Aktuálně: 2 599 inzerátů242 908 diskuzních příspěvků18 770 uživatelů

Nápad číslo 5:

Tom50
Tom50 11.02.2025, 01:46:12 xxx.xxx.139.254

Pořád jde o mikrovlny, ale tato myšlenka Toma4 je tak zajímavá, že si zaslouží vlastní vlákno. Zkopíruju sem nejprve co mi napsal Tom4 v mailu:

Nápad číslo 5: Tome, už roky si myslím, že drátek v rámku může fungovat jako anténa. Pro rozhlasové vysílání na středních vlnách musela být anténa dlouhá stovky metrů, proto na vysílači Liblice u Českého Brodu byla natažena několikrát nahoru a dolů. Pro pásmo VKV už stačilo několik metrů a pro svět mikrovln to budou centimetry. Jedním z pokusů u mě tedy bude včelstvo na volné stavbě, nebo tedy s proužky mezistěn, jak to dával na fotce Javali. Máte pravdu, zkusit se musí všechno. 

Potíž VS není ani v tom, že si staví kde co chtějí a “ničí” plodové plásty trubčinou. Potíž není ani to, že metoda Blaník vyžaduje naprostou absenci možnosti stavby v medníku proto, aby matka nezaplodovala kromě trubčiny, kterou by vč postavilo v medníku, i dělničinu. Za největší potíž vysokého díla pro plod považuji výztuhu plástu aby se nevylomil při neopatrném náklonu. Prostě s nevyztuženými rámky výšky 30, ale ani 24 nejsem ochotný pracovat absolutně nikdy! To by asi šlo při chovu 2-4 vč, jak je jich víc, už to nejde! Mám to za sebou.

Elektrické zatavování nebylo za mého dětství běžné, dělalo se to nahřátým rádlovacím kolečkem, kterým se proti podložce vyplňující vnitřek rámku vtlačil drátek do M. Nevypadalo to krásně, ale funguje to dokonale. Ovšem drátkování, když neexistovaly ruční el vrtačky a šídlo je jen teorie - je k tomu potřeba značná síla - pro mámu a mě v dětství problém. Máma to řešila tak, že HL měla v “bříšku” nutu pro M, asi 3x3 mm a M byla k loučce přilepená roztaveným voskem. Jde to dobře a velmi rychle. Ovšm M visí a budoucí plást je nesmírně háklivý na vylomení dokud není nejméně 3-4x zaladený, pak ho košilky zpevní. Jenže to ho už my v moderní době vyřazujeme.

Maminka dělala jen následující vyztužení. Do BL zevnitř se 2/5 odspoda natloukly dva tenké delší hřebíčky tak, aby M byla mezi nimi. Včely zakomponovaly hřebíky do plástu a hodně to pomohlo. Něco podobného nyní nabízí nějaký soukromník z plastu, je to stejný princip, jen plastových svorek je na rámku víc kolem dokola. (šlo by jimi M zavěsit?!)

Já udělal pokusy s vodorovnou špejlí síly 5 mm (zpočátku 4 mm) také asi 2/5 od spoda. Funguje to dokonale. Nevýhoda je M v nutě HL. To se pak při vaření celých rámků neosvědčilo, aby se to vyvařilo trvá asi 3-4x déle než vyvaření plástu na hladké HL.

Prože byly špejle dlouhé 50 cm a byly zbytky, npadlo mě dát ve stejné výšce odspoda jen z každé strany jeden zbytek. Dokonale to zakomponovaly do plástu a i jen tato výztuha funguje dokonale. Ovšem pořád je tu nevýhoda nuty v HL.

Další typ jsem vyzkoušel stejné špejle, ale svisle a sice dvě ve třetinách. Opět to funguje dokonale, špejle musí být mimo střed HL, to dá rozum (totéž platí i o vodorovných špejlích). Ovšem pořád je tu stejný problém a tím je uchycení M k HL.

Prostě to nemá zdánlivě řešení. ALE. Předkové měli systém zvláštní HL. Ta měla bříško vyfrézované do klínu a po vložení M do polonuty se přitisknula klínková “špejle”, ve které byly předpřipravené 3-4 hřebíčky a po přimačknutí se hřebíčky přibily. Drží to dokonale i bez zalití voskem. Ale, po vyvaření když “zmizí” plást se musí klínkové hranolky - špejle vyndat aby se vyvařila polonuta. Pracné, blbé, složité na montáž (připevnění M) a složité na výrobu. Tudy moderní cesta nemůže vést!

Vyzkoušel jsem ale polonutu, HL má v řezu tvar písmene velké L, ovšem položené zády nahoru. Tím  vznikne polonuta, musí být kratší ramínko pomyslného elka menší aby bylo o polovinu síly M mimo střed. Pak se do polonuty M vloží, kdy se drží rámek vzhůru nohama a při náklonu lze zalít M v polonutě roztaverným voskem. M drží dokonale a polonuta se vyvaří stejně rychle jako hladká HL.

U všech těchto možností je ale nevýhoda, že se M řežou ve velkovýrobě menší než je světlost rámku a M se vlastně na výšku o asi 3 mm, které jsou v nutě, zkrátí a pak M dole nepřistavují tuplem.

Prosím nesmírně laskavého Romana aby to, co popisuju nakreslil. Já to neumím a on ihned chápe moje popisy hned napoprvé. Děkuju za čtenáře, mě je to jasné, vymyslel jsem to.

Další vyzkoušenou možností je vnitřní (jedna) vložená BL uprostřed. M se svisle rozřízne na dvě půlky a včely staví současně vlastně dvě oddělené M vedle sebe v jednom rámku. Dokonale funkční a vnitřní loučka může být slabší tak i tak, například 4x20. Ovšem pořád je tu potíž jak zavěsit M. Napadne někoho nějaké elegantní řešení?

--------------------------------------

Experimentoval jsem i s volnou stavbou. Všechna uvedená řešení fungují dokonale, nezjistil jsem, že by něco bylo lepší než jiné výše z popsaných řešení. Jen HL musí mít tvar T-loučky, aby odpadl nejen proužek M, ale dokonce i vosková linka. Zde vysvětlím jak na to s pomocí obyčejné cirkulárky a koupených přířezů pro mezerníkové rámky (pleckaté Blaník nezná a odmítá z mnohokrát vysvětlených důvodů) lze snadno, rychle a hlavně relativně bezpečně vyrobit. 

HL rámku dle někdejší ČSN pro rámek Adamcovy míry je vždy bez sebemenší výjimky vysoká 12 m a ouško má vysoké= 6 (dříve za komančů 5) mm. Ovšem loučka vysoká 12 mm je i pro vysokou třicítku nesmyslně tlustá a mám vyzkoušeno, že úplně postačí 9 mm (experimentuji se sílou pouze 7 mm a ouško pak též 7 bez nutnmosti osazení a funguje to!!) a dokonale funguje i jen 8 mm. Proto je bez problému možné z hotových koupených HL udělat T-loučky. Běžná pila (průmer 250-350 mm) má šířku 3,2 mm a protože vždy nepatrně hází tak má úběr 3,5 mm. Bajlák se nastaví právě na 3,5 mm a list se zapustí do stolu tak, aby vyčníval přesně 12 mm. Loučky se projedou jedním směrem a hned při jednom držení v ruce po otočení druhým směrem. Tím vznikne uprostřed “ploutev” vysoká asi 3-3,5 mm a tlustá 3 mm, protože šířka HL musí být vždy přesně 25 mm. Takto se vyrábí levně a snadno T-loučka. Břit (ploutev) stačí na to, aby na ní včely začaly stavět a tím úplně odpadá jakýkoli proužek mezistěny nebo vosková linka. Když se stejně (i s menší ploutví, třeba jen 1 mm aby se moc nesnížila) udělá i SL a dá se břitem nahoru, mnohem ochotněji (ne ale vždy) pak včely dostavují plásty až ke SL.

T-loučka je jen mým (vynalezl jsem to) řešením nápodoby původního stříškovitého bříška HL podle Langstrotha. Protože vyrobit stříškovité břity vyžaduje frézu, kterou stěží disponuje běžný včelař a vyřezání stříšky na cirkuli je nebezpečné a složité, nabízím T-loučku jako plnohodnotnou náhradu původního Langstrothova vynálezu.

Kdo nemá ani cirkulárku a nebo potřebuje T-loučku hned, i na to jsem vymyslel řešení. Spočívá v přibití na bříško HL obyčejnou řeznickou špejli malými hřebíčky. Toto řešení bylo první co mě napadlo, T-loučka je pak elegantní napodobenina špejle.

--------------------------

Kdo se v tomto popisu neztratil a uměl to pochopit, právě obdržel několik nepatentovaných vynálezů, které může každý ihned využít ve své včelařské praxi. Podotýkám, že to není zdaleka všechno, ale mám za to, že to jako první porce bude drtivé většině bohatě stačit. Hodně mi pomohl Tom4, který uměl opatřit špejle rozličných profilů a průměrů a také délek. Tvrdil, že to prý není problém, ale na tohle jsem já neuvěřutelně blbej, já to sehnat neumím a hlavně mě ani nenapadne kde a jak to hledat. Vím ale, že až mi Tomovy “špejle” dojdou (už se stalo), určitě mi je zase opatří. Moje největší potíž je v tom, že neumím (už mi to vysvětlovali několikrát) nafotit a vložit do fora. Tak kdo má opravdový zájem, musí si to umět představit (do jisté míry absencí nákresů a fotek nutím čtenáře aby si to museli umět předsdtavit, jen tréningem je možné se něco naučit). Jde to, Roman to předvedl několikrát, že dokonale a napoprvé pochopil co popisuji. Ano, ne každý je tak technicky nadaný jako Roman.

---------------------------

Primárně ale jde o nápad číslo 5 autora Tom4, já jen že jsem vyzkoušel (z jiných důvodů) jak se obejít bez drátků a přitom mít plásty vyztužené.

Všechno bych to nijak nepřeceňoval a myslím, že když by kdokoli chtěl (spíš když by musel), přišel by na to také. Ale jedno nepochopili po prvním zveřejnění vyznavači volné stavby a jak se možná ukáže, bude se týkat i ostatních. Kdo moje “vynálezy” pochpopí dobře, dojde mu ta revoluce pro volnou stavbu. My pak (funguje to, mám to vyzkoušené) vyvaříme celé rámky a ty, až uschnou, jdou bez sememenšího šahnutí opět do včel a včely na nich opět vystaví vyztužené plásty. A tak do konce životnosti dřeva (oušek). Žádné drátkování, obnovování dírek, vypínání drátků a všechny ty vosery co každoročně děláme.

JirkaP (neregistrovaný) 12.02.2025, 10:21:12 xxx.xxx.16.106
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 11.02.2025, 01:46:12

Měl jsem včera čas, tak jsem alespoň to základní, L a T loučku, nakreslil. Snad se Roman nebude zlobit.🙂

Tome, pokud jsem Váš popis dobře pochopil, tak jste se asi upsat a pila musí koukat 11 mm nad stůl, ne 12, aby mohla být “ploutev“ tlustá 3 mm. To T-čko na SL jsem nekreslil (můžu dodělat), protože by se to na tom, i když jen 1mm vysokém břitu “houpalo“ při montáži (možná ne, nevím). Myslím, že by se ta SL nesměla projet celá (pracné), nebo by se musela udělat menší drážka prostředkem spodního čela BL (práce navíc), pak by se ale o ten 1 mm snížila výška rámku. Děkuji za další informace i za vaši odpověď na moje dotazy ve vedlejším vlákně.

Obrázek Obrázek
Tom50
Tom50 12.02.2025, 11:25:14 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 12.02.2025, 10:21:12

Tak vaše výkresy jsou stejně dokonalé jako Romanovy a děkuji moc za potvrzení, že moje technické popisy jsou pochopitelné. A no, trapně jsem se upsal (někdo ješitný by nepřiznal a tvrdil, že zkoušel ostražitost čtenáře) a děkuji vám za uvedení na správnou míru.

K T-loučce na SL je řešení jednoduché. Prostě vezmete nějaký, třeba i kuchyňský žabikuch nebo dětskou rybičku (machr veme dláto) a rychlým pohybem asi centimetr od každého konce “ploutev” seříznete. Taky to jde rychle bruskou, nůž je ale nejrychlejší a bezpečný.

Velmi dobře jste pochopil a nakreslil, jak musí být špejle mimo střed. Stejně musí být i svislé špejle.

Znáte to přisloví? “podáš prst…”. Nakreslíte následující, prosím?

Pokročme dál v rámku pro VS, vyznavačů přibývá a nikde jsem jakživ následující neviděl a jsem tedy vynálezce neskutečně elegantního řešení. Představte si vodorovnou špejli průměru asi 4-6, jenže přesně v ose a v polovině výšky rámku. Oblina té špejle bude fungovat (vyzkoušeno stokrát) jako ploutev či Langstrothova stříška. No a kdo nemá špejle a nebo je nechce dávat, udělá si hranolky bez suků třeba 6x6 -8x8 a podobně a dá je nakoso (i hranaté špejle jsou k mání a nejsou drahé). Špejle se snadno upevní do vyvrtaných děr v BL. Hranolky se musí udělat přesně na světlost rámku a jsou vložené a přibité, i to jde a jen o nepatrně pracněji.

No a nyní si představte, že se do rámku 30 dají ty vodorovné špejle či hranolky nakoso dva a prostor se rozdělí na tři stejná pole. Proč?

Na M staví současně na celé výšce M a také proto rychle. Ovšem divočinu staví vždy postupně odzhora (umí i odzdola, ale tím to nekomplikujme). No a když se prostor rozdělí na dvě pole nad sebou, staví současně dvě party a při třech polích staví současně tři party stavitelek a plást mají postavený pak skoro tak rychle, jako mezistěnu.

U těchto rámků na VS je ta výhoda, že se celý vyvaří a po uschnutí (asi by mohl být klidně i mokrý) se dá do včel a ony ihned začnou stavět a odpadá úplně všechna práce s přípravou a vylepováním mezistěn, o drátkách nemluvě. A v nápadu č. 5 jde právě o to drátky nikdy nijak nepoužít.

Jistě by šlo dát místo špejlí nebo kosých hranolků oboustranné T-loučky. Proč oboustranné? Jakmile by nahoru nemířil nějaký břit či hrana a hřbet vnitřní loučky by byl plochý, v tu ránu to považují za jakousi podlahu a nedostasví to a plásty nepropojí. No a mnohokrát méně ochotní mi věřit a méně chytří mi oponovali, proč musí být podmet 18 mm a ne 20 nebo 15. No proto, že právě těch 18 mm je včelí přirozenost a dole vynechávají tuto mezeru a ničím jí neprostavují. Je to zákonitost jako včelí mezera mezi patry. Jen dole je to prostě vždy 18 mm.

Ještě jednou vám děkuji.

JirkaP (neregistrovaný) 12.02.2025, 13:48:36 xxx.xxx.16.106
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 12.02.2025, 11:25:14

Tome, posílám výkres T-loučky rozšířený o břit i na SL a ještě výkres té verze s hranolkama / špejlema.

Ještě jsem se chtěl prosím zeptat. Jak jsem psal ve vlákně vedle, po nabytí nějakých zkušeností bych si chtěl pořídit jeden úl na experimenty a vyzkoušet mimo jiné i tuto “bezdrátovou technologii“. Dají se takto upravené rámky (T nebo L loučka) použít i pro medník (mám NN15)? Jde mi o to, jestli se nezbortí při vytáčení. Ještě jsem nevytáčel (včelařím od loňského léta), ani medomet nemám, ale myslím, že by se u klasických rámků mohlo dílo opřít o mřížový medometu a nezbortit se. Děkuji.

Obrázek Obrázek
Javali
Javali 12.02.2025, 16:01:20 xxx.xxx.122.59

Je to pěkný, ale když už si dělat tu práci i se spodní loučkou tak by ji to chtělo nějak víc zdrobnět. Mě jí pořádně nepřistavěli ani když byla zfrézovaná. Nevím kolik by muselo být, ale 25mm byla pro ně pořád jako podlaha a drželi si pár mm odstup. Přikládám rozdíly jak to vypadá když to je zfrézované a jak když není.

A ty hranolky 8mm by šly i částečně do těch bočnic zadlabat, asi by to šlo namáčknout do dlabu navrtaného například vrtákem 6mm s trochou lepidla, z venku malinký hřebíček nebo vrut 2,5x16 a pak už se nic nehne, neprotočí. Osobně si hraju s myšlenkou že bych u tohoto vyztuženého rámku spodní loučku vůbec nedával.

Obrázek Obrázek
Tom50
Tom50 12.02.2025, 18:26:12 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 12.02.2025, 13:48:36

Opět jste to pochopil dokonale. Děkuju.

Nikdy se nespoléhejte na opření díla v medometu! Tak to nefunguje, i když nějakou roli to hrát může. Já mám kupříkladu medomet (Carl Fritz) tam blbě udělaný, že rámky v koši jsou málo podražené a aby se nekácely musí stát v koši dole o asi 2 cm dál od mřížky. Když jsme medomet kupoval vůbec mě nenapadlo, že by to “dokonalí” Němci mohli udělat tak blbě. Ale koš vyrábí v Řecku (globalizace). Mimochodem, to není jediná vada. Dno medometu není ve spádu a je moc vysoko - aby se mohl dát pod medomet hodně vysoký kýbl. Pak ale nejde vytáčet 8 polorámků, protože med nestíhá vytékat a koš se začne brodit v medu. Jasně, toto téma není o medometu, ale myslím, že je to velice důležité. Medomet nebyl za lidovou cenu.

Medníkové dílo se vyztuží podobně, mimostřednou vodorovnou špejlí a nahořeje M holt zalitá v nutě. Lepší je pro vyváření polonuta. Medníákové dílo vždy dole dostaví k SL a to i když je široká 8 mm a i když není vybavcená ploutví! Jen M se musí dát tak, aby se dole dotýkala a nebo max 1 mm nedoléhala. Jak se vynechá víc, vykoušou M a udělají si tam to, co popisuje u vysokých rámků v dalším příspěvku Javali.

Protože M nahoře drží dokonale a dole méně, také dávám vodorovnou výztuhu (i drátek když drátkuju) 2/5 odspodu. Drátky mám v 15 jen dva, jeden je asi 8-10 mm pod HL (slouží jen k zavěšení M než jí přistaví) a M zatavuju tak, že dole leží na SL a nahoře si to dostaví vždy dělničinou. Horní drátek nesmí být moc nízko, pak by hrozilo, že se M ohne dřív, než jí přistaví!!!! Pak jí přidělají k vedeljšímu rámku a je to pak masakr to rozdělávat. Běžně jsem půlil M vyrobené pro míru 39x27,5 a ty jsou pak o malinko menší než je světlost rámku. Když se zeslabí obě loučky, je tam vůle o to větší. Pak by se musely dát udělat M přesně a nebo půlit M pro rámek vysoký 30 s tím, že vzniknou zbytkové proužky M.

Ale proč předešlé o M píšu. Mám nízkých rámků asi 2.500 (asi víc) a vyráběl jsem je v průběhu asi 30 - 35 let a každá série se malinko liší tak, jak se vyvíjelo moje poznání a jak jsem postupně experimentoval. Pak nemám u všech rámků loučky stejně vysoké a tak proto laboráre s výškou M. Už jsem úplně přešel na medníkové M jen z mého víčkového vosku a výrobce mi je krájí na milimetr přesně podle požadavků. “Obyčejné” M z velkovýroby už mám jen pro vysoké rámky pro plod.

Obecně platí, že panenské medníkové nízké dílo se vytáčí hůř, musí se začínat pomaleji, s citem a pak to vyjde asi o 10 - 15% víc času. Za panenský med se holt musí něčím zaplatit. Když si ale nastudujete metodu Blaník důkladně, zjistíte, že dávat stavět nízké M je podmínka a že pak silně přebývají. Tudíž je možné se s tím při vytáčení moc nepárat a co se rozbije - nidy to neproletí košem, to ne,a le potrhá se to. včely si to opraví v dalším roce v TL kak přijdou poškozené nízké panenské souše, primárně jdou do krmných komor a z nich pak skončí v TL, protože v KK obyčejně zažijí léčení a pak už na med nesmí. Naučili jsme se vytáčet tak opatrně, že vlastně žádné rozbité medníkové plásty nemáme. No a k výztuze vysokého díla. Ta nemusí být tak dokonalá, jako by to vyžadovalo vytáčení, proto moje máme dávala jen ty hřebíčky a byla holt první rok, než plást zpevnily košilky, velmi opatrná. U nás se vysoké rámky (třicítky, 24 se vytáčely) do doby než se začalo převěšovat nikdy nevytáčely.

U vás se nebojím, že byste nepochopil metodu Blaník jako komplex se všemi souvislostmi, jen vás na to upozorňuji, že máloco má u mě jen jeden účel.

----------------------------

Javali. Vyjádřím se k tomuto vašemu textu:

Je to pěkný, ale když už si dělat tu práci i se spodní loučkou tak by ji to chtělo nějak víc zdrobnět. Mě jí pořádně nepřistavěli ani když byla zfrézovaná. Nevím kolik by muselo být, ale 25mm byla pro ně pořád jako podlaha a drželi si pár mm odstup.

Váš rámek je doma dělaný atyp, navíc je nutná spodní fréza. Tu ale nemá 99% včelařů a proto nic takového neuvádím, naopak, dal jsem návod, jak použít kupované přířezy a jen je doma na obyčejné menší cirkulárce (tu by měl mít každý včelař) upravit. Navíc máte všechny loučky, i ty boční, úplně zbytečně moc tlusté, boční loučky není vůbec potřeba břitem (ploutví) vybavovat, (co ekologie a šetření životního prostředí a tudíž co nejmenší spotřeba dřeva?) U vysokých rámků dělám SL z ohoblované coulky a tedy širokou 20 mm a na výšku 7 (normalizovaná je 25x8, používám 20 protože coulka je pro mě dostupnější než prkno 30 mm na čistou šířku 25). Kdyby se udělala SL jak se dělalo dřív a jak blbnou nízkonástavkáři, aby jim včely prostavovaly patra hranolek 8x10 nastojato, pak to přistavují dole ochotněji. Jenže pak ale pokračují a dělají kraviny na HL dolního patra. To by mi až tak nevadilo, pod vysokými rámky není v době stavění nic než TL a ten stejně půjde na vyvářku. ALE!!!

Než jsem si uvědomil, že nechci za žádnou cenu zasrané horní a dolní loučky voskovými můstky, které pak drtí včely (ještě se k tomu vrátím, je ještě horší varianta), měl jsem skoro 2.000 polorámků s úzkou SL a to právě těch 8 šíře a na výšku 10. Pak jsem jednou neměl čas dělat rámky, přesněji hranolky na SL a tak jsem tam dal normalizované SL 25 x 8. A ejhle, medníkové polorámky dostavovaly dolů ke SL bez problému a nestavěly nesmysly na SL a ani naproti ha hřbetech HL celorámků nebo dalšího patra polorámků. A objev byl na světě. Vloni jsem dodělal výměnu posledních z nejméně 2 tisíc úzkých SL u polorámků. Ty, když měly jít do nového cyklu, jsem zbavil hloupé úzké SL a přibil jsem tam širokou. Někde tady je fotka, několik fotek, vkládal to Roman (já mu to poslal whatsappem a on to vložil, já se to ne a ne naučit) a tam je podrobně vidět, jak vypadají naprosto čisté horní loučky ve včelstvu civilizovaného včelaře.

No a nyní k té “ještě horší variantě” a tady všichni pochopí proč se tak tvrdě vyjadřuji k prostavování mezi patry (a ono to má ještě jeden důvod, ryze praktický, ten vyplyne).

Původní ČSN měla VM jak do stran tak ale i nahoru (mezi patry) jen 6 mm. Pak přišli Langsthrotisti a začali dělat 8 a protože přepočítávání z Amerických středověkých měr je nepřesné, někdo dělá VM mezi patry rovnou 10 mm. Akorát, že bezpečná VM je jen 4-7 mm. Vše menší zalepují propolisem, vše větší voskem nebo směsí obojího.

Když bude mezi patry jen 6-8 mm a včelař bude při každém včelaření čistit HL rámků spodního patra a při vytáčení i SL medníkových rámků, nebudou včely mezi patry téměř nic stavět. Proč tam staví, jak bylo vidět a jak jsem tvrdě zkritozoval Šturmovo video? Uvažujte kdo máte čím. Jak je na HL místo stropu igelit nebo folie, igelit přilne a folie se prohne a včely nechtějí luftung mezi plásty a tak spáry mezi stropem a HL zalepí propolisem. Do výšky asi tak 2-3 mm (vše menší než 3 mm zalepují, vzpomínáte?) Co se ale stalo? Najednou je na HL všech rámků po krajích HL linka, vyšší či nižší, ale je tam vždy, z propolisu nebo vosku. Včelař ale nevrátí folii přesně jak byla a některé tyto linky zůstanou ulpělé zespoda na folii a taky 2-3 mm. Pak se stane, že to při zavírání úlu přijde proti sobě. Mezera je například 8, ale dole 3 a nahoře 3 a mezi zůstaly jen 2 mm a běda včele, která byla v té chvíli na blbém místě. Ale i kdyby to žádná včela neodnesla, příště není nic vidět, včely totiž rozmačkanou mrtvolku rozkoušou a vynosí jako nečistotu z úlu a tupý včelař myslí, že se tam nic nestalo. Ale pořád zůstal prostor mezi “můstky” - ty popsané nástavby se správně nazývají můstky asi 2 mm a to včely zalepí a tím úplně neprodyšně spojí patra nástavků k sobě, na Šturmově videu je to zřetelně vidět!!! Je tam vidět táhnoucí se propolis.

Na uvedeném videu je málo včel, až je mi to divné, ale srpen a tak budiž. Ale já mám v srpnu včely i zavěšené venku pod česny, proč ne Šturma ať si každý smyslí jak chce sám. Ale kdyby to byl normálně obsedutý úl, i za tu kratičkou chvilku by pár včel vylezlo na horní lučky rámků a zrovna tak na spodní loučky horních rámků, včela fakt běžně chodí vzhůru nohama. Při sestavení nástavků do původní polohy má smůlu každá včelička, která byla ve špatnou chvíli na špatném místě.

Výše jsem popsal tu lepší ze dvou blbých zpráv. Tak teď ta horší. Z teorie Blaníku víme, že vč nesmí při prvním pouštění do medníku dostat v medníku možnost stavby divočiny ani jako pětikoruna. Důvod je vysvětlený v metodě Blaník. Ovšem VM 8 mm a nebo nedej Bože víc, umožní včelám postavit tam řádku buněk trubčiny a tím se může stát, že matka půjde klást do medníku, Blaník přece nezná mřížku (ta by snížila medný výnos na polovinu + by způsobila těžký stres včelstvu). Při silné snůšce, i když tam včely neudělají trubčinu, tak jakmile jsou SL polorámků úzké, postaví tam dvě i tři řádky buněk a naplní medem, na úzké SL jsou mělké buňky a ty pokračují pod rámek do včelí mezery, kde už jsou buňky hluboké a přidělají to k HL spodního rámku.

Když pak včelař úl rozebere a roztrhne plod nebo med mezi patry - každý a i každý začátečník to jistě viděl, ihned se na roztržený plod i med vrhnou velké stovky včel a vysávají plod a nebo zachraňují med. Taky když je slídivost, hňup takový nástavek odloží bokem, pak to z něj někam kape a pak má rabovku a většina machrů pak fňuká a stěžuje si na rabovky (která já nikldy nemám, proč asi?). Ale to jsem odbočil. Zpátky k roztrženým “prostavbám” mezi patry, které jsou obsypané včelami. Odehnat se nedají, skoro zuřivě zachraňují co se dá, žádné kouření nepomáhá ometat to nejde, ihned se slepí chlupy smetáčku nebo peroutka, než včelař položí kuřák, vezme nástavek a než ho tam rychle položí, už bylo v těch spárách zase stovky včel. A ty to nemají šanci přežít. Ovšem do příště mrtvolky včely rozkoušou, vynosí a hňup nic nevidí… Chytrolín někde nechá ležet zapatlaný smětáček a provokuje si rabovku. Přitom stačí kýbl s vodou a smetáček odkládat (když včely slídí do vody a před dalším použitím prud¨ce ocáknout někam mimo úl. Ano, tak snadné to je. Navíc na suché chlupy smetáčku (kor umělohmotné) a i na suchou perotku včely zuřivě útočí. Kvůli elektrostatickému náboji, Voda to eliminuje.

Za expresivní výrazy se nijak neomlouvám, naopak, v duchu jsem podstaně ostřejší!!!!

Tvrdím, že nikdo z “viníků” na tyto nevyvratitelné argumenty ani nemukne, nastane zaryté mlčení, případně mě budou okřikovat, že mají PRÁVO na BLE, BLE, BLE. Možná taky nějaká madam s kritickým myšlením nebude mlčet. Ale na drtivé většině videí tu prasečinu vidíte, ovšem je krajně nekorektní se o tom zmiňovat, to je prostě včelařina, říkají. A já tvrdím, že není. To je prasečina! Jde to bez toho a není to o moc práce navíc, navyknul jsem si to za celý život a dělám to pokaždé jak rozeberu úl. Ale udělal jsem taková opatření, že se mi to neděje ani z 1-2% co snad všem ostatním (asi jen u Blaníkářů to neuvidíte). Tak proto tvrdím, že je prasečina dělat to jinak, než to dělám já a liberálové se klidně vztekněte, že máte právo na vlastní názor. Velmi často mají lidi plné huby přírody a lásky ke včelám (a často ke všelijaké škodlivé nebo protivné havěti), ale aby uznali, že mám pravdu, se budou vzpěčovat zarytým mlčením. Ok, jsem na to za celý život zvyklý.

A ještě bonus. Nemám to zvážené přesně. Ale ustavičné oškrabování můstků z louček při každém včelaření mi dává navíc čtvrt kila a spíš mnohem víc vosku na včelstvo. Vše co nechci, aby v úle bylo, po seškrábnutí zmačkám do kuličky jako žalud, kaštan nebo vajíčko a pak to nic nežere. Je v tom hodně propolisu, který sice přijde vniveč (není čistý, je s voskem). Ale moje medníkové M voní právě propolisem a ovocem, jsou pouze z víček a těchto můstků, děloané u spolehlivého zpracovatele. Tudíž mi odpadá uvažování jako že ve vosku se kumulují postřiky a rezidua léčiv a další nesmysly. Kdo nechce, mít to v medu nemusí! A je to snadné, ekologické a šetrné k přírodě. Jen tak, já sám od sebe, bez grantů a potelsku Greendealistů a jiných zelených magorů.

goro
goro 12.02.2025, 18:43:57 xxx.xxx.74.195
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 11.02.2025, 01:46:12

samotná myšlienka Toma4 má vnútornú logiku  (netvrdím tým že mobilné siete sú príčinou úhynov našich včiel..😉) pretože antény na zachytávanie elektromagnetických vĺn majú obvykle dĺžku prispôsobenú vlnovej dĺžke signálu. Všeobecné pravidlo je, že efektívna anténa má rozmery blízke 1/4 alebo 1/2 vlnovej dĺžky signálu, ktorý prijíma. Mobilné siete (900 MHz – 5 GHz, mikrovlny) – vlnová dĺžka od 33 cm do 6 cm → malé antény v mobiloch. Nerezové drôty v plástoch majú dĺžku desiatky centimetrov (napr. 20 – 40 cm) čo je  blízko vlnovej dĺžke mobilných sietí (900 MHz – 2,4 GHz) a Wi-Fi (2,4 GHz – 5 GHz – vlnová dĺžka okolo 12 cm až 6 cm).

čo s tým?…ak by tie drôtiky mohli zachytávať niečo čo by nebolo odtienené stenou úľa, či zhora kovovým krytom strechy tak by to mohlo privádzať včely do stresu a stres zhoršuje imunitu včiel a imunita včiel voči chorobám je už problémom dneška! Myslím, že vaša diskusia sa uberá správnym smerom, sú len tri cesty - nepoužiť výstuhy, použiť drevené výstuhy alebo použiť medzisteny z plastu či voskové s plastovými úchytkami ktoré spomínal Tom. …

tým plastom by som nevenoval pozornosť, drevené výstuhy nepotrebujem  pri nízkych rámikoch môžem používať medzisteny bez nich, jednoduchým zaliatim voskom do hornej drážky… teda chce to drážku v hornej latke (aj v dolnej)…

..ešte neviem či ste diskutovali starý spôsob, keď sa horná latôčka rozpíli, je teda z dvoch kusov a mezistena sa do nej zacvikne… alebo sa urobí do nej zárez cez ktorý sa zasunie medzisttena a zaleje voskom…

Javali
Javali 12.02.2025, 19:06:18 xxx.xxx.122.59

Já to myslím dobře, nechci aby byl zklamaný když se bude dělat na spodní loučce široké 25mm s tou nízkou ploutví a pak mu tam nechají 18mm mezeru jak u obyčejné loučky. Těch 20mm, ale už by mohlo být řešení, chci to napříště zúžit, v mém případě už by to mohlo stačit.

Tom50
Tom50 12.02.2025, 19:24:36 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 12.02.2025, 18:43:57

Perfektní odpověď. Ano, tohle je velmi zajímavé a Tom4 se mi zmínil už před lety, ale já to nějak podcenil a nepochopil a on je holt moc hodný člověk a nechce se hádat ani dohadovat. Kdybych měl malinko jinou povahu, mohli jsme mít nejméně roční náskok. 

Mám důkaz o tom, že se o zhoubném vlivu mikrovln ve vědeckých kruzích (tedy jestli není falzum co mi přišlo na mail) ví nejméně už od roku 1976. Proto mlžení v nejlepším případě, ale drtivě převažuje popírání vlivu, posměch některých dutohlavů, osočování. Vzpomínáte jak naposledy vložil posměvného smajlíka M.S.? U něj mě to nepřekvapilo. Píše i do VF a já se pak podívám jestli tam nepouští moudra inspirovaná tady. Vůbec jsem nepochopil důvod jeho nepřátelské arogance.

Také už konečně vím, jak můžou fungovat tanečky včel, kterými údajně včely oznamují doma kde je snůška. Nikdo mi nedokázal odpověděšt jak se to může dít pomocí tanečků ve tmě jako v řiti, která panuje v úle. Samosebou postaverní na plástu, osa kývavých pohybů a tím prý udávaný směr, to jsou všechno hovadiny. Brzy sem v jiném vlákně dám jak to funguje. Tomu už já umím věřit.

O půlené HL vím, ale je to velmi neelegantní, snad z plastu by to šlo. Dřevo nedrží tvar a když tak se zkroutí vařením. On stačil mnou popsaný klínek, funguje i hranolek místo trojhranné “špejle”, ale polodrážka, kterou nakreslil kolega funguje stoprocentně a bez problémů. A snadno se to vyvaří, hlavně rychleji než nuta (česky drážka jestli to německé slovo někdo nechápe).

O nepoužívání výztuh u nízkého díla jsme pojednal v příspěvku před vámi. Vy toto můžete tvrdit jen když vytáčíte košilkami zpevněné dílo. Panenské je nutné vyztužit. Nutné to není, potrhané plásty si včely opraví, jistě. Ale udělají tam z části opravených buněk trubčinu a ta nesmí v Blaníku do medníku přijít, ani jen pár buněk. A to z mnohokrát vysvětlených důvodů.

Plastové M neradím. Vyvářím Petrovi jeho vyřazené rámky. Před pár lety se nadchnul a pořídil si je. Hořce litoval a už to nechce vidět. A přitom to já dokážu celé vyvařit aniž by se plast nějak výrazně zdeformoval. Ovšem znovu to natřít voskem a včely na tom ani tak nechtějí stavět, je takový voser, že prý už nikdy více. A to píšu o panenských mednících, košilky z toho odvařit nejdou, to se pak zdeformuje plast a je na vyhození. Seškrábat to jde těžce a nechtějí na tom pak stavět. Prostě nesmysl.

NICMÉNĚ TAKTO MŮJ OBŠÍRNÝ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK ZAPADNE A JE V NĚM VELMI MNOHO INFORMACÍ, KTERÉ SE JINDE DOZVĚDĚT NELZE! Radím všem si to vytisknout a schovat a nebo uložit do PC. Nejsnazší ale je to POCHOPIT a pak už to v hlavě zůstane navěky.

---------------------------

Javali.

Zkoušejte co vydržíte a jak dlouho vás to bude bavit. Když si ale důkladně nastudujete CELÝ můj dlouhý příspěvek a přinutíte se ho POCHOPIT, spousta vašich zamýšlených pokusů vám odpadne a v ušetřeném čase můžete dělat něco lepšího, co myslíte? Nebo vám to mám napsat jako 30 nebo 40 krátkých heslovitých štěků? Prostě vysoké rámky dole dostavovat nechtějí. Je řešení, ale jen pomocí drátků. 

ALE HLAVNĚ. Když konkrétně vy přestanete blbnout s rámkem vyšším než 30 cm a konečně dáte pod VN TLumič (kor u vaší míry vysoké jen 27,5), včely budou chtít propojit plod dělničí s trubčím a když bude dole co neslabší T-loučka, budou vám to dostavovat. Když ne letos, příští rok z 90% jistě. Pak raději udělají 18 mm trubčiny na vysokém rámku než celý polorámek v TLumiči. Prostě si představujte co píšu, přece nejste začátečník! Naopak, máte míru B, prošlapejte Slovákům cestu s úlem jen na 10 rámků a jen na studenou stavbu a jen 27,5 vysokým. Třeba to pak někdy někdo ocení, co myslíte? Tady bych zkoušel nové věci. A ne jako vy věci, o kterých víte předem, že fungovat budou blbě a nebo spíš vůbec.

JirkaP (neregistrovaný) 13.02.2025, 09:31:55 xxx.xxx.16.106
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 12.02.2025, 19:24:36

NICMÉNĚ TAKTO MŮJ OBŠÍRNÝ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK ZAPADNE …nezapadne. Děkuji za vysvětlení širších souvislostí!

Tom50
Tom50 13.02.2025, 20:48:12 xxx.xxx.139.254

Tak mám další podnět, je dobré si nejdřív ne jen přečíst, ale NASTUDOVAT informace z odkazu, který jsem dal před chvílí do vlákna mikrovlny a voda v krajině.

Jestliže tedy připustíme, že by drátky v každém rámku - má je tam celá Evropa, mohly působit jako indukční antény a tím oslabovat přirozenou odolnost včel + způsobovat další neduhy včelstev, pak je namístě pokoušet se přijít na nějaké dosud nepochopené nebo neidentifikované věci. V následujícím přinesu dvě z těch “věcí”.

Kolega Petr má svých 14 vč podél  asi 20 m zdi výšky asi 3 m a zeď tvoří jakousi otevřenou podkovu. V části podkovy (na jednom konci) je zděná včelotěsná pracovna, vedle ní jsou včely. Zeď je ze ztraceného bednění a je to tedy síť dokonale uzemněné armatury. Střecha je trámová, pálené tašky.

Petrova vč - nemá dosud jediný úhyn ani pokálená česna a jen do 5 vč dostal max 5 kilo cukru, zbytek je na tuháči, dvakrát Varidol, jednou kolem vánoc acetonový. Pravda, měl asi 5 proletů. Ale, jeho úly stojí 2 metry před tou popsanou zdí. Na betonu, na sice neuzemněných, ale železných podstavcích. Možná to má nějaký význam.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.