Varaxi

No dobře, ale čekal nèkdo něco jiného? Holky tu psaly, že to takhle dopadne. 

Máte zázemí? Hák, velké hrnce, ostré kvalitní nože, kde škvařit sádlo, mlýnky na maso, nářadí na výrobu jitrnic, kde chladit tlačenky…

Pokud ano, běžte do toho. Nemusíte mít všechno vlastní, leccos si můžete půjčit od sousedů nebo se domluvit s řezníkem. 

Sebelepší balíčky neobsahují krev na jelita, játra na paštiku, mozeček atd. Je to nouzová zabíjačka z toho, co se dá dobře převážet. Musíte kupovat umělá střívka, nemáte bránici na sekanou, prostě… Je to půl zabíjačky. 

Jasně, jestli chcete jen ovar a tlačenku a jinak jen maso, tak asi budete s balíčkem spokojen(a). Ale pokud chcete všechno, jitrnice, jelita, sádlo na celý rok, paštiku, jazyk, tlačenku, sulc, zvažujete uzení nebo zavařování, tak celé prase je celé prase. To balíčkem nenahradíte. 

Byli jsme na dovolené v Čechách a jeden den jsme věnovali oslíkům. Bylo to kvůli mě, přítel je spíš na motorky, ale co by pro mě neudělal. Dokonce mám z toho i památeční knížku. 🙂 

Řídil miláček, takže praktické rady ohledně cesty a parkování nemám. 

Měli jsme to zamluvené dopředu, byli jsme tam v předstihu. Přivítal nás neuvěřitelný zvěřinec. Kozy, prasata, koně, liška v kotci - a samozřejmě oslíci. 

Dostali jsme přednášku na téma Oslové a péče o ně, která, upřímně, nebyla moc objevná. Asi že s námi ve skupině byly i děti, tak aby to nebylo moc dlouhé, nevím. Pak jsme naši skupinku rozdělili podle počtu oslů, kteří s námi měli jít na vycházku, do miniskupinek. Bylo nás tedy pět skupinek s pěti osly, každá skupinka nafasovala osla a dostali jsme instruktáž, jak se to umanuté zvíře ovládá. 

Do miniskupinky se přiděluje podle toho, co jste si zaplatila. Můžete být sóloplátce, pak dostanete osla klidně sama. Nebo jste v páru, jako já s přítelem, nebo rodinka (byly tam dvě s dítětem, které se pak vezlo). Nebo prostě co si zaplatíte. 

Po instruktáži jsme šli na hřiště, kde jsme si v praxi zkusili, že osel má navrch a klidně si kohokoli z nás odvede kamkoli.

Mám 10 let praxe s koňmi. Nejsem úplné tele. Ale dotala jsem půlroční hříbě Angelu - a namazala si mě na chleba jak nic. 

Kůň a osel, to je na galaxie vzdálené zvíře. 

Ale tak jako, fakt jsem nebyla sama, s kým si přidělený osel vytřel anální otvor, tak jsem si z toho moc nedělala a snažila jsem se pochopit oslí duši. Jde to, ne že ne. Princip já pán, ty pán se mi osvědčil. Oslička se dala i uplatit na utrženou větvičku nebo hrst trávy a šla pak třeba pět minut bez keců. Teda, ona toho moc nenakecala, tak snad bude přesnější napsat bez protáčení panenek. 

Nakonec jsme výcvik nějak zdárně ukončili všichni, dva oslové nafasovali sedýlka, tam se usadily děti (maximálně první, druhá třída) a šlo se. Šlo se na hodinovou vycházku přes louky, hory, doly, lesy a pole. Tam byla pauza. Uvázali jsme oslíky, dostali sváču (proviant nesl osel, jak jinak), pokecali, odpočnuli si a šlo se zpět. Celkem tak 12 km, vzhledem k pauze to bylo snad tři hodiny. 

Oslíci, když pochopili, že nebudou moc buzerovaní, šlapali ochotně. Byli to vlastně celkem salámisti. Jedno dítko nasadilo oslovi helmu a osel se tvářil, že ho teda ruší při pauze, ale toleroval to. 

V závěru jsme nafasovali mrkev, oslíky pochválili a odměnili, vyčistili a odevzdali. Opět jsme mohli pokecat a po závěrečné prohlídce (oslů, ne nás) jsme se rozešlu. 

Nakonec - nejtěžší byl začátek. Nějak se s tím oslem sžít. Pochopit, jak funguje. Možná spíš jak koza než kůň. Ale pak, co já vím, čtvrt hodiny poté, co jsme vyrazili, si to celkem hezky sedlo a šlo se vážně moc pěkně.

 Jedné rodince ten osel furt zastavoval a žral a my jsme na ně pořád čekali. Ale i ten se pak rozešel a bylo to nakonec v pořádku. Majitelka šla samozřejmě s námi a pomáhala nám a korigovala nás, nebylo to tak, že by to bylo jen na nás samotných. 

Je to krásný zážitek. Mě to celkem utvrdilo v názoru, že osla nechci, ale jo, zážitek je to úžasný. 

Edit: Na 4. fotce je trochu vidět to hřiště na nácvik práce s oslem. Jsou to fota z knížky, originály bohužel teď nemám k dispozici. 

Já jsem tam byla. Už před lety, no, tak sedmi, osmi. Copak by Vás zajímalo?

Hendikepovaná hovnosběrka! 🤣 Umřu smíchy. 🤣

Já kupuju po dušičkové sezóně ve slevách zásobu na celý rok. Sada šesti pak stojí třeba 90 korun. I méně, i víc, jak kdy. Dobré je na to Tesco. 

My to dělávali u hobby koní až tak v březnu, dubnu. Pokud nemáte nějaký speciální důvod spěchat, máte ještě fúru času. 

Já oceňuju upřímnost diskutujících. Myslím, že by to chtělo trochu tolerance. Ať se jedná o jako koně nebo jako psy. Ubližují ti lidé někomu? Neubližují. Ani nikoho neuvádějí v omyl, nevyžadují výhody prostě nic. A na tom by se mělo stavět primárně. 

Jasně, že to není chovatelství ani sport. A co? I zájmové činnosti jsou fajn. Co ochotníci, ti taky jen tak tajtrdlíkují? A kolikrát se o ta jako zvířata starají jako o živá, mluví s nimi, reagují na ně. 

Jako jasně, v okamžiku, kdy někdo zachraňuje z hořícího domu prázdná vodítka, koňské hlavy na tyči nebo reborn panenky, tam končí sranda. Ale jinak… 

No ono záleží u těch šišek na množství. Sebrat pět šest na vánoční ozdobu lze, ale na topení po pytlích, to bych si nelajzla. 

To je jako říct, že nahlásit a vyšetřovat loupež, únos nebo znásilnění akorát podepíše rozsudek smrti dalším obětem, protože lupiči, únosci a násilníci začnou svoje oběti vraždit. 

Reagujete na osm let starý příspěvek. 

Naprosto v pořádku. 🌻

Sandezia zabíjí hmyz na principu vysušení. Tím pádem na hnojišti, kde zvlhne a smíchá se s dalšími částečkami, nefunguje. Nebo, aby mě nikdo nebral doslova, funguje minimálně. 

Prašnost zvyšuje. Teoreticky je rozdíl v tom, že prase či nosnice je naživu jednotky let, kdežto lidé svými plícemi chtějí dýchat i v osmdesáti. Proto je rozdíl mezi ochranou zvířat a lidí. 

Do očí se mi dostala, nic mi to s nimi neudělalo. Příjemné to ale nebylo. Proto vyplachovat, pro komfort. Je to prakticky jen ovoněná křemelina. Fakt není důvod k panice. 

Plus výrobce se musí právně chránit. Kdyby náhodou - alergie, astmatici, blbé náhody, vše musí mít pokryté. 

Nejhorší smrt je z vyděšení. Používám ji, výčitky kvůli tomu nemám. 

Tady je krásně vidět, že ve Lvím králi byly hyeny skvrnité.

Tak jsme měli včera první vajíčko. A dnes druhé.

Hned je ta zima veselejší. 🙂

U nás se říká: Houser a jedna husa jsou pro radost, houser a dvě husy pro užitek, houser a tři husy pro trápení. 

Něco na tom bude. 

Bez foto fakt těžko říci.

Praktické. 😀 

Já jsem nevěřící, nějaké kapličky mi jsou ukradené, k církvi mám spíš negativní vztah, k víře jako takové úplně žádný. 

Ale ukrást sochu Pany Marie, to by mě nenapadlo. K čemu? Abych to hodila od koruny na Aukro? To se přece nemůže vyplatit. 

Ne, fakt, proč to někdo krade? Na dědině se s tím nemůže ani nikdo pochlubit, vždyť to lidi poznají. Hezké to není, a i kdyby bylo, tak se to hodí zas jen na veřejný prostor, kde to dává nějaký smysl. Doma asi nikdo nemá soukromý oltář - a i kdyby byl někdo tak moc věřící, že ano, snad si na to nedává kradené sochy, ne?

Já chápu kde co. Ne že bych to schvalovala, ale chápu tu motivaci. Ale soška Panny Marie? Co s tím kdo bude dělat? 

Mno, tak to ze svých nebeských výšin na tuhle reciprocitu kašlu. Totiž - moje veleváženost je nad tyto problémy povznesena.