce třeba 15 mm a dole 45, vnitřní pak mají už úkos menší, je to jasné?
V případě vodorovného drátkování - u mě víc než 95% rámků, je jeden velký problém. M se vahou vždy protáhne jak jí zahřejí a začnou stavět. Proto se vyrábí M nižší než je mezera mezi HL a SL - počítalo se že M bude zatavena voskem do nuty v HL. Mě ale vadí, že mezi dolním krajem plástu a SL nechávají 18 mm (ano, těch magických 18 mm). Navíc nuty v HL zaboha nechci (je to zdlouhavé vyvařit), taky je nechci v HL vyřezávat a už vůbec zatavovat voskem M.
Ta mezera 18 mm je u 11 rámků plást vysoký 20 cm!!!!!! Dávám tedy M tak, že se dotýká SL a nahoře je mezera (vždy jí dostaví děličinou). Ovšem potíž je v tom, že pak nestačí 3 vodorovné drátky, ale musí jich být 5 a dole musí být hustěji. Stejně se některá M vyboulí do stran, protože se dole opře. Vynechat dole třeba 2-3 mm a dát M výš nad SL znamená, že to vyhlodají na svých 18 mm.
Pracuji na řešení, asi to mám, ale zveřejním jindy.
Já bych M pro 24 do rámku 30 dal takto (mám to vyzkoušené). Vy to prosím nakreslete pro ostatní (já tu kreslit neumím). M pro 24 je vysoká 215 mm, pro 30 je vysoká 270. Uděláte výše popsané svislé drátkování pro ten počet vysokých rámků, abyste zužitkoval M 24. M říznete jakoby úhlopříčně, tedy šikmo, ale tak, že řez začne nahoře asi 30 mm pod rohem a to samé na opačné straně dole. Ty řezy u vysokého rámku uděláte paralelně dva a tudíž bude M rozříznutá na 3 štráfy. Tyto šikmé pruhy by do svislých drátků nešly, MUSÍ být zadrátováno svisle a pak to jde skvěle. Včely obyčejně trubčinu nepostaví, nestalo se mi to nikdy a to proto, že neměly důvod dávat rubčinu do plochy plástů, ony chtějí trubčinu, když mají va výběr, jen po spodních oktrrajích plástů. Mimochodem, také proto je nesmyslná LBV, protože jim dává trubčinu do středu a hořejšku prostoru, který chtějí pro plod dělničí. Ono tohle funguje i v druhém směru, vždy chtějí trubčinu od česna na prvním a na posledním rámku raději, než na spodku rámků prostředních a tuplem to platí u středních rámků výš nad spodní loučkou, tedy ve středu plodového hnízda. Toto je zákonitost, nikde se tohle nejde dočíst, jen u mě, a je NUTNÉ SI TO ZAPAMATOVAT a podřídit této zákonitosti úplně všechno u včely medonosné v podmínkách ČR.
Když mám pruhy M a dám je k sobě nadoraz a buňky nesedí, bez obav, poradí si a vy to pak nepoznáte. I když se nechá mezera větší než je trubčí buňka, bez obav, udělají dělničinu. Tedy pokud netrpí stavem, že by neměly kde mít trubčinu. Ale pozor, uvedené platí jen u vysokých měr, u NN systému tohle vždy neplatí (taky proto je NN systém pro praxi horší).
Když musím zatavit elektricky na drátky pruhy M a chci vynechat vodorovnou mezeru - tedy kupříkladu M pro 24 do rámku 30, MUSÍ být drátek pro spodní pruh tak, aby byl od horního okraje asi 2-8 mm. Jak se nechá víc, hrozí, že se M nad drátkem ohne do strany dřív, než dílo spojí. Totéž platí i u zatavování M normální výšky ve vysokém rámku. Nahoře k HL je možné nechat 15 a i víc mm vodorovnou mezeru, VŽDY to dostaví dělničinou, ale platí, že drátek musí být těsně pod horním okrajem M (max 6-8 pod, vyjímečně jde i větší odchylka, my ale “hrajeme” na jistotu).
-------------------------------------------
Doufám, že jsem odpověděl důkladně a na nic jsem nezapomněl. Pokud ano, vy Jirko, ale samosebou i kdokoli jiný, ptejte se.
Tome, děkuji vám. O T-loučce jsme se tady už bavili v souvislosti s “bezdrátovou technologií“ a volnou stavbou v plodišti. Někde tu jsou výkresy. Nějak mi nedošlo to použít i u nízkých SR do TL. Používám koupené přířezy, tak si jich asi pár upravím.
Proč tu M-24 řezat na 3 pruhy (štráfy)? Je to proto, že po zatavení tam vzniknou 2 užší šikmé pruhy ničeho, které rychleji postaví než 1 širší v případě, že by se M rozřízla jen na 2 pruhy? A proč šikmo? Nestačí vodorovně?
Zdravím Jirko
mohu potvrdit, že skládání mezistěn do rámku jde
Dělám si mezistěny sám, ale jen na rozměr nízkého rámku. Ořezávám je pak na medníkové (nízké) a plodištní (vysoké/2)
Pak tedy použiji takové dvě mezistěny na jeden vysoký rámek. Letos jsem takto dělal všechny nově přidané a nemají s tím problém. Drátkuji na svislo, krajní drátky rovně, aby byla mezistěna i na krajích u středu rámku a neprohýbala se. Ostatní drátky šikmo - viz obrázek. I když na sebe buňky na mezistěně nenavazují, bez problému si s tím poradí a vystaví jednolitý pravidelný plást (mezistěny srážím až k sobě). Do SL a HL dělám drážku (projedu to hranou dláta) aby drátek nevyčuhoval a nebránil čištění
Romane, díky! To jsem potřeboval vědět … že to “skládání“ nijak nevadí. Použiji tedy tyto “zbytky“ mezistěn (pásky, cca 9 cm vysoké) do vysokých rámků, kde mám zatím svislé drátkování (koupil jsem si už předvrtané přířezy, předělávat to nebudu, u nových ale přejdu na drátkování do W).
Když vodorovně, bude pak nutnost aby spodní pruhměl svůj nosný drátek, při šikmém řezu stačí drátky standardně.
Větší mezeru mezi pruhy by přece jen mohly zastavět trubčinou než úzké + ta šikmina to jistí. Ale jako jsem si já přišel na svůj způsob, třeba vy přijdete na lepší. Já tu výhodu něco načíst a inspirovat se neměl, musel jsem si to vymyslet a uskutečnit sám, zda je to dobře samosebou nevím.
Nemůžu s vámi souhlasit. Vše co dělám, dělám z nějakého důvodu. Pokusím se vám to, nejen vám Romane, ZNOVU vysvětlit. V asi dosud nezmíněných souvislostech.
Dříve se nedělo, - za posmívaného socializmu, že byl v M parafin nebo jiné sračky (byla jedna výjimka, jeden výrobce byl i za socíku soukromý a na jeho M nechtěly stavět, dělaly do nich dírky, nechtěl je ani roj). Že by mohla postavená M sjet po drátkách se za totality neznalo. Byl tu jiný a mnohem důležitější a vysoce LOGICKÝ důvod, proč krajní drátky u svislého drátkování nemůžou být a už vůbec moc blízko u BL (to je i nelogické, viz dále). Váš důvod je nesmyslný, ale je možné, že se vaše dělané M chovají jinak, než já znám.
Jinde v jiné souvislosti jsem psal já a je obecně známé, že vč potřebuje trubce už ve velmi časném předjaří. V jiné souvislosti o plísních jsem vysvětlil, že ano, že dolní rohy některých rámků zplesniví (a Goro jasně ale jen letmo podotknul, že když se to nevyřeže, včely to vyhryžou a já k tomu dodám, že vyhryžou JEN NĚKDY!!!). I když nezplesnivěly, když byly rámky dole nedostavené s mezerou 18 mm k SL, tak na těch rozích dělaly matečníky a byly tam tVrdé zbytnělé buňky, do kterých nedávaly nic. Máma je v předjaří odŘezávala. Jak ty oplesnivělé, tak i neplesnivé, ale hnusné - popsané výš. Dělala to proto, že tam si vč udělalo úplně první trubčinu ještě před tím, než dokázalo stavět na SR. Jinde vysvětluji, že trubčí plod POD plodem dělničím má svojí logickou funkci a vč tu polohu pro trubčinu v časném jaru vždy upřednostní. Později, když se taky venku otEPlí A vč zesílí, pak už staví trubčinu kdekoli.
Když je svislý drátek tak blízko BL a je komo na vodorovné loučky, nemůžete vyřezat ty rohy. Pak vám můžou kurvit M, na SR ještě nemají = je to přece proboha rozšíření o jednu pozici v době, kdy právě zužujeme proto, aby byl co nejrychlejší jarní rozvoj. Jenže i slaboučké vč v předjaří nutně potřebuje chovat první trubce - navíc na plodových plástech se vždy jedná o ty nejkvalitnější trubce ze spodku hnízda a ne ty z posledního SR = ze zimy. Nepomohl byste tomu ani dát SR mezi česno a hnízdo, pořád je to jedna pozice navíc a já tvrdím, že to pak v rozvoji udělá 5 dní až týden. Za týden je ale doma 20 kilo jarňáku. Když ho chete, poslechněte mě a dělejte, než si přijdete na vlastní lepší, do detailu přesně co já.
Další zbytečnost jsou drátky vnitřní šikmo naopak. Myslete. Plást přece nahoře dokonale drží, nikdy nikde nedrží plást líp. Proč jsou ty drátky tedy nahoře uprostřed HL tak hustě? Naopak dole to obyčejně nedostaví, je tam oněch 18 mm a tudíž tam je potřeba ta výztuha víc, tam ale vy máte vnitřní asi třetinu úplně v luftě bez opory. To samé přílišná blízkost krajních drátků k BL. Přirozeně zdravé vč přistaví vždy 3/5 odzhora plást k BL. Tam bude držet líp než na zařezávacím drátku, proč tam máte výztuhu? Taky proč 5 drátků, když stačí 4? Rád drátkujete? Mě to je protivné na entou!
Polopatě, tedy s rozměry. Nahoře musí M, než jí přidělají, skutečně být vyztužená aby se nezvlnila, dál přece visí vlastní vahou a podotýkám, že se drátkuje teprve asi 60-70 let, ale mezistěny vynalezli (nepatentovaně) Češi ve 40 letech 19 století a běžně se prodávaly v Příbrami a okolí. To Němci nám ukradli ten vynález! A tak M víc než polovinu své existence visela jen vlastní vahou, zatavená voskem jen nahoře v nutě (česky drážka) v bříšku HL.
Já dělám drátky asi takto. HL má krajní dírky 20 mm, ty další asi 100 mm a uvnitř je tedy asi 150 mm nic. Dolní loučka má ale dírky krajní asi 60-70 od kraje a zbylé dvě dírky jsou už v rovnoměrných rozestupech. Pak drátky mají každé dva jiný úhel sklonu ke svislici. To jednak dokonale ROVNOMĚRNĚ vyztuží plást v celém jeho dolním okraji a navíc umožní vyřezávání rohů.
Vysloveně vás všechny žádám o kritiku, kde mám chybu v logice a zdůvodněních VŠECH aspektů?
Z uvedeného vyplývá, že je pro mě vyvrtávačka dírek nepoužitelný nesmysl a když se nejedná o tisíce a desetitisíce dírek ročně, je to jen chyták na peníze!
------------------------------
Ještě ke svrtávání BL. Vrtačka Narex (nic tak dlouho nevydrží) ve stojánkum na desce vodítko, aby vrták mířil do středu šířky loučky a na desce mám jen barevné risky nahrazující pomyslné dorazy. HL a SL při u mě vzácném svislém drátkování dělám individuálně a tudíž děruji jen BL. Při potřebě několika set louček ročně mi to takto vyhovuje.
Svrtávám vždy jen dvě BL a pokládám je do krabičky po těch dvou svrtaných a přesně ty pak jdou na každý jeden rámek. Jsou v tom rozdíly podle jak jsem dojel na čáru a proto svrtávám jen dvě, tedy co rámek to originál. Taky vrtám jen dvojkou a ta je při oblbující rutinní práci náchylná na zlomení, když je z čelistí vysunutá víc než asi 17 mm - dvě BL = 16 mm.
--------------------------
Pro úplnou úplnost o medníkových. Kdysi byla ta zhovadilost, že teoretikové mysleli, že by u NN systému chumáč v zimě nepřešel přes vodorovnou mezeru a tak radili úzké SL aby to prostavovaly a spojily patra. To je prasečina a jinde jsem vysvětlil podrobně proč. A tak jsem u několika tisíc N rámků odstranil úzké SL a nahradil je širokou SL 25 mm. Pokud používám kupované, ty jsou bohužel tlusté 8 mm, to je humpolácky tlusté, dělané mám jen 6 mm a také šířky 25. Na fotkách tady na CHZ v článku je jasně vidět, jak moje rámky vypadají. M vkládám půlenou pro rámek 39 x 27,5, ta má z výroby výšku 250 mm. HL u polorámků (když nepoužiju kupované) dělám ouško tlusté 7 a HL je tlustá 8 a pak odpadá jedna výrobní operace s osazením oušek (nemám frézu, vše jen cirkulárka). Stačila by síla HL jen těch 7 co je ouško, ale sbíjím po jednom bez formy a nevěděl bych přesné umístění od konce ouška. Ano, vše je nařezané tak přesně, že vše samo udělá vingl, jen třicítkové rámky dělám ve formě pro jeden rámek. 24 sbíjím taky jen na stoler v ruce, nic rychlejšího neexistuje.
Jestli je HL + SL dohromady asi 15 (14-16, na desetiny si u dříví nehraju) pak půlka M 250 je 125, ale já mám vnitřek rámku 150 - 15(+-) a to je asi 135. Horní drátek tedy MUSÍ být asi 15 mm pod HL a dole postavím M na SL. Dával jsem kromě horního dva drátky, je to zbytečné, stačí jeden a sice asi v polovině. Dole to přistaví a nahoře taky (horní drátek je jen na uchycení M).
Snažil jsem se to zjednodušit tak, že to snad ani víc nejde. Ale každý si dělejte co chcete, ono to vymýšlení, zkoušení a kreativita je skvělou součástí včelařiny. Pro mě aspoň jo, kdybych měl jak cvičená vopice rok co rok dělat pořád to stejné, tak aby mi nehráblo, nechal bych včelařiny po pár letech. Vlastně obdivuju nekreativní ovce, které se něco naučí a pak to hlava nehlava, vývoj nevývoj, pokrok nepokrok dělají roky jako cvičené vopice pořád stejně (často stejně blbě jako dřív). Těch je ale drtivě drtivá většina.
Záleží chlapi jen na vás, čím vlastně chcte u včel být.
Děkuji za podrobný popis ( a rozbor).
Drátky jsem udělal tak nahusto, aby mi konce (rohy) mezistěn neplandaly. Chtěl jsem je mít ukotvené pěkně u středu rámku. To byl můj cíl - natavení dvou mezistěn na svislé drátky, šikmé drátky aby M případně nesjižděla a poloha u kraje. Vy to ale už máte zmáklé a vidíte dál. Na vyřezávání rohů, ke kterému jsem zatím nedospěl, jsem vůbec nepomyslel. Mám takto jen pár rámků, v zimě plánuji předělávat další z vodorovného drátkování, tak to zohledním
Děkuji vám.
Myslím, že to chápu. Zkusím vystrojit klasický spodní TL. Více se mi zamlouvá sestava dno TL a plodiště nad kterém je izolace. Mimochodem už je mi jasné proč se mi tento rok vyrojily dva včelstva bylo to tím, že jsem přidával pozdě vystavěné M do hnízda. Měl jsem vždy na mysli, že je lepší, když už je vystavěná a zakladená, ale to platí někdy na jaře když ještě nejsou ideální teploty a ne když už je teplo i ráno.
Přemýšlel jsem při práci v lese o vás dvou, o vás a Jirkovi. Něco mě napadlo k vašemu drátkování.
Viděl jsem na YT tu malou podélnou prohlubeň, aby se schovaly drátky, vy to dlabete tahem dláta (nebezpečné, protože hlavně zbytečné). Když mocí mermo chcete drátky zapadlé pod povrch louček, prostě prostředkem vyfrézujte (vyřežte na cirkuli) v celé loučce prohlubeň asi půl mm na šířku pily. Ale je to nesmysl, antikorový drátek je tak strašně pevný, že když chcete vyříznout plást z louček, tak to nožem neuděláte - drátek železný se řeže nožem snadno. Proto poškození drátku při oškrábání rámku nehrozí, tudíž je to zbytečnost. Jestli vám ale nějak dělá dobře perfekcionizmus - nepošklebuju se a velmi rozumím, pak si hrajte. Já dřív všechny loučky obrušoval, aby byly krásné. Nic se nedá tak dokonale a současně rychle obrousit než olše, narůžovělé rámky byly radost pohledět a ještě větší radost vzít do ruky. Takové pošetilosti jsem dělal, když jsem byl těžce nemocný a měl do 10 vč. Při větším počtu vč na nesmysly není čas, radost neradost.
Moje máma vůbec nedrátkovala. M se v její době zalila voskem v nutě v bříšku HL. M visela a vlastní vahou se vystředila a nehrozilo žádné vámi předpokládané vybočení rohů ani ničeho jiného. Když M popstavily a prvně zakladly, hrozilo při náklonu vylomení plástu, u mladého rámku se prostě musel dávat pozor. Jak píšu předešle, včely plást vždy přistaví po stranách k BL nejméně do 3/5 odzhora. Jenže ne hned, to až po několikerém zakladení. Tehdy také plást, vyztužený košilkami, získá na pevnosti. No a aby něco přidrželo postavenou M ve správné poloze, dávala máma jen po dvou hřebíčkách délky asi 33 mm zevnitř na každou BL a to asi (od oka) ty 3/5 od zhora. Tak,že M byla mezi hřebíčky. První rok se musel dávat pozor, pak jen ty hřebíčky úplně stačily.
To mě inspirovalo. Do BL jsem v té výšce odspod (nebo spíš odzhora) vyvrtal mimo střed dírky 4 mm a do nich vtlačil asi 5 - 6 cm vajgly špejlí 4 mm. Ty se vyrábí se špičkou, já sehnal dlouhé 45 cm a když jsem je používal jako vodorovnou výztuhu, zbývaly zbytky 6 cm, neboli 60 mm. Do rámku jsem ty zbytky instaloval špičkou dovnitř, samozřejmě. Špejle jsou nafest a nebo se zvolí o desetinu menší vrták. Funguje to dokonale, včely u 90% rámků zakomponují vajgly špejlí do díla, že to není vidět. Ovšem někdy některé vč to tam nechce a kolem “vajglů” vykoušou M a nezastaví to. To se ale dělo i u dvojice hřebíčků. Další vč v dalším období to už zakomponuje, neřeším to.
Jenže když nechci nahoře nutu - vyváří se to asi 5-10 x zdlouhavěji a taky zatavování M do nut je voser, pak ale musím mít pod HL jeden drátek, aby bylo na co elektricky natavit M. No a když tam jeden být musí, proč tedy neudělat dva, ten spodní v uvedené výšce a celej voser s hřebíčkama a vajglama špejlí je jen pošetilost.
ALE. Mě se nechce se muset hlídat a dávat pozor na náklon rámku a tak prostě dávám u třicítky 5 vodorovných drátků, dole jsou hustěji, protože se to má snahu v dolní třetině nebo spíš 2/5 boulit jak se M dole opře o SL. OK, dole to přilepí k SL, jenže ve vybouleninách nemůže být plod ani nic. Tudíž Petr jasně říká, že jsem vymyslel kravinu a má pravdu - sice mám dílo až ke SL, jenže víc plodu tam stejně není, tak proč se s tím trápit?
JENŽE. To bych nebyl já. Takže, jak to, že se u patnáctky nic neboulí, i když je M dole nadoraz? Prostě je rámek vysoký 30 moc vysoký. Pak proč ho nerozdělit vodorovně na dvě půlky, přesněji na horní 3/5 a spodní 2/5? (když máte M dvě půlky, tak prostě půlky) Vodorovnou špejlí 4 mm bude vyztužený až až. Jen jak upevnit M? Musí mít každá část M svůj drátek, na kterém visí. OK, místo pěti drátků dva a vrtat BL a dávat špejli? No a není pak snazší dát prostě těch 5 drátků? Určitě ano!!!
A tak má soudruh nejlepší kamarád pravdu a bylo by potřeba mi přidat prý práci abych neměl čas vymýšlet kraviny.
-------------------------------------
A proč to celé píšu? Nebyl bych to já, abych to nevymyslel!
Shrňme to. M v rámku 30 se boulí, je moc vysoká. Méně, ale boulí se i 24, ale 15 NIKDY. Tak proč neudělat drátky tak, že budou dva a dva - horní na zavěšení M a dolní na výztuhu a místo M celé výšky dvě vodorovné půlky a mezi nima nevynechat třeba 5 mm? Jaké bebefity? Místo 5 drátků a víc jak polovina stejně vyboulených nepěkných rámků, kde v některých kvůli velké deformaci nemůže být nic (už jsem byl ve stádiu dokonce šesti vodorovných drátků), tak budou drátky jen 4 a hlavně, dole dosatavěné stejně, jako polorámky a bez vyboulení.
-------------------------------
Můj nedrátkovací rámek pro VS. Má HL typu T a 3/5 odzhora hranolek 10 x 10 nakoso, nebo špejli průměr 4 mm. Ten se po dosluze jen vyvaří, uschne a může jít hned do včel. Když tento rámek pro VS bude mezi dvěma plásty a včely budou mít vodicí hrany na vodprovnách prvcích, postaví to dokonale. Jenže ne vždy, ne každé a některé blběny to zkurví z části trubčinou. A ještě jsem nepřišel na zákonitost, jak dosáhnout toho, aby v tomto unikátním rámku - můj vynález - stavěly to, tam a tehdy co chci já!
A tak jsme zase zpátky u staré dobré mezistěny. Byl by ale hřích to nezkusit…
dávám u třicítky 5 vodorovných drátků, dole jsou hustěji, protože se to má snahu v dolní třetině nebo spíš 2/5 boulit jak se M dole opře o SL. OK, dole to přilepí k SL, jenže ve vybouleninách nemůže být plod ani nic. Tudíž Petr jasně říká, že jsem vymyslel kravinu a má pravdu - sice mám dílo až ke SL, jenže víc plodu tam stejně není, tak proč se s tím trápit?
M v rámku 30 se boulí, je moc vysoká. Méně, ale boulí se i 24, ale 15 NIKDY.
toto je téma kde by som sa rád vyjadril….
podľa môjho názoru problematika “boulení” je umele vyvolaná snahou aby medzistena dosadala na SL… ono v múdrych knihách sa často píše a aj skúsený včelári často odporúčajú medzistenu dávať k SL na doraz a “hore to včely vždy dostaví a dolu pri SL nie vždy”…
ja zásadne dávam MS na doraz k hornej latke a horný drôtik mám k nej čo najbližšie… a medzistena sa mi neboulí…
dôvod je jednoduchý, keď včely začnú stavať medzistenu najprv ju nahrejú na cca 40-41 stupňov aby bol vosk tvárny a ľahšie sa im bral vosk z nej … medzistena nahriata na teplotu cez 35 stupňov sa pod váhou včiel ktoré na nej pracujú mierne predĺži, natiahne smerom dolu… u 15-ky sú to cca 1-2mm ale u vyšších medzistien je to viac… no ak má MS priestor tak jej zmena zvislého rozmeru sa neprejaví, ak ale je opretá o SL tak ako sa môže predĺžiť …horná časť je už spevnená bunkami , dolná sa opiera o SL a nemôže sa predĺžiť tak sa vyboulí… včelár sa musí rozhodnúť a skúšať…
Děkuji.
Jen se obávám, že jste moc nepochopil, o čem jsem psal. Já přece velmi dobře vím, proč se mi M vybulují.
Pak je tedy také nutné jasně a naplno sdělit další mojí zásadní věc, kde je metoda Blaník hodně odlišná od většiny dosavadní praxe. Tou je omezování matek v kladení. LBV není vlastně nic jiného, než omezování matek. K tomu vlastně slouží mřížka a převěšování plodu. Proto jsem se tvrdě vymezil proti OP, protože to není nic jiného, než nenažrané ždímání maxima medu z minima včel.
Blaník naopak nejen matky neomezuje, ale dokonce přesunutím trubčiny do jiného nástavku přidává vlastně dva vysoké plásty pro plod dělničí. To tak úplně neplatí, není to přesně o 2 plásty víc plodu, protože velká část takto získaného díla je vč využita k uchování skutečného medu těsně nad plodem na plodových plástech, tedy pravý opak všech raubsystémů, zejména pak OP.
Ovšem v této úvaze jsem šel ještě dál. Napadlo mě, že když nebude na každém rámku dole 18 mm prázdný prostor, že to na 11 rámcích dá výšku plástu asi 20 cm, tedy, že by se tak dalo přidat dalších několik dm2 dělničiny a sice víc než ⅔ vysokého plástu. Vč bude VŽDY raději chovat dělničí plod ve vysokém prostoru než jej rozšiřovat do dalšího nástavku. Také proto mi matky v posledních 3 letech jen v jediném případě zakladly pár plorámků v medníku a to letos. I když mladá matka, je už v Pánu - pořád lidi kupují Singrovky = masařky a matka se musela s něčím takovým spářit. Takže až při psaní tohoto textu mi dochází, že nejen neomezování matek, ale také moje přísná selekce nese očekávané plody.
--------------------------------
Takže vím proč se mi vybulují vysoké plásty a jasně píšu, že se to u polovičních rámků neděje. Logika tedy je, rozdělit vysoký plást vodorovným prvkem a použít místo jedné vysoké M dvě M nízké nad sebou. Kdybych byl ochotný mít nuty v HL a musela by být i ve středové loučce a zalévat M, úplně by odpadlo drátkování (pořád ale hrozí, že dole M nedostaví a pak by na jednom vysokém plástu byly mezery 18 mm dvě). Vyvaření se zachováním drátků je jen hlouopá teorie. Ve skutečnosti se drátky vždy povolí a je nutné je vyšponovat. To není až tak snadné a zvlňovač mi drátky sice zvlní, ale uvolní ještě víc, musely by být zděře v loučkách, drátek se tahem zvlňovače zařízne do dřeva a proto to nejde napnout, zvlňovač je nesmysl. Navíc ho vyrábí z hliníku a kolečka se ihned opotřebí. Jestli chci mít drátky napnuté, musím je po vyvaření napnout jinak a to je zdlouhavé a protivné a trvá skoro stejně dlouho, jako vydrátkovat rámek znova.
Pak je otázka, zda více práce s uvolněním nut (vyvařením) nevyváží odpadnutí drátků, zatím mi to vychází asi nastejno.
-------------------------------------
I to zatavování M do nuty voskem vyřešili dávno předkové. Nevím, zda jen přátelé ze včelařské party mých rodičů a nebo se to dělalo obecně a už zapomnělo. Popíšu, někdo třeba zhotoví výkres.
Když bychom si představili standardní HL tlustou 12 mm, oška jsou 6 mm. Když by se odebrala část materiálu z profilu, že by loučka měla z jedné strany pořád 12, ale z druhé jen 6 - vlastně by to vytvořilo jakýsi “vingl”. To znamená, místo nuty by byla jen jedna strana nuty a zbytek naproti by byl pryč. Pak se vloží M, silně se přitiskne hranolek a přibije 3 hřebíčky, dnes by to šlo bleskurychle pomocí malinkých vrutů a akušroubováku. M tam drží dokonale a úplně odpadá zalití voskem. Také se to pak velmi snadno a rychle čistí, prostě se povolí hranolek a vingl se vyškrábne zastudena mnohem snáz, než voskem zalepená nuta. Hřebíčky se dávaly od oka a nedávaly se stejné hranolky do “svého” rámku - to by pak nedržely hřebíčky, když by vždy vyšel do stejné dírky. U vrutu by to bylo jedno.
Pokud by byla M přichycena výš popsaným systémem jak v HL, tak ve vložené loučce a M by se vždy dole opírala o SL (nebo hřbet vložené vodorovné loučky), pak se M nebvyboulí stejně, jako se neboulí u polorámků. Nahoře by ale M musela být s přesností asi milimetr akorátně vysoká. Když se dole ke SL vynechá max 1 mm, přistaví to, vynechání 3 mm vyhlodají na 18 mm. Mám to vyzkoušené, jen jsem to ještě nedotáhl. Kdo to dočetl až sem a POCHOPIL, úplně odpadá drátkování a tudíž po vyvaření také napínání drátků.
---------------------------
Pak jsem ještě vyzkoušel - úmysl jen úplně se vyhnout drátkování - následující. Plást dole nedostaví ke SL, nechají tam 18 mm, M je v HL zatavená v nutě a nebo je přiskřípnutá “nasucho” hranolkem. Pak by nebyl plást nijak vyztužený a práce s ním je obtížná dokud je dílo mladé a světlé, je háklivý na vylomení a to nikdo nechce. To jsem vyřešil dvěma svislými špejlemi průměru 4 mm - 3 mm řeznické rozkoušou a vynosí z úlu. Loučky jsou svrtané spolu, špejle musí být svisle a nikoli šikmo a jejich rozteč jsou přesně třetiny. M vlastně visí vlastní vahou rovně a špejle se jí z jedné strany dotýkají, dírky jsou tady mimo osu M. Při manipulacemi s rámky s M je nutná opatrnost, ale dá se to zvládnout snadno.
Co je výsledek? Včely špejle zakomponují do plástu, z jedné strany to vůbec není vidět a z druhé jsou buňky se špejlí mělké a dávají do nich jen med a pyl, rozhodně nikoli plod. Na plástu plodu jsou vidět dvě svislé linky bez plodu. Plást je vyztužený ještě lépe než drátky, odřezávat rohy lze - špejle jsou třetinu světlého vnitřku rámku daleko od BL. Po vyvaření rámek jen uschne, vyndá se hranolek a snadno jedním pohybem vyškrábne vingl a rámek je připravený na další M a tedy další životní cyklus. Dokud neuhnijí ouška funguje bez drátkování, šponování atd.
JENŽE!!
Ne každé vč svislé špejle zakomponuje do plástu a nebo to řeknu jinak, i vč, které to běžně přijímá bez obtíží, najednou některou M nechce takto postavit a další příště už zase postaví dobře - nepřišel jsem na důvod. Přesněji, profesionálním odhadem tak jedna z 25-30 M není dobře postavená. Obyčejně to ale ihned nadšeně dostaví jiné vč, když se ještě teplá přidá do hnízda - ne tedy na okraj - jiného vč. Někde to hlodají na staně špejlí a do uvolněného prostoru si dají svislé “linky” trubčiny. Nijak to ničemu nevadí.
-----------------------------------
Pro úplmost co vím ze četby, ale nevyzkoušel jsem. M se musí použít asi o 10 mm vyšší než by do daného rámku měla být. Po nahřátí se na jedné straně ohne do vinglu asi 10 mm. Pak se takto ohnutá M jen přicvakne sešívačkou a údajně to funguje. Moc se mi to nezdá, nevěřím tomu - sponky by musely být přesně ve vinglu a to nevím jak udělat běžnou sešívačkou, protože jakmile nebudou přímo ve vinglu, jak je včely nahřejí ohnutí se vahou M a včel na ní pracujících bude mít snahu vyrovnat až k těm sponkám. Pak ale nebude M na bříšku loučky uprostřed v ose. Prostě jsem to nevyzkoušel. Taky by se pak musely vyházet ty sponky, ale to by šlo bleskurychle špičkou nože. Teď při psaní mě napadá, že takto ohnout nahoře M a přidělat tam výš popsaný hranolek se dvěma vroutky by jistě šlo. Ale proč když funguje “přiskřípnutí”.
Zkrátka domnívám se, že se ani v tomto vývoj nezastavil a že je ještě co vymýšlet a zkoušet. Co je ale nejelegantnější je můj rámek pro VS, který se po vyvaření nechá uschnout a jde do včel bez šahnutí. Ovšem tohle lze jen u vysokých plodiskových rámků, do medníku VS nesmí přijít, v tu ránu by tam stavěly trubčinu a to by vylákalo matku k zakladení i dělničiny. Mřížka v mých podmínkách znamená polovic medu než bez ní a tudíž mřížku už nikdy více. Hlavně proto já nechci OP, že ten nesmysl nemá jen jednu mřížku, ale hned několik a hlavně nutí včely nepřirozeně někam dávat jen pyl, jinam jen med a jinam plod. To MUSÍ působit neskutečný stres, v důsledku kterého budou úhyny. A proto to nebudu ani zkoušet. A to i kdyby nebyly úhyny, nebudu VĚDOMNĚ týrat včely. V Blaníku si vlastně můžou dělat co chtějí a ukládat si tam, kde je to pro něpřirozené a to, co kde potřebují a chtějí, protože to tak dělají miliony let. Základní odlišnost Blaníku proti OP je v tom, že Blaník se snaží využívat PŘIROZENÝCH projevů včely medonosné k max včelařovu osohu a OP naopak nutí včely k nepřirozenému chování a to za cenu nesrovnateloně vyšší včelařovy pracnosti. Na to není potřeba být génius, aby se dalo pochopit, co je pro včely lepší a co je pro člověka civilizovanější a humánnější. A co méně práce. Ale někdo je pracoivitý až tak moc, že úsporu práce ani nechce…
Já jsem letos zkusil dát vysoký převážně trubčí rámek na krajní pozici docela vysoko, asi až třetí a čtvrtý medník. Chtěl jsem ho zanosit medem. První překvapení bylo, že to matku vylákalo přez tlustou bariéru medu nahoru. Druhé překvapení že po základení trubčiny se vrátila zpět úplně dolů. Myslím si, že pokud je česno a jediný přístup vzduchu dole tak včely si tam drží hnízdo co to jde, ale dokážou si odskočit pěkně daleko😁
Je to sice Javali mimo téma rámků, ale sdělím, že jste to vyhodnotil nesprávně. To, že matka došla zaklást jen trubčinu přes tolik medu je jen tím, že neměly dole v plodišti a hlavně pod ním v TL dost možností trubčiny. Nezakladla víc dělničiny patrně jen proto, že už tam byl med a nechtěly ho vynášet. Ovšem kdyby bylo očko a čerstvý vzduch, přenesly by plodiště nahoru a med ani ne tak přenesly, ale promasařily by ho, proměnily by ho na včely.
Proč to tvrdím. Stalo se mi, navzdory mému tvrzení, že v medníkách nesmí být možnost stavby, natož hotová trubčina, následující. A hned u dvou vč na dvou stan, jednou s medníkem 15 a podruhé 11.
Vzal jsem si do auta málo rámků, přesněji, v připraveném nástavku s rámky byly jen 3 krajní panenské souše a zbytek hotové světlé trubčáky a SR, vše 15. I rámků s M jsem měl málo a nezbylo, než ke třem souším, ty přišly ke stěnám vpředu jedna, v zadu dvě + M a zbývaly 4 pozice. Prostřídal jsem M se SR a hotovým trubčákem. S tím,že to dojedu předělat zítra a nahradit SR a trubčák M. Podobná improvizace na druhém stan za pár dní, tentokrát s mírou 11. V návalu práce, honičky a taky asi stárnu a blbnu, jsem na to šťastně zapomněl. Všude bylo postaveno, SR dělničinou a vše plné medu, i hotová trubčina.
Jak je to možné? Měly už nalíhlých trubců dost a hodně zakladené trubčiny v TL a tudíž už nepotřebovaly nikde dělat další trubčinu. Navíc měly dole ve VN dostatek prostoru a sice 9 rámků plodu od loučky k loučce (možná 10) a tak nahoře potřebovaly jen dílo pro med. Tak jednoduché to je. Tedy pokud to nejsou masařky a nebo dokonce kmen Kraňky Singer. To jsou masařky. Stejně tak čistá Vlaška - Ligustica, tyhle včely se chovají jako nepřizpůsobiví a množí se a množí a je jim jedno, že to nebudou mít čím krmit.
11 rámků 39x30 dává 129 dm2 (měří se to i se dřívím a i s nedostavěnými spodky plástů na 18 mm nad SL - je to jen orientační měření pro představu a porovnání). Jenže na 11 rámcích plod nebývá, ale jen na 9, někdy na 10 rámcích. 9 rámků dává 105 dm2 pro dělničí plod. Jestli ale někdo má ve VN 2 SR, tedy trubčáky, má dělničího plodu výrazně méně, vlastně jen 7 rámků, výjimečně některé vč 8. Tuplem u nižší míry 24 a ještě hůř u jen desetirámkového Langa 1/1 = 44,8 x 23,2. Vy myslím máte míru 42 x 27,5 a asi jen 10 rámků. Vám se bude to, co jde u Blaníku 39x30x11 samo od sebe dosahovat obtížně. Neříkám, že to nejde, říkám, že je míra 39x30x11, doplněná NN 39x15 (neradím 17, to už raději méně než 15) pro většinu území ČR prostě šikovnější.
Bylo to dokonce jen na 8 rámcích, tedy byly s plodem dole hodně stísněné a trubčiny hned využily, ale co jesem si z toho odnes je to jak má matka a včely ten prostor v úle opravdu pod palcem, přehled a objeví se na opačný straně komínu přez několik pater a klidně zase zpátky jako by nic. Ale nechci rušit debatu o rámcích.
A k věci ta vaše T loučka dělaná na pile je skvělý nápad, nemít frézu dělám SR přesně podle vás👍
Zdravím všechny.
Chtěl bych se tady zeptat na pár věcí co mě zajímají.
1.Věc:
Nedávno se tady probíralo tzv. zůžení na zimu a tím pádem zrušení “mrtvých pásem v úlech”. Chtěl bych to vyzkoušet myslím, že je na to vhodný čas včely jsou v zimním chumáči a pohledem zhora lze zřetelně poznat kolik toho obsedají. Můžu to udělat tak, že prostě před přední KR dám komorovačku a vzadu oddělím všechny rámky, které neobsedají a dám tam BP? Ze 4 úlů mám 3 úly na TS.
2. Věc:
Místo igelitu jsem přešel na neprodyšné plastové strůpky. Od nakrmení mám sestavu takto dno, VN, strůpek, na něm NN a zateplený dekl. Nedávno tady Jiří psal, že má na VN igelit a na něm NN s otevřeným očkem a pak dekl. Tady bych se chtěl zeptat Jana, který tvrdil, že pokud na igelitu nebo strůpku není těsně doléhající izolace, metabolická voda se sráží nad chumáčem a kape do něj. Musím říct, že měl pravdu v létě i na jaře po zvednutí strůpku šlo krásně vidět, že se voda sráží jen v rozích strůpku, ale teď mě zajímá jestli můžu mít na zimu sestavu jak uvádím výše. Po zimním slunovratu bych sundal za všech úlů NN a zateplil. Prosím o konsultaci i Toma50. Strůpek je tl. 8mm.
Děkuji za opovědi.
Přeji hezký zbytek večera
K odpovědi se jiný nemá, odpovím já a nepotěším.
Odporujete sám sobě a žasnu, že vás to může napadnout.
Vy řešíte, velmi krkolomně, asi kvůli neplodování v zimě, nesmysly, kterými si nejspíš zimní plodování zaviníte.
V bodě 2 cituji:
Od nakrmení mám sestavu takto dno, VN, strůpek, na něm NN a zateplený dekl. Nedávno tady Jiří psal, že má na VN igelit a na něm NN s otevřeným očkem a pak dekl.
Tak i Jirka vymyslel ptákovinu, nekomentoval jsem to. Metoda Blaník jasně říká, že se nechá krmítko a nebo prázdný NN bez rámků na odkrytém stropě a na prázdném NN je dekl. To proto - a je to jen můj POSTULÁT, že utíká z plodiště všechno teplo do prázdné bedny a to zajistí nepolodování. Nic víc není potřeba!!!!!!
Jenže. PO 10.10. se dělá první fumigace a prázdný prostor v truhlíku by naředil plyn - výpary Amitrazu z fumigace a tak před první fumigací zruším ty prázdné truhlíky a na HL rámků položím igelit, který přilne. Na toužpřijde dekl s 20 mm PS a 20 mm proto, že se do deklu tlustší nevejde. Až dojara nic už neřeším.
Ale. Krmí se skrz tak zvanou KK (protože když se začíná krmit je úl ještě plný včel) a ta má přijít pod VN někdy mezi 1.9. - 15.9. Tečka. Zopakuju polopatě. Na dně je tedy po 15.9. KK (já nechávám i TL) a pak jde LOGICKY KK na něj - tedy na starý TLumič, který je tam až do jara. Tím je zimní chumáč o 2 x 15 cm (+ VM) výš nad česnem a to napdobuje blahodárné zimování v medníku, ale není to nutné. Pak je VN, na jehož HL je strop = IGELIT a nic jiného než igelit, NIC JINÉHO NEŽ IGELIT, žádný jiný materiál a už vůbec tvrdá průhledná kupovaná folie, protože nic jiného než igelit nepřilne po co největší ploše. Často do KK nic nedají, je tam hlavně kvůli pozdní melecitoze = tuháči,kdyby se objevila což nevíme předem. Někdo si nechává bednu řepkáče a tak se v půlce září dá pod VN tento řepkáč. Já dávám loňský tuháč, ponevadž ho pořád mám.
----------------------------------------
Vy Martine máte nějakou fixní ideu o skapávání vody z igelitu do chumáče. Já takový nesmysl četl prvně v životě od vás a nikdy to neslyšel a nečetl v žádné odborné literatuře.
A jestli kape, NO TAK ZAPLAŤ PÁNBU, ŽE KAPE DO CHUNMÁČE PROBOHA!!!!!!!!!!!!!
Vám Martine zazlívám, že neumíte chápat souvislosti. Jasně se tu řešilo a vyřešilo toto:
Mě uhynula jen ta včelstva, vše zimovalo na tuháči, na kterém se dle odborníků vyzimovat nedá a padla mi jen ta vč, kde byla KK s tuháčem nad VN, kde seděl zimní chumáč. Ne já, alePetr přišel s vysvětlením, že včely v zimě žízní a že skrz ledovou KK nahoře nemohly pro vodu a tak padly. Stejně tak padla i Tomovi4 POUZE ta vč, kde nechal KK nahoře a tudíž nemohly k vodě, která se tvoří = kondenzuje na stropní IGELITU. Nahoře jsme někde nechali KK proto, že ze zdr důvodů jsme je nemohli dát dospod. Toto se tu probíralo důkladně a i Goro uznal, že to má s tou nedostupností vody logiku a že to tak bylo. Stejně dopadl i Tom4, jemu také padla jen ta vč, kde nechal KK nad VN,cvož jsme si ale zpětně uvědomili až poté, co to napadlo Petra.On byl zdravý a tak dal KK pod VN a nepadlo mu nic a taky nedokázal nakrmit cukrem, tuháč měly i v TL a cukr nebraly, protože ho neměly kam dávat. A vy jste to jistě četl, vůbec nepochopil a snažíte se aby voda nekapala. Buď si děláte srandu a zkoušíte mojí trpělivost a nebo?
---------------------------
Snaha je, aby vč v zimě neplodovala. Já si nemyslím, že vč zabíjí roztoč, i to jsem tu několikrát PODROBNĚ vysvětlil, co mě k té domněnce vede.
Jinde jsem vysvětlil, proč se včelaři tak sveřepě brání plísni krajních rámků.Vysvětlil jsem, že s těmi plísněmi žijí včely miliony let a že něco z jejich toxinů možná dokonce potřebují. Goro objevil nějakého cizího odborníka, který si to myslel taky, ale ten nějak záhadně z “éteru” zmizel. Ne že byl zmizen kvůli temným silám, mohl třeba zemřít stářím nebo tak něco. Taky jsem, poměrně nedávno, PODROBNĚ vysvětlil to o odřezávání oplesnivělých rohů a o tom, že si tam pak chovají první trubce. Vše marno, Martin stejně marné jako hrách na zeď!
Předzimní zužování je nebetyčná a dávno opuštěná kravina z doby sveřepého boje s plísněmi. Proč snad jen Čehcům nebo Čechoslovákům tak vadí? Podařilo se mi zjistit, taky proto, že je ve Vlašimi munička a ještě žijí pamětníci, proč to celé. Zlí imperialisti nechtěli Československým komunistům prodat pravý včelí vosk (embargo, dnes se říká sankce) a ti bez něj neuměli vyrábět munici, kterou chtěli střílet imperialisty (ti imperialisti byli ale oškliví a zlí). Tak Strana udělala přes Svaz a Včelařství kampaň PROTI PLÍSNI, PROTOŽE NĚJAKÝ DEBIL SPOČÍTAL, KOLIK VOSKU ZNIČÍ ROČNĚ U VŠECH VČ V REPUBLICE zbytečné plísně. Komunisti jsou v řiti, my sami jsme dnes imperialisti a chce nás střílet Padouch a taky mu, k jeho velkému pobavení, děláme sankce, myslím už šestnáctý balík. Vosk už umí válečná mašinerie nahradit, ale relikt BOJE S PLÍSNĚMI U VČEL přežívá u bohužel i mladých lidí. Ach jo…
VÍC JÁ UŽ UDĚLAT PRO NIKOHO NEUMÍM!
Takže, abyste to Martine pochopil, tak úplně na tvrdo. Předzimní zužování vede k teplu (mohlo by vést) v zimním chumáči a ten pak má (mohl by mít) snahu plodovat. A tomu chceme za každou cenu zabránit. Proč se vám to musí takto polopatě sdělit? Proč to nechápete sám?
Nic nevymýšlejte a nejdřív se vše naučte jak to dělám já a až to zvládnete bez přemýšlení, asi jako když řadíte v autě, pak vymýšlejte něco svého. Prostě na zimu se vyndavá poslední rámek kvůli fumigaci, před kterou se zlikviduje prázdný prostor nad plodištěm (aby se neředil účinný plyn) a je NUTNÉ dát KK (pokud jí vč má) pod VN a nebo pryč z úlu, HLAVNĚ JÍ NENECHAT NAD VN. Nic víc až do konce února, nejpozději začátku března nevymýšlejte a nedělejte. Když pořád nechápete proč, prostě nemyslete a udělejte to!
--------------------------------
A napadlo vás třeba také to, že voda kape v kraji, kde je hniloba a že to může být v nějaké souvislosti s tím, že sice u vašich včel nákaza nemá klinickou fázi, ale ze všeho, co tu píšete se zdá, že ve vašem kraji je něco o hodně jinak než jinde. A vy myslíte, že je to kraj pro včely nevhodný. Možná je a třeba proto tam je ta nemoc, těžko říct, možností je víc. A nebo protože je tam ta nemoc, včelařům se zdá, že je to tam nevhodné pro včelaření.
Zkuste se třeba dooptat starých, zda se tam nevedlo včelám odjakživa. jestli až třeba posledních 10,20 nebo 30 let, hledal bych příčinu jinde než v klimatu toho kraje. Podle mě je možné chovat včely kdekoli. I tam,kde nedokáží samy přezimovat. Proto tvrdím, že to musí jít i u Jablunkova.
Nedokážem napísať tak dlhý príspevok ako Tom, ale v podstate súhlasím s tým že ak niekto pouzije prázdny nadstavok nad včelstvom s cieľom ochladenia plodiska aby zastavil plodovanie ROZHODNE TAKTO NEMÁ VČELSTVO ZOSTAŤ CEZ ZIMU!……čo tým chceš dosiahnuť?
….
Zdravím.
Myslel jsem to tak, že sestavou strůpek prázdný NN a pak dekl se docílí toho, že na 8 mm strůpku není žádná izolace tím pádem včelstvo, kdyby se nahodou oteplilo což se obyčejně děje nebude plodovat🙂. No a jelikož po fumigaci máme na igelitu, nebo strůpku již dekl s izolací tak jsem usoudil, že by to mohlo být špatně. Někde jsem tady četl od Gora příspěvek, že je lepší mít přes zimu izolaci v těsném kontaktu s igelitem, aby nedocházelo při mrazech ke kondenzaci vody a následném kapání přímo do chumáče takže teď už to mám tak jak to má být a to dno, VN, strůpek, mirelon a na tím izolovaný dekl🙂. Ohledně igelitů byla poslení kapka do kalichu mé trpělivosti tento rok, kdy jsem musel držet igelit na úlu než přestanou poryvy větru a pak v sekundě dát dekl což se mi tak 20 krát nepovedlo vždy mi ho sfouklo. Takže igelit už nikdy v životě!!!!!!! Na strůpku mám milimetrové těsnění, které vduchtěsně doléhá na půdorys nástavku. Tím pádem doufám, že včely mají potřebnou vlhkost, kterou mají mít a i ty plísně, které tam možná mít nemají😉.