»
Odpověď na příspěvek uživatele
goro z 28.01.2025, 11:24:30
Nečtu celé vlákno, jen se nějak snažím navázat na to, co jsem psal na vaši reakci na popis svojí provozní metody NN L 159.
Co následuje by mohla být brožura, knížka, ucelená provozní metoda podle které lze včelařit:
DOPORUČUJI VŠEM NÁSLEDUJÍCÍ NE POUZE PŘEČÍST, ALE NASTUDOVAT CELÉ. Možná jsme na kraji velkého posunu od Blaníku dál. Možná.
Začátečníci zbystřete, následuje nikoli můj názorový veletoč, ale něco mě na Gorově systému vyrajcovalo a začalo měto zajímat.
Základní motto následující úvahy je: "Co když se s Dadantsystémem mýlím a co když Goro má pravdu o ještě menší praconosti u něj v jeho NN systému?
Co jsem (konečně) pochopil na Gorově (asi i Marxově) metodě? Oba jsou dlouhodobě bez úhynů, Marxovi ale před asi 2-3 roky padla všechna vč na tomto systému, po mnoha letech bez problému na jednom stanovišti. Od té doby jede znovu to samé a OK. Co se to u něj stalo neví…
Takže. Základní otázky:
- Je skutečně nutné, aby trubčí plod byl jen v TL?
- Je TL skutečně tak převratný vynález? Nestačil by "samočinný", ne tedy Sedláčkův, ale Gorův POL? I v něm je trubčina, jen je místo uprosřed na druhém rámku od stěny. Protože je to tak ve 3 NN plodiště, pak je to, podle mých nejnovějších pozorování, dostatečná plocha trubčiny, jakou vč potřebuje a chce - stejně v TL většinou víc než 3 polorámky neudělají a Lang 159 je větší. Tudíž? Lze by to i pro rámek 39x15 a bedna na 11 rámků? Věřím, že ano.
- Je skutečně tak zásadní počet rámků (tedy počet uliček) 10 a horších našich 11?
- Je skutečně Blaník méně práce než Gorův systém (Goro dejte tomu jednoslovný název)
- Je skutečně tak drastické nezužovat? (opět 10 rámků vs 11)
- Je skutečně tak opožďující vývoj vodorovně rozdělené plodiště? Kolik medu ročně?
Otázek bych asi uměl víc, pro jen teoretické posouzení by to mohlo stačit.
---------------------
Mám tu vlákno Horní TL. Píšu tam jasně, že je to pro zastaralý úl 39x30x11(12) s pevným dnem. Vč dostává do tohoto horního TL 3 nízké SR. Protože dole ve vysokém pldišti je jeden vysoký SR, je to až zbytečně moc nízkých SR do horního TL. Výhoda horního TL je v tom, že krajní medové rámky lze dát do medníku. Nevýhoda je, že velmi často matka zaklade několik polorámků dělničiny u spodní loučky, což u spodního TL zaklade v případě potřeby tam. Ukázalo se, že díky vysokému SR po celou sezonu v horním TL stačí jen dva SR pro trubčinu. (proč nezkusit jen jeden alá Goro?)
Když se jde tedy přidávat medník, tak se ke stěnám nového medníku dají medové rámky na zadek a předek a doprostřed se dají M a tak je rozdíl jen v tom, že u medníku není u stěn po 2 panenských souších, ale po dvou medových (nebo kolik jich tam bude) panenských souších. Podle mě nejde nechat tento nástavek na úle s tím, že to je jejich med. Silně omezí snahu obsadit a hlavně plnit medník dalším medem = protože mají těsně nad plodem medu dost! To je totiž základní nedostatek UVR!!!! A díky NN to my můžeme řešit, kdo si dá UVR nemá možnost volby. A to já nerad, nerad jsem něčím omezován a limitován.
Ve chvíli, kdy potřebuji najít matku u mého Blaníku s pevným dnem, je na vysokých rámcích v plodišti a nemůže utéct do dolního TL. Výjimečně by mohla být na plodových rámcích horního TL. Hledání matky je ale snadné. Je ale tahle výhoda tak stěžejní?
--------------------------
Jinde jsem popsal svůj pokus o dělené plodiště. Měl jsem hodně rámků 37x30 a tak jsem udělal pro 6 vč novou míru 37x18,5x11- uřezal jsem opatrně souše na cirkuli a nabil nové dolní loučky. Nástavky byly pro délku 39, ale byly na jedné straně vyvložkované na délku rámku 37. To proto, aby to bylo použitelné pro míru dlouhou 39, kdyby se mi pokus neosvědčil (což se stalo). Idea byla, že místo jednoho VN + pod ním NN - což je podle mě plodiště Blaníku, je tedy ze dvou částí - těžké a lehké, bylo by plodiště ze dvou NN 37x18,5x11 = 150 dm2. Tudíž by to bylo lehčí než VN 30.
To se ale ukázalo jako malé a pak pod tím stejně musel být TL a to bylo zase už moc velké. Navíc hledat matku bylo doslova peklo. Ukázalo se mi (nebo jsem to nepochopil), že plodiště vodorovně dělené na dvě středně težké bedny je víc komplikací a nevýhod, než benefitů a celý projekt jsem zlikvidoval a ukončil.
---------------------------------
Nyní se podívjeme jak je na tom Gorův L 159. Má plochu nástavku 71 dm2, dva pak 142 dm2, což je zoufale málo a tři bedny mají 213 dm2 a to je doslova katastrofálně moc! V mých podmínkách není ŽÁDNÝ ROZUMNÝ důvod. Není?
--------------------------------
3 bedny N Blaníku - 3 x 64 dm2 = 192 dm2 a to je také moc. JENŽE!!! Jasně jsem vysvětlil svojí dedukci z pozorování, že pokud je nadbytečný prostor DOLE pod hlavním prostorem pro dělničí plod, nezapočítává se to. Je to jakási chytrá horákyně, ten prostor tam je, ale nevadí, je to jistá pojistka pro případ, kdyby se nějaké vč “utrhlo ze řetězu”, tak má kam expandovat a současně to nezvětšuje prostor pro dělplod. Ten je u Blaníku daný na VN 129 dm2 + TL 64 dm2. Gorák to má samočinně aniž by o tom Goro takto dumal.
---------------------------------
Gorova metoda. (jak jí rozumím já)
Předjaří - vč se neruší, nezužuje se. Takže žádný konec února, nechá se to celý březen (do květu jívy) napokoji (co ale pak pravidlo 40 dní, mnou modifikované na nejméně 50-55 dní? - prostor pro setřásání = polemiku = debatu)
V jívě se odebere nejspodnější ze 4 NN. Každé vč se rozvíjí jinou rychlostí, nevadí, včelař nedělá nic. Každý NN má jeden trubčák, škoda je jen v tom, že to jsou staré zakladené tmavé trubčí plásty. To je holt život a nový SR může dát včelař do horního NN, což je práce minimum. Doslova pár sekund a snad i bez kuřáku.
Může se stát, že vč nemá dost zásob. Blaník (inspirovaný Brennerem a Boháčem) má zásoby už od podzimu "pod nohama" a tudíž tam probíhá samočinné podněcování, kdy vč nechce zásoby pod plodem, přenáší je a tím, že to jde od česna, to (prý - Brenner a předkové) simuluje snůšku z venčí.
Blaník může dát za blinovku vysoký zásobní rámek. Blaník zužitkovává pod VN před zimou přidaný třeba tuháč (nebo cukr nebo jarní med, třeba neoblíbený řepkáč). Goro může dát jeden i více zásobních polorámků do horního NN, v jívě (nebo těsně před), protože v jívě nebude dělplod všude. V nejhorším může vyhodit (prozatím) trubčák a dát zásobák, třeba využít tuháč (jinak je u Gora těžké tuháč nějak rozumně využít). Když přidané “medáky” nebo cukrové zásobáky matka zaploduje, nic se neděje!!! Jsou v plodišti a tam je jedno, zda matka klade do vystavěných M a nebo medových panenských souší - do medových souší asi bude klást ochotněji a tudíž rychleji. Když by zaplodovala všechno, holt se vyhodí jeden krycí (já bych vyhodil zadní) a dal SR. Jenže pak by byl trubčák u stěny (vadilo by to až tak moc?). Nebo risknout a dát ke stěně dělničí plod, třeba líhnoucí = méně zranitelný. Tohle je malá trhlina na mojí teorii.
Tady upozorním a vypíchnu, co JASNĚ říká Goro, že medníky má panenské na MEZISTĚNÁCH. To je důležité, protože to nesmí být divočina pro med. Ta má vetší buňky a matka do nich neklade nic, ani dělničinu ani trubčinu. Další důvod proč žádnou VS v medníku! Jakmile je medníkové dílo na M, tedy správné velikosti, pak promění vč zjara přidané zásobáky na plodové.
Goro musel zvednout úl aby vyndal spodní, většinou čtvrtý, nebo třetí NN odzhora. Jenže je to jeho jediné sundání úlu za celý rok a má to dělené na 2 i 3 díly - výhoda NN jak jsem to uvažoval u výše zmíněného plodiště 2 x 39x18,5x11. Tedy proti čistokrevnému Blaníku výhoda, dělené plodiště tím, že jsou bedny výrazně lehčí.
--------------------------------
Začíná kvést špendlík, začíná masivní snůška. Je nutné přidat NN. Vystrojí se M, ke stěnám panenské souše, jen s tím rozdílem, že druhý od strany s česnem - tedy od “začátku” plodiště bude SR. Něco s tím NN vč udělá, zaplní ho medem a plodem, na krajních rámcích asi bude jen med.
Když se jde dávat druhý medník, první přidaný NN s plodem, jedním rámkem trubčiny + medem se na úle nechá a do nového medníku se převěsí polorámky s medem bez plodu a to ke stěnám. Na prostředek se dají M. Stejné jako u Blaníkového prvního medníku. Nikdy v tom nebude už matka klást, pokud se už do medníku nedá trubčina nebo SR (Javali to udělal, nekladla v medníku, ale to byla náhoda).
Všechny další medníky se už musejí přidávat pod medníky, které na úle jsou.
-------------------------------------
Tady prosím Gora aby sdělil, zda jsem to pochopil správně a ukázal kde se mýlím, v čem a proč.
Pokud je to takto, jak jsem to pochopil já, nastává pro mě chvíle, kdy to vyzkouším. Totiž. Všechny moje dosavadní pokusy s NN systémem spočívaly v rotaci NN a tedy v Boháčo-optimalové slepé uličce (ale i Farrarově). Sám jsem na Gorův systém neuměl přijít. Vlastně je to pro mě nová krev do žil a už se na to doslova těším.
Někde jsem tu (nebo na IF - splývá mi to) napsal, že netoužím po ničem jiném, než aby mi někdo vysvětlil, že jsem hloupý a že má něco lepšího než Blaník. Tak tady to, ZDÁ SE, je.
-------------------------------
Proč do toho jdu:
Je skvělá a naprosto bezchybná moje teorie o trubcích jen dole pod dělničím plodem? Jaké benefity to dává? Totiž, velkou pihu na kráse mi ukazuje můj vlastní horní TL, protože v takovém úle není víc VD, není pomalejší jarní rozvoj a hlavně v něm není méně medu. Je v něm jen o malinko víc práce než v DadantBlaníku. Tuhle vícepráci úplně eliminuje Gorovina. Tedy jestli jsem to já pochopil správně.
Zbývá moje velká výtka, že díky dělenému plodu vodorovnou mezerou mezi NN je pomalejší jarní rozvoj a také díky nemožnosti zužovat (a nefungovalo by a nebo nepomáhalo by zužování jen horní půlky plodiště?). No, ke snaze o co nejrychlejší jarní rozvoj připomenu výrok mojí mámy, na moje snahy doslova “hnát” vč do co nejrychlejšího jarního rozvoje. Řekla něco ve smyslu: “Pak ti v práci šoupnou dvě neplánovaný šichty - zase někdo nepřijde do práce, pak bude dva dny chcát a celá snaha bude, že budou sedět na stromě.”
Mockrát jsem se přesvědčil o velké moudrosti a zkušenosti mojí mámy (a dalších včelařů z okruhu jejích kámošů) a tak jsem připravený velmi pečlivě vysledovat, zda bude v NN systému alá Goro ne, že pomalejší rozvoj. Jestli tam bude méně medu.
(a mě bylo divný, že Marx i Goro včelaří tak blbě)
