Abych nepřekryl Gorův příspěvek (podrobnější), upřesňující moje vysvětlení vzniku Adamcovy míry, dávám poděkování, ale i upřesnění sem. Některé detaily jsem nevěděl, asi že byly nepodstatné, tak jsem si je před více než 50 lety nezapamatoval. Jen nějak neumím uvěřit tvrzení, že výchozí byl rámek 24x13, to by pak, kromě jiného, byla prastará širokonízká míra.
Navíc jsem si zafixoval Janišův úl nikoli s rozběrným dílem a hranatý, ale byl to válcový klát s divočinou na křížích v každém “nástavku”, jen rozřezaný na nízké kotouče (jako údajně v té době ve Francii) s divočinou a jednotlivé nástavky, dnešní hantýrkou vlastně NN, se od sebe odřezávaly kovovou strunou.
Pan Goro jen okopíroval stránky firmy JaHan, kde jsou nesprávné, zavádějící údaje. Původní Janišův špalek měl podivné vodorovně trčící rukojeti (jak od velkého pilníku), trčící na protilehlých stranách z každého válcového věnce. Pamatuju si to přesně, jen ten nákres neumím najít a kvůli nepřesnosti, vydávané za pravdu, nebudu prohledávat tisíce stran starých ročníků Včelařství.
Janiš nemohl vynalézt rozběrné dílo, zemřel 1821 a tento objev je připisován Berlepschovi, ten se ale narodil 1815 a tak to zjevně nesedí.
Tady přikládám odstavec ze zemědělské encyklopedie, kde se plně potvrzuje, co si já fotograficky přesně pamatuju víc než 50 let. Jasně tam píší o rozřezaném špalku a jasně tam píší o nerozběrné divočině. Autor stránek, kde kopíroval Goro, to neuměl správně pochopit a správně interpretovat. Mimochodem, tady je důkaz, jak vznikají lži a nepravdy. Lež je dle mě vědomá, nepravda pak nevědomé nevzdělání. Ale, v rámci objektivity je nutné říct, že obrázek v zemědělské encyklopedii, doprovázející citovaný odsatvec, (nejde mi zkopírovat), je zavádějící a vypadá jako hranaté nízké nástavky a tudíž se není co divit JaHan, že to nepchopili, když údajně nejserioznější zdroj není přesný. Kdo ví kdo je autorem Encyklopedie, jména v záhlaví mi nic neříkají, dle výrazů jako cituji: "ve své podstatě", což je spíš lidová hantýrka, než seriozní slovní spojení, jak by se měli vyjadřovat vědci = elita národa. Soudím, že to byla nějaká sleča z velkoměsta, klidně pracující za grant, aniž by se obtěžovala si nastudovat, "o čem toje", když bych použil vyjadřování podobné tomu z encyklopedie. Patrně to nikdo needitoval(i když editorka je v záhlaví uvedena), jinak by tam nebyly další chyby a nebo to editovali stejně zdatní češtináři, jako byli včelařští "odborníci". Podivnosti = indicie podtrhnu.
Už v první větě je nelogičnost, evokující, že Janiš žil ve Francii. Cituji další nesmysl “V druhé pol. 18. století vznikly ve Francii první dělitelné úly složené z jednotlivých truhlíků” kde se bez interpunkce píší podivnosti. Pokračování citace: “Ve své podstatě to byly rozřezané špalkové úly přičemž další protimluv (asi od městské slečinky) je v tom, že my za truhlík označujeme bednu, obyčejně pravoúhlou, sbitou z prken. Jestli někdo kopíruje toto a neumí rozpoznat nesmyslnosti, pak jeto hodně smutný příběh.
Já mám dost problém věřit takové encyklopedii. Kor, když si neumím představit vyjmutí zajišťovacích kolíků a jak celé dílo zůstalo ležet neporušené na kříži.
Mám za jisté, že Janiš nežil v Hostivaři, působil ve Slabci.
A tak dále…
Doslovná citace:
Úly dělitelné s nepohyblivým dílem – Janišův úl.
V druhé pol. 18. století vznikly ve Francii první dělitelné úly složené z jednotlivých truhlíků. Ve své podstatě to byly rozřezané špalkové úly. V Čechách tuto myšlenku využil farář z Hostivaře, Josef Antonín Janiš. Sestavil úl, skládající se z různého počtu stejných truhlíků sestavených jako stojany nebo ležany. Do každého truhlíku vložil vyjímatelný dřevěný kříž, na který včely upevčovaly své dílo. Při vybírání medu stačilo sundat truhlík, oříznout dílo okolo stěn truhlíku, vyjmout zajišťovací kolíky kříže a celé dílo zůstalo ležet neporušené na kříži. Výhodou tohoto rozběrného úlu byl jednoduchý způsob vyjímání medu a možnost pozorování chování včel kdykoliv v průběhu roku.
--------------------------------------------------------
Poslední větu citovaného odstavce také musel napsat někdo, kdo v životě neviděl moderní rozebraný úl se živými včelami, natož s divočinou se živými včelami!
Věřím pane Goro, že vám to napříště pomůže rozpoznat neseriozní texty.
Pak se mi někdo divte, že nevěřím tak zvaným vědcům. Jistě na to dostali grant a nebyl nikdo, kdo by věděl, nebo uměl posoudit, že se tam píší nesmysly. Samý titul a výsledek ubohý.
Citovaný odst. je na str. 267 zde -
file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/encyklopedie-stroj%C5%AF-a-n%C3%A1%C5%99ad%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD%20(3).pdf