Varaxi

Víte, proč blondýna mění svému dítěti plínky jednou za půl roku? 

Protože je na nich napsánodo 15 kil. 

Teda, Písničko. Ve Vás to je. Jen to probudit. 

Prosím, dejte to do inzerce. 

Je dobře, že jste si rozmysleli pořízení toho pejska tak brzo. Má mnohem větší šanci najít šťastný domov jako štěně. 

Říkat cokoli dál je asi zbytečné. 

Krásné a klidné svátky plné příjemných chvil s blízkými přeji adminům. 

A těm z Vás, co jsou kovaní ajťáci, přeji, ať na svátky nezapomenete. Špatně se to vysvětluje rodinným příslušníkům. 🙂 

Přeju poklidné Vánoce. Teď už by ten klid snad mohl začít. 

To se dám podat.

Není králík? 

Nevím. 

Tipuju z kontextu. Ale třeba paní prodavačka dává na srozuměnou, že Vám nenaservírovala králíka, co já vim. 😀

A i kdyby, tak co, no. Pokud chutnalo… 🙂

Dobrý den, paní má vybráno? Mňam, velmi dobré (jídlo jste vybrala), co k tomu (jako příloha)? S rýží, s kečupem?

K pití máte co? Džus, mléko?

Tři sta patnáct (korun), na shledanou.

Miminkovština je fakt podobná!

Ještě umí:

Pjú pjú: pistol, střílet

Písi písi: psát, kreslit, psací potřeba

Zvířecí slovník, jenž by měl znát každý ošetřovatel zvířete:

Jabalok: jablíčko

Fufu: foukat, balonek, bublina, vítr. 

Ohlo: ucho

Mak-mak: chci zazpívat písničku Cib cib cibulenka

Dadadá dadadá (v melodii na Rolničky rolničky): zazpívej mi

Čáp: velký pták, může být i ptakoještěr

Pipi: malý pták

Bagy: bagr

Mňam: mňau, pokud se bavíme o kočkách, jinak mám hlad

Rá: masožravý dinosaurus, šelma (třeba tygr)

Uá: býložravý dinosaurus.

Kamik: kamínek

Auau: něco je mi nepohodlné, a když budeš dost dlouho pátrat, možná zjistíš co

Panik: panáček

Máma húhú bé: máma vysává a mně se to nelíbí

Máma húhú jé: máma vysává a mně se to líbí

Piči: pití

Míko: mlíčko

Ťaptiky: chci jít na vycházku

Ťapy: chci jít po svých nožičkách

Auba: houba

Houpy hou: chci houpat

Bak: něco špatného, špinavého.

Bok: brouk

Jojo, tak jo: nevím, co myslíš, ale jsem ochoten to zkusit

Tři, pet, sest, patnat - univerzalní odpověď na jakoukoli otázku začínající slovem kolik (Např. Kolik je hodin? Tři.)

Blik: světlo, rozsvítit

Zas: zhasnout

Jity: mami (jmenuju se křestním Jitka, tak to odposlouchal)

Pápá, kápo: rozloučení

Mami, tati, babi, nééé, hačí, šišihú, kolo a další jsou zjevné snad každému. 

Hrubý protein - 27,5 %, Tuk - 12 %, Vláknina - 2,5 %, Sacharidy - 1,7 %, Škrob - 12 %, Popel - 10 %, Vlhkost - 10 %. 

Možná neumím počítat, ale nedává to dohromady 100 procent. Sacharidy, tuky, bílkovuny, vlhkost, minerály - co chybí? Co je ta zbývající čtvrtina ve složení? Nevím, nekoupím. 

Na fotkách hezké. V reálu nevím, je to druhá strana republiky. 

Letos jsem snad na žádném zámku nebyla. To zvíře mi nějak brání v kulturním vyžití. Na druhou stranu mi dost dopřává vyžití sportovní, takže se to asi kompenzuje.

S Magnussonem se bězně krmí ve stylu přidej vejce. Pokud to nebude výlučný granulář, jsou to fajn granule. Jinak se s nimi dobře krmí pastevci, kteří obvykle jsou na takovou stravu nastavení. 

Já nemám psa už kolik let, tak se mohlo leccos změnit. Za mých psích let bývaly dobré Natural and Delicious, Simpsons, Purizon jako akčnější či zimní granule a Magnusson, Marcus Mühle a Lupo jako granule letní, resp. na flákání. Ona je ta cena za kilo stejně orientační - ty dražší bývají sytější, stačí jich dát méně. A pokud je třeba psa zasytit mechanicky, lze to dořešit nějakým laciným plnivem. Kdo má zahradu, roste mu tam plnivo zadarmo. 

Ještě Petkult býval ok. Možná si vzpomenu ještě na další. 

Edit: A Lukullus. 

Když tam není uvedený název odrůdy, obvykle to bývá dostatečně původní kvítko. 🙂

No a jinak se můžete samozřejmě zeptat prodejce. 

Ale my jsme koupili třapatku nachovou bez dodatečného upřesnění odrůdy a stačilo to. 

Echinaceu, tu úplně základní, máme přes 10 let, a nevypadá, že by se chystala do kytičkového nebe. Takže anonym spravně podotýká, že se to týká moderních kultivarů. Pořidte co nejpůvodnější a měla by vydržet. 

Kokardy a monardy nevím. Nevím ani, jak vypadají. 😀 

Mno, prolezla jsem ten web a jediné, co má jakž takž přijatelný poměr cena:výkon (tedy cena:osetým metrům), je ta medonosná směs. A asi nechci platit za něco, co má 27 procent jetele, který mi tam roste sám a zadarmo. 

Spíš bych chtěla, aby se mi do už stávajícího vysokého občas koseného trávníku rozšířily nějaké kytky, než že bych to dala celé zorat a osít. Přece jen to je úhrnem 2750 m². A naopak - ten úsek před domem je zas malý na traktor, to bych musela vyrýt rýčem. A to zas budeme mít i tak starostí dost se stavbou a stěhováním a s vysadbou stromů, takže co půjde, to si usnadním. Proto něco, co se samo vyseje, případně trvalky, ale takové, které tam už nemám. 

Určitě by šlo zasít něco takového do zahonkovité části, ale tam vylučuju kosení, to prostě bude květinový záhon. Ale kdyby se našla směs kvítek, která se odtud bude šířit do toho vysokého trávníku, hm… 

Ještě to promyslím. 

Pozadí onoho slavného pěstování kytek je následující:

Tchyňka je fakt super ženská, jenže má jednu drobnou chybičku. Furt mi cpe nějaké serepetičky, protože moje minimalistické pojetí domácnosti a zahrady se jí zdá prázdné. Je ten typ, který má celou kuchyni kolem dokola obeskládanou poličkami a na nich kytky, hrnky, keramická zvířátka a tak dále. Já v kuhyni nemám ani ty poličky, natožpak něco, co bych musela oprašovat. Kytičky v domácnosti jsou zimované papriky a bylinky. Jak se to nedá sežrat, doma to nemám. Ale i tak mi tchyně dokázala vnutit jakési dřevěné motýlky na špejli, že to mám picnout do květináčů. Měla jsem to tam, dokud špejle neuhnila, a pak jsem to vyhodila. Protože co s tím, že jo.

Cpe mi pořád něco. Magnety na ledničku, plastové kytičky na závěsy (nemám závěsy), vánoční a velikonoční ozdoby, které někam teda dám a mám je tam celý rok, protože já sezónně zdobím výhradně vánoční stromeček. 

A teď, jak jsme začali zařizovat zahradu (plot, stromy…), začala se angažovat v tomto sektoru. Nejsem kytičková. Kdyby mi dala balíček osiva hrachu, budu ráda. Ale ona je styl - toto hezky kvete, na, tumáš. A já pak čumím na jakési kvítko, jehož hlízy musí každou zimu ze země, a já je nemám kde skladovat. Nemám sklep ani chladnou komoru, krecht kopat nebudu… tak že bych jí dala alespoň instrukce, co mi teda má pořídit, když už si to teda nemůžu vybrat sama. (A to nemůžu, protože to by bylo - nic! No, možná jeden šeřík. Ten si přeje můj drahý choť.)

Takže jsem se smířila a tím, že kvítka budou. Vyhradila jsem jim místo před domem. Je to jihovýchodní strana, kde bude nějaké malé posezení a předpokládám 3-4 broskvoně. Je to pruh dlouhý asi 25 metrů, široký na jedné straně 4 metrů a postupně se rozšiřuje až na 6 metrů. Tam bude stání pro auto. Od silnice bude clona z živých plotů, tam bude ten šeřík, možná růže, pak nějaké dříny, klokoče, aronie, zkrátka něco, co je hezké, láká hmyz a ještě to je jedlé. Taky tam bude záhonek pro chřest, ten dělá od léta do podzimu docela houští, u těch keřů mu to bude slušet. Porost nebude souvislý a neprůhledný, jsme poslední barák ve slepé ulici, takže nepředpokládám, že bych se měla bát čumilů. Stín tam tedy bude od těch keřů, broskvoní a odpoledne až večer od domu. Výheň to tedy nebude, i když to stále ještě lze považovat za slunné až poloslunné stanoviště, protože žádný z těch keřů nebude nějak veliký a opravdu stinný. 

Samozřejmě tam bude i obyčejný plot, aby mi nikdo nechodil ukusovat ten chřest. 

Vzhledem k tomu, jaký vztah mám k neužitečným květinám, musí mít ta kvítka alespoň nějakou funkci. V prvé řadě by měly uspokojit moji tchyni, aby jí předzahrádka nepřipadala prázdná. Pak by měly zapadat do vesnické zahrady (takže žádné plnokvěté panašované pěti různými bazvami žíhané šílenosti, ale pěkné, normální kytky - žíhání, panašování ani plnokvětost nevadí, když to je pro to kvítko běžné). Měly by být k řezu, abych mohla, až pojedu ke tchyni, přivézt kytičku, když je má tak ráda. Nepotřebuju z toho ořezat každý týden svatební kytici, ale tak menší kytku jednou dvakrát do měsíce… proč ne. Kytky by měly být trvalky nebo se samy semenit, abych se o ně nemusela nějak speciálně starat. Tu jiřinu, co už jsem dostala, zimuji v lednici (prý 7 stupňů vydrží), ale nemůžu si tam nacpat deset kilo hlíz a cibulí. Navíc přijde táta na návštěvu, řekne si, hle, divná brambora, dám si - a budu mít po kytkách, což by nevadilo (tchyně pořídí obratem nové), ale možná budu mít i po tátovi. Jiřiny jsou jedlé, tak to zatím nehrozí, ale v té lednici nechci nic, co není jídlo, a už vůbec nic jedovatého. 

Na druhou stranu vysít pár semínek každý rok není až takový problém. Jediné, čemu bych se opravdu ráda vyhnula, jsou sazenice - nebudu je předpěstovávat a už vůbec ne každý rok kupovat.

Část prostoru kolem posezení bude standardní záhonek zakončený většími či keřovitými květinami (třeba tou jiřinou nebo klidně i něčím ještě větším, snad slunečnicemi, nebo někdo mi doporučoval sadec) a z druhé strany těch větších kytek bude trávník. Trávník se bude kosit dle potřeby, zatím mám představu cca třikrát do roka, a kdyby v něm rostly nějaké hezké kytky, třeba ten orlíček nebo to sluneční kvítko, co psala Bodlinka, bylo by to plus. Ty by ani nemusely být vhodné k řezu, u nich bych tu schopnost oželela. 

Kolem bude obyčejný, sekačkou sekaný trávník, takže kdyby někdo navrh nějakou ne moc agresivně odnožující kytku, mohla by být tam a sekáním by se udržovala na místě, aby se nešířila. Třeba nějaký klidnější bambus - některé mají takové nebambusovité listí.  Ale zas nic, co budu za pár let udolávat Rondupem. Nebo pandou. 

Velikostní poměr záhonku:kosenému trávníku:sekanému trávníku ještě nevím. Dost záleží, kolik a jakých kytek nakonec nakoupím, a taky na náročnosti péče. Takže předpokládám, že se bude měnit. Záhon nebude vyvýšený, takže se to dá uzpůsobit za pochodu, i když to možná některé kytky odskáčou. Do čeho bych ale už nechtěla zasahovat, jsou veškeré keře. Když někam dám pivoňku, bude tam až do smrti. Své či mé, to už je jedno. Vykopávat a přesazovat ji nebudu. 

Pak si představuju, že by mohly být nějaké okrasné kytky pod broskvoněmi. Pamatuju, že to tak míval dědeček. Pod stromy udržoval půdu bez trávy a plevelů a osazoval ji různými květinami. Hodně tam míval violky a macešky, ty se mu tam taky semenily víceméně samy. Což teda nejsou kvítka k řezu, takže bych ráda něco jiného. Pak tam míval kostival a brutnák, což aspoň láká hmyz. Někdo říká, že je tam fajn jetel, protože dělá dusík, někdo zas, že pod stromy ne, že má hluboké kořeny a odčerpává živiny ze stejné vrstvy půdy. Přemýšlela jsem nad jednoročním testem - nasít pod jednu broskvoň inkarnát, ten nepřežije zimu. Ale do vázy to asi moc nebude, no… Určitě by to bylo hezké místo pro ten měsíček a taky lichořeřišnici - dělám z ní salát a tinkturu a aspoň nebude zabírat místo na záhonku. Broskvoně budou v té nízko sekané části, tak by to mohlo být i pěkné. 

Zálivka záhonu a pod broskvoněmi není problém, stejně tak přihnojování kompostem, jíchou, kvašenými slepičinci, přinejhorším použiju Kristalon. Kvítka v trávníku by měla zvládnout se o sebe postarat sama, maximálně tam rozhrnu na podzim po posledním posekání trochu kompostu. No a nízký trávník je odkázaný sám na sebe úplně. 

Co se týče jarních a raně letních kytek, plánuji to vyřešit instantním krokem bez přemýšlení tak, že koupím mix zimujících cibulovin. To se na trhu nachází asi pro takové blondýny, jako jsem já. Takže mi zbývá dořešit ta druhá půlka léta až podzim. 

Ohledně toho mi byly doporučeny: Hortenzie, hvězdnice, pivoňka, plamenka latnatá, helenium, jiřiny, gladioly ?, zavinutka zahradní, hvozdíky?, kokardy, echinacea, krásenky?, zvonky. No a ty orlíčky, což už jsem pochopila, že ten tip byl trochu mimo. 

U toho, u čeho mám otazníky, jsem měla napsanou nějakou poznámku, bohužel se mi všechny poznámky smazaly a já si je nepamatuju. Taková já jsem zahradnice. 🙂

Villa Esmeralda doporučovala floxy, to jsou, tuším, ty plamenky, ale jinak jsem nahraná, neb se mi neopakuje žádné jiné kvítko. Zatím se nějak prokousávám těmi tipy od Vás, ale koukám, že to je veselejší, než jsem si představovala. 

Další věcí je, že když už si řeknu, jé, to chci, tak to samozřejmě nemají v nabídce žádného e-shopu, kde se mi líbí něco jiného. Asi bude lepší se na ty shopy mrknout zjara, až tam bude aktuální nabídka. 

Všem děkuji za tipy a rady, mám na dlouhé zimní večery co studovat. 🙂

Vy to chováte všechno najednou a dohromady? Já myslela, že to nejde, že se sežerou navzájem.

A já furt přemýšlím, jak to souvisí s tím, co psala Orionka, a až teď mi došlo, že jsme psala chAlupy, kdežto já četla chlupy. 😀 

Vepřové je všechno od špeku po karé. Špek je tlustý, karé libové. Pokud vadí tuk, nekupujte mleté - tam bývá tuku docela dost. Na praseti najdete kousky, kde je ho málo. V řeznictví by Vám měli namlet, co si řeknete. A když reknete, že nechcete tučné, že je to na dietu, měla byste být spokojená.