Buggyra

U nás ve fabrice vypadává proud celkem několikrát do roka a výpadek trvá klidně ten půlden, že se musí zrušit směna. A je to neohlášené. Nevím, z jakých příčin, hádám nějaké ty padající stromy, strhané vedení námrazou a podobně. Ale stává se celkem běžně. Pravda je, že elektrikáři na to naskočí hned a druhý den je vyřešeno. Nicméně domácnosti řeší přednostně a fabriky až v druhém sledu, prostě k nám tu elektřinu nepustí, dokud to vedení není v takovém stavu, aby to přenosová soustava ustála, máme holt velký odběr. (není totéž jako poslání přepětí jinam, jen tak kdyby někoho napadla souvislost)

Třeba se v budoucnu díky tomu zase zalidní venkov 🙂

že svoje přepětí poslali do naší soustavy

Prosím, vyjádřil se zdroj té konspirace k tomu, JAK by se to asi udělalo? Jak by se dala elektřina přesměrovat někam? Pokud máte někde zvýšený odběr a potřebujete tam “poslat” větší příkon, tak musíte po cestě vypnout jiné spotřebiče nebo musíte zvýšit výkon zdroje té elektřiny, třeba rozběhnout další blok elektrárny. Fakt by mě to zajímalo, jak jinak se to ještě dá udělat.

To je jednoduché. Hrdost, protože mnoho institucí se je po dlouhou dobu snažilo ponižovat a zahanbovat. Vtloukali jim do hlav, že jsou méněcenní, vykazovali je na okraj společnosti nebo rovnou likvidovali. Tak proto hrdost. Opak toho, k čemu byli dlouho odsuzováni.

Tenhle víkend mám volno.

Bohužel máme letní pauzu i s jógou, takže už se vidím, jak se nutím cvičit…chjo.

Ale tím pádem mám VELKÉ pracovní plány! Musíme z pozemku u potoka dostat do výběhu zbytek jasanu, asi třímetrový kus, který váží asi 200 kilo… No nejraději bych ho samozřejmě nechala vcelku a používala ho jako překážku, ale bohužel, terén je náročný a není ho jak z pozemku dostat. Takže mi ho chlap nařeže na libovolně dlouhé kusy (budeme prostě půlit, dokud ty půlky nebudeme schopní odnést), které buď pak budou sloužit jako podstavce pro překážky a květináče a lavičky a podobně - a nebo je položím na zem za sebe do vláčku a stejně z nich bude ta překážka 😀

Chci dorozsadit ty kytky do květináčů a kyblíků, ať do konce měsíce aspoň zakoření, i když se nestihnou rozkošatit…

Taky potřebuji vymýt konečně tu 600l nádrž na vodu a dostat ji na vozíček. Takže tu velkou nádrž naplním, dovezu vodu do jedné vyprázdněné nádrže ve výběhu, což bude fajn, protože tam budu mít čerstvou (letošní…) vodu. Třeba se mi povede vyprázdnit i tu druhou a rovnou vyměnit vodu i tam 🙂 No a pak tu tisícovku asi nechám u koní pod okapem ze seníku, tam se sbírá docela dost vody, v létě může být na zalévání a v zimě bude muset být většinu doby prázdná, aby nezmrzla… No a na dovážení vody koním budu používat tu šestistovku, dám přes ni nějaký přehoz, aby sluníčko nepěstovalo řasy, a snad se povede, že bych jednou týdně vozila koním vodu autem a nemuselo se to přeskládávat po desítkách litrů v barelech…

To černej, když k nám přišel, tak vůbec sáhnout na něj, když byl navolno, to se nedalo… Nasadit ohlávku, to ho člověk musel zahnat do rohu nebo ho lapnout, když se běžel schovat do boxu…

Teď pro něj chodím s uzdečkou do výběhu, sice je ještě opatrný, ale žádné hysterie se nekonají 🙂 Také se nechá podrbat a už pochopil, že drbání mezi zadníma nohama je nejlepší úžasnost a vypadá při tom, že upadne 😄 Taky se nechá umýt houbičkou, vapku jsme zatím nezkoušeli…

Zrzavé hříbě naproti tomu bylo přidrzlé už když přišlo, všechno potřebuje vidět, u všeho být, ve všem asistovat… Leze za člověkem do nemožných míst, už jsem ho viděla vlézt do vany na vodu, také ji přeskočit, několikrát už měl nohu v pletivu, tak jsme museli před veškeré pletivo natahat elektriku, cpe se i tam, kam ho nikdo nezve, a jak začneme drbat nějakého jiného koně, nasune se prostě před něj, konkurenta odstrčí, na nás šlápne, a drbej, nebo se neznám… Na vodítku je to pěkné smrádě, holky s ním pracují tak, že nejprve olonžují, aby se vybil, a pak teprve jdou dělat něco intelektuálního, protože jinak je víc ve vzduchu než na zemi, vymýšlí, do čeho (koho) by při tom kousnul, na kterou nohu šlápnul, jak by člověka předběhnul a pak ho nakopnul a nebo po něm aspoň hrábnul kopýtkem. Do vody leze jako by se nechumelilo (to černej na to vždycky vejrá jako vejr a když ho tam člověk donutí, tak tam skáče jako pošuk)… A jak mu to běhá! Doufám, že mu ta nebojácnost vydrží, to by byl kůň do všestrannosti… nebo do maratonu 🙂

Musím vzít konýšky někdy do řeky a černého vzít na ruku z koně (je tam hluboko a studeno)…

No tak to už je jedno, jestli vezmou tu kasičku s pětikorunama a nebo ty kalendáře. Hodnota vyjde nastejno 🙂

Ten pekáč vpravo se mi zdá celkem zachovalý 😀

U nás včera taky pod mrakem a krásná teplota, dohrabali jsme a douklízeli seno, co jsme měli nasušené po výbězích, a zemědělec mi dojel sbalíkovat ten hektar, co jsem obracela mašinou.

Mašinu jsem včera už nezkoušela ani nastartovat, neměla jsem na to čas. Hned jak bylo seno pod střechou, šla jsem zapřáhnout poníky a jeli jsme asi na hodinu a půl projížďku pěkným terénem, až se zapotili.

No a pak jsem různě poklízela a jala jsem se přesazovat konečně kytky, co jsem dostala sponzoringem od zahradnictví, takže jsem nakombinovala barevné kopřivy, ledovky, petunie, surfinie, macešky do různých květníků. Ještě mám pár neobsazených truhlíků a pár se zbytky macešek, tak tam asi nahážu také ledovky, těch mám mnoho. A do vysokých kyblíků mám v plánu umístit begonie a jiřiny, no a víc už toho nemám 🙂

Okurka od chlapa se mi začíná pěkně rozrůstat, ta bude snad plodná. Okurky hadovky ze zahradnictví v druhé sadbě se také začínají vytahovat, tak se těším, že snad.. a cukety druhá sadba zezačátku něco ožralo, ale jak pak bylo to sucho sucho, tak snad slimejši vychcípali konečně a cukety vypadají také životaschopně. Včera jsem na ně byla hodná a zalila jsem 🙂

Povedlo se mi vyprázdnit kus nádrže do prázdných nádob na zalévání, a protože voda byla překvapivě slušná, dolila jsem část i koním, tak doufám, že dnes máti nepovleče vodu. Když to vyjde, zkusím dnes zalít ty brambory (a jahody). Ještě má být sucho sucho, tak jim to jistě bodne.

A tím se snad dostanu k tomu, že vyprázdním aspoň jednu nádrž a budu moci přivézt čerstvou vodu z chatičky 🙂 A bude se moct standardně koním dolívat z nádrže a nebude se muset máti rvát. I když ona se rve s vodou ráda, protože neustále říká, že v nádržích má být voda uskladněná pro chvíle nouze a ona tím pádem musí vodu tahat. Takže kdo ví.

To mě mrzí, zmiznuté slípky ☹️ 

Nám pršelo včera. No, pršelo… Je to ten zobáček mezi 0 a 0,5 (mm). Tak akorát mi zvlhla záda a hovada se zaradovala… Ale celý den bylo krásně chladno, vytáhli jsme teda koně na pořádnou projížďku, poncle jsem zapřáhla a donutila je táhnout vagonetu do nějakých krpálů lesem, až se chudáčci malí spotili (dobře jim tak).

Předevčírem jsem nařádkovala ten náš hektar, u toho se mi k mé velké radosti rozbila mašina, takže poslední čtvrtinu jsem dořádkovala hráběma, no co se dá dělat, hlavně že to bylo. A včera dojel traktor těsně před deštěm nadělat maličké metrové klubíčka sena, úplně modrého, nádhera. Ještě jsem je nepočítala, zůstala na louce, takže kdyby nám někdo něco ukradl, aby mě to nemrzelo 😄 Dneska snad svezeme… I tu rozbitou mašinu, co mi zůstala na poli…

Teď už sklizeno, takže pršení schvaluji. V Německu hoří les, jakože prý hodně, zatím nám to sem nefouklo žádný dým, ale jsme celkem na dostřel. Takže by se nějaká voda hodila…

Tak když by se to líbilo a brali by si je bez placení, no tak smolík, no. Riziko podnikání. Však já bych je podojila na daních, páč bereme dotace ;-) 

Mně chodí ke koním kočky od sousedůch, ale že by se populace myší nějak redukovala… spíš naopak. Ještě jsem se nedonutila nastražit pastičky. Zato krtka ty kočky statečně udolaly, mrchy jedny.

Jů, ale to není špatný nápad, takový klubový/oddílový kalendář! 🙂 To bych mohla něco na příští rok spíchnout 🤩 Mohla bych to pak rozdávat sponzorům a nechat u cesty v krabici na prodej, jak se tomu nadává, no takový ten samoobslužný pultík s kasičkou, kde se sází na poctivost nakupujících 🙂 (to by byly kalendáře po všech větvích od výběhu až na náves…)

A pak si za těžký prachy koupím koňský kalendář od Míčka nebo Kolářové, a z fotek spících koní s odrbanýma kurtovýma ohlávkama na hlavách si můžu jen vybírat… Bývaly ty kalendáře krásné, plné reprezentativních obrázků, dneska se asi za ty fotky do stolních kalendářů platí pětikoruna, že tam namrskají, co jim zrovna přijde pod ruku…

Já jsem ještě objevila na svém pár palic, ale byly všechny visaté. Olámala jsem si je na špagety 🙂 Vrchní listy už taky žloutnou, ale do sklizně ještě daleko.

No tak reputaci současné vlády snad už může více poškodit jedině nějaký násilný čin spáchaný v kolektivním změtení myslí, jinak si to neumím představit.

Xerxova, děkuji mnohokrát, náš Pepa si taky udělá rád výlet 🙂 Jsem si říkala, že využiji příležitosti a když už máme ten spolek a můžu pustit nějakou grešli, co bych ji nedala snaživé holce. Jenže tolik grešlí nemůžu, z něčeho musím holkám platit výjezdy, tréninky, opravy… Loni jsme si fotily samy a taky nebylo zle 🤗

Mně to prkno teda taky evokuje nepříjemnou kluzkou plochu, ale třeba je velmi pozvolné, to z fotky není poznat.

No dyk říkám, že děvče mělo asi úplně jinou představu o tom průběhu, než já. Já nahlásila deset koní a deset lidí, ona si asi představila, že by tam byla půl dne a nafotila stovky fotek i jednotlivců nebo kombinací, zatímco já si to představila jako hodinovou akci (posledně půlhodinovou), ve které se koně po skupinkách se skupinami lidí různě seřadí na jedno místo, staticky. Výstup měl být 30 fotek pro každého člověka, no to mě omráčilo, já nespotřebuji 30 fotek ani na celý oddíl, potřebuji fakt jen něco vyvěsit na stránky a ne dělat holkám fotky do památníčků - no ale to nemohla dotyčná vědět a mně se po té informaci o částce nějak nechtělo se s ní dohadovat a kňourat, že jestli by nebyla slevička, když to bude takhle a takhle… ať má kapacitu někde trhnout rito, ze kterého jí padne ta částka, kterou si představuje 🙂 Já to sem prskla jen jako zajímavost, docela mě to překvapilo.

No třeba kdybych se chtěla živit dopravou, tak jsem v tom za půl milionu ještě než zvednu první telefon. Vás v kavárně také nezajímá, za kolik koupili poslední mašinu a jestli ji mají splacenou. Když tam káva bude mimo vaše možnosti, půjdete jinam. O tom jsem vůbec nechtěla polemizovat.

U všeho je ekonomičtější porazit a zpracovat 🙂

Vy to podáváte, jako kdyby to bylo normální nebo správné. Není.
Nevím, co teď myslíte tím “normální a správné” - je rozhodně vhodné, aby majitel koně měl takové kontakty, ale nepovažuji to za podmínku vlastnictví, navíc v dnešní době, kdy je skutečně všechno k dohledání na internetu nebo k doptání po známých - v řádu minut.

Bodlinka má pravdu v tom, že majitel zvířete má být schopen je dopravit na kliniku nebo aspoň zajistit bezbolestný odchod.
Takže se shodneme - zajistit v případě nezbytnosti bezbolestný odchod je i podle mě základ.

Minulý týden jsem slepici nesla k veterináři 😀 Ale na kliniku s ní nepojedu, to ať se na mě nikdo nezlobí.