ano Gabonu sa dávajú po 2 kusy na úľ… ak si plod nevidel môže tam byť ale zhodíš všetky foretické klieštiky…tak zafumiguj.. ale bude to len orientačné odlahčenie, koncom mesiaca to zopakuj aby si fumigoval včely bez zaviečkovaného plodu..
Včera tu u nás bylo 14-15, sice zataženo, ale bezvětří a bez deště a tak jsem konečně dodělal svoje vč. Mám jich na letošní zimu 32, tedy asi jen ¾ loňského stavu. Také letos nemám žádnou slabou “záložní matku”, vše jsem dotáhl na plnohodnotná vč.
Všude je nakrmeno dost, nekrmil jsem ale tolik, aby plnily KK. Místo nich dostala většina vč loňský tuháč pod VN, někde jsem už vystrojil nové TL s tím, že zjara už nemusím. Zamýšlel jsem to u všech, kolega Goro mi to rozmluvil a tak je to jen asi u poloviny. Jen hlupák ignoruje dobře míněné rady kolegů. U části jsem nedal ani ten tuháč bez vystrojení nového TL, to pro kontrolu.
Včera, ač bylo celkem teplo, včely by vůbec nelétaly ani nijak moc neslídily když se něco nechalo venku nezakryté. Odebíral jsem všude zadní plást aby bylo kam dát fumigaci. Na tu se chystám v těchto dnech, varidol jsem dostal včera večer.
Někomu nosí pyl a létají, tady nic, v předešlém týdnu bylo pořád kolem deseti stupňů, časté přeháňky i silenější deště.
----------------------------
Tady napíšu svojí dedukci pro pokročilejší, kteří mojí praxi sledují pečlivě, chápou proč, co a jak dělám.
Jinde jsem tvrdil, že je LBV nesmysl. Hlavně ze dvou důvodů. Omezí to matku v kladení o dva celorámky a ty jsou navíc mezi dělplodem. Patrně proto se pak autorům vč méně rojila, protože se tam nemohlo nalíhnout dost včel.
Z počátku jsem věřil, že to mají být NEJMÉNĚ dva rámky a tak jsem do TL dával ne 4 polorámky pro trubčinu, ale hned 6 (v hlopupé víře v LBV a v ještě hloupější víře, že čím víc trubčiny tím líp). TL je u míry 39x15x11 zbytečně velký a tak ta možnost byla. Navíc jsem vysoký SR likvidoval až v první dekádě nebo dokonce polovině května, kdy už je tohoroční “touha” vč chovat trubce na sestupné tendenci. Nikdy žádné vč nepostavilo a nezakladlo všech 6 N stavebních rámků. Někde začaly stavět dělničinu.
Tak jsem začal dávat 5 a stejný výsledek.
Pak jsem zkusil zlikvidovat vysoký SR už v dubnu, také už v polvině a ne v poslední dekádě. Ani tak vč nevyužila všech 5 nízkých SR. Ubral jsme tedy na 4, což je kvůli víc dřeva a mezeře nad SL vlastně menší plocha, než LBV = 2 celorámky. Tady podotknu, že jsem vypozoroval, že vše je úměrné dané míře a vč na míře 24 prostě vytvoří menší vč ve smyslu méně jedinců. Ale pozor, dát dvě bedny pro plod 24 je zase už moc. Prostě špatná míra (Lang 1/1 se od české 24 liší o jediný dm2 a tudíž je to v Česku stejně špatná míra, jako 24).
Pak přišel logicky nápad, zrušit vysoký SR ještě dřív. Ten ve VN být musí kvůli rychlému stavění a zakládání M. Ovšem co to zkusit úplně bez něj?
Pokud to zkusím bez vysokého SR a vč budou mít možnost stavět a chovat první trubce jen v TL? Přece při dřívějším uřezávání spodních rohů vysokých rámků to bylo také tak. Proto ta úvaha, že nedávat vůbec vysoký SR a to by mělo vč přinutit obsadit TL dřív a dřív v něm chovat trubce. Ale kdy ta chvíle nastane? To nevím a tak logika - měly by to mít připravené s velkým předstihem, tedy už na podzim.
OK. Pokud by to fungovalo, tak proč nový TL pro příští rok nevystrojit už v letošním podzimu? Tím odpadne nutnost udělat to zjara a těžce vyrušit vč (způsobit obří stres) v kritické době časného jara. Proto jsem vymyslel dělat TL už na podzim a i za tu cenu, že je v té době VN velmi těžký. Úplně ale odpadá zvedání VN dvakrát a bude stačit (pokud se to, osvědčí) jen jedno zvednutí VN. Ano, bohužel na podzim, kdy je výrazně těžší.
--------------------------------
Pro úplnost. Optimální výška vysokého rámku je v celé Evropě 30 cm a to bez ohledu na délku rámku a dokonce i na počet (vč se přizpůsobí). 30 cm proto, že ještě dobře obsazují medníky bez převěšování plodu a současně nemají snahu medník ignorovat a zůstat pouze na vysokých celorámcích, jako se to děje 6 x z 10 let u Sedláčkovy míry vysoké 34,7 cm. Ovšem krásné by bylo, kdyby měl každý vysoký rámek dole TLumič a tím by se nemusel VN zvedat vůbec nikdy. Pak jsou dvě možnosti. Zase se vrátit k míře vysoké 34,7 a nebo zkusit oroginál Dadant-Blatt, který díky 12 rámkům a delším rámkům 43,5 by to na plochu měl umožnit. Zatím se zdá, že to tak fungovat nebude, že dolní pruh trubčiny (volné stavby) na každém rámku nefunguje. Protože jsem tohle ale neověřil u dost vč a ne zrovna systematicky (nesystematická povaha, nával práce ve špičce a taky mě za výzkum nikdo neplatí, ani mi nikdo nepoděkuje a nepochválí). Proto nepovažuji za definitivní svoje domnění, že to fungovat nebude. Jde jen o dotažení té myšlenky a ověření, zda je to hloupost a nebo možnost. V druhém případě by to byla doslova revoluce, protože nikdo nic takového, pokud vím, neudělal. Úly by pak vlastně nemusely být nástavkové - pokud by to byl sastém kombinovaný, tedy systém Dadant = v jednom úle vysoké rámky pro plod a nízké jen pro med a díky pevnému dnu by mohly mít zase okénka, kdo by chtěl. Idea nikdy nezvedat VN je to, co mě motivuje k těmto dedukcím a pokusům. Ne úl s pevným dnem a okénkem, aby bylo jasno.
A HLAVNĚ BY SE NIKDY NEMUSEL ZVEDAT VYSOKÝ NÁSTAVEK!
“Ovšem krásné by bylo, kdyby měl každý vysoký rámek dole TLumič…”
Když jsem tuto myšlenku uvedl ve vlákně provozní metoda Blaník, zavrhl jste to. Na jiném místě jste o této myšlence napsal, že blábolím nesmysli. Tuto myšlenku jsem nezkoušel a upustil jsem od ní, protože “30” je do ruky dost těžká… ne tak něco většího…
Pane Petrosi.
Vše se vyvíjí a není neměnné. Navíc když vytrhujete z kontextu a neuvedete výrok celý, tedy KONTEXT, pak se jeví jako lživý i Archimédův zákon. Takovéto podpásové hašteření k ničemu nevede.
Pokud je pro vás jednotlivý rámek těžký, bylo by lepší se věnovat raději například filatelii, poštovní známky jsou nesrovnatelně lehčí.
Když by chtěl včelař (já to nedělám nikdy, ale někdo by třeba chtěl) pitvat zavíčkovanou trubčinu kvůli VD, bylo by snazší aby byla trubčina na každém, rámku a i za cenu, že by byl těžší, než aby musel zvedat a TĚŽCE VYRUŠIT = VYSTRESOVAT vč. Jeden i vysoký rámek se unese spíš, než celý vysoký nástavek. Navíc důvodů zvědět co dělají v TL by se našlo víc.
Mnoho včelařů by chtělo “těžit” trubčí larvy na životabudič, myslím mléko starců nebo tak nějak (nezajímalo a tak o tom moc nevím) a chtěl by to děda, tak pro něj zvedat VN aby byl na chvíli mladistvě bujný neposeda by taky mohlo zamneat, že mu prasknbe žilka a je vymalováno. Prostě důvodů, proč mít trubčinu v plodišti na stejných rámcích je asi víc.
----------------------------
Z kontextu vašeho příspěvku čtu mezi řádky, že jste možná psal o TL na každém rámku, ale nižším než 34,7 a nebo kratším než 43,5, kdy však při délce 43,5 už není jen 11 rámků v bedně, ale 12 = tedy originál Dadant-Blatt. Pokud toto nerespektujete, pak je TL na každém rámku nesmysl.
Jestli je vám těžký i rámek 30, pak logicky myslíte asi 24 a na tom je TLumič ULTRABLBOST. To proto, že je JEDNA bedna 39x24x11 malá i bez trubčiny a kdyby byla na každém rámku trubčina, víme, že od SL nestaví 18 mm a tak by prostoru nad SL muselo být na KAŽDÉM rámku 24 nejmíně 4 cm, ale trubčího plodu by byly jen 2,2 cm z těch čtyřech. Jestli by to mělo dát plochu 2 celorámků trubčiny = to je základní požadavek LBV a jak jsem prokázal moc od pravdy tolik trubčiny potřebné pro vč není, musely by být dole na každém rámku ne 4 cm, ale 6. Kam by se vešel dělničí plod? Kolik by ho bylo? Už chápete proč jsem to odbyl, že nesmysl?
Vyřešíte to dvěma bednami 24 na sobě? Ok, hypernesmysl a popření úplně všeho, na čem Dadant a česká modifikace 39x30x11 = Blaník stojí. I Řeháček to věděl a proto vymyslel EUrodadant na 13 rámků a stejně na každém rámku dole trubčinu nemá. I Sedláček to ví a proto, aby neudělal NEČTVERCOVÝ paskvil a udržel 11 rámků, musel každý rámek zvýšit na 34,7 a ani on k TL na každém rámku nedospěl.
Než mě začnete odsuzovat, naučte se prosím úplně vše dostupné k této problematice. A zkuste to pochopit.
Zkuste se tedy nenafouknout a sdělte, prosím, kontext, kdy jsem váš nápad odbyl jako nesmysl, co vy na to? Vlastně jsem velmi rád, že jste napsal, pořád žádám kritiku a DEBATU. A debata není absolutní souhlas, ale právě to, že jste se ohradil.
------------------------------
Škvařil kdysi postuloval, že včela medonosná v podmínkách ČR (tedy ne celého Československa, aleMoravy a Čech), potřebuje plodiště 150 dm2. Je to jen orientační údaj a měří se to i sloučkami a jen jednostranně.
Blaník 39x30x11 = 129 dm2
Eurodadant 39x30x13 = 152,5 dm2
Sedláček 39x30x34,7 = 149 dm2
Adamec 39x24x11 = 103 dm2 (2 bedny na sobě 206 -úplný nesmysl)
Langstroth 1/1 44.7x23,2x10 = 104 dm2 (Lang se od Adamce neliší a je na plochu stejný)
Tachovák 39x24x9 = 84 dm2
B10 42x27,5x10 = 115 dm2
Optimal 42x27,5x11 = 127 dm2 (moc se od Blaníku neliší, vlastně vůbec!!)
originál Dadant- Blatt - 43,5x30x12 = 156,5 dm2
Za povšimnutí stojí, že všechny úly s velikostí VN pro plod 150-160 dm2 se udržely, ostatní jsou v propadlišti a nebo tam nezadržitelně míří.
----------------------------------
Ovšem!
Blaník + NN 15 = zbytečně moc a sice 129 + 64 = 193 - nesmyslně moc a proto v TL nepostaví vše co můžou.
ED + NN 15, vše na 13 rámků - 152 + 76 = 228 - a to je úplně špatně, dokonalé nepochopení.
Sedláček + NN 17 149 + 73 = 222, stejně mimo jako ED
Adamec + NN 15 103 + 64 = 167 a to je úplné optimum
ALE POZOR!!!
Tachovák + VN Tachovák - 84 + 84 = 168 a to je stejné optimum.
Takže:
Kdo se chce mocí mermo držet Adamcovy míry a jedné velikosti rámků, dostane se na správnou velikost plochy pro plod, ale jen na 9 rámcích v bedně = Tachovský úl. Jenže se mu bude těžko dařit efekt Blaníku, protože tam hraje ROZHODUJÍCÍ roli právě rozdílná velikost - výška díla pro plod a pro medník (a pro TLumič).
A proč říkám, že Škvařil 150 dm2 a tady tvrdím, že 168? To proto, že jak Škvařil, tak ale i třeba Brenner psali o jiné včele a sice kříženkách včely tmavé. Ta neuměla rychlý jarní rozvoj a nebyla plodná. Pro ní byl úl (podle Škvařila) základ, ze kterého jsem já udělal Blaník, a sice plodiště 39x30x12 a k tomu jeden medník 39x15x11, přesněji39x14,4x11. Škvařil navrhoval úl s rámkem 42,5, ale bylo to v době kdy páni soudruzi chytrolíni tvořili Čechoslovák na 10 rámků kratších než 39 a sice 37x30x10 a tak svolili (racionalizační komise) že měl Škvařilův úl délku rámků 39. Že tím vznikl paskviloidní kočkopes soudruzi neřešili.
Pro hnidopichy. Původní úl v naší rodině byl univerzál a měl silné stěny a tudíž se vešlo do plodiště o jeden rámek víc. Univerzál je z podstaty s pevným dnem a tak nevadila nečtvercovost. Medníky ale už byly čtvercové. Proč jsem je zvětšil ze 14,4 na 15 jsem vysvětlil jinde.
------------------------------
Tak Petrosi. Až budete tohleto umět nazpaměť a sypat i napřeskáčku z rukávu, pak teprve, prosím, posuzujte mě a moje výroky. Děkuji. A taky jsem jen člověk a i já můžu udělat chybu. Ale v tomto případě si to nemyslím.
Ostatním doporučuji si uložit tabulku s plochami v dm2, je to přehledné a velmi poučné, mělo by z toho být jasno na první pohled.
Pochopil jsem, že jste si nedohledal co jsem psal ve vlákně provozní metoda Blaník. Psal jsem tam o r.m. 39x39. Výšku 39 aby byl zachovaný kvadrát ve všech rozměrech. Výška 39 nebyla ale dogma, mohla by být i menší… 37?, 36? Též dělící loučka - jak silnou a v jaké výšce od SL tak, aby to fungovalo jako 2 v 1, ne jako jeden rámek. Šlo by o to najít co by vyhovovalo… Myšlenka byla, při prohlídce plodiště by se současně kontroloval i tumič. Přemýšlet kolik dát do tlumiče SR považuji za zbytečné - možná se mýlím. Dát pouze SR a nech si včely rozhodnou kolik chtějí trubčiny o kolik dělničiny.
Vaše námitka mi přišla natolik zajímavá, že jsem si to v noci našel. Za pozoruhodné považuji, že jsem včera vlastně napsal přesně totéž co předtím. Tudíž, že to mám promyšlené a vyzkoušené dokonale a že se vlastně za poměrně dlouhou dobu u mě nezměnilo nic.
Ano, jasně a tolikrát jsem vysvětlil, že je rámek nad 30 vysoký nesmysl, protože pak včelstvo nechce obsazovat medník, samo sebe omezí na jediný prostor a ani se nechce rojit a necítí se stísněné. Ale tudíž nepřinese žádný med, protože se prostě spokojí s prostorem jedním. A stačí k tomu už jen výška Sedláčkova a to je 34,7. Proto jsem odbyl myšlenku rámku vysokého 39 jako nesmysl, když už nefunguje výška 34,7, jak by mohla fungovat výška 39?
Zajímavé je, že vy sice fantazírujete o krychlovitém tvaru, ale nijak se nedotýkáte toho PROČ? Proč to dělat když víme, že vše nad 30 je prostě špatně? Lang má tak nešťastné míry, že dva na sobě vysoké 159 dávají superjumbo 44,8x32,5x10. Jediný, kdo na tom má tady včely je pan Malina, ale ten se uráží, jak předvedl včera. Před časem se tu přiznal, že má 3 vč a že se mu nevedou, předevčírem sdělil, že se má výborně (o tom, jak se kdo má v soukromí se tu nebavíme) a že měl výnosy uspokojivé. No ano, jestli chce někdo kilo medu od vč a má od 3 vč 3 kila medu dohromady (to netvrdím, že tak pan Malina má, JE TO PŘÍKLAD), pak má uspokojivý výnos . To je příklad, protože pan Malina nesdělil kolik měl od kolika vč medu a jen sdělil, jak spokojený byl. Bohužel se tedy nedozvíme nic o míře vysoké 32,5, protože pan Malina má nějakou potřebu se dohadovat a dokazovat, že já jsem vůl.
Pravda bude ještě jiná. Pan Malina má Langy vysoké 32,5 a nejspoíš se potvrdilo moje tvrzení, že co je nad 30 vede k méně a nebo žádnému medu. Připomenu známou bajku o lišce, která, když nedosáhla na hrozny, řekla, že jsou jistě stejně trpké. Tedy liška byla vlastně spokojená i bez hroznů, stejně, jako pan Malina. Ale to je opět jen můj dohad, protože pan Malina nám nechce sdělit, jak to u něj s mírou vyšší než 30 cm je. Já totiž tvrdil (a tvrdím stále), že Lang tu nebylo potřeba zavádět a že je to venkoncem úplně blbý úl, což by mělo být rozumnému na první pohled jasné a proto si ho nepořídí. Kdo si pořídil a potvrzují se (možná) moje tvrzení, tak potom nafoukaně mlčí a najde si záminku proč se urazit a odmlčet.
Další zajímavost je, vyplývající z vaší idey rámku vysokého 39, že by vám bylo jedno (to zní zdánlivě logicky) co by ve spodní, vodorovnou loučkou oddělené části, kterou vy nazýváte TLumič (nesprávně) vlastně stavěly. Teoretizujete, že by si samy regulovaly co tam chtějí postavit a kolik z toho by bylo trubčiny. No a to je ta potíž, že nečetete všechno (asi, že je to moc dlouhé) a tak nevíte, že jsem to vyzkoušel, opakovaně několik let. A zjistil, že jak bude rámek jen jeden ve smyslu ne stejná plocha díla ve dvou rámcích nad sebou, kdy horní je vysoký nejméně dvojnásobně než nízký, ale jeden vysoký rámek, postaví trubčiny poměrně málo, zbytek bude dělničina a tuplem pak ignorují medník.
Polopatě, někde to tu je. Dal jsem do rámků 39x30 M pro 24 s tím, že dole postaví trubčinu a že jí nedostaví ke SL a vynechají známých 18 mm. M pro 30 je vysoká 27 a pro 24 je vysoká 21,5 a tak je rozdíl 55 mm, z čehož využijí max 40 mm. Tak OK, trubčiny postavily minimum, skoro vše dělničina.
OK, tak takhle to nechtějí, patrně musí být vodorovné dělítko - to si myslíte i vy, jen jste si nenačetl, že to mám za sebou. Rámek jsem rozdělil jednak oboustrannou T- loučkou = má “ploutev” nahoru i dolů. Pak hranokem nakoso 15x15, 12x12 a 10x10 - takto daný hranolek má taky nahoru i dolů břit. Pak také jen špejlí tlustou 5 mm a její oblina nahoru i dolů má plnit funkci jako břit či ploutev.
Výsledek stejný ve smyslu, že opět povětšině postavily dělničinu a výrazně horší v tom, že vynechaly 18 mm mezi dělničí horní částí a dělicí loučkou nebo špejlí a stejnou mezeru 18 vynechaly nad spodní loučkou rámku. Představa, že budou dostavovat k břitu kosého hranolku (jak tvrdí Kamler) - ploutvi, kterou jsem vymyslel já a nebo oblině špejle průměru 5 mm, je nesprávná. V prvním roce to nedostavují a většina souší plodišť je v metodě Blaník po druhém roce už vyřazovaná (dále vyplyne proč). A já nemůžu akceptovat, že na nějakých rámcích TLumič je a na jiných není. Jak se rámky mezi vč a oddělky vzájemně zaměňují, někde by v TL byla jen dělničina, jinde zase víc trubčiny atd.
Byl jsem pane Petrosi v domnění, že jste tohle všechno četl a proto jsem vás odbyl - přišlo mi to jako že si snad děláte srandu a nebo jste se neobtěžoval to pochopit, že je rámek vysoký 39 (a každý nad 30 cm) s dělicí vodorovnou loučkou, bez ohledu na plochu toho kterého díla (aby si samy vybraly co kde chtějí) NESMYSL.
Další pozoruhodností je, že když to za vás vymyslím, vyzkouším a teoreticky zdůvodním PROČ dělám to a případně PROČ nedělám ono, přijde vám to asi moc dlouhé a nečtete to a nechcete to pochopit, i když to vysvětlím podrobně. Co mám ještě udělat pro vás pane Petrosi víc?
---------------------------------
Myšlenky TL v jednom prostoru se nevzdávám. Mě rutinní včelařina nebaví a kdybych nezkoumal a nezkoušel pořád nové míry a nové postupy s mírami, které už zavedené mám, už bych nevčelařil. Přivydělat k důchodu bych si uměl asi 4x efektivněji a s nejméně 4x menší námahou než je včelařina. A tak ano, chci se dopídit k úlu, který nebude muset mít oddělitelné dno. A nebo ať si ho má (kdyby to bylo někdy potřeba), ale objevit takovou provozní metodu, aby se nikdy VN nemusel zvedat. Moc možností ale už nemám, nebo mě zatím nic nenapadá. Ale jeden nápad mám přece. Napodobit mámino odřezávání spodních rohů u starších plástů a to i když nebyly oplesnivělé - prostě asi u čtvrtiny až třetiny všech vysokých plástů zkusit odřezat dolní rohy mezistěny a ať si tam postaví co chtějí. Bylo by to nejjednodušší, vlastně to, co navrhujete Petrosi vy, je to tak?
Prostě pro včely je přirozená právě tato poloha trubčiny na spodním okraji plodiskového prostoru. Samosebou když udělá včelař nesmysl a dá trubčák doprostřed, postaví ho tam a budou na něm chovat trubce, ale není to přirozené a kdo ví, jaké škodlivé následky to možná má. Aby se právě naopak nakonec neukázalo, že je LBV vlastně škodlivá - z tohoto úhlu pohledu se na LBV dosud nikdo nepodíval a všichni buď mlčí a nebo ten nesmysl vychvalují. Už jen logika, když se vč přirozeně rojit chce (jak tvrdí LBV a celá včelařská teorie), PROČ by se při LBV rojit nechtělo? Lidi, když se dostanou do těžké, svízelné situace, taky první čeho nechají a nač přestanou myslet je sex, že? A není tedy nesmyslné umístění trubčiny mezi dělničí plod tak těžkým stresem, že je přejde chuť na rojení? A newmá pak tento stres o několik měsíců drastické následky v podobě úhnyů na CCD (což vlastně dodnes vědci vlastně neví, co je).
Nikdo dosud neudělal statistiku kolik v % mají úhynů provozovatelé OP? Aby se neukázalo, co věděli už předkové, že když se vyrabuje VŠECHEN med, že je to pro vč devastující s následkem většího % úhynů. Možná ano, možná ne a dokud místo nesmyslů, jako je coloss, neudělají takovýto výzkum, vědět se to nebude. Pak jen chytřejší to raději dělat nebudou, chytří nebudou včelám dělat nic, co by jim i jen MOHLO nějak ublížit. Protože pořád jsou včelaři, kteří mají úhyny se železnou pravidelností a jiní vůbec a nebo jen výjimečně a z jiných příčin, jako já v letošní zimě.
---------------------------------
K výše uvedenému podotknu, co jsem také nikdy nikde nevyčetl. Od doby, kdy si lidé přinesli špalky se včelami - kláty ke svým obydlím, vždy brali med až zjara, až co včelstvu po zimě zbylo. Vyřezali vždy přesně polovinu díla, tu viditelně tmavší, tedy dvouletou a nechalo jednoletou polovinu, tu světlou. A dělali to tak stovky let, o moru, hnilobě, roztočíkovi malém není nikde zmínka. Proč? No proto, že se nedokrmovalo náhražkami a včely zimovaly 100% na MEDU!!! Co jsem právě nyní sdělila co jsem já nenašel v ani jediné a ani staré knize? DVĚ SDĚLENÍ: V době nerozběrného díla byla každý rok obměna díla 50% a včelstva žila celý rok na medu. Kdo tohle dodržuje? Kdo dosahuje aspoň třetiny obměny díla? A co 30 a více let staré, černé hnusné medníkové rámky? O těch bude zmínka v mém textu dál.
Pak přišlo rozběrné dílo a začalo se s plásty šetřit v hloupé předstvě, že když nebudou vč muset každoročně postavit 50% nového díla, že nenažranému člověku dají víc medu. Došlo to tak daleko, že má někdo staré mnohokrát zakladené souše na med i 30 a víc let!!!!!!! A nemá honem souši do plodiště? OK, šup tam s tou třicetiletou. Ale pak se nepřizná, že je prase a nemění dílo a dělá chudáka, že měl úhyny.
Ale zpět před ww1. Byla bída o jídlo asi horší než při ww2 a hned po ww1 hromadně i skalní zastánci košnic, které nahradily kláty, ale technologie byla stejná jako v klátech - přešli na rozběrné dílo. Pak přišlo meziválečné období a pak ww2. Německo přidělilo na hlášené vč 7 kg cukru na nakrmení a mnozí se snažili ještě z toho ušetřit cukr pro svojí potřebu a včelstva ošidit. Výsledkem pak byla, podle mě, roztočíková nákaza, taky mor a hniloba. Jen se Evropa vypořádala s roztočíkem malým, přišel mutant VD a dodnes se nezkoumá, co přimělo a nebo umožnilo roztoči Varroa Jacobsoni Oudemans zmutovat? Světoví vědečtí prostituti si tuto ZÁKLADNÍ otázku nikdy nepoložili!
-------------------------
Mnohokrát jsem vysvětlil, že já odjakživa uvažuji tak, že jakmile začne nějaký problém, pomyslně se vrátím do doby, než ten problém začal. Protože věda nezkoumá, chytří mají dohady a tak i následující jsou jen moje dohady. Co umožnilo mutaci původní Varroázy VJO, která vůbec nemůže napadat včelu medonosnou, kdy mutant VD včelu medonosnou napadá? Kdy se to objevilo poprvé? Co Hirošima a co atol Bikini? A co zavedení prvních špionážních (údajně vědeckých) družic? Co zavedení DDT proti malárii? A co jiné vlivy, které ani mě nenapadají a před nástupem VD neexistovaly? Přece radioaktivita dělá mutace buněk organizmů a způsobuje rakovinné bujení, proč by tedy nemohla umožnit mutaci po miliardu let neškodné VJO na VD? Doporučuji každému si najít co způsobuje radioizotop stroncia, jenž se na Zemi do jaderných zkoušek vůbec nemohl vyskytovat? A co další prvky z Mendělejevovy tabulky?
Fantasmagorie a dohady? Možná, já si ale aspoň nějaké otázky umím pokládat, ostatní asi ne. Spíš je lidí mého typu dost. Jen jsou posmíváni, ignorováni, časopisy o jejich články nestojí, protože prostě nejedou třeba zrovna módní liberální vlnu a tak raději mlčí a sami vědí své. Někdo také tají svoje objevy a nedává je zadarmo jako já.
Prostě mikrovlnama a atomem to být nemůže, jak zní mejnstrýmová masírka, ale oteplováním ano. Ale teď se to už nejmenuje oteplování, nýbrž klimatická změna, tak tou to být může a tak je potřeba green deal i proti chcípavkám včel, protože jinak shoří planeta (a nevzdělaní blbi tomu nesmyslu věří). Nebo jiný nesmysl - není to tak dávno, co tu všechno kazil Globál Oteplouš a dneska po něm není vidu ani slechu a kdyby Klaus nenapsal svojí knížku Modrá a ne zelená planeta, dnešní postpubertální troubelíci by už nevěděli o Globálním Oteplování zhola nic. Ale oni knihy nečtou, porotože co je moc dlouhé to stejně nemají čím pochopit, protože mají nevratně nedovyvinuté mozky z počítačů a mobilů, které za ně myslí. Bohužel jsou i staří, kteří jsou líní číst dlouhá pojednání. S tím já víc nadělat nemůžu.
-----------------------------
A tak dále Petrosi. Tedy jestli jste to dokázal dočíst až sem. A pochopit.
Dotknul jsem se tu několika zajímavých témat, ke kterým se, možná, někdy vrátím. Ale spíš ne, protože odezva stejně není žádná a nebo nepatrná. Já vím svoje a kdo chtěl, mohl už poznat ode mě úplně všechno. Nic jsem nazatajil, včetně svých neúspěchů. A to je určitě ta chyba, ti tak zvaně úspěšní NIKDY nepřiznají žádný neúspěch a jen vyzdvihují, co se jim povedlo. Dokonce takovéto podvádění vyučují dnešní a dokonce i vysoké školy = NIKDY NEPŘIZNAT NEÚSPĚCH.
Že vám to nefungovalo nebylo to použitím špatného rozměru dělící loučky(15x15, 12x12, 10x10)? Podle mě by tam musela být loučka široká 25 a vysoká +-25? (hl12 + včm7 + dl8 =27). Jak jsem psal: jde o to docílit, aby to fungovalo jako 2v1, ne jako jeden rámek. Nechci tvrdit, že to bude takto fungovat, je to jen myšlenka.
Vzdávám to.
Dnes bylo příhodné počasí, a protože příští víkend ani ve svátek nejsem doma, tak jsem dnes udělal fumigaci. Jsem zvědavý jaký bude spad, ale myslím, že to bude dobré. Než se setmělo (2.5 hod po fumigaci) jsem mrknul na podložky a napočítal jsme dohromady, z pěti včelstev, 20 kleštíků (u dvou včelstev 0). Určitě ještě budou padat, ale stovky jich tam snad nebudou. Zítra dám vědět.
Po amitraze prvé klieštiky padajú už do hodiny, takže skutočne to u teba vyzerá nádejne (ak teda už nie je zaviečkovaný plod)…keď sa včely “rozhýbu”, ešte niečo padne , skontroluj po dni a po cca 3 dňoch..držím palce …
Tak celkový spad po 26h od fumigace byl u nejzamořenějšího včelstva 57 kleštíků, což je asi polovina toho, co jsem našel na podložkách loni u oddělků. Zbylá čtyři včelstva měla 17, 6, 1 a 0. Možná je letos kleštíka méně, nebo mám štěstí začátečníka a nebo to bude jak píše Tom, že včelstva v Blaníku kleštíka nemají🙂. Jak jsem psal, jediné "léčení" byl jeden pásek gabonu v srpnu. Soused co včelaří v klasice a má včely 100m ode mě, bude fumigovat příští týden. Zkusím pak zjistit jak je na tom on, aby bylo srovnání.
..tiež mám pocit, že tohto roku je klieštika menej…(nemám Blaníka ..😉)
Neukecal jsem se k fumigaci. Protože:
Byly roky, že jsem se na podložky po fumigaci nepodíval.
Pak mě zblbnul Petr abych se zajímal. Tak jsem za 24 hodin - už neuklízely, našel na podložkách (nemám sejta) 0, někde do 5, jinde do 10-20 VD. Někde i (asi) 50 (nepočítám to) a taky vždy byla 2 a i 5 vč, kde bylo víc než 200 a taky asi snad 500 - odhad, nepočítám to nikdy. A tisícovku za program nenažranci, který to z fotky uměl spočítat, jsem byl lakomej dát.
Vstávaly mi vlasy na hlavě z té hrůzy, že v několika vč bylo tolik brouků. JENŽE. Tu se stalo, že přišla nemoc a nic jsem neudělal. A co se pak v dalším roce stalo? NIC…
A tak několik let za sebou a tak to už zase nesleduji.
Vloni jsem vůbec nedal Gabon, nešlo to, nemohl jsem chodit, natož včelařit. Taky jsem nenakrmil cukrem a byl smířený, že nepřežije nic. Petr mě přesvědčil k jedinému ošetření - udělal mi ho acetonaerosolem Varidolem 26.12.2024 a to bylo JEDINÉ LÉČENÍ ZA CELÝ ROK 2024. Padla necelá třetina vč - hlavně slabší záložní matky, ale ne na vytracení z úlu - CCD, ale prostě se pokálely. Uhynula jen ta vč, kterým na VN plném melecitozního tuháče zůstal NN plný melecitozního tuháče. Kde NN s tuháčem nebyl v úle vůbec a nebo jsem ho dokázal před zimou dát pod VN, z těch nepadlo nic.
Letos Gabon dostalo všechno a tak se mi do fumigace nějak nechce. Domluvím se s Petrem a nejspíš to bude zase už jen rána jistoty kolem vánoc acetonaerosolem. Aceton s účinnou látkou proniká do chumáče vždy a tak je účinnější.
NIKOMU ALE MOJE PARTYZÁNŠTINY NEDOPORUČUJI K NÁPODOBĚ!!!!
Jen se tímtopříspěvkem pokouším vysvětlit, proč se nevyjadřuji k léčení. Neléčím a vysvětluji proč se mi nechce.
Podle Dolu a obecného mejnstrýmu bych už asi 12 let neměl mít ani jednu včelu. Nebo asi víc let, prostě od roku, kdy mi nesmí do včel žádné kyseliny nemám žádný problém. AQno, stačilo tak málo = netýrat včely KM ani jinýma sra.kama. Pravda, taky nesmí být očka, sejta a další nesmysly, jako je ntřeba paroprodyšný strop a nebo tvrdá folie na stropě. A tak dále, píšu to pořád dokola.
Včera jsem si konečně našel čas a po cca 2 měsících zajel ke včelám. Během mého pětiletého včelaření, ke kterému mě přivedla vidina lepšího opylení sadu a medu pro sebe a blízké, který není ředěný cukrem (nebo jen minimálně, protože nikdy nevíte koho včely okolo sebe vyloupí) a taky nepoužívání komerční chemie, ať už by to mělo být kvůli závislosti na dodávce výrobcem nebo chemickému složení, které mi není blízké. Na pár včelstev
K prohlídce. Z 15ti včelstev mám 14, nejpozdější oddělek, byl nejspíš vyloupen a úl je prázdný. Zbylé 4 oddělky mají nejspíš méně zásob než by mohly mít, ale nemám na to úplně dobrý, zkušený odhad. Celkem jsem tento rok vytočil ze dvou včelstev 30kg. Ne proto, že by více vytočit nešlo, ale sám jsem úplně nemohl a protože více medu nepotřebuji a chci vyzkoušet jak budou včelstva vypadat po zimě čistě na medu a zda půjde med na jaro odebrat a případně ponechat pro oddělky. Vytáčel jsem jen dvě nejsilnější včelstva, které byly na 7 NN Lang 159. Ostatní byla “jen na 6 NN”. Včelstva tedy měly a podle váhy i pořád mají minimálně 2 plné medníky Lang 159 na zimování.
Všiml jsem si, že se občas v diskuzi zmíní moje přijmení. Chtěl jsem tímto příspěvkem úvést věci na pravou míru. Co si tak občas večer pročtu příspěvky, tak někteří přispěvatelé mají poslední dobou útočnou, negativní náladu. Dobře jim tak. Škoda, že tito potom hážou špatné světlo na zdejší témata a hodně lidí to může odradit od diskuze nebo zajímavých či podnětných dotazů. Několikrát o mě bylo řečeno, že jsem se nafoukl, či urazil. Není to tak, zajímá mě jak je na tom Javali a taky čekám na konstruktivní “novou” diskuzi, která se tady s příchodem pana Koziny trochu začala rýsovat a bohužel ji nejspíš opět potopil Tom50.
Díky Javali za snahu o obohacení zdejších diskuzí někým novým.
Včelstva tedy měly a podle váhy i pořád mají minimálně 2 plné medníky Lang 159 na zimování.
Adam v takom prípade by si nemal mať problém s prezimovaním… daj vedieť na jar…
Dnes fumigace na dvou ze tří stan, na zbylém kontrola poslechem a vše živé. Všech 32. I to pospojované, kde jsem nevěřil, že to dopadne dobře. Ale ještě není konec února…
U Petra jedno padlo, jak jsem psal a druhé, vykrádaný abonent, se po zúžení česna na 3 včely ubránilo a vše OK.
Pro začátečníky. I když se vč ubrání rabovce, je nutné matku co nejdřív zjara vyměnit - nese gen slabé obrany úlu a je nutné od nich nestrpět v další sezoně trubce, kteří přenáší geny nesrovnatelně účinněji, než matka.
Dnes fumigace posledního stanoviště R.
Uf! Mám to hotové. Teď vyčistím podložky a jestli na nich do vánoc nic nebude, nebo pár brouků, už nebudu nijak léčit až do srpnového Gabonu (možná až zářijového). Jestli někde na podložkách najdu víc jak 10 VD, dostanou všechna vč Varidol acetonem po vánocích.
Jestli ale bude někde třeba 300 a víc roztočů, neudělám nic, je to reinvaze a ty jsem nikdy nijak neřešil. Moje NEOVĚŘENÁ A NEVĚDECKÁ teorie:
VD z reinvazí jsou podvyživení roztoči na skomírajících včelách, které se nastěhují k lupičkám i se svými zapitými roztoči. Asi proto reinvazní roztoči pak pochcípou a určitě nemají sílu na sex, protože i u nich záleží na tom, jak byli živeni jako larvy a mladí jedinci. Když na podvyživených polomrtvých včelách, tak mají potom sami obrovskou mortalitu a nepředstavují žádné riziko. Ovšem toto je jen moje DOMNĚNKA!!!
Jenže toto má jednu základní podmínku. Nikdy v roce nesmí být včelstvo vystaveno žádnému stresu, strádání zimou, hladověním a tak podobně.
Zopakuji další mojí neověřenou a nevědeckou DOMNĚKNU:
Podvyživené opice si navzájem neobírají parazity a strádající člověk první s čím přestane, je osobní hygiena (a přestanou mu smrdět a neštítí se dalších hnusáků kolem sebe). Proč by to mělo být v přírodě jinak u jiných živých tvorů?
Navíc podle mě VD úhyny nezpůsobují, jak jsem psal už před časem. Vším co a jak dělám, se potvrzují moje NEVĚDECÉ teorie stran VD. A stačí tak málo, nechovat se ke včelám jako bezohledné prase a nenutit je do nějakých fantasmagorických šablon, které si včelař vymyslí. Nechte včely žít! A ony se vám odmění.
.. bol som skontrolovať včelnicu a po snehu ani stopa...
.. ale zato som tam mal návštevu, jeleň si preskočil pletivový plot (1,7m)...
úle OK (v každom úli dokonca včely 😉, niektoré pod vrchnákom, iné nižšie)
no dvojročný stromček jablone si to kompletne užil...všetky konáre očesané až na kmeň, na tom kôra dolu...už to neprežije...
..potom ale jeleň šliapol vedľa, začal si parožie čochrať o ďalší stromček a ono to bol mladý agát... :lol: nejako mu tie pichľavé halúzky nevyhovovali, skúsil ďalší agát ale nebolo to ono… tak preskočil plot a pobral sa preč...