Buggyra

Já mám bloklá záda (nadprdelí, resp. teď už bolí přímo kyčel). Už tři týdny od té doby, co jsem trhala prkna z podlahy přívěsu, se tam něco děje, a blbě se mi hýbe a blbě se mi spí, ale teď přes víkend to stálo za starou belu, takže dnes jsem zvedla telefon a asi jdu k doktorovi, jestli se dostanu. K ortopedovi. 

Tak naštěstí za mě se má kdo postarat o zvířata, jen dneska odpo tam musím a zbytek týdne můžou zase jiní. Jen teda mě to krajně sejří, že se nemůžu hýbat.

Ono to pro důchodky taky moc není, musí se ten koník udržovat mezi nohama a držet ruce blízko u sebe před tělem, rukama si k rovnováze teda nepomůžete, to by bylo snad i nebezpečné…

ňuňu! Já chci králíííčka! Pěkně bych se k němu měla, chovala ho, vykrmovala, leštila mu kožíšek, a až by byl pěkný, šup na pekáč, a kožíšek na bedra. Krásní jsou 🥰

Prosímtě Bobčo, nevyčítej si to a nepřevaluj se v tom, však už ti slíbili, pokud jsem dobře pochopila, že ti původní termín nechají, tak jen postupně tepat železo, dokud je žhavé, připomínat se a skuhrat, a vůbec nepřemýšlej o tom, co bylo 🙂 Však ono se to nějak vyvrbí, ty jsi zdatná žena, umíš si poradit, pokud to nedejbože posunou, tak se začít připomínat pravidelně, aby ti to neodšoupli ještě dál. Na lahvinky a podobné úsluhy bych se jim vímeco, jejich zásluha (toho doktora, kterému voláš) to není. Moje kamarádka si volá rovnou primářům těch oddělení, na kterých má operaci podstoupit, a tam se vtírá, aby se pohnulo, tam to má smysl. Ale nějakému hentému dědkovi u stolu, toho tak akorát otravovat se patří, ten akorát přepisuje data v kalendáři.

Jaruš to má dobře zařízené, jen co je pravda. Sice musí vyvářet, ale zase, stejně by občas musela něco na plotnu hodit pro sebe, tak toho je jen víc, a má klídeček a ještě si tam může dělat párty s kámoškama, tak se to dělá 🙂

No však ten balón na gymnastiku s balónem taky nemusíte nijak chystat 🙂 Nebo ten míč na volejbal.

Tohle je prostě aktivita bez zvířete 🙂 tak nemůže logicky mít benefity spojené se zvířetem.

No jasně, děti si ty koníky hladí a mluví s nimi a češou je (no… jako panenky…), no my dospělí to zase tak neprožíváme, a klidně toho koně položíme i na zem 😄

U těch panenek mě napadlo - když mohou panenky sloužit jako trénink na dítě, proč by plyšák nemohl sloužit jako trénink na živé zvíře 🙂

to je právěže velmi ekonomický! Ušetřím práci na další roky, a toho krmení..!

už mám instalováno. Na zemi smaltový hrnec, nad ním disk z felicie, na tom položená litinová pánev 🙂 Včera jsem na tom holkám ohřívala ty namočené krmení, na noc jsem navrch ještě položila tu vodu, ale myslím si, že to svíčka nezvládne, ale mám vymyšleno - vyměním kovovou misku na vodu za ten smaltový malý hrnec, co je v něm svíce, svíci dám do širší té misky, a malý hrnec s vodou šoupnu doprostřed té litinové pánve s namočeným krmením, takže dámy mohou máčené ozobávat okolo misky s vodou a vodu budou mít též ohřátou 🙂 Jestli se zmátořím k focení, dodám obrazový materiál.

Bobčo, držím všechno co mám, ať to všechno hladce proběhne a máš krátkou rekonvalescenci a budeš pak běhat jak srna! 🙂 Dobře, že jste si s Jaruš užily. Má ona nějaká zvířátka?

Je to 7 cm pořád, resp. suchá, na zemi ležící klest a lesní plody (kam se řadí i šišky), těch 7 cm je nějaký výklad nějakého toho ministerstva hospodářství nebo kterého (nevím, jak se tenkrát jmenovalo), když se lidi neustále dotazovali, kde je ta hranice. Já se udržuji v povědomí, protože ten materiál z toho lesa pořád nosíme 🙂

Inu to nevadí, že vám hobby horsing nesedí k dospělým. Oni ti dospělí, co to dělají, nejsou ze skla, aby si brali k srdci, že je někdo nepochválí 🙂 

No tak přesně tohle dělají i třeba děti s hobbíkem, my totiž taky máme u koní takové jako agility parkury - říká se tomu trail 🙂 A to si zapamatovat a předvést na předepsaných místech předepsané prvky, to je taky docela záhul. A ještě do toho strategie - jak nakročit do poslední překážky před prvkem, aby vám vyšly nohy do předepsaného nohosledu v tom prvku za překážkou, abyste mezi tím neudělala nevzhledný přeskok, který rozhodčí samozřejmě hned ohodnotí snížením skóre… a tak 🙂

Já dozajista vím, že plnokrevníka moje ježdění nebaví 🙂

Jedle u koní ve výběhu jsou také ještě veselé. Koně ohlodali nadšeně první várku a ta druhá várka už je tak nezajímá. No však začne, jestli zase nasněží 🙂

Já ještě plán na véču nemám. Ale ti koně se jeví stále lákavěji!

Já pořádám hobby horsing jako doplňkovou disciplínu na závodech, vedoucovala jsem na hobby horsing táboře a mám instruktorský kurz hobby horsingu. Mno a tak 😀 Akorát ona nám ta pomůcka na ten HH nechybí, my “koně” máme, jen není živej.

Z HH si dělají legraci také psíčkaři a myslím, že to tady bylo, jak chodí s prázdnými vodítky a obojky po psím hřišti/cvičišti a předstírají, že v tom obojku je jakýsi neviditelný pes. Ale to jaksi není totéž. Aby to byla analogie, museli by mít v tom obojku plyšáka 😀 My totiž těmi plyšovými koňskými hlavami manipulujeme a u některých disciplín záleží na poloze hlavy toho koně a třeba napnutí nebo úchopu otěží, jak bude předvedení hodnoceno. Je to trochu jako by si dělali legraci z gymnastek s míčem nebo se stuhou a předstírali gymnastiku s míčem bez míče nebo gymnastiku se stuhou bez stuhy. No tak my máme gymnastiku s plyšákem na tyči. Vo co gou 🤭

Taky mám hlad! Ale nejdřív jdu ke koním… takže… dneska jim budu vyhrožovat upečením s opravdovou slinou u huby!

Tohle znááám 🙂 na chatě jsme přesně takhle nosili, z každých hub a každé procházky se psy se muselo něco donést, no my nosili souše většinou smrk nebo dub. Za léto se nanosilo na půl zimy, bylo nás víc 🙂

tohle kombo vypadá taky dobře! Jen teda já nějak nemám vztah k těm americkým plemenům… Ne, že bych k nim měla špatný vztah, spíš jako že ty koně neznám, já vlastně nevím, jestli jsem na tom kdy seděla 🤔

Johooo, ono je trochu rozdíl, když s vámi metelí o závod huculík rychlostí sotva 20 za hodinu, u toho kvičí a háže tlustou zadnicí x když s vámi vezme dráhu nastátý teplokrevník parkurák, který tím vymakaným hřbetem umí mrskat do jiných dimenzí a pro slzy v očích u toho nemáte šanci vidět, kde je nahoře a kde dole (já chválabohu nezažila, já jen hodné plnokrevníčky a huculíčky). Toho našeho poníka alá hucul jsem pobízela po každé louce, co mu fajfčičky stačily, když jsem si pak sedla na plnokrevníka, naučila jsem se pokoře 😀

No tak to ještě z vám je nikdo nenutí 😄