Můj pokus na míře Dadant-Blatt

A jen takový nápad, kdyby se zdálo, že je 32,5 dost. Zkusil bych u několika vč připevnit na spodní loučku hranolek 25x25. Protože toto monstrum určitě už nebude potřebovat TL, ničemu by to nevadilo. Ale to je úplně syrový okamžitý nápad.

Jestli vás chápu správně…Mám rámky vypletené vodorovně, takže by se dala nechat mezera od SL pro volnou stavbu.

Pleckáče s mezerníkáči se kombinovat nedají a pokud byste přecházel (zkoušel) Blaník, už ho udělejte mezerníkový. Nic se nikdy nevyhazuje, není až takový kumšt DOBŘE včelařit v ideálním vybavení, ale naopak, je velké umění dokázat to i s jinačím vybavením, tím co mám, je zaplacené a funguje teď hned!

Na toto mám nachystaného známého co dělá v kovovýrobě, kde mají laser na vypalování. Chtěl bych si nechat vypálit ze zbytků 2mm nerezu hřeben do ruky, dle kterého bych rovnal rámky bez mezerníků, respektive jejich HL s HL pleckových rámků. Sice možná mezi boč. loučkami budou chtít postavit sem tam nějaký můstek, ale za zkoušku nic. Hřeben by byl oboustranný na druhé straně bych nechal vypálit šablonu pro medníkové rámky s větší roztečí pro 9 ks.

A až tohle zvládnete, za rok za dva, zkuste i Sedláčkovo OP, nejlépe modifikaci dle M.S. Pak budete moci srovnávat. Mě třeba to celoživotní pokusování, zkoušení, pro ostatní nesmyslů, baví na včelařině ze všeho nejvíc. Vím na tisíc % jistě, že kdybych měl jen českou klasiku Adamce na 11 rámků a jen vysoké nástavky, už bych asi 40 let nevčelařil.

OP je pro mě moc pracné a časově náročné. Podle mě se tím hodně stresují včely. Jak jsem kdesi psal, chtěl bych aby včely zimovaly na medu a nemuset jezdit krmit, míchat roztok, umývat krmítka atd...  OP podle toho co jsem načetl a viděl počítá s jarním dokrmováním. Navíc si myslím, že v OP může být častěji problém s řídkým medem a rojovou náladou, přeci jen se matka omezuje v kladení. Mateří mřížku chci použít jen teď na převedení vč na Dadant a pak možná na chov matek nebo nouzově. Zatím mě OP nijak neoslovilo…

Michal Š - to s krmítkem mě taky napadlo ;-) Takže Karel Jiruš má nástavek zřejmě na 13 rámků aby to udělalo čtverec? I to je možnost, ale pak už nezbývá moc prostor pro manipulaci s rámky. S teplou stavbou nemám zkušenosti žádné, ale proč ne. Někde jsem četl, že to někdo i střídá během roku. Např. na zimu teplá a při snůšce studená, ale stakovým rozměrem, který plánuji bych moc hýbat nechtěl, jedině ve dvou lidech. Chtěl bych zachovat výšku rámku 325 pro lepší kompatibilitu s medníky (jako plemenáč, zimování oddělku atd.) 

1- I to je možnost, ale mě to tak vloni nezafungovalo, z 90% to dostavěly dělničinou. Zdá se, že prostě chtějí vespod trubčinu, ale pod předělem ze dřev a včelí mezery, jak mají plást v celku, zjevně ho chtějí až dolů dělničí. Nevím, zatím. Já měl ale na mysli snížení výšky z 32,5 na 30 tím, že dole bude místo 25 mm proužku plástu 25 mm vysoký hranolek. Idea tak velkého plodiště - VN je, aby se nikdy nemusel zvedat.

2- Tohle nedělejte. Snad jen při kombinaci plecek a mezerníkáčů a v medníku to dáte od oka. Vůbec mě nenapadla tahle možnost na přechod od plecek = kombinace plecek a mezerníkáčů a tento hřeben - šablona (hřeben je ve včelařině něco jiného a i ten by to řešil, jak mi dochází) by to vyřešil. Vlastně je to skvělý nápad a mám za to, že jste úplně první a nikoho tohle ještě nenapadlo!

3- Tohle není správná idea. Zimování na cukru je ABSOLUTNÍ jistota a zimovat z části na medu je nějaký bonus, ale základ je prostě cukr a krmení. Fakt, že mi přežily asi ⅔ vč na melecitozní medovici i když se neproletěly víc jak 3 měsíce neznamená, že to je zákonitost. Ode mě to bylo nouzové řešení, vše jsem tu podrobně vysvětlil a být zdravý, nikdy bych se k zimování na medovici neodhodlal. A taky potřebujete mít zásoby na přežití zimy na vysokých rámcích a jak tam udržíte květový JARNÍ med, když cílem je na vrcholu aby měly plod na vysokých rámcích až k horní loučce a med v medníku? Jakmile bude na vysokých rámcích pod HL vrstva medu, to je rávě ten problém, že hrozí, že ignorují medník a to je ten nejhorší problém a proto magická výška 30 a ne víc (a opravdu vrstva medu na vysokáčích jen 2,5 cm to může zavinit). Prostě v době bezpečného květového medu jej na vysokých rámcích nemáme a dokázali bychom tam mít medovici, ale ta není na zimování dobrá. Tedy dle veškeré odborné literatury a zkušeností kohokoli, koho znám. A nebo to nejsou zkušenosti a všichni to opisují a papouškují. Přitom při psaní tohoto mi dochází, že v nerozběrném díle (košnice, klát) těžili včelaři med až po zimě, co v úlech zbylo a nekrmili, cukr byl nesmírně drahý. Tudíž ale jejich vč musela zimovat i třeba na melecitozní medovici. A asi nikdy nepadla všechna vč, nevíme, už je to zapomenuto a košnicové včelaření studovat nebudu. Ale opakuju, jediný rok nic neznamená. Jsou jen indicie, že když není nad chumáčem moc velká vrstva zavíčkovaných zásob a není prodyšný strop a očka a včely můžou na strop pro kondenzovanou vodu, pak přežijí i na melecitoze. Úplně polopatě. Stará literatura tvrdí a i lidově se traduje, že na medovici padnou žízní. Z toho jsem já od mládí pochopil, že kondenzát nestačí a dodávat vodu v zimě je nemožné. Ovšem to nedává logiku, v dutině stromu nebo v košnici taky nikdo nijak nic s vodou neřešil a tak voda kondenzovaná plně postačuje. Tedy za určitých podmínek. Mimochodem, pro mě je to stěžejní zjištění. No a jak došli praktikové a i teoretikové, že kondenzát nestačí? No tak, že idiotsky odvedli všechnu vlhkost mimo úl. Aby splnili nařízení Komunistické strany ze začátku padesátek, že v úle nesmí být ani stopa plísně. Já raděj pár oplesnivělých rohů krajních rámků a živé včely než krásně “čisté” sucho v prázdném úle bez včel. A to by byl ten lepší případ. Skutečnost je zapáchající eklhaft, kdy posrané včely uhynuly v úle a zůstaly tam. Patrně uhynuly "žízní". To ale nevíme, protože věděčtí prostituti to nezkoumají.

Lang kvadrát.

To na délku 44,8 nevychází. Právě vychází D-B na 12 rámků dokonale. 

Přesné počítání:

12 x 35 mm = 420 mm. Ale D-B má vnitřek 450 a tak je tam celých 30 mm manipupační mezera. Ta se uvádí jako nezbytná 10 mm a to je nesmyslně a zoufale málo. Protože když se na mezerníku každého rámku nahromadí jediný mm propolisu, už je to u jedenáctirámkového ASdamce 11 mm, ale mezera za posledním rámkem je jen 10. Ještě horší je to u 12 rámků D-B. V tu ránu jsme na 420 + 12 = 432. Zbývajících 18 mm bude každý včelař rád, že je tam má. Někdy se k tomu můžu vrátit.

A jak 13 rámků L? 

13x35 = 455 a měla by být nejménmě 10 mm manipulační mezera a v předchozím jsme vysvětlil, že i 20 mm je málo. Jenže L má délku vnitřku 465. Tudíž je to naknop a pak nejde první rámek vytáhnout bez rolování včel a to je fakt masakr. Vyřešil bych to tak, že bych rámky dělal místo 25 tak jen c nehoblované couálky = 24 mm a tudíž by na rámek vycházelo místo 35 tak jen 34 mm. 13 x 34 = 442 mm a tak do 465 zbývá 23 mm, a to by s odřenýma ušima, blbě,a le nějak šlo.

Pokud bych dotáhnul Hybrid (všimněme si, že i Jiruš měl atyp vysoký 30 cm a to Lang nezná!!!!), pak by měl i Lang jen 12 rámků + trvale zaparkovanou blinovku jako má Blaník. To je například skvělý (můj) vynález a myslím, že ho včelaři nepochopili úplně a nedocenili. Prostě se místo prvního rámku vytáhne u stěny umístěná přepážka a je perfektní prostor na šetrně bezpečnou manilpulaci s rámky.

Teplá stavba.

Troufám si tvrdit, že v orientaci stavby není rozdíl a nebo je pro včely mnohem lepší TS (a pro záda včelaře je stokrát lepší TS!). Jenže odporuje Langu a u nás odporuje nařízení KSČ o zabránění ztrát strategického vosku plesnivěním, vydaného počátkem padesátých let 20 stol. A protože Svaz byl součástí Národní Fronty a musel nějak nařízení Strany vnutit členům, začali jeho - na KSČ = NF závislí “odborníci” tvrdit, že je SS pro včely lepší. Ano, v úlech na SS je suššeji a zjara se nemusí hlídat, zda nemají u česna vyjedené zásoby. Tudíž SS je blbovzdornější, ale pro včely je horší.

Zajímavá by byla také statistika, na které orientaci stavby je víc úhynů.

Já uvažuji nad vnitřním rozměrem 465x465, ale na 12 rámků + Blinovka 25mm nebo lépe 19mm (na pile mají rozměr hoblovaných desek 19x196x4000, ze kterého bych chtěl vyrobit nástavky, takže bych měl mít nějaké 19mm odřezky). Uvažuji nad touto tloušťkou materiálu protože bych si zkusil sezónu i s většíma medníkama a tím pádem by se to celé alespoň trochu odlehčilo. Ale musím to proměřit, aby se mi i širší medníky vlezly ve dvou řadách na vozík/korbu auta, což myslím, že nejspíš nevyjde nebo na těsno a už by se s tím blbě manipulovalo. Nejspíš tedy zůstanu u 10r (9r) medníků. Takže by manipulační prostor s Blinovkou byl 20-25mm podle toho jak by byl daleko první rámek od stěny a bez Blinovky by bylo prostoru ještě víc. 

2- Tohle nedělejte. Snad jen při kombinaci plecek a mezerníkáčů a v medníku to dáte od oka. Vůbec mě nenapadla tahle možnost na přechod od plecek = kombinace plecek a mezerníkáčů a tento hřeben - šablona (hřeben je ve včelařině něco jiného a i ten by to řešil, jak mi dochází) by to vyřešil. Vlastně je to skvělý nápad a mám za to, že jste úplně první a nikoho tohle ještě nenapadlo! 

Mezerníky bych úplně vynechal a rámky vyrobil s horní loučkou širokou 25mm a 15mm tlustou abych mohl přibít sponku i z boku pod HL aby to lépe drželo. S hřebenem by pak měla být dobrá práce. Jak jsem psal, tak plecka mám z jedné strany do špičky. přilepí tím pádem menší plochu a jde to pěkně od sebe. 

A taky potřebujete mít zásoby na přežití zimy na vysokých rámcích a jak tam udržíte květový JARNÍ med, když cílem je na vrcholu aby měly plod na vysokých rámcích až k horní loučce a med v medníku? 

Na to mám v hlavě vymyšlenou upravenou Blinovku až ke dnu s uzaviratelným 1cm širokým průchozím otvorem s délkou cca 25cm. Nahoře klasika otvor 25mm na očkový uzávěr pro Jarní komorování. Vzhledem k tomu, že by měly včelstvu stačit cca 3 Vysoké Rámky se zásobama plus nějaké věnce na vyzimování, tak bych jim chtěl z jara nechat si zanést alepoň 2VR medem. Tyto dva VR potom včelotěsně uzavřít upravenou přepážkou a nasadit medník (dal by se asi použít na odvčelení i výkluz přibitý na tuto komorovačku, momentální nápad  takže je to možná blbost a nefungovalo by to, ale nemusely by se řešit včely, které by zůstaly za přepážkou ;-) ). Tyto rámky by tam vydržely až do doby případného dokrmení cukrem v případě malého množství zásob ve věncích na zadních částech rámků. Díky česnu na jedné straně jsem měl tento rok při první prohlídce v únoru poslední 2 nízké rámky (z 10) ve dvou horních nástavcích plné zásob a trochou pylu a věnce zásob měli i HL ostatních rámků, ale ty jsem nezvedal, protože na nich byly včely. 

Jakmile bude na vysokých rámcích pod HL vrstva medu, to je rávě ten problém, že hrozí, že ignorují medník a to je ten nejhorší problém a proto magická výška 30 a ne víc (a opravdu vrstva medu na vysokáčích jen 2,5 cm to může zavinit).

Pokud by to tak v mých podmínkách opravdu bylo a stávalo se to, tak bych vysoké rámky prostě i s dílem seřízl na 448x300. 

Úplně polopatě. Stará literatura tvrdí a i lidově se traduje, že na medovici padnou žízní. Z toho jsem já od mládí pochopil, že kondenzát nestačí a dodávat vodu v zimě je nemožné. Ovšem to nedává logiku, v dutině stromu nebo v košnici taky nikdo nijak nic s vodou neřešil a tak voda kondenzovaná plně postačuje.

Zimovaly vám tedy na medovici nebo melecitóze? 

V košnicících odebíraly jak říkala prababička "prostě tak akorát” a možná právě pravidelně tu část kde by mohla melecitóza být. Kdo ví. 

Možná by nebylo špatné mít dno u kterého by se dala měnit poloha česna, tím pádem by se měnila SS nebo TS bez manipulace s (těžkým) velkým nástavkem. Jen by se otevřel jiný otvor, ale už po obědě příliš vymýšlím.

Strašně to komplikujete a děláte z ultrajednoduchého Blaníku hypersložitou a na čas a práci náročnou záležitost. Několikrát jsem se ve vašem popisu ztratil, ženete se do slepých uliček. Blinovka až ke dnu a uzavření rámku, asi zkvasí a shnijí. Tohle se nedělá, nelyšel jsem, nečetl. nemůže ho tam nenajít zavíječ, například.

Ujasněte si pojmy. Melecitoza je vždy medovice ano? A aby vám to bylo jasnější. Melecitozy bývá v medovici do 10% a už jen to způsobí tuháč, lidově cement. Vloni ale byla prý melecitoza až 20 i víc%. Zkuste se podívat, co o tom říkají vědcostuti. Ale já vím jistě, že vše je hodně jinak než tvrdí věda. Vlastně celá moje práce není nic jiného než nekonečný boj proti mejnstrýmu a tak zvané vědě a bludům, které do včelaření zavedla věda. Totiž, ve své době převratný objev časem zastará, ale nikdo to nemodifikuje že?

Úplně vystačíte s tím, co vím já. Melecitoza je vodou nerozpustná a včely nemůže zabít, jak jí přinesou a ztuhne, už je nerozpustná. Zbytek je plnododnotný MEDOVICOVÝ med.

Když včely tráví medovici s obsahem melecitozy, stráví jen med a melecitoza zbyde v buňkách v podobě bílých krystalků velikosti dětské krupičky a ty včely vynášejí ven z úlu. Když se nad tím zamyslíme vidíme na první pohled, že vědci vědí kulový. Protože jak jinak mohl někdo vyplodit to o žízni z melecitozy? Ale to už si dávejte dohromady sám a nejenom v tomto. Já se přesvědčil tolikrát, že tak zvaní vědci opisují kdysi postulované bludy a často vůbec neuvažují, samostatně a nově už vůbec ne, že se jimi raději moc neřídím. Viz třeba moje podezření - ve chvíli vzniku určitě první názor, že VD úhyny nezpůsobuje a myslím si, že ani nijak moc nepřispívá k CCD ani NC. Napsal jsme tu o tom vlákno a pokud vím, nikdo jiný to přerd rokem ještě neříkal. Nyní jsem to slyšel od Dr. Marxe, například.

Desky z kupované spárovky asi dopadnou špatně (ty rozměry jsem nepochopil a nemám sílu se tím zabývat), průmyslová spárovka se lepí do interiéru a tedy se prostřídávají strany. Ale na úly MUSÍ být lepeno jednou stranou, pravou vždy ven z úlu. I o tom jsem toho napsal mraky, třeba to visí v archivu VF. Ale asi si stejně nedáte říct, měl byste se ale taky někoho zeptat. Jenže koho když už všichni umřeli a mě snad mladí nevěří, protože diagnoza typu “Přemluv bábu” - mladí nevěří, ani se na nic neptají a tak si zopakují chyby, kterým se mohli vyhnout. Už je to pro mě únavné. Udělejte to, roztrhá se to a pak si na mě třeba vzpomenete. A nebo to vydrží, co já vím. Já vím jen to, že kdo to ignoroval, roztrhalo se mu to a tak je chtré věřit staré řemelné zásadě. Myslete, úl stojí venku, praží na něj slunce, zmokne a prudce se ocvhadí,a le teky rychle nabere vodu. Vzdušná vlhkost kolísdá behem dne, viz rosa (ti, co suší seno o ní vědí). V zimě často zmoklý úl zmrzne, opírá s edo něj mrazivý fukéř. Uvnitř za pouhými 20 mm molekul stejného materiálu panují skoro vždy úplně jiné podmínky. A tak dále. A tak předkoévé objevili, určitě stolertým systémem pokus-omyl, že víc vydrží správně orientované dřevo. Kdybyste se podíval na cokoli, skříň, dveře, truhlu okenici i okenní rám, i futra, vrata od stodoly i šuplík psacího stolku, prostě vše vyrobené před rokem asi 1950-70, vždy jsou tam prkna pravou stranou ven. Pak přišli maldí a ti nerespektují nic. OK, boj mladých. Mám nástavky staré 70 let a drží a nejprogresivnější lepidlo v roce 1955 (některé nástavky jsou asi i starší) byl vodě neodolný kostní klih (asi proto muselo být ŘEMESLO a ne patla matla jako nynější moderna). Ale jak říkám, dělejte si co chcete.

Seřezávat rámky je nesmysl. Tak je nepořizujte a nebo vyvložkujte každý rámek abyste viděl, zda to bude fungovat líp - zavádět atypickou míru bych se já neodvážil. Já prostě uvažuju úplně jinak než drtivě drtivá většina a vydržel jsem s tím do svých 69 let. Ale třeba to dobře není.

Aby bylo jasno. Nemusím Sedláčka, nic od něj. A jeho úl s výškou rámku jsem po pár letech zrušil. Chtěl jsem nějaký nižší rámek než je moje 15 a i než je nejnižší Lang. Nabízela se půlka ze 24. Ale já zvolil třetunu ze Sedláčka. Udělal jsme to vysoké 11. A to dává, spolu se dvěma VM po 8 mm 346 a ten jeden mm se tam ztratí. Lepší VM je 7,5, ale to by mi pak vyšel rámek na milimetry a já se chtěl držet celých centimetrů. Nedávno tu někde píšu, že proto jsem zastavil vývoj Hybridu, že nechci atyp a Lang výšku 30 nezná. 28,5 je málo a 32,5 je moc. TEČKA! A druhou věcí je, že Lang nezná mezerníkové rámky a já než pracovat s pleckatými, radši bych skončil se včelařením. Proč? Nestejně široké loučky v rohu, kde se rámek drží, tak strašně unavují, že se mi po delší práci začínala motat hlava, rozbolela mě a pak se ozvala páteř a křeče do prstů. A to už zamlada. U pleckatých rámků kvůli nepohodlnému a velmi únavnému držení rámků při práci ustavičně hrozí vyklouznutí rámku z ruky. Prostě kdo jednou zkusí pohodlnou práci s rámkem se stejně širokou HL jako jsou BL, pochopí. A ano, kdo má 3-8 vč, to asi řešit nemusí. A nikdo předem neví, že nebude včelařit ve větším a pak by litoval blbého rozhodnutí. Když je vč 50 a víc, mě by jeblo! No a v neposlední řadě jde i o vytáčení. Ale kdo chce kam…

Já bych úly se včelami na pleckách nevzal ani zadarmo. 

Uvažujete o HL vysoké 15. No, u délky rámku 39 stačí 9 a i jen 8 a kupované 12 snižuju. U delšího rámku asi silnější ano, ale 15? No, co třeba 12? Že jen 3 mm? Aha, u jen 10 rámků je to 3 cm voští = plástu, u 12 rámků už přes 3 a půl že? A v medníku to samé. Udělal jsem si třicítky jen 8 a myslel si středem stojatou podpěru. Není potřeba a neprohne se to a nebo ne nijak dramaticky. Jenže to mi neřeší cíl a to je neosazovat ouška. Ta mám 7 (ze starodávných 5 mm jsem přes 6 zvětšil na 7 a snad je zvýším na 8 a odpadne jedna operace při výrobě. Jenže by to byl atyp… Ono už ouško u systému 39 tlusté 7 stačí bohatě. Ale je to pořád kompatibilní s mejnstrýmem 39.

Ale to bych takhle mohl dávat souvislosti, jak vše vyplývá z něčeho, většinou hned několik dalších věcí, že by se fakt dala napsat kniha.

Vaše poslední úvaha je velmi zajímavá, neoriginální. Už jsme to s Romanem a dalšími probírali. Ale o tom jindy. Jenom jednou pro vždy zapoměňte na kaskadérství, jak to perfektně nazval Javali. Nejde včelám handlovat orientaci stavby bez hypestresu!!!

Ale pane Malino, vám to myslí a já mám lidi jako vy rád. Někdy vám napíšu, možná i veřejně, kdo byli Baťovi Mladí mužové. Jde o kreativitu a doslova přehršle nápadů, ze kterých se ukáže většina jako ptákovina. Ale některé můžou i změnit svět, jako ho definitvně k lepšímu změnil Baťa. Moravan, tedy Čech a na to je potřeba nezapomínat.

Navalila se mi práce, že nevím co dřív. Luxus víc jak měsíčního válení s komplikovaným zápalem plic (dva za sebou) v předjaří se mi teď mstí. Nestíhám, co bych chtěl. A tak nemám pořád nástavkáč Hybrid, tedy VN 43,5x30x12. Mám předělaný atyp s přibitým dnem na jen 10 rámků a v tom jedno vč. Lezou mi oči z důlků co dlouhý rámek předvádí, tedy co dělají včely na něm a patrně budu muset (nerad) odprosit Langisty.

Pro úplnost. Úl je předělávka a má, kromě 10 rámků míry D-B napříč za přepážkou plac pro dva rámky 39x30 a tam si chovají trubce. Úl je na SS a ty dva rámky jsou na TS. Mám tento atyp ještě jeden (ještě další 2, ale předělání obtížnější) a co nejdřív ho předělám stejným způsobem a dám do něj oddělek. Pomalu přejdu s částí vč na tuto míru.

NN jsou k tomu jen moje 39x15x11 a šel by k tomu samosebou i 39x11x11.

Mohl bych vás poprosit o fotku s medníkovým NN na mail? 

Tome všade v Nemecku, na Slovensku aj po svete nepoznajú rámik 39 cm…dlhší rámik z pohľadu včiel má svoje výhody ale zasa sú to iné postupy….ale zasa včeláriť sa dá vo všetkom, …"kto úmí, umí, kto neumí čumí"…a ani ďlhší rámik mu nepomôže 😆 …

Můžu vám to popsat. Úl atyp byl původně na míru 39x30 na 14 rámků na teplou stavbu. Předělal jsem ho vyvložkováním na SS na 10 rámků míry 43,5x30. Protože to je stejná šířka jako moje nástavky pro míru 39, tak na tom nástavek sedí, vpředu lícuje a vzadu je část spodku, která přečnívá, zakrytá igelitem a provizorně prkýnkem. Dekl přesahuje tak, že do toho zadku neprší a je to včelotěsné.

U dvanáctirámku to bude dost oříšek. Bude to tak, že moje menší běžné nástavky budou mít dole přišroubovaný rám tak velký, aby to sedělo na “bachratějším” úle (jenže všechna váha bude viset na šroubech a to se mi nelíbí). Mám sice přířezy na NN originálu, ale nechce se mi je dělat + do nich rámky. Prostě jsem chtěl nejdřív vědět, zda velkou mírou získám nějakou výhodu. Jde mi jen a pouze o to nemuset nikdy zvedal VN a dostat, tak, abych nepřekročil výšku rámku 30 cm, do jedné bedny i TLumič. Ten si představuji jako pruh asi 4 cm vyřezávatelné divočiny na každém vysokém rámku. Zdá se, že to bude fungovat a delší míra, i když jen 10 rámků, mě nadchla. Zatím ale rámky dole tu náhradu TL nemají. Teď má plodistě jen 130 dm2 a Blaník 30 má 129 dm2. Takže co se týče plochy desetirámek D-B nic neřeší. Ovšem 12 rámků už dává 156 dm2. Jenže se mi to zdá pořád málo a tak jsem to chtěl nejprve zkusit. Nestíhám a v provizorním úle to vč vězí už víc jak rok.

Detailní vysvětlení motivu a ideje.

Při metodě Blaník u některých vč mírně plesniví dolní rohy krajních neobsednutých rámků. Mírné oplesnivění (černo-modro-zelená plíseň, viditelně na povrchu buněk) nevadí a možná je pro včely dobré. Ovšem šedobílá plíseň už napadla vosk není viditelně na povrchu, ale uvnitř stěn buněk a ty se drolí i při jemném doteku. Toto se musí odřezat a nebo to včely vykoušou a vynosí. To odřezávání dělali předkové s tím, že právě tady si vč postaví divokou trubčinu a vychovají první trubce ještě před vložením SR, kdy by se přidáním SR zvětšil objem vzduchu, který musí vč v předjaří vytápět. A je to dolní periferie plodiště. Tak se rodila idea dolního TL - odkoukáváním co dělali předkové a nasloucháním a nekonečnými diskuzemi se starými včelaři.

Zkoušel jsem do rámků 39x30 zavěsit M pro 24. Jenže u prvních M, kdy už je v úlech vysoký SR, to nefungovalo, víc jak polvina vč dostavěla ty kratší M dělničinou. Myslím, že spodek pro trubčinu bude muset být oddělený T-loučkou výšky asi 5 mm, lépe vodorovným hranolkem 10x10 mm nakoso. Na druhou stranu by se třeba mohlo nechat na včelách kolik trubčiny vlastně chtějí.

Je tu pro mě tolik otázek, na které nemám odpovědi, že nevím zda na D-B přejít a proto zkouším zatím jen plodiště. Samosebou mě také napadlo, že TL na každém rámku - i kdyby si někde udělaly dělničinu, by byl dobrý na rámku vysokém jako má Superjumbo = 32,5. Jen by bylo lepších víc než 10 rámků, pouze 10 rámků (146 dm2) nic neřeší…

Konečně je hotový nástavkáč, tedy jen VN na míru 43,5x30x12. Dno, nástavek a dekl, natřené zatím jen jednou směsí napouštěcí fermeže a “vyjetého”, tedy přepáleného jedlého oleje. Ihned to zaschlo a dneska jde lazurová barva (asi by měl jít ještě jeden nátěr olejem s fermeží, ale tlačí mě čas). Současně dodělávám předělávku dalšího desetirámkového atypu, zbývají tak 2 hodiny práce a můžou do toho jít včely.

Tvrdím nálsedující:

12 rámků je nesmyslně moc, ideální je počet 9 rámků = 8  uliček. Cílem nenažraných kapitalistů bylo (a je), aby odpadlo zužování a u devítirámku nezužovat jde. Jde to i u 10 rámků Langa, je to úl vhodný tudíž pro nenažrané kapitaplistické pseudovčelaření a ne pro hobbíka.

Jediné co brání v masovém rozšíření Dadant-Blattu je nemožnost obměny vysokého díla, nepřevěšuje se plod a tudíž není kam, když se nezužuje, přidávat mezistěny a tedy obměňovat vysoké dílo. Také když se nezužuje, nejde nijak zbavit staré rámky plodu a zásob, což jde, když se vysoké rámky nikdy nevytáčí, jen v komorách zjara. To ale zase musí být staré rámky na konci = nejdál od česna. Jenže to zase nesmí být česno hloupě uprostřed, ale u strany aby byl začátek plodiště, střed plodiště a jeho konec. A už vůbec se nesmí zebrovat, pak by se do komor dostávaly mladé pěkné rámky a staré by trčely uprostřed plodišť. Prostě Dadant-Blatt vyžaduje odlišnou technologii práce se včelstvy než jiné západní úly. U Dadantu se prostě musí myslet, u L stačí cvičená vopice = najmutý sezonní nádeník, který se k ničemu jinému, než je příležitostná sezonní práce, nehodí. Každý si může vybrat jakému typu lidí se chce v našich podmínkách podobat.

Protože ale já počítám se zužováním u D-B a protože u Blaníku 39x30 běžně zužuji na 8, ale i 7 a slabší vč dokonce jen na 6 rámků a postupné doplění VN mezistěnami zajistí DOSTATEČNOU obměnu díla, pak u úlu s rámky dvanácti je ještě o rámek větší výhoda. Protože je ale rámek D-B větší, je tu o to větší výhoda. Kdo myslí a nechce kapitaisticky nenažraně omezit počet zásahů na necelé dvě hodiny na včelstvo ročně, pro něj je pak velká bedna na 12 rámků větší míry velká výhoda.

A celé je to uvažováno, jako že nebude vůbec pod VN TLumič a tudíž se NEBUDE VN ZVEDAT NIKDY!!!

Zatímco jiní vymýšleli ze stejného důvodu pro seniory a ženy prapodivné paskvily, pololežany i ležany, v podmínkách, kam se ležan nehodí, já vycházím z úplně odlišné idey. Pamatuji si úly s neoddělitelným dnem a pamatuji si, že se v nich včelařilo snadno a dobře se stejným výnosem s asi o 10% víc práce. Jen byly malé a vynutily si TLumič. Tak originál Dadant-Blatt by měl velikost řešit v jedné velké bedně.

Letos mám prvně na jediném vč této míry medník s deseti rámky míry 39x15x11 (do medníků se dává jen 10 rámků s od oka většími rozestupy) a už víc než 10 dní, kvůli zhovadilosti úřadů a uzavírkou silnice nevím, co se tam děje.

Kdyby vám dneska dal někdo 10 milionů, jen tak, tady máte 10 milionů, měl by jste z toho jistě radost a měl by jste hned lepší den. Kdyby vám ale řekl, když vezmete těchto 10 milionů tak už se zítra neprobudíte. Bral by jste je i tak? Já ne, což pro mě znamená, že není tak zle jak píšete. Komunismus je dobrá ideologie, vše je ale o lidech, proč ti co u vás spravují cestu nedělají efektivně aby to pro vás jako spoluobčana, řadového člověka udělali rychleji. Ano je to sluníčkařství, ale věřte tomu, že pokud by tuto zakázku dělala malá firma, nebo sdružení živnostníků tak by to bylo mnohem rychleji a kvalitněji. Jenže zaměstnanci=hodináři co mají cca 40 hodin týdně nepotřebují aby bylo vše rychle. Je jim to jedno. 

Zjevně reagujete na část mého příspěvku, kterou jsem posléze smazal. A tak ostatní asi nebudou úplně v obraze o čem je řeč.

Nemáte pravdu.

Nevím jak velká firma je ta, co tady pracuje. Protože tu práci do detailu znám a polír to po jedné větě pochopil když jsem ho oslovil, byl velice sdílný a ochotný a vysvětloval mi moderní technikálie. Dělají neskutečně rychle, prostě koncert lidské práce, taky je jich okolo finišeru nejméně dvojnásobek než za mých časů. V tomto potíž není. Potíž je v nešvaru moderního kapitalizmu = outsorcing. Jedna firma přijede a frézuje. Náklaďáky jsou jiná firma a ti, co tam s lopatami a košťaty uklízejí, co nezvládne technika, to je zase jiná firma. Celému tomu velí kapitalistický nabob, který je živ jen z velení a nepatří mu nic, nemá žádné lidi, ani stroje, jen najímá na každou kravinu jinou firmu = outsorcing a umí vydejkat z EU dotace a ví, aké úředníky podplatit aby mu prošlo co chce. 

No potíž je jen v tom, že někdo přijede, udělá bleskurychle svojí práci a udělá jí precizně. Jenže pak se tu několik dní neděje nic. Na zametený a nastříkaný povrch napadají jehnědy, prach a listí a tak to nebude tak dobře držet. To nikomu nevadí a položí novou živici klidně na tu zabordelenou podkladovou vrstvu. Ale ani to nevadí, domluvenou záruku to vydrží, pak se to po pár letech začne sypat a dodavatel, tento nebo jiný - v té branži je to spolupracující mafie pár velících nabobů, kteří se znají a nahrávají si kšefty a tak je po pár letech nutné silnici opravovat a nebo udělat znovu. Nikdo nemá zájem aby dílo vydrželo co nejdéle. Je to stejné, jako ve známém filmu nad nerozbitnou skleničkou babička prohlásí, že skláři pochcípou hlady. A tak nějací mafiáni zařídí, že cestáři hlady nepochcípou, o to se organizace práce řízená několik a naboby postará.

Před 50 lety byla technika primitivní, přesto byla komunistická práce mnohem efektivnější a kvalitnější. Kdo nepamatuje, nevěří. A to ještě žili staří co pamatovali, jak precizně se dělalo za první republiky a dokonce ještě žili i to, co pamatovali kvalitu práce za Rakouska…

Odpověď, ohrazení Gorovi, ve vlákně Dnešní zjištění… jsem posla jako SZ, je to marný “boj” a já ho vzdávám. Nedomluvíme se, v něčem ne!

Na něco ale odpovím tady. 

Vysvětlil jsem, že když jsme zimovali část vč s KK (medníkem včel) nad plodištěm, všechna takto zimovaná vč na cementové melecitoze uhynula. Napadlo mě, že kvůli nedosáhnutí pro vodu na stropním igelitu. Podotýkám, vůbec se nekrmilo cukrem u části vč a u části nepatrně cukru bylo, Rozdíl žádný, padla ta i ta vč, rozhodující bylo kde byla KK v zimě! Přewsně, třetina nedostala žádný cukr - na tom stan byly nejmenší ztráty. Třetina byla ochotná vzít do 5 kg cukru a třetina byla ochotná vzít do max 10 kg cukru, za cenu ulitých vysokých rámků až ke SL. Tato vč musela na zimu zasednout v TL.

Do originál D-B jsem šel s vizí, aby odpadl spodní TL. Ale míra dlouhá 39 je prostě moc krátká a D-B umožní zásoby ne nad hlavou, ale vedle (nahlodává mě LG výšky 30 s dvanácti rámky na TS). Zůstane magická výška 30 cm, teplo jako u NN systému pana Gora neutíká při jarním rozvoji do medníku včel (navrhuji opustit tento hloupý, dvouslovně dlouhý název a nadále já budu uvádět jen Krmnou Komoru - KK) všechno teplo a zimní chumáč to nemá k vodě kondenzované na stropním igelitu nijak daleko. Přitom zásob může mít vč dostatek, protože je má za sebou a nebo vedle sebe, kdo to chce jak vnímat. Ovšem vedle v rámci roviny rámků a ne přes uličky, kam vč v předjaří nemůže.

Pořád se mi nelíbí původní idea TL na každém rámku dole (pokusy u míry 39x30 dopadly rozpačitě, stavěly tam dělničinu, i když mohly trubčinu) a napadá mě celosezonní vysoký SR na poslední pozici pro chov dostaku trubců. Ukázalo se, že i ekvivalent dvou rámků 39x30 v podobě 4 polorámků v TL je zbytečně moc. Snažím se přijít na to, kam až lze v ubírání trubčiny zajít.

Cílem mých snah je NIKDY NEZVEDAT vysoký nástavek a odbourat i KK. Na dvanáctirámkovém D-B s plochou 157 dm2 je vše potřebné v jediné bedně. Otazné je, jak dodávat zásoby, co má Blaník v KK, během jarního bouřlivého rozvoje. Druhá otázka je efekt samočinnéího podněcování tím, že vč má zásoby pod plodištěm, samo je odtud odebírá a snaží se je dát nad plod a vždy část zásob, které odvíčkovávají a pudově se sanží dát nad plod, spotřebují a tím se samy podnítí. To simuluje přínos z venku - je to od česna.

Takže nevím jak to bude fungovat. A zda vůbec. A jestli kvůli věku a zdraví pokusy dotáhnu.

Dnešní rozpaky.

Ze svého jediného pokusného vč na jen desetirámku 43,5x30 jsem udělal před měsícem oddělek. Ztratila se v něm matka. Mateřák to nerozchodil, oslabení vzetím oddělku ho zeslabilo a dnes ploduje jen na 5 rámcích velké plochy a zbylých 5 je ubitých pylem a medem, do medníku moc medu nedaly. Před dvěma týdny jsem vzal jeden NN medu aniž bych se podíval dolů.

Je divný rok. Podobně to mám u asi poloviny ostatncíh vč na obou mírách, tedy 30  i 24, stan R je zjevně lepší než stan K. Vč stagnují, nebují a nekynou a zásobami to není. U asi poloviny měly od dubna pod VN a TL NN se zásobami. Podle teorie je měly vynášet nahoru a podnítit samy sebe. To se nestalo, zásoby dole nechaly. Vždy jsem si myslel, že podobná stagnace je kvůli nedostatku zásob. Je jasné, že to je něčím jiným, ta vč, která měla zásoby “pod nohama” stagnují úplně stejně, jako ta, co je tam nedostala.

Stagnace včelstev v době hlavní snůšky = předzvěst úhynů koncem léta a na podzim. Rozhodně je zatím čas něco s tím udělat, za měsíc už může být pozdě.

Rozhodně je zatím čas něco s tím udělat, za měsíc už může být pozdě.

něco udělat, něco ale co?  ….premetenie na medzisteny? ( či sírny knôt?)

Ozdravná opatření. Je mnoho variant. Nejjednodušší je umělé vyrojení. Na dálku ale stejně nelze nic diagnostikovat, to si musí každý vyhodnotit sám, proč mu včely nejedou. Já už mám v tomhle jasno. Pokud včely nejedou jak mají, pak je ihned ozdravím.

Z mnoha variant uvádíte jednu a tu jednu vágně, nejasně. Já například úplně jasně netuším, co je umělé vyrojení a jestli je to přemetení na M (proč by se to potom jmenovalo umělé vyrojení) a je to nejjednodušší, tak děkuju pěkně, přemetení je nesmírně pracná a drahá záležitost. Ale hlavně, co jako s plodem a zásobami na vysokém díle? Asi zlikvidovat, co jiného. A jaký je pak de fakto osoh? Z případně uhynulých mám čisté dílo a zásoby, obojí se nekazí a vím přesně co s tím a není to jednoduché a úhyny přijdou až pozdě na podzim, kdy mi staré dílo nenapadne zavíječ. Z umělého vyrojení za dva dny mám zasmrádlý eklhaft a teď to honem vyvářet, když je mraky jiné práce mi přijde nerozumné. V čem je to lepší?

A důvod proč to dělat? Jako, že je dělplod napadený VD? To ale u mě není, v Blaníku VD nejsou a když, tak jen na trubčím plodu (nikdy jsem je ani tam nenašel). Byla by to tedy třeba NC? A proti ní (a proti čemukoli jinému) pomůže ultratěžký stres? Jakým je přemetení na M? To jako fakt?

M.S. Začal jste sem psát až po tom, co se mi zdravotně vloni stalo. Měl jsem zimní úhyny, ne ale typické na CCD, tedy vytracení včel z úlu. Moje uhynulá vč byla na melecitozním tuháči a padla až v lednu a únoru, bylo to pokálené a včely v úle. Tedy nejspíš jiný případ, než máte na mysli vy. 

Takže. Vaše sdělení je sice zajímavé, ale pro mě jen obecné floskule bez sebemenšího zdůvodnění a dokonce i detailnějšího popisu doporučené akce.

Něčeho jsem si všimnul na vašem videu, kde si pochvalujete hromadný úprk včel do bezpečí před bouřkou. Máte očka v každém nástavku, tudíž úplně opak základních zásad Blaníku a tudíž vy asi, taky kvůli podivnosti OP, máte roztoče i na dělničím plodu a na dělnicích, což u Blaníku není. Pak chápu potřebu tak drakonických opatření, jakým je nepochybně přemetení na M (což ale asi zapité VD ze včel nesundá a ani z trubců a tak asi umělému roji fumigaci?). Z uvedených faktů dedukuji, že se u mě bude jednat o něco jiného. Každopádně to risknu tedy že neudělám vůbec nic a přemetení tuplem ne. Nemám navíc na výběr. 

Ještě ke všemu (a netuším, do jaké míry je to psychika), mě včera těžce ruplo v kříži (ani jsem v tu chvíli nedržel nic v rukách a už vůbec nic těžkého a ani blbě nešlápnul, stál jsem v tu chvíli na místě), přesně stejný den 6.6. jako vloni. Dnes ráno jsem sice vstal, ale je mi jasné, že musím nejméně týden ležet. Už je zřejmé, že se nad mojí včelařinou stahují temná mračna, vědomně se šetřím od půlky dubna. Nepomohlo to.

------------------------------

Pro úplnost a kvůli souvislosti sem do tohoto vlákna o přemetení na M. 

Když jsem ještě nechápal, že velkovčelaři moc včelařit neumí a že kvůli nenažranosti ZÁSADNĚ NEZUŽUJÍ, tak nemají v lácce Dadant, protože se jim pak špatně obměňuje vysoké dílo. Pak jako jedinou možnost popisují, že když je třeba obměna jednou za 3 roky, že se každý rok přemetá jedna třetina vč a tím je prý dosaženo dostatečné obměny díla. Tak jsem to vyzkoušel, nenadchlo mě to, přemetená vč zjara stagnovala a měla pomalý jarní rozvoj a já to vyhodnotil, že to bylo panenským nebo velmi mladým dílem a hlavně úplnou absencí pylu pod zásdobami. Taky obměna jednou za tři roky je strašně nedostatečná, zda dva roky je vysoké dílo děsnej eklhaft! Zkoušel jsem to několik roků po sobě a tak jsem usoudil, že přemetení na M je škodlivé, přesněji, že je víc problémů než benefitů. Ale tím, že se přemetala max třetina, plod a zásoby se nějak pracně, ale dalo se to dolíhnout do nepřemetaných vč. 

Prosím proto, abyste byl tak laskav a popsal tu vaše pojetí a co přesně je vaše umělé vyrojení a také jaká další, jak píšete mnohá opatření ještě jsou? Je nutné si uvědomit, že nám tady ÚPLNĚ končí sezona odkvětem lípy srdčité (malolisté). Takže žádná slunečnice, žádný bílý jetel, svazenka, prostě nic. A když něco bylo v červenci a srpnu, pak to byla vždy melecitoza a to si raděj nepřát. Melecitozu už od 3.6. jsem vloni zažil prvně v životě.

Já mám vyzkoušeno zužitkování zaplodovaných rámků podle vzoru jednoho včelaře. Stačí je omést a z těchto rámků vytvořit oddělek bez včel. Nechat 3-4 dny osiřet uzavřené v úle (nutný přístup vzduchu aby se oddělek neuvařil, ale ne moc aby neprochladl). Já jsem použil krátkodobý odpar KM na vytlačení virotických včel a okyselení prostředí úlu. Po 3-4 dnech zkontrolovat na projevy virů, případně VD, zlikvidovat matečníky a otevřít česno. Přidat matku, matečník nebo v případě zdravě vypadajících včel, dostatku medných a pylových zásob vložit sérii s larvičkami. Ideální doba je do odkvetu lípy kvůli slídivosti.

Nosemu jsem hledal na půjčeném mikroskopu, ale nenašel. Tím, ale neříkám, že tam nebyla. Měl jsem přiblížení 600x.

Kmenovému včelstvu jsem doplnil mezistěny nebo SR a taky použil krátkodobý odpar 10-15g KM. Člověk nemá co ztratit. Knot lze použít vždy…

Kmenové vč. i oddělek vyzimovaly a tento rok med mají. Oddělek méně.

Také z plodových plástů udělám oddělek. Vždy tam zůstane určité množství mladušek a v tuto dobu už se plod normálně dolíhne, max zruší částečně otevřený plod. Na původním místě zůstanou jen létavky s matkou a včelstvo se restartuje. Oddělek s plodovými plásty jde na nové místo někde o kousek dál. Obě jednotky se do zimy očistí a narostou na zimovatelné včelstvo. Pokud ne, nevadí, ale dávám šanci na restart skoro všem včelstvům, která to potřebují a je na nich, zda to zvládnou.

Těmto včelstvům se starou matkou nabízím matečník, většinou ho přijmou. Část si provede TV sama.

Další možnosti: 

Klíckování matky na snůšku s vynucenou plodovou pauzou a následnou tvorbou oddělků pouze ze zavíčkovaného plodu

Přeleták a oddělek se starou matkou

Vždycky jde o to narušit plodový cyklus a přerušit předávku patogenů. Nejde zdaleka jen o VD, viry si zijí svým vlastním životem často i bez VD. VD samotný je snadno zvládnutelný.