Je to dotaz nejen pro MS. Nad tímto občas přemýšlím. 12km mám vzdušnou čarou pokusný včelín Skřivánek, kde Dol rozchovává matky Singer a snad i testuje léčiva. Mohou mít jejich trubci vliv na můj chov?
Dále se MS zmínil, že nechává chovat trubce jen výběrová včelstva. Na včelařském fóru je vlákno kde je zajímavá informace. Možná by MS pokud má dobrá včelstva měl radeji chovat co nejvíc trubců ve všech včelstvech co může, vyplývá to z následující informace, posuďte:
Čisté páření bez použití inseminace
Výchozí údaje:
hustota zavčelení … 6-7 včelstev / km2,
dolet matek + trubců … 10 km,
počet s matkou spářených trubců … 10
Výpočet možného čistého páření:
Na území je v doletu …
3,14 x 102 x 6,5 = cca 2000 včelstev.
Včelař s 10 včelstvy čisté linie má šanci 10/2000 cca 0,5 %
Včelař se 100 včelstvy čisté linie má šanci 100/2000 cca 5 %
Jinak vyjádřeno - při 5 % jen každý 20. trubec je z našich včelstev, neboli jen každá 2. matka se spáří s jedním naším trubcem !
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Linie-matiek-a-ich-vlastnosti?page=11
Domnívám se, že tyto počty jsou zcela mylné. Podle studií, kde se to seriózně zkoumalo je běžný snubní let matky do 1-2 km a většina trubců navštěvuje trubčí shromaždiště nejblíže mateřské kolonie, udávalo se do 900 m. Zkuste to přepočítat a těmito údaji.
U včel pochopitelně nelze plemenitbu kontrolovat jako u psů, ale lze ji ovlivňovat. Míra ovlivnění je dána vstupními daty. Základní parametry pro výpočet jsem uvedl výše. Dále do konkrétního výpočtu pro dané stanoviště vstupují faktory jako počet včelstev na stanovišti, zavčelenost okolí, systém chovu včelařů v efektivním doletu, orografie terénu atd… Každý si může udělat základní přibližný výpočet, je to velmi jednoduchá matematika.
Pro představivost. Pokud máte síť stanovišť o 20 - 30 včelstvech rozmístěných několik km od sebe, zpravidla 4-5 km, v určité oblasti, pak je možnost ovlivnit genetiku značná.
Děkuji. To je dobré, měl jsem o tom dosti divokou představu marné snahy, ale takhle si člověk může trochu uhlídat to své. Do kilometru je polovina včelstev mých, pak jsou další cizí stanoviště až po 1,5km.
Nikdy jsem se tímto nezabýval, nebaví, nezajímá, nejsem tak pošetilý abych si myslel, že to já se svými pár vč můžu nějak ovlivnit. Je to asi jako “poručíme větru, dešti”.
Pravda bude někde uprostřed. No a já jak slyším (čtu) vědecké studie, ihned zpozorním a začnu pochybovat. Není žádná seriozní nezávislá věda!!!!
Ještě za komančů, kdy bolševická věda nezávislá byla, se tvrdilo, v souvislosti se šířením varroázy, že:
Trubec údajně za den může uletět i 10 km i víc. Podle pachu - vůně si vyhledá nějaké včelstvo, kde mu poskytnou servis. Pokud je říjný a nebo v předříjní kondici a tudíž příroda ví, že nese geny a stejná příroda ví, že je kvůli rozmanitosti potřeba míchat geny, zvyšuje se tak vitalita a tudíž šance na přežití. Druhý den je náš trubec schopný uletět opět 10 km. Taky proto mají oplozovačky pevná pravidla jak daleko nesmí být žádné včelstvo. A stejně je genetická čistota z oplozovaček nejistá. Snad jen izolované ostrovy desítky km od nebližší pevniny, či jiného ostrova skýtají jistotu.
To jsou fakta. S bažanty a zajíci to myslivci dělají odnepaměti, u včel je stále hodně takových, třeba MUDr. Marx, že si myslí, že se nemají míchat geny a má se to prznit pořád samo mezi sebou na jednom místě. Já jsem zastáncem stran genů co největší rozmanitosti, ale s vědomím fenoménu “chlebového kvásku”. Ten je dle mého názoru ještě důležitější než geny.
Javali, jestli máte za humny množiče Singer, tak to vás lituju.
A co dělám já a spíš jsem dělával a už nedělám? Z průměrných nebo nijak nevynikajících vč jsem vyhazoval trubčáky a dával do nich trubčáky z ušlechtilých (inseminka a podobně) a nebo prostě skvělých vč, která něčím vynikala. Ale i to mi už přijde jako pošetilé a tak to nedělám. Navíc to jde jen než jsou medníky. Hlavně ale jak stárnu a sil ubývá eliminuju vše, co se mi jeví jako neefektivní a málo potřebné.
A tak určitě nějaký vliv na šlechtění včel včelař má.Příkladem je třeba Buckfastka.
😔…"většina trubců navštěvuje trubčí shromaždiště nejblíže mateřské kolonie, udávalo se do 900 m."
…skutočne by som uvítal nejaký zdroj týchto info, tú štúdiu , skutočné diky
Zdroj bude internet. Tvrzení neznalých pitomcu, jejichž domněnky jsou nadřazeny vědění. Znamení doby, polemika bývá zbytečná
K danému jsem se vyjádřil, nic víc nemám.
Chtěl jsem udělat vlákno s maličko jiným zadáním a tak to dám sem.
Kolik normální, žádnými nesmysly o šlechtění a upevňování nějakých vlastností neomezeně potřebuje mít včelstvo trubčiny a tudíž trubců aby nebylo ve stresu?
Já vycházel z bludu s názvem LBV a tudíž, že to jsou dva vysoké rámky a aby si mohly vybrat, dával jsem do prvních DTL 6 nízkých SR aby tedy určitě neměly pocit, že mají málo trubců. Snažil jsem se (když to jde i teď, když mám) dát aspoň jeden postavený trubčák od loňska. To proto, aby to matku vylákalo dolů do DTL a vč rychleji obsadilo DTL. Trubčina musí být prostřídána s dělničinou. Nikdy nepostavily všech 6 trubčáků. Ubral jsem na 5 + 5 dělničáků - do TL dávám jen 10 rámků.
Jenže jsem měl asi 3 týdny už DTL a současně ještě vysoký SR ve VN. A tak i 5 stavebních polorámkůbylo moc, většina vč některé nepostavila a když, tak nezakladla.
Tak jsem ubral na 4.
Další rok mi došlo, že bude lepší zrušit vysoký trubčák hned, jak je plná velká bedna. Ovšem to je ještě před maximálním vzepětím včelstev a tak jsem myslel, že bude nutné dát do DTL zase 5 SR. Ukázalo se, že to není třeba a že včelstvům bohatě stačí 4 polorámky s trubčinou.
A teď se podíváme na praxi předků v univerzálu 39x30x12. Ano univerzál měl čtvercové medníky na 11 rámků, plodiště ale pobralo 12 rámků. Původně měl být dvanáctý poslední u okýnka jediný SR. Jenže, předkové chtěli častým vyřezáváním SR monitorovat rojovou náladu a pak by vč nemělo strubce. A tak dávali dozadu k okýnku SR dva. Vnitřní se nechával, nanejvýš se vyřezávala dolní třetina a na ⅔ plástu 39x30 se nechali vylíhnout trubci. Vč to nějak asi stačilo.
A tak, kolik tedy vlastně potřebuje včesltvo trubců?
900 m medián pro trubce - Taylor, Rowell (1988)
Medián a mateřská kolonie je diametrální rozdíl
Medián je statistický ukazatel. V tomto případě nám říká, že polovina trubců nelétá na delší vzdálenost než 900 m od mateřské kolonie.
A migrace trubců je co?
Jelikož neumím udělat citaci na starší příspěvek z jineho vlákna, tak ho pouze prekopiruji:
Kirsten Traynor ve své on-line přednášce říká, že trubci létají na shromaždiště 2 až 3 km, matky 5 až 7 km. Tudíž nejspíš páření neprobíhá s trubci z mé včelnice.
Taylor O.R., G.A. Rowell. (1988) Množstvo dronov, vzdialenosť letu kráľovnej a neutrálny model párenia pre včelu medonosnú Apis mellifera
"Navrhujeme, aby dosah 3,75 km dronov bol vhodnou hodnotou na odhadnutie hustoty kolónií z dronov odobratých vo Williamsovej pasci, pretože to bola maximálna vzdialenosť, ktorú sme našli namaľovaných samcov z našej ohniskovej kolónie. Táto vzdialenosť je v súlade s pozorovaniami z nášho prvého experimentu. Zistili sme, že drony z jednej kolónie boli zistené na miestach vzdialených od seba 7 km. To naznačuje, že dosah letu dronu presahuje 7/2 = 3,5 km. Na základe dosahu letu dronu 3,75 km je plocha vzorkovaná dronovou pascou Williams 44 km2 a počet kolónií zistených v dronovej pasci by sa mal vydeliť 44, aby sa získal odhad hustoty kolónií v ekosystéme."
Tome predsa kolega Kavka chovajúci Buckfast je od vás vzdialený 7, 5 km a zrazu ste objavili zfarbené matky rok predtým ako ich dal do susednej dediny.. to je lepší dôkaz ako štúdie…či…
Většina trubců má tendenci se shromažďovat na shromaždištích jen několik set metrů od jejich mateřské kolonie, ve strategii, o níž se předpokládá, že maximalizuje množství času, který mohou strávit na shromaždišti, aby se zvýšila jejich příležitost k páření.
(Koeniger et al. 2005b)
Ano, matky létají dále než trubci. Ale je evidentní, že výpočty v úvodním příspěvku byly velmi velmi nadsazené. Něco jiného je maximální vzdálenost, něco jiného běžná vzdálenost. Je to vše jen statistika. Navíc je nutné si uvědomit, že rozmnožovací strategie včely medonosné vychází z původní hustoty výskytu v přírodě před zásahy člověka. Zahuštěním do včelnic se vše mění v neprospěch variability a dochází k inbreedingu.
On má někdo včelstva ve kterých zůstávají ti trubci kteří se v nich vylíhnou? Neexistuje. Trubci nezůstávají v mateřském včelstvu. Trubci migrují postupně cele léto desítky kilometrů do jiných včelstev, která je v sezóně normálně upouští do úlu. Bez ohledu na jejich původ. Odtud vyletují na snubní shromaždiště, ze kterých, pokud nejsou úspěšní se většinou nevrací ale migrují dál. To je ochrana druhu pro zachování genetické diverzity, takže inbreeding u včel prakticky nehrozí.
Je s podivem že tyhle základní věci včelaři neví..
Pro mě je tato debata nezajímavá, nerozumím tomu a hlavně, selský rozum mi říká, že je to nějak na.ovno.
Připomenu citát: “Pokud měl soused k obědu celé kuře a jí nic, statisticky jsme měli oba půlku kuřete, což pro nasyscení obou bohatě stačí.”
Prostě co je platné, když VĚTŠINA trubců létá jen okolo komínu, když si některý prevít postaví palici a zaletí mnohem dál. A pak je celá statistika na dvě věci.
Nedohadujme se tu o nesmyslech, které my nemůžeme ovlivnit, nikdy a nijak. Jestli jednotivec, myslím tím MS, dělá se svými vč psí kusy a týrá včely a nedovolí jim mít trubce a tím, i když sám nemá úhyny, šíří viry do okolí ze včelstev v nepohodě, přispívá k celkové STATISTICKY PRŮMĚRNÉ neduživosti vč, která pak v rukách méně zkušených hynou, je to to, oč je dobré usilovat? Jasně, moc dlouhá a složitá věta, kdo jí nepochopil přihlaste se.
Nesuplujme vpráci výzkumných pracovišť, nikdo nás za to neplatí a nic nám to nepřinese. Neohromujme ostatní svými znalostmi pojmů, které drtivé většině, i mě, nic neříkají a i kdyby říkaly, pro praxi to nemá žádný význam. Bavme se o tom, jak nemít úhyny a mít při minimu práce maximum užitku. V důsledku faktického užitku i maximum abstraktní radosti z nádherného koníčka. Co vy na to kolegové?
Konkrétně pro vás MS.
Včelaříte a včelaříte v míře větší než je “normální” hobby = asi 10 vč. Tudíž je to už víc práce než zábava. A došlo vám, že je možná něco na mých tvrzeních, že by se stejného a nejspíš mnohem většího efektu dalo dosahovat za cenu méně práce. Pak jste to celé, podle mě, začal chápat. Já se rozhodně nesnažím vyšlechtit psa, který by byl odolný proti blechám. Mě stačí, aby byl MŮJ pes dobrý hlídač, který hlídá i malinko zablešený a případně mu pomohl se blech zbavovat. Starám se jen o to, aby ho blechy nezačaly týrat tak moc, že by přestal hlídat a nakonec nedej Boře zdechnul. Nemám prostě ambice měnit svět, na to jsem už fakt starý a pošetilosti přenechám mladým pitomoučkým jankům.
Než jsem sesmolil tento příspěvek, vložil jakýsi anonym jasně řečené to samé, co výš tvrdím já! Proto bych debatu na hypervědecké úrovni ukončil a vrátil jí k praktickým postupům. Když se tak oháníte vědou a poznatky, věřte i té vědě, co se vám nehodí do krámu. Co píšu já a nyní i anonym se zjistilo když se trávila včelstva kvůli varoáze a roztoči se stejně šířili. Tím se ukázalo se, že trávení včelstev v okruhu léčených vč nefunguje. To přimělo vědce zjistit, že trubci létají desítky kilometrů. Třeba jen nemnozí, ale létají.
Také je v tom jednoznačně dáno za pravdu mému tvrzení, že je široká výměna genů - diverzita nezbytná.