Dnešní zjištění celkové situace

Výjimka potvrzuje pravidlo. I já znám vysoce inteligentního šoféra i automechanika a asi i zedníka. Jenže to jsou lidi jako Jackylle a Hyde (snad to píšu správně). Mezi svými profesními kolegy se chovají jako oni - primtivně a když jsou s normálními lidmi, nikdo by v nich nepoznal šoféra nebo zedníka.

Podřez vysvětlil - jeho úskalí, dokonale Goro, vyplatí se ho poslechnout. Jen pak přidělávání matečníků na špunty neumím a proto to nedělám a larvím do umělé misky. Tím je to na unifikovaném “špuntu”, který pasuje do celého systému. Vy se asi bojíte larvení, ale je to 10x menší vopruz než zpracování matečníků z podřezu.

Jak uvádíte Langy jsem to myslel, jen nepiště prosím 45 x 16, ale prostě 44,8 x 15,9, prostě tak, jak je to v mm. Děkuji. Hned vám vysvětlím proč na tom lpím a co z vašeho “zednického” zaokrouhlování vzniklo. Já dokázal stejnou chybu udělat za život 2x, omlouvá mě snad jen 25 let rozestup. Snažím se varovat ostatní, aby stejné hovadiny jako já nemuseli opakovat.

Originál “polomedník” k úlům mých rodičů 39x30 měl stejně jako originál Dadant-Blatt výšku 14,4. Protože se už většinou neví proč to tak je, vysvětlím to. Dříve, než přišel americký vliv, byla VM 6 mm. Proto 14,4 + 6 mm je 15 cm a tak dva na sobě měly dávat 30 cm, ale stejně nedávaly přesně. Prostě tady je v originálním systému hloupost. Ale to nevadí, vždy se říkalo patnáctka. Jeden rok jsem nestíhal, Petr, tehdy mladý nezkušený kluk mi chtěl pomoct a nadělal mi několik set přířezů pro N rámky. Já je sbil, vylepil a až při přidávání do včel zjistil, že jsou vyšší. Ale že jich bylo víc než původních - radikálně jsme rozšiřoval počet vč, zvětšil jsem staré medníky dole o 6 mm a od té doby mám patnáctky. Původní rámky vysoké 14,4 postupně dožily.

Po asi 25 letech jsem nevěděl nic o Sedláčkově pamíře 34,7 a jeden vejr mluvil o pětatřicítce. Nadělal jsem si tedy pětatřicítky a pak s hrůzou zjistil problém. Ten blb, Goro ho dobře zná z VF, psal s hroznými pravopisnými chybami, už tam nepíše, asi nevčelaří, mluvil o pětatřicítce. Když jsem se ho na to ptal, nedoučený opravář zemědělských strojů s oběma rukama levýma - obdoba zedníka od “černého” řemesla, mi odpověděl, že 3 mm nejsou žádná míra. Jak můžou po opravě fungovat zemědělské stroje je mi záhadou, když na to šli tihle géniové. Pdle stylu, jak píšete a tvoříte věty vy, mezi tuto sortu lidí pane Malino nepatříte a tak mi jistě dáte zapravdu. 

Jinak vám děkuji, tak jsem si to ani nepředstavoval, jak to píšete, L 159(⅔) a každý se ihned v duchu orientuje, ať zvyklý na americké zlomky a nebo kdo se je není schopný naučit jako já. Já když pak v textu amerikanisty narazím na údaj, musím přerušit tok myšlenek, když se snažím vžít do autora a chápat kontinuitu toho, co popiuje a musím jít hledat co zlomek znamená. To mě nasare tak, že pak raději popisy amerikanistů/langstrothistů nečtu. To je jako když chcete spát a někdo pořád trhá nit. 

Kdo tedy chce, abych se jeho příspěvky zabýval, PROSÍM, aby to psal jak bylo uvedeno, například L 159(⅔). Navíc zlomky, jak potom níž píše Jirka. P nejsou v našem civilizačním okruhu běžné a zažité. A ano, jsem cholerik a jak říká Goro, mi to přijde jako stud za slovanství a zhlížení v USA a na to jsem fakt silně alergický. Nepřinutili mě bolševici vlézt do Ruské prdele, do té Americké se taky nevnořím nikdy! A pohrdám těmi, co se v Americké řiti cítí voňavě a lepšolidsky, jako někdo víc.

-------------------------

Pane Goro, chápu a omluvu přijímám. Kdybych si nemyslel, že jste slušný člověk, ignoroval bych vás a nediskutoval bych s vámi. Jen asi USA milujete nebo obdivujete a já ne, to jsou mi už snad ti Rusáci milejší. Měli jsme naději, že jednou odtáhnou do pekel a stalo se. Že odtáhnou USA jsem už naději ztratil a ono se to snad podaří! Ale jejich ližp..elníci jsou z toho v Eropě auf! Chápu, je jim jako soudruhům, když Gorbi vzdal Věčné časy a nikdy jinak a došlo jim, že se budou muset jít začít živit, nedej Bože (teda nedej MarxEnglsLenin), prací.

---------------------------

Jirko, vy jste popsal všechno správně. Myslí vám to bleskurychle a velmi dobře, vše co píšete o včelařině podepisuju.

No a zastání já chápu, podepisuji též, kdo nezažil co vy asi nechápe, chápou jen ti, kdo se těmi nesmysly musí prodírat a vypořádávat. Prostě milimetry a tedy metrická soustava je nejjednodušší a nepohodlnější. Vše vyplývá tak, jako když se básnička rýmuje a vypadlé slovo logicky vyplývá a docvaskne. Americké hyperzmatky jsou jako učit se nezpaměť prózu. Jistěže to jde, ale když se tomu je možné vyhnout, CHYTŘÍ se vyhnou. Nebo líní. Za tento druh lenosti se nestydím, naopak, díky jí se vývoj posouvá. Maličkou poznámku. Podle mě jsou ženy o mnoho lepší než my, v drtivé většině jsou pracovitější a línou abys pohledal. Drtivě drtivou většinu vynálezů přivedli na svět LÍNÍ CHlAPI, kteří hledali způsoby, jak nemuset tolik (pokud možno vůbec) makat. I zde asi jsou výjimky, já si ale umím vzpomenout na jedinou Polku, co vynašla rádium. Ani na jedinou hudební skladatelku si ne a ne vzpomenout. A tak dále. (kolik jsem právě porušil liberálních tabu, která se nesmí veřejně říkat?)

Každý rok je jiný a letos nemám problémy s jarním rozvojem jen já. Mnozí před zimou kvůli melecitoze udělali nějaká opatření, vzali a nebo se aspoň pokusili vzít včelám problémový melecitozní med a nakrmit cukrem. Já neudělal nic a zopakuji: stan R ani deko cukru - přežilo 10 kmenů a padly dva oddělky. Oddělky neměly KK a zbytek dostal KK pod VN v konci září. Stan KR, kde asi polovina dostala 8-10 kg cukru a druhá polovina 3-5 kg cukru. Tam padlo vše co mělo KK nad VN + slabé oddělky. Na novém stan KL bylo 6 odd a jeden padl, KK měly jen dva a ty ho dostaly pod VN.

Čekal jsem, že nepřežije nic. Co přežilo má pomalý rozvoj, nepochopitelně vč s cukrem jsou výrazně horší než ta na pouze melecitozní medovici. Neuvěřitelné, nepochopitelné, pravý opak toho, co tvrdí všechna mě známá odborná literatura. Moje vč se neproletěla od konce listopadu do tuším 10 března.

----------------------

S medníky jsem začal u některých vč před týdnem. Po včerejšku má medníky co bylo zazimována jako kmenová vč. Dnes dostane medník zbylých 5 vč, původně oddělků. Někde ale medník kvůli špatnému odhadu síly neobsadily celý, přesněji hospodaří jen na souších a stavbu na M uprostřed nezačly. Jinde staví. Některá vč dostala medníky jen poloviční, zmenšené buchtami na 6 nebo 8 rámků. Někam přišly ultranízké medníky 39x11x11 (do medníku se vždy dává jen 10 rámků).

Skončila třešeň, dokvétá hruška a švestka i pro včely bezvýznamná trnka, naplno jede pampeliška - je hojně navštěvovaná a začaly jabloně. Rozkvétá řepka, kleny ještě nekvetou. Letos nebude žádný med z třešní a už vůbec ze špendlíků.

Protože jsem neměl nikdy zimní úhyny, nemám nacvičené co s rámky z uhynulých vč a nepamatuju si, že bych o tomto problému někdy četl. A problém to pro mě je. Letos vč mizerně staví a nechtějí zakládat M. Místo M přidávám spíš mladé rámky z uhynulých. I tak mi zbyde hodně rámků se zásobami. Nechci navyšovat počet vč a tak neplánuji oddělky.

Zdravím všechny.

Ve středu jsem byl kontrolovat to včelstvo, které mi nechtělo zaklást vystavěnou mezistěnu v hnízdě a myslel jsem, že je i rozšířím o jednu M. Přidaná M, která byla mezi posledním plodovým a SR byla vystavěná, ale nezakladená takže jsem nerozšířil. Čekalo mě ale nemilé překvapení medník samozdřejmě neobsazený tak jsem kontroloval rámek po rámku v plodišti narazil jsem na zavíčkované rojové matečníky plus asi 10 ještě nezakladených v řadě nad spodní loučkou. Plodiště ulité sladinou vzadu zalité zbylé zásobáky co byly na vyřezení. Do hnízda jsem jim dal starou souši i když vím, že už ničemu nepomůže. Takže Goro měl si pravdu dopadlo to přesně jak jsi říkal med 0 a vyrojené včely. 🙄 Hned jsem volal kámošovi, že mám velký problém jestli by mi neporadil. Řekl mi, že mám udělat přeleták zaměnit slabocha se silným tak se dívám na net co to je vůbec ten přelaták a je to něco jiného. Pak kouknu do knihy od Brennera a je tam všecko podrobně napsáno v sekci JAK ZAMEZIT ROJENÍ!! Takže záměna včelstev slabého se silným se jmenuje ZÁMĚNA STANOVIŠTĚ. Tím prý došlo k výměně všech orientovaných včel, které roj vedou. Kdo by si to chtěl přečíst tak str. 140-141 je to velmi zajímavé. V té knize je fakt všechno. Je to asi to nejjednodušší co se za 5 minut dvanáct dá udělat, ale až čas ukáže jestli to vyjde. Ve čtvrtek jsem v 6 ráno vstával vzal dva kurty sundal dekl medník at je to nižší a lehčí🙂 skurtoval to a přenesl o cca 4 metry tzv. zaměnil (být to dál tak přijdu o záda neměl mi kdo pomoct). Dnes, nebo zítra je jdu skontrolovat a jestli tam stále matečníky jsou tak je zlikviduji.

Martin včely treba nielen odniesť ale aj vymeniť ich miesto  s inou rodinou, ktorá je  slabá, má málo včiel..tak si to urobil?….ak sa to robí neskoro nemusí fungovať…

Jestli jsou tam zavíčkované matečníky tak je roj už pryč. Zavíčkují první a letí, pokud neprší, pak čekají na půlhodinku kdy neprší.

Žádný med? Jste nespravedlivý, medu přinesly hodně - jenže jím ulily plodiště.

Ano, letos špatně staví a když staví, nezakládají. Asi jste zapomněl na fintu, že postavenou M sice doprostřed plodiště, ale JINÉHO včelstva když nechtějí zakládat. Ale hlavně. Kde jste u mě četl, že dokud postavenou M nezakladou na konci mezi plodem a trubčinou, že se nerozšiřuje? Právě v normálním roce jak je M postavená - vzadu bývá zakladená později, už jde do hnízda a na její místo nová M. A tak až do vypnění plodiště.

Proč je M na konci zakladená pozdě a někdy vůbec. Myslete, jak vypadá hnízdo? Až k HL bude plod jen na prostředku a směrem dopředu i dozadu bude vrstva medu větší a větší. A taky plod bude uprostřed (mírně mimo střed k česnu) a přední krycí bude pyl a zásoby a často i druhý je to samé, další má plod jen od půlky dolů a až prostřední je našvihnutý plodem. A to samé pak zase dozadu. A tak když zůstene M na konci, zanesou jí sladinou a když zakladou, tak jen spodní půlku. Proboha tohle je přece logika! Ony nechtějí M doprostřed hned. Často by si s ní poradily. Jenže je studená a matka neklade do polovičních buněk a proto je dobré počkat na postavení vzadu a dát jí doprostřed po postavení. Někdy se vč raději vyrojí než by postavilo a hlavně zakladlo doprostřed přidanou novou M a tak je stavba v zadu hra na větší jistotu. Absdolutní jistotu u včel nemáme nikdy!

Doufám, že jste ZAMĚNIL dvě vč navzájem, dát stranou jen úl nestačí a vůbec nic nemůže, už z logiky věci, vyřešit. Patrně jste nepochopil ideu, důvod proč by se záměna dělala. Brennera jsem si myslel, že znám dobře, ale tohle mi uniklo, že by bylo protirojové opatření. Princip VZÁJEMNÉ záměny včelstev není v zabránění rojení (pokud ano, vůbec jsem to nevěděl) a už vůbec když už jsou matečníky ZAVÍČKOVANÉ!!! Princip je v tom, že jedno vč je přebujelé a je třeba mu pustit žilou a jiné zaostává. Logika = přebujelé má všeho víc, mělo dřív víc plodu a tudíž má víc létavek než slaboch. Záměnou nastane - musí být snůška - to, že silné přijdou o svojich HODNĚ létavek a dostanou málo létavek od slabochů a létavky slabochů budou nespíš také v horší kondici ve smyslu nižší výkonnosti. Tím silné přišly o část létavek, musí je nouzově nahradit kojičkami a ty přestanou vymejšlet choutky na sex. No a slaboch dostal posilu velké spousty létavek a tudíž má najednou víc včel, tudíž víc přínosu z venčí, víc tepla a může se konečně víc rozpolodovat. 

Protože včelařím ve 100% případů sám, přeleták nedělám nikdy a záměny úlů také ne. Jsou snazší způsoby jak dosáhnou stejného a spíš lepšího efektu.

------------------

Martine. Je skvělé, že popisujete krok za krokem jak co děláte a nestydíte se za neúspěchy a chyby. I já dělám chyby, málokdy ale v logice, ale každý jsme jiný. Jenže ne všechno je vždy vina včelaře, napadlo vás, že chyba může být v tom včelstvu?

-----------------

Popíšu mojí bezradnost a asi chybu (opravdu chyba?) ze včerejška, kdy vysvětlím detailně pro začátečníky, co taky dokážu já po 60 letech včelaření.

Vč, vnučka po skvělé BF a vynikající vč 3, ale spíš už čtyřletá, není značená. Vždy skvělé silné vč, včera medník poloprázdný, matka nevyměněná kvůli mému zdraví vloni a taky aby od ní byli stále na stanovišti trubci s geny, o které stojím. Plodu málo, jen dva pořádně zaplodované rámky + další 3 s půl rámky plodu. Plodiště ulité medem a daleko větším množství pylu - logika - málo plodu = malá spotřeba pylu, ale sběrací úsilí sběru pylu stejné. Na první pohled něco není dobře, vč nemá “jiskru”.

Matka k nenalezení a na jednom rámku dva matečníky před zavíčkováním, na dalším rámku jeden stejně starý. Nic víc, jen ty tři. Jasná tichá výměna, matka je stará, už nestíhá a je vykladená. To se pozná tak, že má v dělničím plodu sem tam vypouklou buňku s trubcem, prostě jí docházejí spermie v semenném váčku.  Udělal jsem oddělek s rámkem se 2 matečníky, rámek s jedním zůstal v úle. Opakuju, matka nenalezena. 

Nemám z toho dobrý pocit. Ale co jsem sledoval. Vč nebylo nijak přebujelé, přesto by mohlo letět. Za chybu považuji to, že jsem neprohledal TL ani medník, zda tam není matka. Vajíčka a mladé červíky jsem neviděl. Takže nevím, zda tam matka je a tudíž se to může pořád vyrojit.

Nevyrojí, je to jasná TV. Takových u mě probíhá každé jaro hodně, protože nikdy neměním staré dobré matky. To co jste popsal je učebnicový příklad TV. I letos mám ještě tak 10 bílých a jen 3 kladou špatně a u všech 3 proběhla nebo aktuálně probíhá TV.  Tyhle včelstva budou s novými matkami super na poslední snůšku. No a ty ostatní bílé kladou pořád na svůj věk hodně dobře, takové genetiky si cením a určitě je nebudu sám měnit. Do zimy si je včely v klidu vymění, až to bude zapotřebí.

Díky, za toto upřesnění a ujištění. Vím, že to píšete Martinovi.

Mám zkušenost jinou, jsou jen dvě možnosti. Buď jsem úplně blbej a posledních 60 let jsem čuměl někam jinam a nevšim si, jak báječné jsou jarní tiché výměny a nebo to v mých jalových podmínkách s většinou mizerným počasím probíhá jinak.

Začátečníkům já radím, věřit jarním TV jak doporučujete vy, ale mít na paměti, že to dopadnout dobře nemusí. Na druhou stranu, část matek nemám značených a někdy třeba u mě jarní TV proběhla a já to vůvec nezjistil. I to je možné. Nebaví mě sledování výkonnosti matek, jedu pokus-omyl. Buď dobrá je a když není, snadno jí nahradím lepší a nebo domněle lepší.

Je to jako s vyvářením vosku ve studniční vodě. Mnozí to dělají (mají ve studni povrchovou vodu a nevědí o tom) a ti jednodušší pak tvrdí, že já kecám nesmysly když tvrdím, že ABSOLUTNÍ JISTOTA je vařit vosk jen v dešťovce. Pod vlivem v autě se taky nebourá VŽDYCKY. Ale riziko je mnohem větší.

Zdravím opět všechny🙂.

Záměnu stanoviště jsem udělal tak, že včelstvo co se “chtělo vyrojit” jsem dal  o 4 metry výše na hranoly přesně kde bylo slabé včelstvo, slabé včelstvo jsem dal o 4 m níže na hranoly přesně kde bylo “rojící se včelstvo”.  Dyť jde přece o to, aby létavky rojícího se včelstva létaly přímo do česna slabocha tím by dle knihy mělo ubýt létavek v rojícím se včelstvu a přibýt ve slabém. Tím pádem by se rojcí včelstvo nemělo vyrojit. Sice mi to moc nejde, ale zas takový tupoun nejsem, abych ty včely jenom posunul na bok. Právě, že v tom včelstvu co se chtělo rojit bylo furt stejně včel i když tam byly zavíčkované matečníky jeden jsem jim bohužel zlikvidoval a zbytek tedy 1-2 na to jsem se už vy..al. Chodím tam co hodinu jak blázen kontrolovat, jestli se něco neděje a jestli nevisí včely na stromě😀.  S těma M se polepším po vystavění je hned dám do hnízda měl jsem za to, že jste někde psal, že M už s červíkama je lepší než s vajíčkama a že M s červíkama včely jakoby neopustí. No tak jsem čekal, až tam budou alespoň ty vajíčka no a to platí nejspíš v systému rozšiřování v časném jaru.

Naposled byla u mě silná snůška minulou sobotu, pak až dnes, i když přes týden si na obživu asi přinesly. Včely padaly pod úly. Je to strhující zážitek, jeden z těch, proč včelařím.

Dělám údržbu hardvéru, doháním skluz, pětitýdenní luxus válení v pelechu, pocení + zobání medikamentů dvou zápalů plic za sebou se dohání, v mém věku, velmi obtížně. Do včel jsem se dostal až po 17 hod. Stihl jsem necelé jedno stan a s údivem zjistil, že se rojit nechce nic. Tedy z těch, co jsem viděl. Ani náznak a u dvou vč dokonce ani “cvičné” misky. Někde ignorují medník (dvě vč, jedno 24 a jedno 30) a tam budu asi muset převěsit plod a použít mřížku. Uvidím co po tomto oteplení a nástupu silné snůšky.

Zítra rozeberu D-B, má našvihnutý jeden NN medem. Mám hotový atypický úl (předělávaka starého úlu s pevným dnem) pro tuto míru a chci včelstvo rozdělit. Jarní rozvoj, patrně díky delšímu rámku, byl obdivuhodný. Medník to má ale od Blaníku - 39x15. Nosí z hlohu a klenu, řepku (pánbuzaplať) ignorují. Pampeliška definitivně skončila.

Keď hodnotím rozbeh tejto sezóny u mňa, tak ja nemám pocit že ten med s melicitózou mojim   včelám neublížil zrejme to záviselo od toho koľko % tej melicitózy v konrétnom úli mali…😕  ako som písal väčšina rodín  ako u Toma zimu aj bez preletov zvládli dobre, ale okrem tej jednej uhynutej rodiny v zime ako som písal boli ďalšie tri, kde som nepridával medník….no jednu z nich som už zlikvidoval, ďalšia sa “zmátorila” a dostane šancu, ale tá posledná len “prežíva”…nevyplakávam, už som urobil odložence/oddelky ale NIKDY SA MI TAK ŠPATNE NEZIMOVALO ako tento rok, teda melicitóza a bez preletov a NIKDY SOM NEMAL TAK ZOSLABNUTÉ VČELY.. ovocné stromy odkvitli v krátkej dobe, teraz sú u nás nočné mrazíky…no to bude zasa rok…😲… 

Já jsem letos nezvládla rojení☺️. Máme v práci náročnou sezónu a některá opatření jsem udělala pozdě. Takže už třetí roj. Všechny jsem chytla, ale mám na sebe zlost.

Práce lidi živí a je přednější než včely! Nic si nevyčítejte. 

Hlavně udělejte opatření aby se to nerojilo do blba, jak říkávala moje máma. Někdy jdou poroje tak dlouho, až v úle zbyde hrstka včel s poslední matkou.

Petra ako píše Tom, nejaky ten roj sa môže vyskytnúť, až POROJE svedčia o zlyhaní včelára……

Ochladilo se a změnilo se proudění na severovýchodní a je po hehe.

Babička říkávala, že z východu dobrého ještě nic nikdy nepřišlo. Bratři Slováci, babička myslela Tatary, váš národ s nimi měl horší zkušenost a tak víte o čem to je.

Vybíral jsem med na zítřejší vytáčení s rodinou a med není zralý!! Povětšině není zavíčkováno až ke spodní loučce a tak se většinou nedal vzít. Neměřil jsem vlhkost. Měření teplého medu v teple u včel je velmi nepřesné a proto ho nedělám a refraktometr nevozím.

Snůška tu není, nic nekvete. Snad jen na uživení, protože včely neslídí.

Dnes aj ja skočím pozrieť STAV V MEDNÍKOCH, v posledných rokoch som zvykol koncom mája točiť…ak je znáška aspoň taká že pre plod donesú, budú včely neviečkovaný med ďalej sušiť…nezaviečkujú, pretože nemajú zrejme čím doplniť bunky a včely viečkujú len plné bunky, ale sušiť budú ďalej …už som točil med so 16% neviečkovaný (Tom nadviazal som na váš príspevok, ale som len ten stav u vás využil  komentár nie je pre vás ale je to vysvetlenien pre prípadných začiatočníkov, ak to to teda čítajú )…

Díky, rozumím. Tady u nás je nezavíčkovaný med s nízkou vlhkostí jen druhý s medovicí, květové medy v drtivé většině chtějí aby bylo úplně zavíčkováno.

Tak pro ty začátečníky, aby věděli úplně přesně jak se to dělá: 

Když beru med, často v krajních rámcích není zavíčkováno úplně. Třeba jedna strana rámku, ta ke stěně, je nezavíčkovaná. Vzít se to musí kvůli snadnosti práce - co s 1-2 rámky z nástavku? Dát je do suchého nástavku by šlo, ale je to komplikace a hlavně nezjistím v jakém stavu med toho roku v dané chvíli je, refraktometr měří přesně jen v teplotě medárny, kde je tepelně srovnaný odvčera nebo několik hodin. Šaškování s přístrojem na včelnici je zbytečné, ukazuje nesmysly. A také jde o druhové medy a já nechci mít v dalším medu jiné kvality (zákazník preferuje přece jen tmavé medy před čistými kvěťáky) pár rámků s například řepkáčem. Taky mi nechutná (ale asi jenom mě) med z hlohu a tak ho nechci mít v dalším turnuse.

A co s těmi rámky jen částečně zavíčkovanými? Změří se z buněk v medárně a pokud to je “vlhké”, nevytočí se ty strany rámků, které nebyly zavíčkované. Nebo se udělá profesionální odhad a jestli je zavíčkovaný med skvělý s vlhkostí například 17 % a z nástavku 10 rámků jsou pofiderní dvě půlky, tedy strany dvou krajních rámků - tedy vlastně jeden rámek, což je asi 10% z nástavku a tam to má například 19%, vytočí se to a smíchá. Med necedím NIKDY NIJAK NIČÍM. Nečistoty sbírám z vrchu a s tím seberu i případnou řidinu. Samosebou jen tu nejřidší, jinak když má například 90% medu 17 a 10% třeba 19,5, směs má pak (odhad)  17,5%. Jestli má ale zavíčkovaný 18,2 (to teče z medometu), pak do něj nic “vlhčího” přidat nelze! A tak se začne dobrými rámky a pak se vidí, zda je možné částečně zavíčkované vytočit nebo musí zpátky do včel.

Každý si nakonec přijde na svůj způsob, toto je jen jedno z mnoha vodítek jak na to.

S pomocí rodiny jsem vytočil. Výnos bídný, roky nepamatovaný. A je to jak psal Goro. Ale jen u některých vč, že i nezavíčkovaný měl také 16,5%, jinde ale také 20%!

Totiž, začátečníkům jednu důležitou věc. Jako u mě vždycky v souvislostech a tedy ne stručně.

Med je dobré brát navečer. To proto, že konsolidace včelstva po tak těžkém zásahu trvá několik hodin a když by se med bral dopoledne, je ten den pro snůšku u toho včelstva odepsaný. JENŽE.

Když je snůška, i malá, v medu hrozí čerstvý tohodenní přínos a ten rapidně zvýší vlhkost vytočeného medu. Proto při snůšce se musí brát med dopoledne ještě před tím, než včely nanosí čerstvý nektar. I za cenu ztráty snůšky (nebo části snůšky) toho dne.

Samosebou řidina není ukládána rovnou v medníku, je předána létavkami úlovým včelám a ty to částečně zahustí a teprver odnesou do medníku. Tak je tu určitá časová prodleva než se to dostane do volných buněk v medníku a ty jsou právě na krajních rámcích.

A proč mám takové rozdíly? Část jsem odebral včera navečer abych to dnes stíhal, díky odvíčkovači se produktivita rapidně zvýšila a já jsem zase o rok starší. Mladí se včel bojí a nedokážou vybrat. Druhou část jsem vybral po dnešním poledni a ten med byl skvělý, vlhčí (sporadicky) byl pouze ten ze včerejšího podvečera.

Takže měl pravdu Goro, že i květový nezavíčkovaný med může mít skvělou vlhkost. Bez Gora a jeho sdělení by mě nenadlo se na to zaměřit a vědět, co a jak pohlídat. Mimochodem, od toho jsou fora, že si předáváme informace, někdy zásadní.

Pane Goro, děkuji.

V pohode… ono popíše sa toho veľa, ide len o to vedieť informácie uchopiť, vediť si vybrať pre seba niečo užitočne…. Len pre ostatných, už som mal rámik kde v ZAVIECKOVANAJ ČASTI MAL MED SKORO 20%, a v tej nezaviečkovanej len 16%.. na jednom rámiku… a ešte je potrebné venovať pozornosť tomu čo písal Tom, je výrazný rozdiel v hustote medu v stredových a krajných rámikoch….

Tak jsme se dočkali akátu. Tohle je medník č. 4. Pod ním jsou 3 plné a nahoru šel dnes 5. Vše plněno odspodu nahoru, což dle tom.50 nelze. V plodišti matka stále klade na 4 x 448 x 325 bez omezení kladení v důsledku zanesení plodiště (jak se to stává u většiny metodik při silné snůšce), bez známky rojovky a včely budou plně připravené na další 2 - 3 snůšky (ostružiní, lípa, slunečnice).  Umí tohle jiná metodika?