Můj pokus na míře Dadant-Blatt

Dobrý večer.

Mě by zajímaly vnitřní rozměry D-B.

Pokud je to, otázka na mě, tak je z hlavy neznám. Nějak jsem se k nim nepřímo dopídil, ale jistotu nemám.

Přesněji. Vnitřek je jasný, při VM 7,5 je to logicky 450 x 450 mm (na délku bych opět doporučil delší podobně jako u Blaníku). Horší je to s dékou a tlouškou ouška. Mám za to, že jsem se k tomu pracně dopídil, nějak nepřímo a že to tu někde je. Pamatuju si, že ouško je vysoké 10 mm a to velmi vítám, ouško a jeho probití sponkou nebo hřebíčky je kritické místo a ouško u půvopdní ČSN pro rámky dlouhé 39 bylo jen 5 mm a to je málo! (uhnívá to, čím slabší tím rycheji nebo dřív) Nyní dělám ouška tlustá 7 mm a mrzí mě hloubka nut pro 7 mm, které jsme si nedělal a chci přejít na 8 mm. HL by i pro 39x30 měla pak tloušku 8 mm (stačí to) a odpadla by jedna operace a to je osazení. HL tlustá 12 mm je zbytečná. U polorámků jsem úspěšně odzkoušel HL tlusté jen 7 mm a dokonce pokusně i jen 6 mm a stačí to a nepronášejí se. U rámků vysokých 30 jsem vyzkoušel HL silné 8 mm a nepronášejí se. D-B má rámek delší a tam bych šel na 10 mm jako má ouško a tím to bude opět bez osazení. 

Zapomněl jsem délku ouška, jdu vám to do dílny změřit. ČSN má rozteč nut o 3 mm větší než je délka HL (a HL s oušky musí být vždy přesně 415 mm), ale Lang má tuto vůli dokonce jen 2 mm - dle Německého originálu, který mi poslal pan Boháč a já se u D-B podržím v tomto Langstrothu, protože to stačí, české 3 mm jsou docela dost, přesněji moc. Ale spousta (většina) českých včelařů tento vztah úplně ignoruje, což má co do činění s IQ a s tím já neudělám nic.

Jo, a vám jsem slíbil fotky přípravku na osazování HL. Protože truhlám pod širákem, fakt se mi dosud nechtělo to sestavovat jen kvůli fotkám, cirkulárka je přikrytá a odstavená. A napadá mě, že jsem zase asi zapomněl jak dát fotky sem. Prostě jsem už starý, snad se za to nemusím omlouvat.

Tak jsem to došel změřit. Ale. Ty rozměry jsem více méně dopočítal podle nepřímých “důkazů” a tak by bylo dobré, kdyby někdo našel skutečné rozměry, aby je sem dal. Tloušku ouška 10 mm vím jistě.

Délka HL D-B je 471. Bylo mi divné, že je to právě tato míra (končící na 1 mm), ona ale dává logiku. Ouško je dlouhé 18 mm, dvě pak 36 + délka rámku 435 = 471. Z toho vyplývá, že šíře nuty musí být jen o 2 (max 3) mm větší a tak je 473(4). Je nutné si uvědomit, že dřevo není strojařina s ocelí či kovy a že mění rozměry i když je dokonale VZDUCHOSUCHÉ. Má být na úly jen atmosféricky suché, ne ze sušárny. To proto, že úl je věc do exteriéru a tak by uměle usušené dříví na 6-8%, určené do interiéru, bylo přesušené, pak by se trhalo a kroutilo. Ovšem u atmosférického sušení je ta potíž, že u Sm (Bo, Mo, Je, ale i Li, Os a podobně), že trvá centimetr rok. Jestli tedy dělám z coulky, musí někde schnout (spíš zrát, suché je to za necelý rok) co centimetr to rok. Coulka by měla tedy ležet proložená ve štosu, vždy pravou stranou nahoru, nejméně rok a půl, lépe 3 roky. A tak analogicky u dalších tloušek. Ovšem pozor, u dubu je to doba nejméně dvojnásobná! Ale z dubu ke včelám obyčejně nic neděláme, to jen aby to každý věděl, že dub je spešl materiál (a nesmírný luxus). Jestli tedy dělám rámky z pětičtvrtek - moderně se to řeže na ne 5 čtvrtí, ale prostě na 30 mm (pak je to s odřenýma ušima) po ohoblování 25 mm. Ono u rámku zase až tak nevadí, když bude BL široká jen 24 mm. Ale tohle jsou sice jen detaily, ale naprosto rozhodující. Tedy pokud nechci vydat majlant a koupit opravdu přesné speciální dříví, které ty rozměry dá. Rámek do úlu prostě nesmí stát jen v materiálu 20-30 Kč!!!! Mělo by se to dělat z nějakého odpadu, z bočního dříví, z paliva, rozhodně ne z 1 A kvality!

Zpátky k rozměrům D-B.

Nástavek dělám vždy vysoký o 7-8 mm (stavím 8-, prostě aby to nebylo ani malinko nad 8, ne ale jen 7) vyšší než je rámková míra. Nástavek je vyšší nahoře, dole SL rámků musí lícovat se spodním okrajem nástavku.

Mám za to, že je to kompletní.

Jen bych radil udělat to uvnitř na délku větší, podobně jako je Blaník, minimálně o…

A tady to raděj dopočítám sám. 12 rámků tlustých s mezerníkem 35 dává 420 mm a do 435 zbývá jen 15 mm a to je zoufale málo!!!!! Tvdím, že to musí být o nejméně 10 mm víc. Na každém mezerníku se dřív nebo později nalepí asi milimetr propolisu a hned je z 15 mm manipulační mezery 12 mm pryč!

---------------------

Ještě se vracím kvůli zopakování prazákladní nutnosdti u úlů. Spárovka na úly nesmý být s prostřídanými stranami prken (to se dělá jen pro interiéry), ale všechna prkna musý být bezpodmínečně pravou stranou ven z nástavku. Pak nástavek natřený správnou barvou vydrží bez rozštípání, trhlin a kroucení 50 a více let. A to i z bočního dříví.

Děkuji vám moc. Takže jestli jsem to dobře pochopil vitřní rozměr: šíře 450 a délka 460 mm. V pohodě jak budete mít čas a bude pěkně tak ten přípravek na řezání oušek na HL vyfotíte. Něco jsem našel na internetu na italských stránkách. Fota dole.

Překlad:

Existují dvě kategorie racionálních nebo pohyblivých plástových úlů , navržených téměř současně v polovině minulého století, v Americe reverendem Langstrothem a v Německu Berlepschem. První skupina, nazvaná americká , zahrnuje všechny úly, ve kterých se plásty vytahují z druhé, druhá skupina, nazvaná Německá , zahrnuje úly, ve kterých se plásty vytahují zezadu, jeden po druhém. Společnou vlastností těchto úlů je, že mají dno, hnízdo, jeden nebo více supers, půdu a nakonec střechu. Pohyblivé plástové úly využívají biologickou vlastnost včel, která je nutí k propolisu (rozšiřování propolisu, pryskyřičné látky) prostorů, kterými nemohou projít, k vytváření voskových můstků v těch větších než 9 mm a ponechání mezer mezi nimi 7 a 9 mm. V racionálních úlech jsou proto včely nuceny stavět plástve v dřevěných rámech, které po zavedení do úlu ponechávají mezi vnějšími okraji a stěnami prostor přibližně 8 mm, totéž se děje mezi plástvem a plástvem. Všechny úly amerického typu vycházejí z původního Langstrothova modelu , následně několikrát modifikovaného. V Evropě se rozšířil model nejprve upravený Dadantem a následně Blattem. Z tohoto modelu, nazývaného Dadant-Blatt, se odvozuje model Italian-Dadant-Blatt , z něhož se odvozuje nejrozšířenější úl v Itálii, standardizovaný na Národním kongresu v Brescii: Italica-Carlini . Dnes existují dvě základní verze, s pohyblivým dnem a s pevným dnem s verandou, tzv. "nomádství". Obě verze existují v 10 a 12 rámcích. Stavba úlu Kromě nákupu úlů již zabalených a připravených k použití je možné je sestavit svépomocí nebo zadat práci truhláři získáním typového projektu. Níže popíšu vnitřní opatření , která je nutné důsledně respektovat, abychom měli standardní a především použitelná včelstva: Konstrukční schémata úlů Italica-Carlini A) Stavební schéma Italica-Carlini s 12 „přisedlými“ rámy B) Stavební schéma Italica-Carlini s 10 „kočovnými“ rámy Dno je od nosné plochy přidržováno dvěma pásy o rozměrech 580 x 500 x 20 mm; na třech stranách (mimo přední části) jsou přibita tři pravítka (15 x 25 mm), na kterých bude hnízdo spočívat, čímž se ponechá otvor 15 x 450 mm pro průchod včel. Tu pak reguluje speciální lamelový nebo kovový rošt. Hnízdo je čtyřhranná krabice o vnitřních rozměrech 450 x 450 mm a výšce 308 mm. Nahoře, na vnitřních rozích dvou protilehlých stěn, má hnízdo 2 drážky o rozměrech 18 x 15 mm pro zavěšení rámů. Pokud jsou rámy umístěny na kovových páscích vybavených distančními vložkami, musí být tyto zvednuty o 5 mm a drážky tedy musí mít rozměr 23 x 15 mm. Super je krabice velikosti hnízda (450 x 450 mm), ale o polovinu vyšší (154 mm) a navíc opatřená drážkami pro rámy (18 x 15 mm). Půdní nebo voštinový kryt tvoří desky, které po spojení mají rozměr 500 x 500 mm a tloušťku 15 mm a lze je držet pohromadě pomocí 4 pravítek umístěných na okrajích. Atika může být opatřena otvorem 40 mm pro podávání živin. Střecha může být dvojitá nebo plochá; v posledních letech se pro svou praktičnost, nižší cenu a možnost stohování úlů při přepravě těší stále větší oblibě plochý. Skládá se z dřevěného rámu (556 x 556 x 100 mm) uzavřeného plátem masonitu, celý pokrytý vhodně složeným plátem pozinkovaného železa nebo hliníku. U verze nomadism s 10 plásty zůstávají rozměry nezměněny kromě šířky, která je místo 450 mm ve všech částech redukována na 375 mm. Přední verandu lze při přepravě uzavřít sítí podepřenou speciálním rámem. Stavební materiály Jednoznačně nejpoužívanějším stavebním materiálem ve včelařství je dřevo. Z praktických a ekonomických důvodů je dřevo jedle tím, kterému se dostává největšího uznání. Desky musí být první volby (bez suků) a dobře vyzrálé (aby se předešlo nepříjemným deformacím), o tloušťce 25 mm. Tato tloušťka se však po hoblování často zmenší na 22-23 mm. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní produkt, vystavený vzduchu a nepřízni počasí, dřevo podléhá znehodnocení, a proto je nutné jej chránit. Nejstarší metodou ochrany dřeva je nátěr. Kdysi se používaly pouze olejové barvy (hlavně převařený lněný olej). Dnes nám trh nabízí velmi širokou škálu produktů, včetně: barvy z vařeného lněného oleje, Carbolineum, dehet, syntetické barvy, minerální vosk a propolis. Rámečky Projekty hnízd a superrámů Nad projektem Nest rám, pod projektem Super rám. Rámy, identické ve dvou verzích, se skládají z horní lišty nebo voštinového držáku (470 x 28,5 x 20 mm) opatřeného na spodních koncích dvěma spoji 26,5 x 10 mm, dvěma bočními sloupky (290 x 28, 5 x 9 mm) a užší spodní příčkou (417 x 22 x 10 mm), aby nedošlo k poškození včel a jiných plástů při rámech jsou extrahovány z úlů. Vnější rozměry jsou tedy 470 x 300 mm. Ty super se liší tím, že jsou nižší, 146 mm oproti 300 mm hnízdních, a postranní sloupky tedy měří 136 x 28,5 x 9 mm. Všechna dosud uvedená měření lze bez obtíží měnit, pokud jsou přísně respektovány vnitřní rozměry úlu a vnější rozměry rámků. Variací těchto dvou základních modelů úlů je nespočet, z nichž nejdůležitější jsou ty, které jsou vybaveny děrovaným roštem na dně a bočními svorkami pro blokování nadstavců a atiky. Zdroj: „Včely – biologie, chov, produkty“ od Alberta Contessiho

Tak Martine, klobouk dolů a děkuju vám já a moc! Ještěš jsem neměl čas přečíst váš příspěvek - nechci ho jen číst, musím nad tím přemýšlet a studovat to. Ze zvědavosti jsem se podíval na výkresy a sednul si na zadek, dospěl jsem z útržků a kusých informací z různých zdrojů ke stejnému!!!! Tlouška ouška je 10 a délka HL je 470 a já došel k 471. Taky počítají s hloubkou nuty 18 a tudíž VM nad rámky 8 mm. Podrobně prostuduji výkresy a váš článek. Děkuju vám.

A na tomto příkladu pochopíte, že když jste znalý věci, chápete princip, že nakonec dovodíte správné rozměry také. Ještě jednou díky.

Ono by se toho moc nestalo mít rozměry jiné. Jen by to bylo primitivně hloupé, protože nekompatibilní se zbytkem světa. Já jsem pro absolutní unifikaci všeho. Třeba nástavek úlu Mnogokorpusnyj je na Ukrajině tak za hubičku, to samé dno a dekl nebo rámky, že by bylo super přijít na způsob jak to dovážet. Ovšem co mám informace, tak se přes korupci na hranicích s ničím nejde dostat a rozdíl v ceně shrábnou zkurvysyni celníci (a zemi s tímhle systémem podporujeme?). Mám za to, že rozměry bolševického “ruského” úlu jsou stejné jako originál D-B. Měly by být a fakt by mě zajímalo, zda Sovětští kanstruktěri dodrželi předlohu. Můj otec uměl dokonale rusky, četl jejich knihy a odebíral Pčelovodstvo a říkal mi, že je to stejné jako ve zbytku světa. Táta uměl tak dokonale německy, že Němci nepoznali, že je slovan. Já bohužel ten talent nezdědil…

(sám se nauči i italsky, protože miloval latinu a samosebou jí uměl. Byl švec…)

Ještě se vracím, prosím, pošlete mi ty výkresy do mailu na Centrum? Uměl byste je zvětšit?

Přepošlu vám to na mejla tam to asi budete umět zvětšit. Já to dokážu zvětšit i tady mám notebook a zvětšuji to na touchpadu po našem je to něco jak na dotykovém displeji mobilu dvěma prsty od sebe. Jestli máte PC tak asi na myší kolečkem.

Sjedoťte to. Zlikvidujet idiocii Hofmann (Langstroth) a používejte mezerníky a loučky 25 mm a budete mít navěky pokoj. Taky varuju před užší HL. Naopak DL dělám u vysokých rámků poněkud užší, obyčejně co se namane, nejčastěji zhoblovanou coulku a to dá pak 20 (i 22). U nízkých rámků mám SL jen 25 mm (25x8) a přecházím na tloušku jen 6, ale ŠÍŘKA 25 JE STĚŽEJNÍ!!!

Ano, u stovek medníkových rámků odstraňuji užší SL a nahrazuji širokou 25 a nebo likviduju celý rámek. Už to mám skoro předělané a jediné, co mě mrzí, že jsem naběhl na kraviny BPC a nadělal si nejmíň tisíc rámků s úzkou SL.

Ale. Kdosi tady u nás mi dal docela dost HOBLOVANÝCH jedlových prken z nějakých holandských jednocestných beden od zasílání vánočních stromků. Prkna jsou téměř bez suků v délce 2,1 metru. Mají ale jen 23 mm. Nadělal jsem z nich HL a ničemu šířka HL jen 23 mm nevadí. Protože mezerník MUSÍ být jen na bočních loučkách, pak o 2 mm užší HL nevadí. Naopak, je třeba dělat věci z “recyklovaného” materiálu, ten dobrý muž si to přivezl na topení. Dal jsem mu za to štěpiny z borovice (jedle je prý jalové topivo), on byl nadšený a já také.

Mail mi přišel, máte odpověď a v ní podrobné vysvětlení. Sice mi výkresy zvětšit nešlo, ale pro mě je vždy lepší textový popis, který jsem tady na CHZ nečetl (předpokládám, že je stejný). Ano, mě víc vyhovuje text, patrně mám lepší prostorovou představivost než většina. Ještě líp než já chápe popis Romaning.

Takže díky Martine, výkres je skvělý, jen je tam velmi hrubá chyba ve vztahu šíře rozteče nut a délky horní loučky rámku. Pokud se to udělá jak radím já, pořád to bude kompatibilní s italským originálem, jen odpane peklo s propadáváním rámků a přilepováním bočních louček ke vnitřku úlu. Talián nepochopil vztah, který jsem já nazval boční mezerník a který má Langstroth ještě přísnější než někdejší ČSN pro rámky dlouhé 39. Lang má nutu širší o 2 mm než je délka HL jeho rámku, tedy teoreticky po jednom mm na každé straně, Češi tam mají 3 mm - tedy po 1,5 mm na každé straně, ale Talián 10 mm, tedy na každé straně nesmyslných 5 mm. Před tím varuji, ale znám mnoho Čechů, kteří nemají dost vysoké IQ aby toto pochopili, o výrobcích úlů nemluvě. Já za posledních 25 let neviděl dobře udělaný Český úl a tak bych si já úl nikdy nekoupil.

Zdravím vás.

Měl bych ještě dotaz, jestli je vnitřní světlost blaníku 405x425 mm. A D-B má 450x450 podle vás 450x460 kvůli propolisu na mezernících. Neměla by být 450x475, aby tam vlezla dejme tomu BP či buchta?

Ano, bylo by to dobré. Ovšem přelezete Italský výkres. Protože je vnějšek 500 a pokud použijete na čela desky jen 20 mm, pak vám uvnitř vznikne těch 460. No a počítejte se mnou. 12 rámků po 35 = 420 mm a za posledním musí být nejméně 10 mm a jste na 430. Kvůli propolisu na mezerníkách á 1 mm přijdete o dlaších 12 mm a je z toho 442 a do 460 zbývá 18 mm a takovou blinovku lze udělat. Věřím, že by stačily čelní stěny i jen z materiálu tlustého jen 15 mm a je k dobru dalších 10 mm a blinovka tlustá 28 ani není potřeba.

Vyčkejte ještě na můj návrh úlu Hybrid, ten to řeší, už jsem ho dával (jen popis) na IFaunu, ale úplně se na to zapomnělo. Snad sem dám popis, výkresy neumím, ještě dnes večer a nebo zítra. Mám na něj nařezaný materiál, z překližky 18 mm a na vyzkoušení by stačil, i když zimování v překližce zkrátí velmi rapidně životnost. 2 jistě a možná 4 zimy by vydržel a vidělo by se, zda tudy vede cesta a nebo je to hloupost. Práce na něm jsem zastavil, protože první dvě slepené bedny jsou samy o sobě hodně těžké. Rozhodně to není úl pro starce, soudě jen podle prázdného VN bez rámků, díla a zásob nebo plodu. A vlastně celá moje práce s vymýšlením ponechání KK nad VN, tedy její nepodstavování v půlce září pod VN a také  návrat k hornímu TLumiči má ve finále vést k tomu, že by se VN nezvedal nikdy. Ale opakuju, vyčkejte do večera a nebo max pár dní, prosím.

Jak vidím, už jsem vloni v pokusu nepokračoval. V tomto vč jsem nebyl od léta, otevřel jsem ho až dnes.

To jediné vč na míře 43,5 x 30 je v úle, který jsem dostal. Byl na míru 39x30 a na 14 rámků TS. Vyvložkoval jsem ho tak, že do něj vlezly dlouhé rámky na SS, ale jen 10. V konci (vzadu) zůstala kapsa - komora na jeden rámek 39x30 kolmo na dílo, díra je jako u blinovky a je opatřená očkovým uzávěrem. Úl má pevné dno. Měl jeden NN jako KK, je to narvané tuháčem a vůbec z něj nic nebraly, chdilo v něm asi 200 včel. Samosebou jsme ho odebral aby do něj neutíkalo teplo. Toto je potřeba zdůraznit, že jim do horní KK utíkalo teplo a přesto je to pěkné. Spodek byl “srostlý” můstky v jednolitý celek, byl to dost dolování a čištění HL rámků. Zimovalo to na všechn 10 vysokých rámcích, v KK jeden vzadu chyběl na fumigační knot. V celoroční komoře byl rámek 39x30 narvaný tuháčem, nepotřebovaly z něj zásoby. Komoru jsem uzavřel očkovým uzávěrem a zateplil, zásobák šel samosebou ven.

Zúžit to nešlo. Především jsem nenašel přepážku pro tu míru, netuším, kde jsem jí potratil. Sedělo to jen na 9 rámcích a vzadu souběžně s rámky postavily divoké nesmysly, to jsem dnes vydoloval. Ale zúžení by stejně nešlo, to vč je neskutečné, obsedá nahusto 8 rámků, tedy 7 uliček. Bylo by skvělé oddělit jeden medový zásobák, ztluštělý s cementem blinovkou. Tu zítra vyrobím a dám jí tam a tím se tepelné poměry zlepší ještě víc..

Vč má na 5 rámcích plod! A až k HL. Jenže jak jsou ty rámky delší, na každém rámku je zadní roh a od něj dolů asi 10-12 cm zavíčkovaných zásob. V předních rozích je zásob málo, asi trojúhelníky tak 5 x 5 cm. Ale odhad je, že vč má asi 8 a spíš 10 kg medových zásob, dostal jsem do nich jen 5 kg cukru, přestaly brát. Zimu tedy přežily na cukru a tak není nic pokálené. Na další rozvoj měly med a výsledek je fenomenální!!!!

---------------------------------------

Kdysi jsem na VF vedl nějakou debatu s jakýmsi Jirušem, nick KaJi, o mém úlu s rámky délky 39 a on měl Langstroth s délkou rámku 44,8. Tvrdil mi, že nejde pouze sčítat plástovou plochu a že dlouhý rámek je lepší než český krátký, protože se vč zjara raději rozvíjí v rovině delších rámků než při kratších rámcích přes uličky. Taky tvrdil, že vč na L nedojdou tak snadno zásoby, protože na stejných rámcích mají za hnízdem dost. Věřil jsem mu to, ale neuměl si to představit. Až jsem to dneska uviděl a to mám rámky dlouhé jen 43,5. Mrzí mě, že jsem starý a že jsem objev s originál Dadant-Blatt neudělal o 20 let dřív. Už v osmdesátkách jsem šilhal po sovětském Mnogokorpusném, ale odrazoval mě vysoký medník. Škoda…

Ani jedno vč na 30 (z těch, co mám hotové) není tak pěkné, jako můj pokus na D-B. A nedokázal jsem to před onemocněním zúžit, dneska by byly lepší. Letos převedu na tuto míru dalších několik vč. NN k tomu budou ale moje 39x15 a 39x11.

Tome fandím vám, že vo vašom veku ešte idete do experimentov…držím vam palce…ja som už prestal chovať včely v ležane, odišiel som aj od vysokého plodiska a NN z plystyrénu používam len na skladovanie prázdnych súší…😕

 Zaujalo ma však že ste na základe vlastných súseností zvažoval že tých 39 cm nemusí by JEDINÁ NEOMYLNÁ PRAVDA…prepáčte že trochu podžubávam, ale ešte keby ste sa zamysleli ako pomáhajú hofmanove rámiky včelám pri zimovaní, ked prakticky uzavrú uličku, na jar šetria včelám úniky tepla zboku, kým pre zbožňovanom medzerníku tie okraje uličiek musia včely upchávať vlastnými telami aby teplo neunikalo od plodu a potom ich je menej na kŕmenie a matka kladie menej vajíčok….

Ono LG je podľa vás zaostalý a prekonaný, ale aj Dadant sa nim inšpiroval, aj LG patent kúpil aby pri úľoch nemal problémy, asi aj z LG sa dá pre včely niečo užitočné, použiť, predsa len 39 cm nie je bežná miera vo svete, či sa mýlim?.…

Mě na LG vadí jen to, že je adorovaný nikoli kvůli účelnosti, ale kvůli že je z jůseje jako by tam bylo všechno nej.

Taky mi vadí adorace (Boháč a podobní), když se nikdo z propagátorů vůbec nezabývá faktem, že tam, kde se používá Lang, nechová Kraňka a hlavně tam jsou jiné podmínky celé přírody, jak počasí tak rostliny atd.

Pak mi vadí nekritické lži, pamatuji si ještě na Sovětskou krávu Mášu, která denně nadojila 240 litrů mléka. Proto mi vadí tvrzení, že Lang je nejrozšířenější úl světa. No není, je jím právě D-B!! Mimochodem, nevím, zda znáte o Máše vtip. Prý jí chtěli půjčit Slováci, měla ale tak obrovské vemeno, že se na Dukle zasekla. Pak jí Slováci krmili a Rusáci (Ukrajinci, jaká náhoda) dojili. Mám za to, že to byl hodně pravdivý vtip i když sama Máša byla hloupost. Dnešní vedení SR se úspěšně vzepřelo krmení molochu aby osoh měli, jaká náhoda, zase ti stejní.

Jak vznikla míra 39 jsem podrobně vysvětlil, z čeho a jak vznikla. Je jen náhoda, že při čtvercovém půdorysu je úl jedenáctirámkový.

Vysvětlil jsem, že Škvařil chtěl 42 x 30 + 42 x 14,4, když Česko - Slovensko tak jednotná délka rámků. Ne, idiotští soudruzi udělali Čechoslovák jen na 10 rámků dlouhých jen 37. Soudruzi nebyli jediní idioti, pak přiše Optimal, sice s délkou 42 a s výškou 17 i 27,5, tedy vše stejné jako B, ale s B nekompatibilní. No, to je vrchol stupidity jaký nemá obdoby, přitom B může mít od 8 do 12 rámků. 

Někde tu je můj nápad na úl Hybrid. Je hotový, ale šokovalo mě, jak těžká je to bedna a to je bez rámků! Pro vaší informaci, Hybrid je D-B a když se otočí vzhůru nohama a pootočí o 90 stupňů je to Lang. Jenže Lang nezná výšku 30 a nechtělo se ji jít do atypu vysokého při délce rámku Langa 30 cm. To jsou dva důvody zastavení vývoje. Po letošní zkušenosti do toho půjdu a pokusím se - umožní to velký rámek a o hodně víc zásob ve VN, že se VN nebude nikdy zvedat, vše by se mělo vejít, tedy i TL a ještě jsem nerozhodl kde ve VH Hybrida bude, do jednoho velkého nástavku s plochou 157 dm2. Možnost Hybrida použít jako Lang zruším.

Další oříšek je jiný půdorys medníkového hardvéru, ono to není zase až tak snadné vyřešit. Jednodušší by byl NN délky Hybrida, ale zase N rámky u Langa jsou jinak vysoké než jediná výška N rámku u D-B. Hybrid právě pro ověření Jirušova tvrzení, že je dlouhý rámek lepší. Sám v jiné souvislosti nedávno píšu, že se i na 39 většina vč spíš rozvíjí ve směru délky rámků než přes uličky.

Zalitoval jsem stáří a že jsem to nevyzkoušel dřív. To jsem ale musel chodit do práce a na hraní se včelama nebyl čas. Prostě vývoj čehokoliv je drahá záležitost. Také proto mám tak pohrdavý postoj ke kapitalistickému výzkumu, kdy výzkum něco vyvíjí až mu je zaplaceno a vyvíjí ne to, co je nejlepší, ale to, co si plátce objedná.

Povědomost Dadanta, že se inspiroval Langem, je pro mě ne příliš uvěřitelná. Původní jeho úl nebyl čtvercový a měl délku rámku myslím 55 cm a nebo dokonce 58. Blatt - Dadantův kámoš, který ale neemigroval do USA, ve Švýcarsku zjistil, že je to hloupě a zbytečně dlouhá míra a modifikoval to na právě 43,5 a to současně umožnilo aby to bylo dvanáctirámkové a tedy čtvercové a asi proto čel pod Langa na 43,6 kdy je to přesně čtvercové při 12 rámkách. Sám Blat přišel na to, že pověsti o lepší jen studené stavbě jsou nesmysly a že je to ve většině let právě naopak. Dadantovi do Ameriky napsal svůj zlepšovák. Dadant se nenafouknul, vyzkoušel a nadchhlo ho to tak moc, že svoje úly zrušil a nahradil podle Blatta. Jenže provozní metoda zůstala Dadantova u Blattovy modifikace a tak je patent přihlášený jako Dadant-Blatt, má tedy obě jména vynálezců. Je to tak skvělý úl a existuje jako B i ve variantách 10 rámků i jen 9, že tím se stal skutečně nejrozšířenějším úlem planety.

Nevěděl jsem, mlhavě si něco pamatuju od táty, ten plynně hovořil kromě němčiny a italštiny i rusky (uměl i latinsky), že SSSR měl různé varianty D-B (nesmělo se to tak jmenovat a proto je to Mnogokorpusnyj) a o sovětském úlu věděl všechno, odebíral Pčelovodstvo. Jenže já nenáviděl soudruhy a zhovadilou adoraci SSSR (stejnou jako je dnes adorace Západu) tak moc, že jsem bojkotoval ruštinu a časopisy nečetl. Táta mě nikdy do ničeho nenutil a v tomto případě asi měl, dnes bych byl ve včelařině mnohem dál…

Takže tu dám svoje poznatky, jestli ovšem opět nepřijde nějaký neduh jako vloni (z přepracování) i některé roky dřív.

A plackaté rámky nechci z jiných důvodů. Včelám asi vyhovují, ale spíš je to jen zbožné přání. Mám dva úly po předcích s horním falcem vysokým 15 mm a tak na ně nejde dát neosazený dekl. Tyto úly měly (a tyto dva mají) 15 mm silná stropní prkýnka. Ta se nepronesou a tudíž je strop nad rámky po celé ploše, 6-8 mm = o včelí mezeru. Když jsem předvčírem tyto úly letos prvně otevřel a uviděl absolutně čisté HL a včely na vysokém stupni rozvoje i bez zúžení, usoudil jsem, že je jen pověra fakt, že takovýto strop propojí všechny uličky a změní poměry cirkulace plynů. Asi změní, ale včelám to vyhovuje úplně sterjně, jen odpadá ustavičné čištění HL od kravin, co tam pořád nalepují. Stálo by za to věnovat se naopak zkoušení stropu nad rámky jako to mě univerzály.

já našel na VF toto. ;-)

Mě by toto nevyhovovalo kvůli VM dole = vyzkoušeno, že je to nesmysl a hlavně 99% mě známých úlů v ČR má VM nad rámky a ne pod nimi. Patrně modifikace dle Hanemanna, to jméno mi něco mlhavě říká, ale už nevím s jakou vzpomínkou to mám spojené. Hlavně to je vymyšlené na boj s Varroa  a to má Blaník vyřešené a má to vyřešené každý úl, když za ním nestojí lempl a bude včelařit do nejmenšího detailu aplikovanou metodou Blaník. Důsledně uplatněnou metodou Blaník a ne jen něco z ní, pak Blaník nemá VD vůbec a nebo v tak nepatrném množství, že s nimi vč žijí a nevadí jim. 

Ale děkuji vám. Taky jsem patriot a nepotřebujeme šilhat do ciziny a na včelařsky zaostaleší Západ už vůbec ne.

Popis vašich obrázků neumím přeložit, ale je jasné, že to má mateří mřížku a že to má dole sejto a pod ním asi možnost pevného dna, my bychom na něm pod sejtem asi měli podložku. 

A aby bylo jasno. Bez VD se dá včelařit i v L jak dokazuje MUDr.Marx, který neléčí vůbec, ani tak nepatrně, jako Blaník. Marx ale má vlastně srostlé dva NN v jeden celek + libovolný počet NN 159 a tudíž je to systém Dadant a Marx v tom včelaří jako v Dadantu, jen nezná TL ale používá Sedláčkův POLštář, tudíž bez trubčiny. Goro má stelný L 159 a jen NN systém a také nemá s VD asi problém, i když jasně se nevyjádřil a nebo jsem to já nepostřehnul nebo neochopil.

Aby bylo jasno. Hybrid je název úlu, který měl být originál D-B a po převrácení vzhůru nohama to měl být Lang. Úskalí výšky rámku jsem vyvsětlil v předchozím DLOUHÉM článku a i důvod, proč to Lang nebude. Tudíž, když to bude jen D-B ztrácí smysl název Hybrid. A abych nezapomněl. Pokud bych já někdy šel do L, nikdy ale s pleckatými rámky a už vůbec s rámky s horní loučkou tlustou 24 mm. Vše co dělám já musí být ultrajednoduché a snadné na amatérskou výrobu a rámky šetrné k životnímu prostředí. Šetrné úsporou dřeva.

--------------------------------

Jenže je tu můj nejnovější poznatek o tom, že velká “vrstva” zavíčkovaných zásob nad zimním chumáčem může zabíjet včelstva zimující na medovici. A dokonce i na melecitozní medovici. Obávám se, že dokud je to takto lapidárně řečeno, stále to nikdo nechápe (reagujete jen vy) a když to vysvětlím bude to dlouhé a i ti, co by to dočetli, to kvůli obsáhlosti textu nepochopí a tak to asi vzdám a už nic vysvětlovat nebudu. Pak se navíc může najít lempl, který to nepochopí a bude svádět svoje neumění a lemplovství na mě. 

Mám hodně o čem přemýšlet jak dál. Ještě asi vysvětlím v jiném vláknu dalekosáhlost potenciálu letošního zjištění, ktewré zjevně nikdo ze zdejších přispěvatelů a konzumentů CHZ nepochopil, protože nijak nereaguje nikdo.

Jak jsem psal, já mám prozatím L448x159x10, ale tento rok všechna včelstva převedu na plodiště L448x325 s využitím Vašich a Gorových rad. Nízké dno, česno na straně, plexi nahoře, přístup z boku vždy ke dvěma ze třech úlů, zvedák na plodiště z heveru na MB mám taky vyrobený… jen loni jsem zkoušel prodyšnější zimování, které si stejně včely zalepily. Vyhýbám se varidolu a sublimuji KŠ kvůli známé, která má chemickou školu. Pleckaté rámky mám, ale tl. všech louček 10mm. Navíc mám plecka v plodišti na jedné straně do hrotu právě kvůli propolisování. Přecházet se mi z časových a finančních důvodů na D-B prozatím nechce (ikdyž mi intuice,často braná jako podvědomá, výkonnější součást uvažování, někdy u lidí zaměňována s instinktem říká, že včelaření v úle D-B by mohlo být jednodušší). Uvažoval jsem i o výrobě plodištních LG nástavků 448x325 na 12 rámků (protože už mám rámky nějaký čas stlučené a nachystané). Plodiště by mělo 174,7 dm2, ale používal bych jen 11 rámků. Dvanáctý by byla Blinovka celoročně nechaná v úle. Takže by plodiště mělo 160dm2 jen by bylo na o 2,5cm vyšším rámku než doporučujete. Kdyby se odečetlo dřevo rámků (vím, že se to nedělá) a používal bych všech 12 rámků tak by to dělalo pěkných 156,6 dm2. Jen bych musel nějakým způsobem vymyslet přechod z plodiště o 65mm širším na užší medníky, nějaké nápady jak to elegantně vymyslet mám, ale chci první vyzkoušet nejjednodušší variantu a možná časem vyzkouším i čistě úl D-B.

Myslím, že spoustu toho o co se dělíte lidé chápou. Jen k tomu nic nemají…

Konečně jasná, stručná, věcně správná reakce. Pochopil jste to dokonale. A jedenáctirámek s blinovkou, prostě když bude nejhůř, časová tíseň, vyhodí se blinovka dá se dvanáctý rámek. Nebo se u pěkných nechá vysoký trubčák na poslední pozici a jak ho zakladou hned dát dolíhnout “obyčejnému” vč, trubec nese geny líp jak matka. Atd. Prostě možností je víc.

A nápad na dvanáctirámek obřího rozměru rámku 44,8x32,5 mě fakt rajcuje hodně! 160 dm2 plodiště v jedné bedně je doslova bomba.

Pleckáče s mezerníkáči se kombinovat nedají a pokud byste přecházel (zkoušel) Blaník, už ho udělejte mezerníkový. Nic se nikdy nevyhazuje, není až takový kumšt DOBŘE včelařit v ideálním vybavení, ale naopak, je velké umění dokázat to i s jinačím vybavením, tím co mám, je zaplacené a funguje teď hned!

I vy mi děláte velkou radost. 

A až tohle zvládnete, za rok za dva, zkuste i Sedláčkovo OP, nejlépe modifikaci dle M.S. Pak budete moci srovnávat. Mě třeba to celoživotní pokusování, zkoušení, pro ostatní nesmyslů, baví na včelařině ze všeho nejvíc. Vím na tisíc % jistě, že kdybych měl jen českou klasiku Adamce na 11 rámků a jen vysoké nástavky, už bych asi 40 let nevčelařil.

A jen takový nápad, kdyby se zdálo, že je 32,5 dost. Zkusil bych u několika vč připevnit na spodní loučku hranolek 25x25. Protože toto monstrum určitě už nebude potřebovat TL, ničemu by to nevadilo. Ale to je úplně syrový okamžitý nápad.

Z teorie Blaníku víme, že co je dole počítá se do celkového objemu plodiště jen nějak napůl, jako Chytrá horákyně, TL tam je a i není, nevnímají ho tak, jako co se jim dá na VN. No a já myslím na TL na každém rámku dole, u vás například 4 cm a oddělené jen “špejlí” 5x5 mm nebo takového něco. Nepočítal jsem to, ale prostě ekvivalent asi 2 trubčáků 39x24. 

Adame, čtvercový půdorys Langa měl myslím Karel Jiruš (KaJi). Dokonce asi s netypickou výškou 30 cm, ale to bych možná kecal. Na tom 10-r medníky. Na kraji na plodišti měl jen laťku. Chválil si to, že je tak přístup třeba ke krmítku…