Začátečník, prosba o radu

Jsem zapomněl napsat. Nevím jestli mi medník obsadí jelikož jsem ho tam ještě  na jednom včelstvu nedal 🙂bo leje jak hrom vidím to na sobotu

Martin sľúbil som, že sa nebudem miešať do pokynov pre včelárenie na dadant systéme, či už Blaník či OP… moje názory na pridávaním medníka by mohli byť odlišné…

ale   predsa len mi nedá vyjadriť sa k tomu, čo píšeš, teda pamätaj, že z jedného plástu plodu sú tri uličky plné včiel, čiže ak sa ti vyliahli včely z dvoch plástov zrazu bolo plno…SKÚS SA NAUČIŤ POSÚDIŤ “STÁŘÍ” ZAVIEČKOVANÉHO PLODU PODĽA FARBY VIEČKA, TESNE PO ZAVIEČKOVANÍ JE BLEDUČKE, POSTUPNE HNEDNE A PRED LIAHNUTÍM UŽ JE TMAVO HNEDÉ… čiže nestačí vidieť koľko plástov viečkovaného plodu v úli je ale vedieť kedy sa bude liahnúť a kedy tie včely budú v uličkách načierno… dá sa to odhadnúť dost presne, …  ….

Možná lepší o dva dny později než o den dřív, když se vědělo, že bude lejt.

Misky nechají, časem je samy rozeberou, většinou pak převládne sběrací pud.

Nevěřte na tak jalovou krajinu jako popisujete. Sám píšete, že jste nevěřil - po tom, co jste viděl u jiných, že můžete naplnit Blaník. A najednou se to zadařilo.

Ano, takhle to je, že vč jsou slabá, bez elánu a najednou je tam mraky včel. Časem se naučíte odhadovat. Pořád mějte na paměti, že dělničí plod je zavíčkovaný 12 dní a jde o to, kdy to zakladly, jak bylo před asi týdnem? Jak před 5 a nebo 10 dny? Kdy se dá očekávat hromadné líhnutí mladušek? Toto není vůbec lehké, kor když je víc jak 20-30 vč. Ale u vašich pár se to pokuste sledovat. Prostě někdy vlezete do včel a uhodí vás do očí, že jsou vajíčka nebo malí červíci na 3 i víc rámcích. Musíte si uvědomit, co nastane až se to zhruba za 14-21 dní nalíhne.

Mezitím dal Goro, co já upřesním. Včely z jedné strany plástu = jedné uličky pak kromě své uličky zaplní další dvě. U nás se zvyklo to říkat jinak. Prostě z jednoho plástu plodu je tolik včel, že načerno zaplní plásty tři. Polopatě, kromě toho, kde se vylíhly + další dva. Takže když mám vč, co sedí jen na 9 rámcích + BP a za ní rámek a mám plod jen na 6 rámcích a na každém je asi polovina plodu, znamená to, že po vylíhnutí je najednou včel na další 5-6 rámků, ale ty už v úle nejsou ani když se vyhodí blinovka a rámek za ní!!!!! A pořád se líhnou včely další a líhnou se rycheji, než odcházejí staré zimní včely, ty bývají v rozkvětu jabloní už skoro pryč. Toto je nutné si uvědomit a mít na paměti.

Finta s barvou víček je super, nechtěl jsem to komplikovat (nenapadl mě tak skvělý popis), ale je to velmi dobré vodítko!

---------------------------

Moje dřívější stan ZD, teď ho má Tom4. 465 mnm, od Z otevřený výdrholec a okolo v okruhu asi 800 metrů 40% les, 50% pastviny, kde není nic než zjara pampelišky a snad jen 10% pole. Malina tu pošla na nějakou chcípavku už před lety a jen velmi pomalu se vrací. Jinak trnky - na ty včely nejdou a nebo pro trochu pylu a hlohy. Z těch byl druhý květový (mě moc nešmakuje). Javory kleny vůbec a mléčů asi kilometr daleko pár. Pár akátů, ty tady nikdy nemedují a pár lip na návsi a ty tu nemedují nikdy taky. A snůškově to tam je silně nadprůměrné. Z čeho to nosí, nevím. A medovice jen u asi poloviny vč, jen od Vigorek a snad 2-3 vč, co jsem měl před Vigorkou. Cimalovy včely Praděd, dnes se to jmenuje jinak, na medovici nešly ani omylem. Jetel na semeno ani svazenka ne a slunečnice se tu taky nepěstuje.

Promiň asi jsem to jen úplně nepochopil, nechci plašit nebo zasahovat do metodiky, jsem myšlenkama ještě zaseklý u problému, který jsem předchozí 2 roky měl s obsazováním medníků a tak kdyby byla krize nejvyšší tak nabízím její ověřené řešení. Samozřejmě normálně by měl stačit medník jen nasadit bez těch mých berliček. Teda oproti tvému lokálu jsou všude jinde snůškové poměry velmi dobré. Letos mám objednané poprvé v životě 2 oddělky, jiné včely než moje oříšky, tak uvidím jesi ten problém mají jen moje včely nebo jejich včelař 🙂

Pořád se mi motá hlavou váš problém. A to máte míru na dobrý Dadant moc nízkou = 27,5 a tudíž by obsazování medníku neměl být problém. Na druhou stranu jsem vypozoroval, že odsazování mendíku u 30 alei u 24 je podobné, spíš stejné a u 24 jde ještě o nižší míru než 27,5. 

Následuje nepotvrzená pouze moje domněnka:

Vč se přizpůsobí svou početní velikostí prostoru velkého prostoru, pokud je v úle jen jeden + libovolný počet NN. Základ je ale právě v tom, co většina sveřepě odmítá a to jsou dvě míry v jednom úle - vysoká + nízká.

Tady by měla být pak přímá úměra, že ve větší třicítce by mělo být víc medu ma to o 25% vztaženo k 24. Jestliže dá na jedné koze jedno vč 24 32 kilo medu, druhé vč 30 by mělo dát 40 kilo medu. Není tomu tak úplně otrocky přesně.

Zrovna tak nejde otrocky počítat kolik vajíček denně položí matka a už vůbec se nedá držet striktně počtu dm2 pro plod. To jsou slepé uličky a nutno podotknout, že mi trvalo 40 let než mi došlo, že na teoriích tak zvaných vědců něco nesedí.

Co potřebujeme za každou cenu proto, aby vč ochotně obsazovala medník? Potřebujeme docílit toho, že je plod až k horní loučce vysokýho rámků. Toho se dá nejsnáze docílit jedině když má úl TLumič, který ale nemůže být stejné vysoké míry. Prostě MUSÍ tu být pro matku prostor, kde bude klást ochotně = vysoký nástavek + prostor NÍZKÝ, kde bude ochotná zakládat maximálně trubčinu, jen některé vč a jen v některém roce si dá trochu dělplodu do podsazeného nízkého TL.

Dosáhnout toho, aby na vysokých rámcích nebyl nad plodem med se dá nejsnáze pomocí BP, že je vč na méně než 11 rámcích. Jak dobře podotýká B.S. vč sice rámek (rámky) za BP vnímá a považuje za své, nicméně plod by tam dalo asi stěží, dřív by se raději vyrojilo. Ale vč pudoivě MUSÍ mít nejméně 5 kg zásob a tak si je snaží cpát nad plod. Ošálit je lze jen v tuto dobu a jen v NN pod VN.

Takže jak na to?

Pod VN a když je vč slabší tak i staženém na jen 9-10 rámků musí být TL, kde je dobré mít nespotřebované zimní zásoby, stačí tak dva rámky 39x15, tedy asi 3 kila zásob, ne víc než asi 6-7 kg. Vč pak nemá pocit, že musí hromadit - JE JARO - zásoby na vysokých rámcích přímo nad plodem, ví, že je v úle má snadno k dispozici a má jich dost. Nemáme staré zásoby? Nevadí, vč tam ukládá přinesený nektar. Když nejsou staré zásoby ve spodním NN = TL, bude jen o něco méně jarního medu. Tudíž stěžejní nejsou dole zásoby staré, ale stěžejní je nízký nástavek dole pod VN. A aby se neomezovala matka v kladení dělničího plodu ve VN (i když je stažený na méně rámků), proto je trubčina dole. Už od květu špedlíků a toto je modifikace původní metody Blaník, která předpokládala tvorbu TL později, až při začátku květu řepky.

Do N medíků je nutné mít buchty. Pokud je čas dávat medníky a vč nemá plný počet velkých rámků, dostane medník, ale například jen 6 N rámků a zbytek je vyplněný buchtami. Po pár dnech, až se nalíhne dost včel, se zvětší medník poté, kdy se zezdola vyhodí blinovka a rámek za ní, doplní se M a plodiště je konečně na plném počtu rámků. A lze, když je plné plodiště, ještě počkat s doplněním medníku. To vše plasticky podle idvidiuálních potřeb každého jednoho včelstva. Samosebou to jde dělat jak cvičená vopice (najmutý nádeník v Americe) bez přemýšlení a vždy se asi ve třetině strefíme správně, třetinu podtrhneme a třetina uletí. S tím takto velkovýroba počítá a je na každém, zda chce se svými pár vč včelařit jako profesionální farmy se stovkami a tisíci včelstvy. A nemyslet stejně, jako nekvalifikovaný nádeník v cizákově, který myslet ani nemá čím, není honorován za myšlení, ale za dřinu jak cvičená vopice. Každého volba čím se cítí a nebo čím chce být.

Mohlo by se zdát, že si protiřečím a že postupné pouštění do medníku je přežitek a moc práce. No pak se s tím nemusí nikdo mazlit, naházet medníky hlava nehlava a ono to nějak dopadne. Většinou špatně. Kouzla s postupným pouštěním do medníku jsou potřeba jen některé roky, je ale dobré být na to připraven a tu možnost mít.

-----------------------------

O využití buchet, jak nízkých tak i vysokých podrobně někdy jindy. Rozhodně se nikde neválí a nepřekáží, i v sezoně je dobré je mít.

Například tu nedávno pan Goro píše, jak se udělá odd a no běžného nástavku se dá jen těch pár obsedlých rámků, třeba 3 a zbytek nástavku se nechá prázdný nebo se vyplní soušemi a nebo M. No ano, to jde. Ale i v létě je někdy chladno a rychlejší rozvoj oddělku, ALE HLAVNĚ Z TEPLA VYCHOVANÉ NEMOCEM ODOLNĚJŠÍ VČELY se docílí tehdy, kdy je oddělku ponechán jen ten prostor, který potřebuje (a plně ovládá - rabovky například). A to se dá nejrychlejií docílit vložením buchet.

Jak rozdělit běžný VN prostředkem na standardním dně a využít jej místo dvou plemenáčů jsem vysvětlil nedávno a jak tudíž vůbec nemuset mít plemenáče, které po asi 9 měsíců v roce někde překážejí. A tak dále, o tomto někdy příště ve zvláštním vlákně.

Zdravím.

Co tak vystrojit TL už po prvním proletu a spojit to i s výměnou dna? Ublížit by jim to nemělo a pak máme celou sezonu klid. Dát jim tam o něco víc zásob co zbyly z rámků za komorou (jestli nějaké zbyly).

V pohodě. Dnes jsem jim dával medník projel jsem plodiště no a za KR byl starý zásobák ještě nadstavená 24 s prkénkem no a na něm na dvě dlaně zavíčkovaného plodu + červíky a pyl, kolem dookola sladina zakroutil jsem hlavou dal ho jako poslední plodový k němu M co již tam byla od minula, ale nebyla ještě úplně dostavěná pak SR, který jsem jak teď píšu zjistil, že jsem ho měl vyndat😀 a za něho KR. Samozdřejmě postavěná M, kterou jsem tam dal do středu plodiště už dávno stále nezakladená navrch dávají sladinu cca 4 CM od HL nechápu to (mylím to že ji nezakládají). Cvičných mateřích misek nepřibylo spíše ubylo rojových matečníků 0. Medník nasazen.

Všechno správně, chválím. No a to, že jste nevyhodil trubčák nevadí, místo něj - ne na jeho místo - dáte poslední M v tomto jaru. Další tam lze dostat jedině když by se dělal oddělek.

Polopatě. Nyní je na poslední pozici trubčák. Ten vyhodíte, na poslední pozici dáte starý černý plodplást - u vás ten nastvený a M před něj. Na poslední pozici by jí nepostavily a když, tak nezakladly a nanejvýš by do ní nandaly pyl.

Myslím, že vás sleduje víc lidí, jak krok za krokem budujete silná včelstva, v kraji, který je podle vás a vašich sousedů ultrajalový. Já jalovosti vašeho kraje nevěřím.

Ale hlavně jde o to, že systém Dadant není ještě více rozšířený proto, že se v něm prý špatně obměňuje vysoké dílo. My ale víme, že díky zužování se daří měnit dostatek vysokého díla. Navíc zužování je HLAVNĚ ozdravný prostředek k samočinné léčbě Nosama Apis, kterou Blaník tudíž vůbec nezná. Kdo nezužuju, dříve nebo později narazí na superpotíž = NA. Ta neničí vč každý rok stejně a já tvrdím, že některé ZIMNÍ úhyny má na svědomí právě ona.

Řešila se tu neochota některých vč obsadit medník. Něco mi došlo až včera a tak se hned podělím. Jen jsem nevěděl jak to formulovat či zdůvodnit. Už vím jak popsat a jak to, že  vlastně neznám neobsazení medníků. Vloni byl výjimečný rok a i to je popsáno vláknem sběrný medník.

V popisu metody Blaník jsem jasně vysvětlil, že M musí na prostředek a ke krajům souše. Má to důvod a dohledejte si to sami, opakoval bych to snad po desáté. Pak je nutné v této souvislosti opět přečíst “pohádku” o bratrech, hříbkách a pletení košíků.

Ne vždy (i mistr tesař se někdy utne) se mi zadaří vystihnout pravou chvíli puštění do prvního medíku. Vždy je to přidání NN nad VN s TL a tudíž to je rozšíření nenásilné, pozvolné, méně než rozšíření o 50%. Ale i tak se stane, že včely na M stavět nezačnou, i když je silná snůška, jako právě v těchto dnech. Ovšem obsadí souše, přijmou je, opraví a plní je a tudíž obsadily kraje medníku, prostředek holt ještě ne. Na ten dojde za 2-4 dny.

Na M uprostřed nezačaly stavět. Ale v plodišti. tím, že se nad VN objevil prostor, začínají spotřebovávat med (zásoby) nad plodem a sunou plod až k horní loučce - najednou vědí, že si to smí dovolit, že plac nad plodem pro med bude. A tudíž je med nemusí stlačovat dolů a ony si můžou dovolit plodovat až na horní okraj vysokého plodiště.

Mohl to být jen můj dočasný problém. Ale dobře jste popsal k jakým jevům na rámcích dojde pokud prostor nad sebou přijmou. U mě to bylo dost jiné a to tak že se chovali k medníku jako by tam nebyl, doslova jako oddělen nějakou fólií, vůbec žádné včely se tam nešli podívat, procházet. Postupně pak došlo k zanešení celého plodiště zásobami, że to vypadalo jako když se krmí na zimu, první nízké rámky se zavíčkovaným medem se mi poté objevili v tlumiči. Třeba jim tehdy nevoněly mezistěny, nebo byly slabší a tak jim stačil prostor plodiště kterého se věrně držely, nejspiš kombinace více vlivů a mého amatérství.

Ono dosť závisí čo dá včelár do toho medníka, …ak použije súše po vytáčaní uložene do skladu, aj keď včely nezačnú okamžite stavať medzisteny nikdy sa mi nestalo, že by do medníka (bez mriežky!) nenabehli a nezačali tie súše čistiť a opravovať…a medník, teda minimálne jeho časť ako písal Tom už majú osvojený a je ich… možno sa medník pridal neskoro, to je o skúsenosti alebo o šťastí..😉 ….

Prostudujte si vlákno sběrný medník. Ne číst, STUDUJTE to tak dlouho, až vám to docvakne. Ano, někdy se to stane a mě vloni i u míry 39x24!!! Pak není zbytí a musí se použít klasika. Vloni mi to vyšlo, že z 5 vč jsem “ozdravil” 4 sebráním jejich plodplástů a ty přišly do jednoho vč, kde nastala klasika - mřížka a přeložený plod. Holt byla část medu z klasiky, z hnusných plástů jako má 99% včelařů. Mimochodem, jenom tak jsem mohl po letech nafotit jak vypadají vytočené panenské medplásty a jak zakladené. Vidíte to v článku, který tu visí.

Ale aby bylo jasno! Goro radí odvíčkovat zásoby nad plodem, obyčejně stačí dva rámky na prostředku. To je skvělý způsob. Podobně funguje sběrný medník a že  se mi nechtělo patlat= odvíčkovat med nad plodem, tak jsem tam dal souše na zakladení a nebo rámky, kde bylo nad plodem medu málo. 

A i váš způsob je dobrý. Zopakuju podstatné. Každý způsob, jak si poradit, je dobrý, důležité je umět si NĚJAK poradit vždycky, a nebo aspoň ve většině svízelných situací.

Vaše otázky jsou pro mě těžké, hlavně poslední. Ztrácím se v tom. Píšete u obou prostorů VN a z logiky by spodní měl být 24 a horní 30, ale proč jste dával stavět M na plastech 24 a dal je nahoru do VN30? Prostě mi to, prosím, vysvětlete.

Dole si nouzák asi neudělají, to jsem někde napsal? Přece dole je matka, proč by se cítily osiřelé a jen z toho, že mřížku často považují za strop a nahoře se cítí bez matky, tak dělají nouzáky.

No a k první otázce:

Ještě před odpovědí moje řečnická otázka: Vy v tuto dobu jdete do včel až po celých 10 dnech? V době největší intenzity rozvoje, kdy se situace mění snad po dnech, si dopřejete luxus 10 dní? Takhle to já neumím. A druhé vč dostalo medník ještě dřív než první? A v plodišti byly včely nahusto i na posledním rámku u stěny? Jestli to byl SR tak pro včely skoro nebyl vidět žlutý plást?

1 - Je celkem fuk kdy vloni dostaly matečník. Mě víc zajímá na základě čeho dostaly letos medník. O tom se nezmiňujete ani slůvkem. Další medník se dává když je první skoro plný a nebo když to “přebujelost” plodiště vyžaduje. Ale tady moc přebujelost nehrozí, mají TL a tudíž svého druhu pojistný ventil. Taky díky TL už nebývá SR tak plný, že ho není vidět. Tady je nutnáý cit a odhad a to se teprve učíte. Pište si a vrývejte do paměti.

Nezájem o souše v medníku nechápu, nejspíš jste ho dal příliš brzy. I já to umím špatně odhadnout (asi u čtvrtiny vč) a pak medník ignorují úplně, nebo obsadí jen souše (pravda, vždy po dvou u stran) a M ignorují. Co popisujete si nevybavuji, že bych znal. Ale ve skutečnosti je skvělé, že staví. Je silná snůška, počasí naprosto ideální a tak netuším, kam vaše včely dávají sladinu a med. Některá vč ho dávají do TL a dokonce jsem tam načapal i zavíčkovaný med. Ano, pod nohama, nechápu, ale i to lze. Všimněte si, zda je ve VN plod aspoň na 3-4 rámcích uprostřed až k HL. Goro nedávno vysvětluje jak poznat plod před vylíhnutím = je hodně tmavý. Jestli by začínaly cpát med na vysoké rámky a bylo tam hodně tmavého plodu a v prvním medníku staví a ukládají med, pak přidejte další medník pod ten, co už tam je. JESTLI JE PRVNÍ Z 90% POSTAVENÝ.

2 - S hrůzou zjišťuji, že za celý život nevím jak je to s jarní TV. Mám zafixováno, že zavíčkovaný matečník - včelstvo je už vyrojené. Ale jinde popisuju včerejší zkušenost a vyrojené moje vč není, pravda, nemělo matečníky ještě zavíčkované. Snad to doplní někdo další, jestli u jarní TV zavíčkují matečník a nevyletí. Já to fakt nevím, na jarní TV nevěřím, vždy se mi z ní vyrojily a proto k ní dojít obyčejně nenechám.

Takže konkrétní odpověď, nenechával bych žádný matečník a vč osiřel, jestli jde opravdu o TV a jsou i jiné příznaky, třeba začínající hrboplod. Po likvidaci nouzáků (klidně bych nechal matku z nouzáku na vlastním plodu, pokud to není bodavé nebo jinak nevyhovující) bych dal otevřený plod z pěkného vč aby si udělaly samy nouzák na lepším materiálu. Tím se získá čas na výměnu matky z chovu nebo nákupu. Já se chovem matek zjara nezabývám, to vážně nestíhám. Na to je dost času po jarní snůšce. To jsou u mě žně a nemám čas ani náladu a myšlenky. Kor na něco, co lze odložit až je času dost.

3 - Už jsem předeslal, že moc nechápu. Ale já se s tím tak moc nemazlil. Měl jsem hodně vč, nestíhal, stres nestres, prostě jsem dal VN požadované míry, doprostřed rámek s plodem odjinud, kolem M, pak mladé souše a pustil tam matku, hop a nebo trop. Na to mřížku a původní plodiště. Vždy to dopadlo dobře! Ale já to dělal z míry 37x18,5 na 39x30. Vy když máte obojí 39, dejte dolů jeden rámek, i když je 24, s matkou kde zrovna je a včelami, zbytek M a u krajů souše (taky jeden SR), mřížku a původní plodiště. To až vyběhne změní se na medník a vy holt letos budete mít z tohoto včelstva běžný med jako ostatní. Naráz nejde asi nic na světě, příští rok už budete mít vše jak se patří a med 100% panenský.

Že nemáte souše a další M budou jen z M nevadí, jen jim to déle potrvá.

Teď už mě tlačí čas, co jsem nezodpověděl a nepochopil, ptejte se dál. 

Tak jinak. Jasně to píšu. Když přecházím z 24 na 30, jde nová požadovaná míra dolů, jeden rámek s matkou kde zrovna je - je vždy na mladém plodu a nejvíc na plástu se stojícími vajíčky, co by dělala na zavíčkovaném? Včely neopuastí plod, ten mladý už vůbec (jen lidi a jen někteří hází mimina do popelnice nebo babyboxu) a tudíž neopustí ani matku. Ta je určitě v těžkém šoku, ale to je život a hlavně je jaro, v srpnu i v červenci by to bylo už napováženou. Z původní bedny 24 s původními rámky bude medník, je nutné to oddělit mřížkou a za pár dní se podívat, jestli neudělaly NAHOŘE nouzáky a ty případně zrušit do jednoho, tedy VŠECHNY. Až v bedně 24 vyběhne plod, vytočí se to jako běžný medník. Jestli se to udělá teď, patrně do slunovratu bude potřebovat pod medník 24 ještě medník 15, už běžný Blaník. Mezitím se vytočí medník 24 a pod medník 15 se dá další medník 15.

Vrtat v plodišti je nutné tak často, jak je potřeba, rozhodně ne ale častěji. Mnohokrát jsem varoval před předčasnýn pouštěním do medníku a domnívám se, že se tím doslova vyrábí podtržené včely, které jsou pak neodolné a snadno podléhají nemocem a blbí to svádí na VD, jako jeden v nedávném videu. A protože jsou blbí tak nevěří, že ničí odolnost svých včel vlastní tupostí tak jim ubližují ještě víc a perou do nich chemii i ve snůšce. Zopakuju bonmot Benjamina Kurase: “Je-li cílem panenstní, zintenzivněním mr.ání se ho rozhodně nedosáhne!”

A proč tento úvod? Z jednoho rámku plodu se vylíhne včel tolik, že plně (nahusto) obsadí ten rámek, kde se vylíhly + další 2 rámky!!! Za vašich 10 dní se vylíhlo 80% plodu, co tam byl před deseti dny. Jestli tam bylo 5 rámků plodu, za 10 dní to vč potřebuje prostor dalších 8 - 10 rámků a ten prostor tam není!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A tak se vč začne chystat k rojení.

Navíc jste pustil do medníku nejspíš moc brzo a tak je část včel z částečně zachlazeného plodu asi podtržených a nejspíš budou málo odolné a snáz padnou na CCD nebo NC a nebo kdo ví co, někdy v srpnu a září a i klidně i v listopadu. Že do té doby tam už tyhle včely nebudou? No nebudou, ale ošetřovaly plod, kterému nemohly dát tu péči, jako včely nepodtržené v dubnu. Ale tohle jsou jen moje domněnky protože věděčtí prostituti píšou do Včelařství jak prát do včel ještě více “léků” proti VD, se kterými kšeftují. To je stejné, jako by se nemocnice živila prodejem rakví a slevovými akcemi na pohřby! A tak nevíme jak to je a nezbývá nic než domněnky nemnoha takových jako jsem já.

Takže. Proč se nemají rušit včely? Brzdí je to a působí stres. A co je vyrušení, věřte nebo ne, ale i jen čumění na folii. Je to idiotský vynález a já bych folie zakázal! Mimochodem, nikdo mi nikdy kloudně nevysvětlil, abych to i já pochopil, co vidí když čumí na folii, která je po roce skoro neprůhledná?

Asi jsem na vás moc přísný, jsem takový k sobě a tak i k druhým. Na druhou stranu snad si to budete pamatovat. Takže. Dobře vždycky vše předem promyslete a musíte se naučit odhadovat, podle množství a stáří zavíčplodu (ale i otevřeného) a ty úly holt otevírat tehdy, kdy je to potřeba. Jeden den je vč slabé a není na medník a za 5 dní je skoro pozdě. Nemáte čas každých 5 dní? Nevčelařte. To je jako by někdo říkal, že krávu může krmit a kydat hnůj jen v pondělí, v pátek a v listopadu. Tak to prostě nejde a holt nemůžu mít krávu! Se včelami je to o hodně lepší, nemusí se k nim denně, ale ve stěžejní době roku se holt bere i dovolená, když je to nutné.

5 dní je příklad. Ale rozhodně ne dávat medník radši dřív než pozdě. Předčasným puštěním do medníku podtrhnete vč VŽDY, ale ne vyždy a ne každé se vyrojí když je do medníku pustíte až přesně v pravý čas, i 2-3 dny později. Nevím kolikrát tohle budu muset zopakovat, píšu to roky pořád dokola. Nechápu, proč se všichni tak děsí rojení, moje maminka říkávala, že je včelám (holkám zlatým, jak jim říkala) potřeba taky trochu věřit. A to moje máma neznala TLumič. Ten hodně pomáhá právě třeba i proti rojení. No a pak je tady ještě BF a ta se rojí výrazně méně, než enormně rojivá Kraňka. To ale zavilí propagátoři jedině správné Kraňky neříkají, víte to o BF? Že se skoro nerojí?

Ale klid. Vám to půjde, myslí vám to.

Vzpomínám si na ten text a i na konkrétní situaci. Možná jsme to tam neuvědl, ale spíš jste to vytrhnul z kontextu. Vysvětlím proč jsem zvolil tento způsob.

Měl jsem od někoho 5 vč na míře 37x30. Potřeboval jsem 39x20, 5 jsem jich poředělal - byly ve vysouvákách a ty jsme potřeboval vyřadit hned v prvním roce (větší blbost než vysouvací zadováky neznám!!!) a šesté bylo v nástavkáči a tak bylk čas. Jenže času jsme měl tak dlouho dost až to vč nedostalo stavět žádné M a řekl jsem si, že aspoň prvně v životě vyzkouším jak bude vč prosperovat úplně bez stavby celou sezonu. Další rok bylo vč sice v dokonalé kondici, zdravé, ale udělat z jejich ohavně černého díly medník byl na mě moc velký eklhaft a proto jsem zvolil jiný způsob. No a vy (poznal jsem, že vám to myslí) jste měl úplně stejný motiv - nechtěl jste v medníku to, co bylo plodiště. Jen já kvůli ohavnému voští a vy kvůli zimním zásobám s cukrem.

Jestli jsem správně v obraze, vyrojilo se vám to z TV - prostě na jarní TV nevěřím. Doufám, že jste roj chytil a je ve sklepě.

Vaše horlivost. Tak jinak. Začátečnická horlivost, nedočkavost, zvědavost, nadšení, je na včelařině to nejhezčí období a klidně je nimrejte a sledujte jejich život a projevy. Jen je nutné abyste věděl, že i jen světlo je ruší a je pak už skoro jedno, když je otevřete. Ale podotýkám SKORO. Jde samosebou také o dobu jak dlouho jsou otevřené a hlavně JAK s nimi pracujete.

Ale upozorním na stres z idiocie a nonverbálního hulvátství. Všimněte si, že nahý exhibicionista, i ten z videa nedávno tady a jiný, co se jmenuje jako planeta s přehlasovaným ä a snad skoro všichni mladí a mladší včelaři třískají s věcmi, třískají do úlů, mlátí s věcmi, prudce gestikulují, zachází se včelami jako prasata, jako s dobytkem, spíš hůř - dobytek by se splašil a pak je nebezpečný a to by na tyhle platilo. Ale tak se civilizovaný včelař u včel nechová. Každé bouchnutí, trhnutí plástem (něco jiného je ometání plástu, tam to jinak nejde) a další chování neinteligentního primitiva, který nechápe, že zachází se živým superorganizmem, je pro vč zhoubné víc, než si lidi myslí. Věřím, že mi každý rozumí. Už jen to ukazuje neomylně na to, jak kdo je kvalitní člověk, jak se chová ke včelám (nebo domácím zvířatům). A není pak náhoda, že tihle KAPOU kyselinu rovnou na včely!! Není náhoda, že tihle surovci vůbec nechápou (nikdo je to nenaučil, zjevně selhala rodina i škola), že kyseliny jsou nejhorší, co můžou včelám udělat. A ne jen kyseliny, třeba odebírání a likvidace plodu ale i třeba zebrování nebo trhání plodového tělese byť i jen jedinou M v časném jaru je zhůvěřilost. Nebo přidat najednou 100% prostoru a nebo předčasně pustit do medníku i když jde jen o zvětšení prostoru o 50%. A další zhouby.

To vychází z duše člověka. A taky proto jsem s kyselinou přestal a to jsem dával jen Formidol, nikdy bych jí v úle neodpařoval. Jednou jsem si nechal udělat sublimaci KŠ od jednoho, co mi tvrdil, jak je to neškodně báječné. Včely a všechno bylo stříbrné od mikrokrystalků kyseliny. Tehdy mi došlo a řekl si, že tuhle zvířeckost já už nikdy včelám neudělám! Nikdy mě nepřestane mrzet, že jsem se o včely nedokázal postarat loni v létě a je zázrak, že mi přežilo tolik vč na medovici s melecitozou - na tuháči. Tvrdím, že to je jen výsledek toho, JAK se včelami v průběhu celého roku zacházím!!! Všimnul  si třeba Javali a nedávno napsal, že bych nikdy včelám neuděl nic, co by jim ublížilo. Já to upřesním, že neudělám ani to, co si jen myslím, že by včelám MOHLO ublížit.

No a odd chválím, je třeba mít vč víc než 3.

Tahle matka z TV kladla už před 10 dny. Druhá už klade taky. Ještě čekám na tu třetí.