»
Odpověď na příspěvek uživatele
JirkaP z 12.02.2025, 13:48:36
Opět jste to pochopil dokonale. Děkuju.
Nikdy se nespoléhejte na opření díla v medometu! Tak to nefunguje, i když nějakou roli to hrát může. Já mám kupříkladu medomet (Carl Fritz) tam blbě udělaný, že rámky v koši jsou málo podražené a aby se nekácely musí stát v koši dole o asi 2 cm dál od mřížky. Když jsme medomet kupoval vůbec mě nenapadlo, že by to “dokonalí” Němci mohli udělat tak blbě. Ale koš vyrábí v Řecku (globalizace). Mimochodem, to není jediná vada. Dno medometu není ve spádu a je moc vysoko - aby se mohl dát pod medomet hodně vysoký kýbl. Pak ale nejde vytáčet 8 polorámků, protože med nestíhá vytékat a koš se začne brodit v medu. Jasně, toto téma není o medometu, ale myslím, že je to velice důležité. Medomet nebyl za lidovou cenu.
Medníkové dílo se vyztuží podobně, mimostřednou vodorovnou špejlí a nahořeje M holt zalitá v nutě. Lepší je pro vyváření polonuta. Medníákové dílo vždy dole dostaví k SL a to i když je široká 8 mm a i když není vybavcená ploutví! Jen M se musí dát tak, aby se dole dotýkala a nebo max 1 mm nedoléhala. Jak se vynechá víc, vykoušou M a udělají si tam to, co popisuje u vysokých rámků v dalším příspěvku Javali.
Protože M nahoře drží dokonale a dole méně, také dávám vodorovnou výztuhu (i drátek když drátkuju) 2/5 odspodu. Drátky mám v 15 jen dva, jeden je asi 8-10 mm pod HL (slouží jen k zavěšení M než jí přistaví) a M zatavuju tak, že dole leží na SL a nahoře si to dostaví vždy dělničinou. Horní drátek nesmí být moc nízko, pak by hrozilo, že se M ohne dřív, než jí přistaví!!!! Pak jí přidělají k vedeljšímu rámku a je to pak masakr to rozdělávat. Běžně jsem půlil M vyrobené pro míru 39x27,5 a ty jsou pak o malinko menší než je světlost rámku. Když se zeslabí obě loučky, je tam vůle o to větší. Pak by se musely dát udělat M přesně a nebo půlit M pro rámek vysoký 30 s tím, že vzniknou zbytkové proužky M.
Ale proč předešlé o M píšu. Mám nízkých rámků asi 2.500 (asi víc) a vyráběl jsem je v průběhu asi 30 - 35 let a každá série se malinko liší tak, jak se vyvíjelo moje poznání a jak jsem postupně experimentoval. Pak nemám u všech rámků loučky stejně vysoké a tak proto laboráre s výškou M. Už jsem úplně přešel na medníkové M jen z mého víčkového vosku a výrobce mi je krájí na milimetr přesně podle požadavků. “Obyčejné” M z velkovýroby už mám jen pro vysoké rámky pro plod.
Obecně platí, že panenské medníkové nízké dílo se vytáčí hůř, musí se začínat pomaleji, s citem a pak to vyjde asi o 10 - 15% víc času. Za panenský med se holt musí něčím zaplatit. Když si ale nastudujete metodu Blaník důkladně, zjistíte, že dávat stavět nízké M je podmínka a že pak silně přebývají. Tudíž je možné se s tím při vytáčení moc nepárat a co se rozbije - nidy to neproletí košem, to ne,a le potrhá se to. včely si to opraví v dalším roce v TL kak přijdou poškozené nízké panenské souše, primárně jdou do krmných komor a z nich pak skončí v TL, protože v KK obyčejně zažijí léčení a pak už na med nesmí. Naučili jsme se vytáčet tak opatrně, že vlastně žádné rozbité medníkové plásty nemáme. No a k výztuze vysokého díla. Ta nemusí být tak dokonalá, jako by to vyžadovalo vytáčení, proto moje máme dávala jen ty hřebíčky a byla holt první rok, než plást zpevnily košilky, velmi opatrná. U nás se vysoké rámky (třicítky, 24 se vytáčely) do doby než se začalo převěšovat nikdy nevytáčely.
U vás se nebojím, že byste nepochopil metodu Blaník jako komplex se všemi souvislostmi, jen vás na to upozorňuji, že máloco má u mě jen jeden účel.
----------------------------
Javali. Vyjádřím se k tomuto vašemu textu:
Je to pěkný, ale když už si dělat tu práci i se spodní loučkou tak by ji to chtělo nějak víc zdrobnět. Mě jí pořádně nepřistavěli ani když byla zfrézovaná. Nevím kolik by muselo být, ale 25mm byla pro ně pořád jako podlaha a drželi si pár mm odstup.
Váš rámek je doma dělaný atyp, navíc je nutná spodní fréza. Tu ale nemá 99% včelařů a proto nic takového neuvádím, naopak, dal jsem návod, jak použít kupované přířezy a jen je doma na obyčejné menší cirkulárce (tu by měl mít každý včelař) upravit. Navíc máte všechny loučky, i ty boční, úplně zbytečně moc tlusté, boční loučky není vůbec potřeba břitem (ploutví) vybavovat, (co ekologie a šetření životního prostředí a tudíž co nejmenší spotřeba dřeva?) U vysokých rámků dělám SL z ohoblované coulky a tedy širokou 20 mm a na výšku 7 (normalizovaná je 25x8, používám 20 protože coulka je pro mě dostupnější než prkno 30 mm na čistou šířku 25). Kdyby se udělala SL jak se dělalo dřív a jak blbnou nízkonástavkáři, aby jim včely prostavovaly patra hranolek 8x10 nastojato, pak to přistavují dole ochotněji. Jenže pak ale pokračují a dělají kraviny na HL dolního patra. To by mi až tak nevadilo, pod vysokými rámky není v době stavění nic než TL a ten stejně půjde na vyvářku. ALE!!!
Než jsem si uvědomil, že nechci za žádnou cenu zasrané horní a dolní loučky voskovými můstky, které pak drtí včely (ještě se k tomu vrátím, je ještě horší varianta), měl jsem skoro 2.000 polorámků s úzkou SL a to právě těch 8 šíře a na výšku 10. Pak jsem jednou neměl čas dělat rámky, přesněji hranolky na SL a tak jsem tam dal normalizované SL 25 x 8. A ejhle, medníkové polorámky dostavovaly dolů ke SL bez problému a nestavěly nesmysly na SL a ani naproti ha hřbetech HL celorámků nebo dalšího patra polorámků. A objev byl na světě. Vloni jsem dodělal výměnu posledních z nejméně 2 tisíc úzkých SL u polorámků. Ty, když měly jít do nového cyklu, jsem zbavil hloupé úzké SL a přibil jsem tam širokou. Někde tady je fotka, několik fotek, vkládal to Roman (já mu to poslal whatsappem a on to vložil, já se to ne a ne naučit) a tam je podrobně vidět, jak vypadají naprosto čisté horní loučky ve včelstvu civilizovaného včelaře.
No a nyní k té “ještě horší variantě” a tady všichni pochopí proč se tak tvrdě vyjadřuji k prostavování mezi patry (a ono to má ještě jeden důvod, ryze praktický, ten vyplyne).
Původní ČSN měla VM jak do stran tak ale i nahoru (mezi patry) jen 6 mm. Pak přišli Langsthrotisti a začali dělat 8 a protože přepočítávání z Amerických středověkých měr je nepřesné, někdo dělá VM mezi patry rovnou 10 mm. Akorát, že bezpečná VM je jen 4-7 mm. Vše menší zalepují propolisem, vše větší voskem nebo směsí obojího.
Když bude mezi patry jen 6-8 mm a včelař bude při každém včelaření čistit HL rámků spodního patra a při vytáčení i SL medníkových rámků, nebudou včely mezi patry téměř nic stavět. Proč tam staví, jak bylo vidět a jak jsem tvrdě zkritozoval Šturmovo video? Uvažujte kdo máte čím. Jak je na HL místo stropu igelit nebo folie, igelit přilne a folie se prohne a včely nechtějí luftung mezi plásty a tak spáry mezi stropem a HL zalepí propolisem. Do výšky asi tak 2-3 mm (vše menší než 3 mm zalepují, vzpomínáte?) Co se ale stalo? Najednou je na HL všech rámků po krajích HL linka, vyšší či nižší, ale je tam vždy, z propolisu nebo vosku. Včelař ale nevrátí folii přesně jak byla a některé tyto linky zůstanou ulpělé zespoda na folii a taky 2-3 mm. Pak se stane, že to při zavírání úlu přijde proti sobě. Mezera je například 8, ale dole 3 a nahoře 3 a mezi zůstaly jen 2 mm a běda včele, která byla v té chvíli na blbém místě. Ale i kdyby to žádná včela neodnesla, příště není nic vidět, včely totiž rozmačkanou mrtvolku rozkoušou a vynosí jako nečistotu z úlu a tupý včelař myslí, že se tam nic nestalo. Ale pořád zůstal prostor mezi “můstky” - ty popsané nástavby se správně nazývají můstky asi 2 mm a to včely zalepí a tím úplně neprodyšně spojí patra nástavků k sobě, na Šturmově videu je to zřetelně vidět!!! Je tam vidět táhnoucí se propolis.
Na uvedeném videu je málo včel, až je mi to divné, ale srpen a tak budiž. Ale já mám v srpnu včely i zavěšené venku pod česny, proč ne Šturma ať si každý smyslí jak chce sám. Ale kdyby to byl normálně obsedutý úl, i za tu kratičkou chvilku by pár včel vylezlo na horní lučky rámků a zrovna tak na spodní loučky horních rámků, včela fakt běžně chodí vzhůru nohama. Při sestavení nástavků do původní polohy má smůlu každá včelička, která byla ve špatnou chvíli na špatném místě.
Výše jsem popsal tu lepší ze dvou blbých zpráv. Tak teď ta horší. Z teorie Blaníku víme, že vč nesmí při prvním pouštění do medníku dostat v medníku možnost stavby divočiny ani jako pětikoruna. Důvod je vysvětlený v metodě Blaník. Ovšem VM 8 mm a nebo nedej Bože víc, umožní včelám postavit tam řádku buněk trubčiny a tím se může stát, že matka půjde klást do medníku, Blaník přece nezná mřížku (ta by snížila medný výnos na polovinu + by způsobila těžký stres včelstvu). Při silné snůšce, i když tam včely neudělají trubčinu, tak jakmile jsou SL polorámků úzké, postaví tam dvě i tři řádky buněk a naplní medem, na úzké SL jsou mělké buňky a ty pokračují pod rámek do včelí mezery, kde už jsou buňky hluboké a přidělají to k HL spodního rámku.
Když pak včelař úl rozebere a roztrhne plod nebo med mezi patry - každý a i každý začátečník to jistě viděl, ihned se na roztržený plod i med vrhnou velké stovky včel a vysávají plod a nebo zachraňují med. Taky když je slídivost, hňup takový nástavek odloží bokem, pak to z něj někam kape a pak má rabovku a většina machrů pak fňuká a stěžuje si na rabovky (která já nikldy nemám, proč asi?). Ale to jsem odbočil. Zpátky k roztrženým “prostavbám” mezi patry, které jsou obsypané včelami. Odehnat se nedají, skoro zuřivě zachraňují co se dá, žádné kouření nepomáhá ometat to nejde, ihned se slepí chlupy smetáčku nebo peroutka, než včelař položí kuřák, vezme nástavek a než ho tam rychle položí, už bylo v těch spárách zase stovky včel. A ty to nemají šanci přežít. Ovšem do příště mrtvolky včely rozkoušou, vynosí a hňup nic nevidí… Chytrolín někde nechá ležet zapatlaný smětáček a provokuje si rabovku. Přitom stačí kýbl s vodou a smetáček odkládat (když včely slídí do vody a před dalším použitím prud¨ce ocáknout někam mimo úl. Ano, tak snadné to je. Navíc na suché chlupy smetáčku (kor umělohmotné) a i na suchou perotku včely zuřivě útočí. Kvůli elektrostatickému náboji, Voda to eliminuje.
Za expresivní výrazy se nijak neomlouvám, naopak, v duchu jsem podstaně ostřejší!!!!
Tvrdím, že nikdo z “viníků” na tyto nevyvratitelné argumenty ani nemukne, nastane zaryté mlčení, případně mě budou okřikovat, že mají PRÁVO na BLE, BLE, BLE. Možná taky nějaká madam s kritickým myšlením nebude mlčet. Ale na drtivé většině videí tu prasečinu vidíte, ovšem je krajně nekorektní se o tom zmiňovat, to je prostě včelařina, říkají. A já tvrdím, že není. To je prasečina! Jde to bez toho a není to o moc práce navíc, navyknul jsem si to za celý život a dělám to pokaždé jak rozeberu úl. Ale udělal jsem taková opatření, že se mi to neděje ani z 1-2% co snad všem ostatním (asi jen u Blaníkářů to neuvidíte). Tak proto tvrdím, že je prasečina dělat to jinak, než to dělám já a liberálové se klidně vztekněte, že máte právo na vlastní názor. Velmi často mají lidi plné huby přírody a lásky ke včelám (a často ke všelijaké škodlivé nebo protivné havěti), ale aby uznali, že mám pravdu, se budou vzpěčovat zarytým mlčením. Ok, jsem na to za celý život zvyklý.
A ještě bonus. Nemám to zvážené přesně. Ale ustavičné oškrabování můstků z louček při každém včelaření mi dává navíc čtvrt kila a spíš mnohem víc vosku na včelstvo. Vše co nechci, aby v úle bylo, po seškrábnutí zmačkám do kuličky jako žalud, kaštan nebo vajíčko a pak to nic nežere. Je v tom hodně propolisu, který sice přijde vniveč (není čistý, je s voskem). Ale moje medníkové M voní právě propolisem a ovocem, jsou pouze z víček a těchto můstků, děloané u spolehlivého zpracovatele. Tudíž mi odpadá uvažování jako že ve vosku se kumulují postřiky a rezidua léčiv a další nesmysly. Kdo nechce, mít to v medu nemusí! A je to snadné, ekologické a šetrné k přírodě. Jen tak, já sám od sebe, bez grantů a potelsku Greendealistů a jiných zelených magorů.