Mám na meruňce to samé, jen ještě ne v takovém rozměru. Postižené větve postupně odstřihávám, takže po sklizni, když se má strom prořezávat, asi nebude co prořezat . . .
Neděláte někdo bezovou květovou šťávu? Nebo sirup? Potřebovala bych nějaký ozkoušený recept.
Šťávu z květu dělám. Jsem chaotik : natrhám košík květů, přeliji převařenou vychladlou vodou, přidám lzičku kys. citronové, nechám stát do druhého dne, přeleju přes plínu (plátno). Pak v litru rozpustím kilo cukru. Za studena, nebo jen při mírném zahřáti - aby se cukr lépe rozpouštěl. Na internetu je dost receptu, všechny jsou si podobné. Na rozdíl od většiny z nich, květy neoplachuji, nespláchnu si pyl, jen vyženu broučky. Plním do lahví od kečupu a pod. a sterilizuji (nebo steriluji ?) při 70 st. C. Nevařím. Citron si přidám do sklenice, když to piju. Nebo taky ne.
Neděláte někdo bezovou květovou šťávu? Nebo sirup? Potřebovala bych nějaký ozkoušený recept.
Osvědčil se mi tento:
Sirup z černého bezu za studena
40 velkých květů černého bezu 4 l převařené vychladlé vody 10 dkg kyseliny citronové 1 bio citron 4 kg krystalového cukru
Převaříme 4l vody a necháme vychladit. Do vody dáme 40 velkých květů černého bezu (netrháme po dešti a odstraníme stopky - jsou hořké). K tomu přidáme na kolečka nakrájený a omytý bio citron bez pecek a 10 dkg kyseliny citronové. Necháme louhovat 24 hodin. Potom přecedíme a mícháním rozpustíme cukr. Slijeme do suchých, čistých lahví a uchováme v lednici.
Keďže nový kurín stavať nebudem a mám už iba dve done diline, lebo brojlerka odišla na pravdu božiu (fox family mali hody, PO jej odchode za dúhový most) a kurín je vlastne drevená chatka 2,5m x 3,5m, rada by som ďalšie nosnice. Napríklad 4 ks.
Terajšie obyvateľky majú neobmedzený prístup von, nocujú a znášajú na starej chladničke v chatke, ktorá je vysoká tak 1,5 metra, chodia tam obidve aj znášajú do hniezdočka, čo si tam urobia zo slamy. Kým žila brojlerka a znášala na zem, znášali všetky tri tam, ale diline nocovali na chladničke aj tak. Majú aj hrady, ale tie používajú iba ako plochu, z ktorej štartujú na chladničku.
Lenže, Lohmanky sú absolútne drbnuté a novým príchodzím pripravia peklo na zemi, to je také isté, ako že zajtra ráno vyjde slniečko.
Nejaké tipy, ako ich dať dokopy?
Viem ich samozrejme oddeliť, ale tie biele netvory budú chodiť po strope tej sekcie, kde budú nové a budú ich terorizovať tak.
Chcem opäť lohmany, hnedé, ale neboli by lepšie k jebnutým bielym zase biele?
Jestli ty staré diliny jsou dvě a nové budou čtyři, tak jakmile si nové Lohmanky zvyknou, budou v přesile a nebála bych se toho. Barvu neřešte, ony ji taky neřeší. Já mám 12 bílých Lohmanek a s nimi tu jednu hnědou Isa brown nebo Dominant nebo kýho čerta, a někdo by řekl, že ty bílé budou hnědku uzurpovat, a ono prd, hnědka je tam velký kápo a dělá všem kohouta a rovná to tam… ale spravedlivě 🙂
Co jsem naposled udělala, když jsem dávala nové slepice, že jsem oddělila v kurníku prostor na výšku. Právě aby nebyl výškový rozdíl mezi dámami v bezprostřední blízkosti. Inu vzala jsem normální zavrtávací izolátory (takové ty s vrutem, co je zavrtáte rukou…) a zavrtala jsem je od podlahy ke stropu a po druhé straně zase dolů a na ně jsem vypnula králičí pletivo, které oddělovalo prostor. Mám nesmírnou výhodu, že mám do kurníku dva vchody, takže jsem nové slepice mohla pouštět ven do uzavřené ohrádky (svrchu síť) jedním vchodem, a staré slepice chodily tak jak jsou zvyklé, vchodem s automatickými dvířky. V té době jsem ještě neměla vyřešené vybírání vajec zvenčí, tak jsem musela každý den jít, pletivo oddělat, šáhnout pro vajíčka, a zase přidělat. Je-li to standardní chatka, dal by se dát prostě do té mezistěny rám s dvířky pro obsluhu. Já mám malinký domeček pro děti, říkám, že 2x2 metry, ale ono to asi bude míň… a postavím se v něm celá jen přímo pod hřebenem střechy.
No a nebo je prostě šoupněte ke starým do jednoho prostoru (ideálně do tmy, na noc…) a pár dní je pouštějte ven jen pod dozorem, nebo jinak zařiďte, aby ty nové nezůstaly venku z domku přes noc. Já jsem je potřebovala naučit chodit večer domů, takže měly domů přístup mimo ty staré uzurpátorky, a když večer doma nebyly samy od sebe, tak jsem je tam zahnala. Brzy se naučily chodit tam samy. Dávala jsem je dohromady asi až po měsíci, ale jsem si jistá, že by to zvládly mnohem dřív.
Odpověď na příspěvek uživatele DADU z 11.06.2025, 20:57:41
Děkuju!!😀🌹…název této růžové růže mám stále zavěšenou na větvičce 😀..letos je obzvlášť krásná, bohatě kvete..jako i růže ostatní.. asi letošní deštivé počasí jim vyloženě vyhovuje 😂..posílám její jméno 😀
Ančovička má na štítku název odrůdy ´Dames de Chenonceau´.
´Dames de Chenonceau´ - licenci na růži francouzského šlechtitele Delbarda zakoupil pro Českou Republiku zahradník Starkl, který ji nabízí ve svém katalogu i přímo v zahradnictví na Kalabousku. Zámek Chenonceau patří mezi nejznámější na Loiře a po Versailles je nejnavštěvovanějším v celé Francii. Je známý jako Zámek šesti žen - ve vlastnictví se střídaly význačné ženy, např. Kateřina Medicejská. Název růže ´Dámy z Chenonceau´ na to poukazuje. Zámky na Loiře - je poznávací program cestovních kanceláří i dokument stejného názvu (kdysi uvedla Česká televize, je ke stažení).
´Dames de Chenonceau´ vznikla z některých anglických růží. Pozná se to jednoduše - podle její vůně. Obsahuje mj. vůni čechřice. A tu do moderních růží vnesly anglické růže. Do nich se tato netypická a někdy v horku nepříjemná a nepříliš typicky růžová “vůně” dostala křížením historické odrůdy ´Belle Isis´ sirem Davidem Austinem.
Každá růže, která má ve svém spektru vůně i čechřici, má v prapředcích ´Belle Isis´. Byli jsme to my, kdo jako první vyvrátil mylný překlad z angličtiny, kdy i růžařské školky vadně překládaly vůni typu “myrrh” jako myrhu. Myrha sice je velmi rozmanitá a různého původu, ale vždy voní jinak. Austinův výraz myrrh neznamená myrhu, ale čechřici. Čechřici vonnou, o které jsme tu již psali v souvislosti s jejím možným sehnáním z Permasemínek.
Další růžařští šlechtitelé obešli výraz myrrh, aby nepoukazovali na fakt, že při šlechtění pracují i s konkurenčními anglickými růžemi, které naprosto převrátily do té doby stabilní trh. Německé šlechtitelské domy, jako je např. Tantau, používají pro popis vůně výraz “anýzová”.
