Tome, mě osobně Vaše zkušenosti velice zajímají a moc jste mi pomohl. Začal jsem včelařit loni v létě s nulovými znalostmi a úplně bez jakékoliv praxe. Na “čumendu“ u kamaráda včelaře jsem byl jen jednou, abych poznal trubčinu od dělničiny a zavíčkovaný plod od zavíčkovaných zásob😊, jinak jsem samouk a čerpám info hlavně zde. Rozhodně nikomu nedoporučuji takto diletantsky začínat, mě so to holt přihodilo (kamarád mi bez varování přivezl roj). Díky vaším radám a návodům, které se snažím následovat, jsem se do toho celkem rychle dostal, bez nějakého většího tápání. Ano, včely se mi letos rojily (dvoje ze tří), ale to přičítám hlavně tomu, že jsem neměl žádné dílo a většinu převáděl z 24 na 30+15. To jediné včelstvo, co se mi nevyrojilo a dařilo se vést přesně podle metodiky Blaník mi doneslo 40 kg panenského medu (525 mnm, žádná řepka, akát, slunečnice atp.) a opravdu s ním nebyla téměř žádná práce. I teď po fumigaci se mi potvrdilo, že to co píšete je pravda, spady v Blaníku naprosto minimální, někde dokonce 0 – 2 kleštíci, jen u jednoho asi 70. Blaníku věřím a už teď se těším na příští sezonu, kdy to pro mě snad bude o něco jednoduší tím, že jsem nabyl alespoň minimální zkušenosti a hlavně mám vše převedeno na moji rámkovou míru.
Ano, jste pruďas a umíte pěkně zpražit, většinou víc než si dotyčný zaslouží, ale každý jsme nějaký. Mě osobně je milejší, když mi napíšete, že jsem debil (takhle ostrý nikdy nejste) a poradíte mi, něž když mě v tom necháte vykoupat. Budu rád, když budete přispívat i nadále.
Děkuju. Jsem jaký jsem a tomu, u koho uvidím snahu, tomu bych se rozdal. Ale se mnou se život nemazlil a holt to na mě zanechalo stopy. A ono je to, viděno s odstupem, jedině dobře.
---------------------------------
K vašemu včelaření. Ano, každý by měl nejdřív nastudovat aspoň základy a teprve pak si pořídit včely. Na druhou stranu je to jako se ženěním, staré moudro říkávalo, že “voženit se musí každej dokud je mladej a blbej”. Když počká až zestárne a zmoudří, už by se neoženil a raději zůstal sám.
A tak většina začíná včelařit jako vy. Ale málokdo má takový úspěch hned v prvním roce. Je nutné z vašeho příkladu vypíchnout, že jste přecházel z míry 24 na 30 a nesměl jste zničit rámky, které bylo nutné vracet.
Ano, z nedostatku díla se vč rojí, někdy nestihnou postavit nové tak rychle a hlavně včelař, který musí do práce a musí se starat primárně o rodinu, nemůže u úlu stát a hlídat tu pravou chvíli toho kterého zákroku a opatření (taky málokdo pozná na česně - ani já ne - co vč zrovna chce).
tom nie som presne informovaný o tom prečo ste stratil záujem písať pre Dymák..
Nabídl mi psát pro Dymák. Tam jsem ale narazil na tvrdý liberalizmus. Tam, jako jinde, chtěli psát o neodborných nesmyslech a tak ať píší, ale beze mě..
ja mám od Miša (vydavateľ a šéfredaktor) informáciu, že ste podobne ako tu do svojich článkov o včelách neustále chcel vplietať politiku… nikdy prispevateľom Dymák za tie roky nepredpisoval ako majú písať, majú popisovať svoje postupy a NIKTO Z REDAKCIE IM NEKOMENTUJE čI Sú ZLÉ ALEBO DOBRÉ, proste sú ich…
ale verím že ste sa nedohodli, pretože aj tu mi píšete :
"Ale co jako s vašimi výhradami Goro? Debatovat pořád POUZE o včelách, tak jako ho někteří tady chcete, by bylo jen klábosení jako drbny na pavlači, chlapi o fotbale v hospodě a mezi lepšími lidmi o počasí. Nic z toho ale nepřinese a ani nemůže přinést ŽÁDNÉ řešení."
diskusia o včelách je to čo vám umožní o včelách rozmýšlať, prepletanie s politikou včely nepotrebujú, pokiaľ priamo tá politika neovlyvňuje to včelárenie…politika PRINESIE NEJAKÉ RIEŠENIE???
píšete že ste “tahoun”, že prininášate odbornosť, tak to robte ďalej…je to užitočné…
ale ak sa odmlčíte, naozaj tu bude ticho a čo potom…budete sa cítiť lepšie?
Ty vole! To je rána do vazu!
“Ty vole” není v Českém prostředí nadávka, to je zvolání (asi něco jako Žilinské “ty koxo”) a do našeho vyjadřování to přinesl pan Werich. Je to lidové (a ultralidské) vyjádření obdivného trefení hřebíčku na hlavičku!
Vrátím se k tomu ještě.
Dymák mě mrzí. A ano, můžu se nafouknout a líp mi nebude. Popravdě, až tady se do mě nikdo nenavážíte a děkuji všem. I Kometě. I když její jedovatosti otevírám až jako úplně poslední.
V Dymáku bych asi i souhlasil s panem Petruškou (majitel Dymáku) a podřídil se. Jemu ano. Ale dokud bude mít Dymák v RR toho pána, jak jsem ho zažil tady u nás v únoru, tak rozhodně NE. TENTO ČLOVĚK NEBUDE POSUZOVAT MOJÍ ODBORNOST. Nikde a nikdy! A rozhodle jsem se dobře, ukončit psaní do Dymáku, ukázalo se to letos v únoru tady u nás. Prličku.Tady je medovice (ne melcitoza) jednou za 20-30 let.letos byla. Jenže kvůli tomuto pánovi někteří (většina) po vytočení jarní snůšky začali fumigovat a gabonovat a kyselinovat a už nevytočili logicky nic a krmili. Já měl medovici. Místo obdivu a ponaučení mě začali nenávidět a neo se mi vyhýbat. Každý svého štěstí strůjcem.
Zrovna tak se Včelařstvím. Dokud bude v RR jeden, co si po sobě pojmenoval včelu, NE! A může Dr. Peroutka apelovat jak chce. V SZ vám pane kolego, někdy, vysvětlím víc.
Zdravím všechny.
Někde jste tady zmínil teď nevím jetli jsem to dobře pochopil🙂, že by se chov všech trubců přesunul do TL. Čili by se nedával vůbec vysoký SR do plodiště. Jenže jste si “postěžoval”, že by se zrušil efekt rychlého vystavění a zakladení přidávaných mezistěn. Trubčí plod je taký plod a včely chtějí mit plodové plásty pohromadě. Nešlo by nějakým způsobem docílit podobného efektu jiným způsobem? Záleží co by to přineslo za benefity jestli vůbec nějaké.
Tome je vidieť, že Dymák už neodoberáte a ani nečítate, videli by ste v tiráži že Dymák už nemá redakčnú radu, ani redaktora len šéfredaktora a AUTOROV…časopis si píšu sami včelári a “odbornosť ” príspevkov nikto zo žiadnej REDAKČNEJ RADY neposudzuje, či sú “vhodné” alebo “nevhodné “ k uverejneniu…je to vždy na rozhodnutí šéfredaktora, v prípade ak sa mu zdá že autor píše veľmi ”z cesty", konzultuje sa so mnou….príspevky ale MUSIA BYŤ O VČELÁCH a nesmú sa prepletať s politikou,..
Redakčná rada bola konštituovaná v časopise na konci roku 2021 s cieľom umožniť autorom zo skôl a ústavov publikáciu v “odbornom časopise”, ktorá sa im bude počítať do hodnotenia… prebiehal vtedy boj o včelárskych odborníkov so spolkovým časopisom Včelár (vydáva SZV) slovenský spolok včelárov vydieraním a inými výhodami stiahol do redakčnej rady gró slovenských včelárskych odborníkov a tak šéfredaktor oslovil niektorých prispievateľov a tak sa vytvorila “redakčná rada”…Juraj Majtán, Roman Hošek, Zdeněk Klíma, Jaroslav Pásler, Marek Semelbauer, Maroš Laho…a za ČR sa tam ocitol Klíma a Hošek ako učiteľ včelárstva na včelárske j škole, podobné ako Pásler z včelárskej školy na Slovensku, ostatní boli z akademického prostredia…
Nikdy Román neposudzoval vaš článok a určite by sa nemal šancu vyjadrovať ani k príspevkom, ktoré by ste do Dymáka poslal…
.. toto som vám napísal len na vysvetlenie situácie , nijako to nechápte že vás tlačím aby ste písali do Dymáka…časopis má dosť spolupracujúcich včelárov, ktorí sa radi podelia o svoje skúsenosti..…
Děkuji za info. Nešlo o to, že by někdo konkrétní posuzoval přímo mě. Ale podle úrovně toho pána jsem usoudil, že i ostatní, mě neznámí, budou ze stejného ranku, když mají (STRPÍ) mezi sebou takového “odborníka”. Já ho neznal, jen jeho pár článků a nad nimi mi zůstal rozum stát a to schávlila RR Dymáku a tudíž jsem si udělal obrázek o kvalitě té RR, když pustila takové hlouposti. Zvažoval jsem, jestli se chci zařadit na roveň takovému “odborníkovi”. A pak taky, na co jiného by RR byla, když by neměla posuzovat odbornou úroveň článků? To mi nějak hlava nebere. V Dymáku byla tedy jen formální a to vysvětluje to, co jsem nechápal.
Co se týče politiky. Tvrdím, vždy jsem tvrdil a tvrdit budu, že u jakéhokoli stavu nelze donekonečna odstraňovat a bojovat s následky a že je vždy NUTNÉ odstranit příčinu. Dám jeden PŘÍKLAD, nic konkrétního. Když kvůli zrůdné politice výzkumný ústav nedostává peníze od státu na výzkum, pak jsou jeho pracovníci nuceni kšeftovat s léky a to vede logicky k tomu, že se nikdy, ze sebezáchovných důvodů, nebudou snažit vyzkoumat příčiny například úhynů a ani nebudou hledat menší spotřebu léčiv, ba naopak. Za to nemůže (může - vysvětlím dále) ani Svaz přímo a nemohou za to ani činovníci ústavu. Za to může státní politika. Ovšem ta nebude nikdy dělat nic, dokud nebude muset. Od toho se členové Svazu kdysi už po roce 1922 spolčili, aby měl jejich hlas = vůle - váhu v logickém “boji” se státem = tedy s úřady a ty úřady tu nemají Marťani, ale STÁT. Vždy skrblivě nepřátelský státní rozpočet - chce mít na zbytečné úředníky nebo na munici do války, která nejde vyhrát, a tak šetří na potřebném. Pak někdo = Svaz musí - MĚL BY, KDYBY BYL SVAZ K NEČEMU stát přinutit a to se neděje. Naopak, Svaz zvedl poplatky a současně stát utnul - snížil dotace tak drasticky, že nyní nestačí dotace 1D ani na poplatky Svazu a léčiva. Tudíž včelaři do asi 20 vč nejen, že neberou ani Korunu na dotaci, ale doplácí. Tohle se zdá někomu normální? A na co si celé ty roky včelaři platí Svaz? Aby si vedení dobře žilo?
Došlo k vytunelování Včely, pak Včelpa a nyní se … ale to se bojím napsat. A my si budeme v časopisech a na forech donekonečna cintat vesty a snažit se suplovat - ZA SVÉ - výzkum. Stát okrádá včelaře o už tak malou podporu a Svaz zvyšuje poplatky členům a nebere se za ně? Na co teda včelaři Svaz mají? Aby kejval jako za komančů a dělal jen součást Národní Fronty? Už chybí jen hesla, že s EU na věčné časy a nikdy jinak! Doprdele, v tom jsem prožil mladší, přesně polovinu života a svým VYNUCENÝM nynějším držením huby a krok k tomu přispívám zase? A jak někde ceknu, hned mě umlčuje připosraná autocenzura majitelů časopisů? Jasně, jako za Rakouska, Hašek si z toho utahoval, že se smělo protestovat, ale jen v rámci zákona. Dokonce jasně sdělujete, jak mafie s dlouhými prsty bránila konkurenci…
Je pak řešením, že někdo, jako když krysy opouštějí potápějící se loď, že vystoupí ze Svazu? A je řešením mlčení? Lidi se už zase bojí. Bojí se psát do fór, protože si nekonečné paměti počítačových úložišť budou pamatovat tisíce let každou větu, každé písmenko… A AI roboty budou hledat v nekonečných pamětech kompro na každého a budou sestavovat profily každého jednotlivce a podle toho se budou poskytovat půjčky, přidělovat byty, dostávat zaměstnání a zařazovat děti do škol. Za komančů se mohl posudek ztratit, teď se robotům už neztratí NIDY NIC!
Pořád jen čekám, celý život. Až konečně odtáhnou do pr.ele komunisti a oni je vystřídají ještě větší šmejdi? A já nemohl udělat nic? Nemohl? Zase mě někdo okřikuje, viďte.
----------------------------
Martine.
Máte pravdu, napsal jsem to a dokonce nedávno, ale nechytám kontext a vy jste se mu také vyhnul.
Vyjděme z faktů. Víme - vysvětlil jsem, že včely první trubce chovají na dolním okraji plástů, na těch okrajích, které jim v dutině stromů miliony let plesnivěly. Okousaly to a tam postavily trubčinu. Tudíž měli trubčí plod na dotyku s dělničiním plodem, ale v drtivé většině vždy na dolní třetině díla. Nikdy ne uprostřed, proto je LBV nesmysl a nejspíš včelám velmi škodí. Vy taky, když by někdo dal mimina místo diváků do hlediště biografu, taky je neopustíte, že ne. Akorát biograf má primárně sloužit úplně jinému účelu a sám byste tam mimina nikdy nedal, je to tak? Důkaz?
Když se vyřezávaly půlky košnic, nikdy včely nepostavily celé trubčí plásty a už vůbec uprostřed. Tečka! Nemusím být Einstein, abych si toho uměl všimnout.
Metoda Blaník má vysoký trubčák a vždy jako poslední od česna a v určité fázi se zruší a pak už má vč až do konce sezony trubčinu jen v TL. Na konci je proto, že je to okraj, nejchladnější periferie a pomáhá rychle stavět a hlavně ZAKLÁDAT mezistěny. OK, a co by nastalo, kdyby vůbec vysoký SR nedostaly? Pak by na posledním rámku jistě nebyl plod. Stejně, jako nikdy není na prvním rámku. Tudíž by M možná - tvrdím, že určitě - postavily na předposlední pozici, u stěny by jí nepostavily určitě a když, nezakladly by jí. My víme, že jakmile je M postavená, smí jít do hnízda, je to tak? Akorát je to o zásah navíc, protože když se M ocitne mezi posledním dělplodem a trubčím plodem, nejen jí tam postaví, ale i zakladou.
A to souvisí s další věcí. Je opravdu nutné aby vč postavilo tolik mezistěn? Počítejme. V předjaří je zúženo - většina vč - na 7 rámků. Jen některé, snad 10% včelstev na 8 rámků a víc. Těmi se nezabývejme, tato silná vč jsou anomální, vybočují z průměru. Berme tu drtivou většinu.
Podle teorie se má obměnit asi třetina díla. OK - první je krycí rámek, v něm neplodují a moc tudíž nestárne a ten nepočítejme. Podobně to buse s posledním rámkem. Zbývá 9 plodových a třetina jsou pak 3. Vč zúžené na 7 rámků umožní 4 nové rámky. Přičemž není tajemstvím, že slabší pak vlastně víc postaví, co bylo zúženo na 5 rámků postaví i 6 M a ano, “slabá” vč jsou mnohem výkonnější, než stále vnucovaná silná vč. K pouze silným se vrátím na konci.
U silných se nedá dát víc M než 2, asi tak. To nestačí. Ale z těchto bude nutné dělat oddělek, tahle vč se budou chtít rojit a i kdyby nechtěla, jsou v jednu chvíli přebujelá a odd je velmi žádoucí. Vč má 2 M, nebo taky jen jednu. Oddělkem se odeberou například 3 rámky a nahradí hned dvěma M a souší na zakladení. A vč má tudíž také 3-4 rámky nové, je to tak?
Je otázka, zda stačí za sezonu jen 3-4 nové rámky. Měly by, víme, že na mladých nerady zimují a i vše ostatní raději na žemlových.
Tudíž tu není skutečně žádný závažný důvod mít vysoký SR. Naopak, v TL je trubčina přirozenější.
-----------------------------
Téma ustavičného vnucování chovu pouze silných vč spočívá, podle mě, jenom v tom, že pouze silná vč, ale i ta jen někdy, přežijí hloupé trávení kyselinami a jinými dryáčnickými metodami boje s VD. Pouze silná vč jsou blbovzdornější a včelař toho moc umět nemusí. Důkazem je celkem nízká odborná zdatnost většiny našich včelařů (/na Západě je to stokrát horší) a neschopnost samostatného myšlení. Někteří pak zkouší i to, co nikdy nikomu dobře nefungovalo a nebo to nemůže fungovat tady. To je pořád dokola i v životě. Ti, co nestudují historii, sami sebe odsuzují zopakovat si všechny přešlapy předků. Jak u … na dvorečku.
Dobrý den, chtěl bych se prosím zeptat. Mám 5 úlů, resp. 4, jeden jsem dal synovi (14 let) s tím, že mu říkám co a jak a on si většinu úkonů dělá sám. No a tento můj synek chce mermomocí plástečkový med, tak mu ho chci dopřát, aby ho to bavilo a měl z toho radost. Nachystal jsem 3 rámky, podobně jako SR do TL, tedy s břitem na horní loučce a ještě jsem dal jednu loučku prostředkem (vertikálně). Otázka zní, jak “bezbolestně vyrobit“ 2-3 rámky plástečkového medu. Vím, v medníku nesmí být u Blaníku místo pro volnou stavbu velké ani jako pětikoruna🙂, ale snad by to nějak udělat šlo. Napadlo mě, že bych jel standardní Blaník a tyto 2 nebo 3 rámky dal až do druhého, nebo lépe třetího medníku. TL už bude tou dobou dávno přijatý a další trubčinu už možná nebudou chtít stavět. Bez mřížky to ale asi nepůjde(?). Nebo nějak jinak? Děkuji za případné rady, doporučení.
Předpokládám, že se ptáte mě. Ale poprosím Gora a třeba ostatní o názor, aby ho přidali také.
Nedávno tu byla debata o reziduích. Odkázal jsem na Polskou práci z aktuálních OVP z letošního Včelařství. Jasně vyplynulo, že co se může (chemikálie) uložit do vosku, nemůže být vyluhováno žvýkáním. To proto, že do vosku můžou přecházet jen látky “mastné” a “vodní” se jich nedotknou. Protože sliny při žvýkání jsou vodní podstaty, i kdyby ve vosku něco závadného bylo, člověk to nemůže absorbovat.
Toto jsem nevěděl a tak mám M pro medníky jen ze svého vosku z víček a panenské divočiny. Z Polské odborné práce ale jasně vyplývá, že by nevadily ani M z velkovýroby.
-------------------------------------------
Vloni jsem mohl tuháč v rámcích 39x11 darovat známým jako plástečkový med (odezva hypernadšená, ale koupit si to nikdo nechtěl!). Bylo to sice na M, ale z mého víčko-panenského vosku.
Klidně Jirko dejte k vykusování normální panenský plást z medníku vašeho Blaníku. Jen se vytáhnou drátky a pak se to nakrájí na formát krabiček - já použil pro rodinu plastové krabičky od ruského vejce v aspiku. Stejné “čtevrečky” plástů se mohou zalít medem v malých širokonízkých sklenicích pro víčko T 82. Jenže med krystalizuje a pak by to bylo kontraproduktivní a tak to ROZHODNĚ nedělám (lze to jen s nekrystalujícím medem). Taky to lze darovat ve dvou vrstvách ve zmíněné sklenici bez zalití medem. Kreativitě se meze nekladou.
------------------------
Do medníku můžete dát VS. Jen pak nezaručuji, že vám tam nepostaví trubčinu a nevlítne matka. Ta pak zaklade i dělničinu (ne vždycky, někdy zaklade jen trubčinu a zase vysmahne dolů a někdy ani nepostaví trubčinu, protože TLumič!) a přenese plodové hnízdo do medníků.
Ale zkoušet lze mnoho věcí, jen je potřeba vědět rizika.
----------------------------
No a ještě dvě věci. Budete mít vč víc, smiřte se s tím, včelařina vás už pohltila. No a aplégr? Přesně tak to udělala máma se mnou a mými staršími bratry. Byli o hodně starší a tak jsem se najednou od 8 let staral o 3 vč, jedno moje a dvě bratrů, kteří byli z domu, bylo jim 21 a 17 let a včely je momentálně přestaly zajímat, zajímaly je slečny. Staral jsem se pod máminým dohledem a vše z dálky korigoval otec. Naši se rozvedli, ale netahali na sebe kudly a spolupracovali.
Všem doporučuji dávat plástečkový med do čistých nádob a obalů a ne od čehokoliv použitých.
veľmi ťa chválim za snahu o získanie plástečkového medu….
PLÁSTIKOVÝ/PLÁSTEČKOVÝ MED je zaviečkovaný med v panenskom diele a tak si ponecháva svoju typickú arómu, čiže nič do neho nevnikne z preplodovaného plástu, nič z neho neunikne pri odviečkovaní a vytáčaní. Takýto med vo včelích plástoch je už tisícročia vysoko cenený a žiadaný. Je to obľúbená a zdravá pochúťka.
Včely svoj vzácny produkt – med chránia viečkom so špeciálnym zložením s antibakteriálnymi vlastnosťami. Priamo za viečkami sa nachádza enzým lyzozým a látky pochádzajúce zo slinných a voskových žliaz včiel. Tajomstvo jedinečnosti plástikového medu spočíva v jeho obsahu. V zaviečkovaných bunkách okrem medu nájdeme tiež peľové zrná a propolis. Obe tieto látky výrazne zvyšujú liečivé účinky plástikového medu. Imunitu konzumenta podporujú aj nenasýtené mastné kyseliny vosku a propolisu. V ľudskom organizme je lyzozým aktivátorom imunitného systému, zabezpečuje zvýšenie lokálnej imunity a to najmä slizníc: nosohltana, očí, pohlavných orgánov, bronchopulmonálneho systému a pokožky. Žuvanie plástikového medu odstraňuje z úst streptokokovú infekciu, takže znižuje riziko zubného kazu a paradentózy. Je zvlášť užitočný pre fajčiarov, pretože dobre čistí zubný povlak a bieli zuby. Žuvanie tohto prírodného produktu pomáha produkcii slín a tie zvyšujú motorické a sekrečné aktivity žalúdka. Pomocou neho sa vylučujú patogénne baktérie z gastrointestinálneho traktu a ústnej dutiny. Zabraňuje vzniku vredov v žalúdku, dvanástorníku a v črevách.
Plást treba čo najdlhšie žuť ako žuvačku, vosk sa potom môže zjesť (veľmi to neodporúčam) alebo ho jednoducho vypľuť. Obecne sa uvádza u panenského vosku že je nezávadný pre konzumáciu. Neznamená to však že by ste ho mali začať konzumovať. Skôr sa pri tomto tvrdení myslí na jeho použitie v potravinárstve ako lesklý povlak na lentilkách, na čokoláde, alebo prísada do gumených medvedíkov a pod. V zložení potravín včelí vosk nájdete pod označením E901, zatiaľ kým ako prísada do žuvačiek sa používa mikrokryštalický vosk E905 vyrobený z ropy. Teda žuvačky nejeme, lentilky áno a plástikový med ? Je to na vašom rozhodnutí!
Ak chcete získať chutný a delikátny plástikový/plástečkový med potrebujete zdravé stredne silné včely, dobrú jarnú alebo agátovú znášku. Včelstvo na rychlu výstavbu potrebných plástov pripravíte tak že ho nadmerne nerozširujete, neberiete mu plod a pred vložením rámikov na plástový med mu nevkladáte ani medzisteny na výstavbu. Včelstvo tak trochu akoby začínalo trpieť nedostatkom miesta a vtedy vložíte nad materskú mriežku nadstavok v ktorom chcete mať tento včelársky zázrak. Keď je nová stavba tak na 80% zaplnená, môžete podsunúť ďalší medník a tento po zaviečkované odoberiete!
vo svojom príspevku uvažuješ správne, sú len dve možnosti buď v Blaníku použiť materskú mriežku (🤔) alebo tie rámiky na plástečkový med dať do druhého alebo tretieho medníka.
dá sa ale postupovať tak ako to radí Tom, teda použiť jednoducho zaviečkovaný panenský plást z medníka a rozkrájať ho na požadované štvorčeky aj ja to tak robím pre jednu priateľku, ale je pravda že sa jedná o dielo vystavené z medzisteny… ak sa nechceš zabávať s rezaním plástu (narušené bunky a med z nich) odporúčam použiť na voľnú stavbu také delené rámiky….
základom je ale dostatok včiel v úli a silná znáška, ináč môžu tú stavbu vo vyšších medníkoch ignorovať…držím palce…
Popsáno vyčerpávajícím způsobem👍Jen ještě zareaguji na zmíněnou variantu s mezistěnou. Domnívám se, že takový plást již nelze považovat za panenský a med v něm uložený také ne. Mezistěna prošla nějakým výrobním procesem a nese riziko přítomnosti patogenů a reziduí...
Váš názor je nevzdělaně aktivistický. Kromě jediného sdělení a to, že plástečky postavené na mezistěně, i když by byla z panenského vosku, nelze považovat za plástečkový med z panenského díla. Rezidua, pokud by v mezistěně byla, a to i v mezistěně průmyslové, nemůže člověk žvýkáním uvolnit - nedávno se tu o tom psalo, najděte si to a nebo, prosím, nešiřte bludy nebo polopravdy. Děkuji.
Případné patogeny jsou patogenní pouze pro včely a tak uvádíte opět dezinformaci. Laik by mohl nabýt dojmu, že mu něco hrozí když bude žvýkat medné plásty.
Ale!
Opírám se o poznatky současné vědy a jsem si vědom faktu, že by mohly být nějaké, pro člověka škodlivé vlivy teprve objeveny. Proto mám všechno medníkové dílo postavené na mezistěnách z mého vlastního vosku pouze z víček a panenské divočiny.
Kdybyste se podíval na to, co se tu píše o Blaníku, veděl byste, že tato technologie ošetřování včelstev stojí na faktu, že med není nikdy těžen a včelami ukládán do vysokých plodových rámků (kromě medu nad plodem v plodových rámcích a které se nikdy nevytáčejí), které mají mezistěnu z průmyslově zpracovaného vosku, jaký máte na mysli vy. A jaké mezistěny, bohužel, používá DRTIVÁ VĚTŠINA včelařů.
Pro úplnost ještě uvádím, že nejsem zdaleka sám a metoda Blaník není jediná, která umí těžit med pouze z panenského díla. Jen se mi zdá, že je moje metoda Blaník nejjednodušší a vyžaduje nejméně práce. Ovšem v poslední době jsem právě tady na CHZ zjistil, že Gorův NN systém (zcela odlišný od NN klasiky) je stejně nenáročný na pracnost a možná ještě lepší než Blaník. To nevím a nutno vyzkoušet. I MS těží med jen z panenského a i kolega Malina. Každý odlišně od metody Blaník. Možností je více. Ale skutečně kvalitní včelaři (odhaduji tak max 1-2 % českých včelařů) prostě vysoké, někdy zakladené plásty nevytáčí a med z nich nikdy nepřijde do medu pro lidský konzum. Zákazníci to senzoricky poznají a kdo ochutná panenský med, obyčejně už normální med s výluhem košilek včelího plodu odmítá.
Na aktivizmu mi vadí přesně to, jak jste tu svůj názor prezentoval. Podívejte se třeba na toto, myslím 4 minuty čtení a pak vám bude vše jasné a už nebudete papouškovat aktivistické, alarmistické bludy -
https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/
Na druhou stranu z vašeho vyjádření je jasné, že se ve včelařství dobře orientujete a tak vítejte. Právě pro lidi jako vy se tu snažím psát. A podobně i ostatní. Jen nepodložený aktivizmus tady nehledejte. Tedy u mě ne.
Na nepodložený aktivizmus se zeptejte vaší nové kamarádky AI. 😀
Děkuji za přivítání, trochu nerozumím tomu, proč by měl být příspěvek nevzdělaně aktivistický? Je to proto, že vyjadřuje snahu pojmenovat věci pravým jménem? Řekl bych, že to je spíš konzervativní přístup, než používat zavádějící, až matoucí pojmy a ve výsledku, byť třeba nevědomě, klamat sebe, potažmo spotřebitele (v případě prodeje)...
Tím vůbec nerozporuji, že med v plástech vystavěných na mezistěnách nemůže být vysoce kvalitní, "pouze" není panenský...
Děkuji za přivítání, trochu nerozumím tomu, proč by měl být příspěvek nevzdělaně aktivistický?
Pokud na zdejším včelařském fóru vydržíte, tak pochopíte. Tom50 je už takový. Že do všeho plete politiku.
Na mezistěně to není ono. Při žvýkání je tuhost mezistěny cítit. Z volné stavby je to jiná liga, vosk je při žvýkání ihned krásně měkký a plastický.
Moc Vám děkuji za rady a další informace k plástečkovému medu. Tom má pravdu s těmi pesticidy a jejich rezidui ve vosku. Četl jsem to, ale nějak si to nedal do souvislosti s plástečkovým medem, jen mě uklidnilo to, že se do medu snad nic nedostává. Psalo se o tom v říjnovém Včelařství. Prý jsou tyto látky dvojího druhu, jedny mají vyšší afinitu k vodě, druhé k tukům. Pokud tedy tato studie nelže, tak tyto látky fixované ve vosku (tuku) by se neměly žvýkáním (voda) uvolňovat. I kdyby něco málo ano, člověk toho nesní tolik a nejspíš to nebude horší, než sníst jablko ze supermarketu😊.
Goro, to je Váš rámek? Ty “krabičky“ uvnitř rámku jste si dělal nebo někde koupil? Vypadá to moc dobře. Určitě to u toho druhého nebo třetího medníku u dvou rámků vyzkouším.
coma:Popsáno vyčerpávajícím způsobem👍Jen ještě zareaguji na zmíněnou variantu s mezistěnou. Domnívám se, že takový plást již nelze považovat za panenský a med v něm uložený také ne. Mezistěna prošla nějakým výrobním procesem a nese riziko přítomnosti patogenů a reziduí...
ďakujem za doplnenie môjho príspevku… výraz “panenský med” nepoužívam, nie je to bežný včelársky výraz…Definícia v praxi (včelárska): Panenský plást = plást, v ktorom sa nikdy nechoval plod. Nezáleží na tom: či bol postavený ako voľná stavba len z nového vosku alebo na medzistene. Rozhodujúce je len to, že v ňom nebol plod.
Plást postavený prevažne z medzisteny ako stavba je panenský plást/súš, ak slúžil iba na med, matka doň nekládla vajíčka a včely v ňom nikdy nechovali plod ! Samozrejme vosk nie je „panenský“ ( väčšina už bola spracovaná človekom) na druhej strane “voľná stavba” teda ak včely postavia plást len z nového vosku a je to panenský plást (nechovali v ňom plod) tak má takáto súš len “panenský vosk” a je to absolútna top kvalita (hlavne na plástikový med!)
Ak med z panenského plástu z voľnej stavby nazveme panenský med tak je to silný marketingový ťah ….výraz panenský sa používa podobne ako pri „panenskom olivovom oleji“: má evokovať čistotu, pôvodnosť a vysokú kvalitu, nie je to bežný technický oficiálny termín vo včelárstve (ale takých pojmov máme veľa - raw med, surový med a pod.).
Jirka dosť sa mi to nepáči keď si včelári vykajú, sme včelári, jedna rodina tak mi v pohode tykaj ako ja tebe, volám sa Jano..
k tým deleným rámikom na plástečkový med len toľko, robia sa do veľkého rámika malé rámiky aby sa nemuselo rezať ale je to na tak, aby sa dali vyberať malé plástiky…ten na obrázku nebol môj je plastový kúpenský ( používa priateľ Milan ) alebo sa robia drevené podľa veľkosti rámika alebo krabičky…napríklad kamarát Rado si rámik rozdelil na polovicu, narezal z lipovej dosky milimetrové pásky, prepočítal aký bude rozmer a podľa toho urobil šablónu. Pásiky namočil do horúcej vody a keď boli napité vodou podľa šablóny ohol. Zlepil ich voskom, na hornú časť prilepil pásik medzistienky a vložil do medníka. Stolár s praxou dokáže urobiť aj iné tvary plástika ako štvorček, kamarát Rasťo napríklad dal fotku srdiečok…
