Tom50

V tomto vlákně o všeobecných tématech vám všem přeji klidné vánoce a splnění všech přání. 

Sám žádná zvláštní a už vůbec velká přání nemám. Snad jen aby zůstali všichni blízcí zdraví, nikdo se nerozvádí a zeťové “nehospodaří”, nikdo nebere drogy a dokonce i exmanželka je zdravá. Stejně jako přítelka a její rodina. 

VÍC JSEM OD ŽIVOTA NECHTĚL A NEŽÁDAL. Děkuji. Komu? Asi Bohu?

Děkuji i vám všem za debaty a sdílení i nesdílení názorů o včelařině i o ostatním. Děkuji.

Především pane kolego uvedu na správnou míru vámi ustavičně používaný název koplen, namísto pěnového polystyrenu. Koplen je výchozí surovina, vypadá jako písek zrnitosti krystalového cukru nebo kuliček velikosti řepky nebo máku a je většinou celkem překvapivě žlutý jako písek, PS je pak ale sněhobílý. Tato sypká surovina se naplní do formy a samozřejmě jí nevyplní, leží někde u dna v relativně malé vrstvě. Po zahřátí - já to viděl ve vroucí vodě - zrnka koplenu expandují a mnohonásobně zvětší objem a to plynem, který je v koplenu přítomen v neplynné formě a teplem se uvolní a vytvoří mikrobublinky, které se pevně slepí a výchozí hmota si pak už udrží donekonečna tvar daný formou. Já viděl výrobu (kromě jiných tvarů) deskového stavebního PS, kdy se asi kubíkový blok rozřezával odporovými dráty (jako pila katr, jenže dráty stojí). Podle kolik koplenu se nasype do daného prostoru, tak tvrdý PS se získá. Samosebou měkké a lehké PS izolují lépe, ale jsou velmi zranitelné a naopak, tvrdé PS mají značnou pevnost, ale na úkor tepelné izolace. Takže vy nepoužíváte nástavky z koplenu, to by byl dutý prostor s trochou relativně těžkého “písku” u dna bez jakékoli tepelné izolace. Dejte na to, prosím pozor, čtou to tady i věci neznalí a my bychom neměli užívat zavádějící pojmy a názvy. A ano, některé firmy uváděly nesprávný výraz koplen místo výrazu pěnový polystyren.

Ještě přesněji. Výroba koplen (písek) předehřeje = předpění na surovinu kuliček velikosti řepky - čočky. Tento polotovar se teprve v druhé fázi (vystydlý, předpřipravený polotovar) plní do forem a ty se “vaří” ve vodě. Koplen přímo lze pěnit jen u malých “otisků”, například nástavek jako jeden kus by se dal vyrobit rovnou z koplenu. Ovšem velké věci je nutné vyrábět z předpěněného koplenu.

Věřím, že moderní výroba bude používat formy vytápěné spíš párou, než celé ocelolitinové bloky nořit a pak vyndavat z vařící vody (modernější formy už byly vyhřívané párou). Byli jsme poučeni, že vroucí voda má tu výhodu, že to nelze "přepéct". Ve výrobě jsme byli s Petrem někdy kolem roku 1993-4 někde u Řevnic u Berouna. Vývoj se jistě nezastavil a dnes už bude výroba jistě modernější.

Svítkův VN 39x24x11 z pěnového PS byl vyráběn ve formě (výkresy formy i postup zveřejnil Svítek ve Včelařství) jako jeden kus a vařilo se to ve vodě. Nástavky byly pěkné, jeden mi pan Svítek poslal a měl jsem mu k tomu dělat dřevěná dna. Ale ze spolupráce sešlo, nechtěl tak precizní výrobky, jaké jsem mu poslal jako vzorky svojí práce, chtěl levné. Byl to rok tuším 1998. V jeho PS nástavku se včelám nedařilo dobře. Myslel jsem, že to bylo sílou stěny pouze 35 mm a v místě úchytů jen 20 mm (tuším, nástavek už nemám).

Přidám ještě, co se obecně neví. Když v padesátkách do ČSR - ano, ještě to nebyla SOCIALISTICKÁ republika, tak se nazývalo Československo až od roku 1961, dorazil polystyren, nevědělo se jak ho využít. Pověřen tím byl (patrně spolu s dalšími v jiných podnicích) tehdy mladý inženýr Václav Smělý. Ano, ten známý včelař a samosebou ho, jako včelaře, napadlo také využití ve včelařství. Byl Československým průkopníkem polystyrenových úlů. A jako úplně první v úlech vlastní konstrukce 39x24x10 se sílou stěny nástavku 80 mm dosáhl výnosu nad 100 kg/rok. Měl jsem to štěstí a tu čest, že jsme se znali osobně a mohl jsem mu volat a zpovídat ho. Hodně jsem se od něj naučil. Bohužel na konci života mu Včelařství otisklo několik docela zmatených článků (nekomptetence RR a redaktora), pan inženýr už trpěl stařeckým Alzeimerem. Ovšem ten fakt nijak nesnižuje jeho přínos našemu včelařství. Ing Smělého jsem měl rád jako nesmírně skromného, ochotného a trpělivého člověka. Promiňte prosím, měl jsem nějakou potřebu právě v tento den připomenout skvělého včelaře a hodného člověka.

--------------------

Předehřev podle Martinova obrázku také moc nechápu. Hlavně jaký přínos?

Ale otázka na pana Gora:

Opakovaně píšete, že vč v úlech z PS vč zaostala a vysvětlujete proč. Ale mě zajímá, zda se toto zaostání vyrovnalo a nebo zda se projevilo nižším výnosem medu, zejména jarního medu. A jaké tendence k rojení ve kterém typu nástavku?

Proč to píšu. Doporučuji všem aby si bedlivě prostudovali tady na CHZ moje vlákno o nesmyslnosti stále papuškovaného “pravidla čtyřiceti dnů”. Vysvětluji tam, že nastartovat (zúžit, zateplit) 40 dní před předpokládaným začátkem první významné jarní snůšky je nesmysl a vysvětluji, že to musíme udělat o 60 dní dříve. Ovšem to se bez zužování udělat nedá. Jen v kostce zopakuji proč 60 a ne jen 40 dní.

Po zúžení a zateplení nějakou dobu trvá (a vč musí mít dostatek dosažitelných zásob), než se matky rozplodují, odhaduji to na nejméně týden, spíš až 10 dní. Ovšem plně se matka může rozpodovat až když má dostatek nových kojiček a to, jak víme, trvá 21 dní než se vylíhnou první včely ze zvýšeného plodování v důsledku zúžení a zateplení. A včela není hned po vylíhnutí kojičkou, ale i jen tím, že je vč početně silnější, si už může dovolit rychlejší rozvoj. Rozhodně je hloupá představa, že 1.3. zúžím a 10.4. mám vč nabitá létavkami a připravená trhat rekordy v jarní snůšce. Ona ta vč budou spíš nadupaná až 31.5. a to je po snůšce a vše se vyrojí. Protože tady u nás končí řepka a kleny na konci května, pak přichází monzun - kolem Medarda 8.6. se prudce ochladí a malina (ta o pár dní dřív,a le nic tu z ní není) a tedy medovice na smrku začíná až po 8-10.6. Proto je nutné zužovat ne až 1.3., ale nejlépe už kolem 20.2. a to i kdyby měl při tom včelař stát po kolena ve sněhu.

Velmi lapidárně se to dá říct tak, že nějaké doteplení úlu v době od konce února do konce květu třešní může jarní rozvoj urychlit o možná týden (podle mých zkušeností i víc) a týden v době květu špendlíků (myrobalán) a třešní znamená bednu jarního, velmi žádaného medu ze špendlíků a třešní, navíc. U mě je tou “bednou” NN 39x15x11 (ale jen s deseti rámky) a to je 15-16 kg medu. Mírně ztluštělé rámky musím mít kvůli odvíčkovacímu stroji, který řeže víčka zároveň - asi milimetr nad - horní a dolní loučkou. Také je pro mě rozdíl na 15 kg medu odvíčkovat 11 nebo jen 10 rámků.

Prostě všechno u mě s něčím souvisí a jedno vyplývá z jiného a to opět vyplývá z dalších a dalších předchozích věcí. A včelařinu je NUTNÉa chápat jako komplex a ne jen některé dílčí věci. Tudíž, když chci nějak doteplovat úly, musím mít JASNOU vizi PROČ! A také si musím umět uvědomovat VŠECHNY důsledky.

Děkuju vám, nijak se mě nedotýká “úkolování”, ale obávám se, že toho nejsem schopen. Petr mě roky hecuje abych napsal knihu - je domluvený s jedním věhlasným spisovatelem, že mu jí pomůže vydat, o nic se nemusím starat a nic platit, žádné riziko, jen to napsat… Nedokážu to bez jakýchsi “nahrávek”, potřebuju nějaké “vyptávače”. Taky potřebuju jako umělci nějakou můzu, pak stačí slovo, nějaká situace, dotaz, žádost o radu a nápady jen srším. Někdy jsou úplně hloupé, něco se použít dá a něco jsou docela skvělé nápady. Většina ale zůstane bez reakce a povšimnutí.

Pokusím se to vysvětlit. Jak sám říkáte, dobrému včelařovi není nikdy nic jasné. U mě jakýkoliv problém vyvolal touhu přijít věci na kloub a tak jsem začal shánět informace v literatuře a to byl velký problém, musel jsem si dopsat do velkých knihoven (a včas pod pokutou vracet, poštou), Svaz má též zajímavou knihovnu. Pak jsem sháněl info a rady od známých, starých zkušených. Ne od jednoho nebo 2-3, ale muselo jich být víc, jejich rady či postupy jsem musel konfrontovat s načtenou literaturou a do toho jediný zdroj Včelařařství a také jsem některé roky bral i Včelára. Do toho otec bral roky Pčelovodstvo, jenže žil v Jablonci a ani jeden jsme neměli telefon (taky bychom na meziměstské hovory neměli peníze, bylo to velmi drahé), tak nezbývalo než psát dopisy. Totéž s nejstarším bratrem do Žatce, kde sloužil u letectva - dnešní mladí si to vůbec neumí představit jak obtížné bylo komunikovat.  Neměl jsem do 37 let auto (za úspory jsem pořídil kočovné zařízení a doplatil jsem to v roce 1989 a další rok se zhroutilo všechno, byl to čistý prodělek v hodnotě velkých desetisíců tehdejších Kčs, dnes by to byly velké statisíce) a dojet někam něco okouknout byl tudíž velký problém. Kočování za odměnu se ale zhroutilo už  o rok před tím a výkup medu kolaboval už od roku 1984, 1986 a Černobyl znamenal, že Západ najednou med z východu nechtěl…

Překlady znám (nemám je kompletně) málem nazpaměť a ke svému údivu ještě i dnes v nich nacházím informace, které jsem sice četl už před 60, 50 lety a o čem to vlastně autor píše chápu až teď. A něco jsem nepochopil dodneška a nebo se to netýkalo mého způsobu včelaření, našim podmínkám, našim snůškám. Kozina se naštval, ale já právě také z cizích prací vím neochvějně jistě, že UVR nemůže U NÁS fungovat a když, tak nesmírně pracně a ne panenský med a já už jiný produkovat nebudu. Stejně tak ležan. Atd. A stejně tak nejnovější výkřik neználků = šestirámek.

Takže co navrhujete je dobrý nápad a velice vám děkuji za důvěru a děkuji za svým způsobem ocennění mojí práce a snahy předat dalším co vím. Nějak se pokusím, ale nejsem si jistý, že zvládnu posloupnost jak se věci děly a jak se názor vyvíjel. Těch, kdo mě ovlivnili bylo tolik, že si nemůžu na každého vzpomenout. Pak taky nevím, co je moje originální myšlenka a co je načtené a tak se bojím porušení nějakého autorství. A už vůbec nebudu dohledávat použitou literaturu, když vůbec nevím, která to před 50 a více lety byla. Nikdo na tisíc % nezná autora Slabikáře, že ne! A představa, že někde napíšu že Ema má mísu a nějaký herec mě bude žalovat za použití sousloví, jako morální etalon vysoudil na supermarketu statisíce za použití půl verše z idiotské písničky z nablbé komunisitké pohádky, kde princezna hraje na elektrickou kytaru (a očividně jí drží jako prase kost a neumí to). Ne, na tohle nemám nervy a povahu!

Co mi navrhujete jsem už zkusil tady na CHZ. Sice to vidělo 320 lidí, ale nikdo neragoval a tak jsem usoudil, že to nikoho nezajímá. Navrhuji, začněme znova tím, že se vrátíme k tomu vláknu. Já už zapomněl co tam píšu a tak pro mě bude zajímavé vidět jak se vyvíjelo moje myšlení minulých 14 měsíců.

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/24054-geneze-provozni-metody-blanik/

-----------------------

Pane Goro. Mě by naoplátku zase zajímala geneze vaší unikátní provozní metody, jestli to chápu dobře podobně to má i Marx a jistě i další včelaři. Za pozoruhodné považuji, že vy jste, stejně jako já, dospěli k faktu, že rotace nástavků a práce celými nástavky je nesmysl (přišli na to v USA už po roce 1945) a vlastně jste jinak, ale dospěli k metodice Blaník a ta zase není nic jiného, než zdokonalená (dokonalá obměna vysokého díla) metoda Dadant. Ten fakt mě utvrzuje v přesvědčení, že je Blaník správná cesta a nakonec k tomu dospěje každý. Jen někteří, když se obtěžují to pochopit, můžou přijít k hotovému a nemusí nic klopotně a NÁKLADNĚ vyvíjet na svůj vrub a za SVOJE prostředky. Já bych za mlada komukoliv za kompletní know-how (tak se tomu tenkrát ještě neříkalo) byl neskonale vděčný a měl bych ho ve velké úctě. A někteří, i tady na CHZ mi poděkovali a tím jsem se nesnažil nadarmo.

Vím, že jste tu svůj způsob popsal, ale já ho několikrát neuměl pochopit, asi to bylo nepřehledně obsažné. Vím, že složité věci nejde sdělit několikka heslovitými štěky, ale přece jen… Myslím, že vaše popisy četlo hodně lidí a že dopadli jako já, že se v tom ztráceli a ztráceli nit.

Nikdo takový se ale v mém životě neobjevil, musel jsem si to vynalézt sám. Ale bez druhých bych nedokázal VŮBEC NIC!!!

---------------------

Ještě se vracím něco připomenout. Vlkašim a Podblanicko má nějaké podmínky, dané nejen nadmořskou výškou a od toho se odvíjí zemědělství, co se tu dá pěstovat a že tu například nikdy nemeduje akát ani lípa. Ale Jablonec nad Nisou jsou hory, kde jezevci spíš dobytkařili a i sena tam naroste málo. Naproti tomu Žatecko je kraj, kde se dařilo i zelenině, ale málokdo ví, že i pšenici tam bylo nutné zavlažovat - srážkový stín za Krušnými horami. Píšu to proto, že jsem měl z první ruky info v daném roce z tak rozdílných oblastí a mohl neustále srovnávat.

Mám na doplňkové “vytápění” úlů jiný názor, opřený o celoživotní zkušenost. Podělím se. A nikomu nic nevnucuji.

Jeden můj, už zesnulý kámoš měl včely ve vynikající kondici, nadprůměrnými výnosy medu a celkovým zdravím a vitalitou vč bez úhynů na zvláštním místě. Za chalupou pod štítovou zdí vysoké sousedovy stodoly. Protože je pozemek ve svahu, štít stodoly usedlosti nad kámošovou zahradou  je o to vyšší. Štít stodoly je kolmo proti jihu a cihlená zeď je dokonalý akumulátor tepla. V tom místě nebyl žádný průvan. Tvrdím, že Pepova vč byla v noci i v mizerně studených jarních dnech dotována teplem z té štítové cihlové zdi.

Po letech jsem měl včely na hraběcí zahradě, sousedící se hřbitovem, který je obehnaný asi 2-3 m vysokou masivní cihlovou zdí 45 cm, po 5 m zesílenou mohutnějšími cihlovými pilíři. Nyní na té zahradě včelaří Tom4. Mezi vč na prostředku zahrady a u zdi byl výrazný rozdíl, nejméně o 5 dní. Ano, na 5-8 metrech neskutečný rozdíl. Opět to přičítám té cihlové zdi. Jinak to místo je “výdrholec”, doslova větrná hůrka. Přesto se tam včelám daří neskutečně. Pravda, Tom4 tam měl nějaké úhyny, já nikoli.

Nyní mám stanoviště poblíž současného bydliště, označuji ho podle pomístního názvu toho místa začátečním písmenem K. Dvě vč jsou umístěna na nouzových podstavcích, udělaných narychlo z toho, co bylo na místě. Na vodorovně srovnaný terém jsem dal betonovou dlaždici tlustou 50 mm rozměru 500x500. Na ní 3 betonové “cihly” na kant rozměru 450x250x150 a na ně opět stejnou betonovou dlaždici 500x500x50.  Tato dvě místa jsou vynikající a dlouhodobě (7 let) převyšují vším ostatním vč na tom stanovišti. Tvrdím, že to je stejný efekt těch zdí, beton akumuluje teplo ještě účinněji, než cihla. Mimochodem, na těchto dvou podstavcích je enormně “suchý” med (a málokdy na ně svítí slunce, snad jen v časném jaru a předjaří). (Jvali inspirujte se ve své vlhké lokalitě - co ten balkón, z čeho asi je?)

Ještě se vracím, na stan R mám jedno vč na stejném podstavci z betonoévých dlaždic a plných bloků jako na K a toto vč je dlouhodobě nadprůměrné. To mi došlo až při psaní tohoto příspěvku.

Tudíž resume:

Mnohem účinnější než jakákoliv udělátka a kejkle je, místo podstavců z železných trubek nebo dřevěných hranolů, udělat podstavce z betonu nebo do bloku vyskládaných cihel. Ne tedy dutého ztraceného bednění, ale z masivního betonu a nebo cihel. Prostě masivní (akumulační) blok.

Jenže podmínkou je zastínění listnáči, aby se mohly akumulační cokly nabíjet sluncem v předjaří a zjara, ale pak už nehrají žádnou roli, když jsou úly zastíněné. Možná ale i pak plní funkci něčeho, co stabilizuje a eliminuje výkyvy počasí (teplot) i v pokročilém jaru a v létě. Přece po většinu sezony je výrazný rozdíl mezi teplotou ve dne a v noci.

Doporučuji aby se uvažování o “pomoci” vč teplem spíš soustředilo tímto směrem.

-----------------------

Viděl jsem pár Sedláčkových videí. O čem byla nevím, ale na některých má stanoviště u zanedbané zdi v rohu s nějakou budovou. To je to správné místo, on tam má, myslím, oddělky.

Je tu mrtvo. Asi je všem všechno jasné. Bůh mě má jistě rád, protože mě ROZHODNĚ všechno jasné není!

-----------------------

Jsem ateista, ale najednou mi došlo, že snad jedno z Přikázání je :"Neber jména Božího nadarmo". Kdo jste věřící, nemyslím to nijak zle a snad to není, že beru Jeho jméno nadarmo. Myslím to vážně. Mě, NAŠTĚSTÍ, není všechno jasné a doufám, že nebude nikdy.

To je věčné dilema.

Ale Jirkovo řešení má velkou mezeru. Bude ohřívat termosolárně stěnu souběžnou s rámky a tudíž stěnu, která vůbec není důležitá  a o ničem nerozhoduje. Protože jde o předjaří a velmi časné jaro, je vč zúžené a tudíž může mít (a u mě má) u čelní stěny buchtu z opláštěné třicítky extrud. Často dojde k tomu, že pak vč ploduje i od “zdi”, tedy na krycím rámku u té buchty. Lze toho dosáhnout snadno pomocí pouze relativně tenkého PS extrud 30 mm. Někde mám i jen 20 mm obyč PS a i to funguje.

Jiné by bylo zateplit čelní stěnu (stěnu blíž k česnu) kam míří uličky. Tomu bych pak velmi rozuměl. Kdyby byla tato stěna solárně vyhřívaná Jirkovým udělátkem, jsem přesvědčený, že by to výrazně urychlilo jarní rozvoj o nejméně 5, spíš ale i o 7-8 dní. Ale Jirkovo řešení má i tyto obě stěny uteplené asi 20 mm rákosu (odhad, možná je to víc)

Každopádně je to pokus a uvidíme. Vždy je lepší udělat něco, i zdánlivý nesmysl, než neudělat vůbec nic!

-----------------------------

Tady jen připomenu co se obecně neví a Goro nebo Martin by to jistě uměli najít. Původní Dadant-Blatt měl zvláštní dekl. Ten měl dolů mířící jakési “sajtny” kolem dokola vysoké jako VN. Tudíž bylo česno volné a doleto to nebylo zaslepené. si to nevadí, teplý vzduch se drží nahoře. Jakoby se na úl nasouvala dřevěná krabice a já to pochopil tak, že mezi nástavkem a sajtnami deklu bylo asi 10-15 mm. To vytvářelo vzduchový polštář a současně clonu proti přehřívání sluncem. Potíž nastala když byly medníky. Pak byl dekl a jeho spodní sajtny vysoko a tudíž už nijak nechránil VN. Možná by to stálo za zamyšlení, dokážu si to představit třeba ze sololitu a nebo plastkartonu 3-4 mm a nebo dutinkového polykarbonátu. Dutinky samosebou vodorovně.

(Jirko, možná byste mohl místo křehkého a tedy háklivého skla použít právě ten polykarbonát)

-------------------

Mám v zásobě proložky na europaletu 1.200 x 800 mm (asi 10 ks) z plastkartonu 3 mm. Moc nevím, jako ho využít a právě mě napadlo jím opláštit VN. Zamýšlel jsem ho na podložky, ale nefunguje. Vyboulí se tak, že se uprostřed dotkne SL rámků. Nikdy se neprohnul naopak, nevím jak je to možné, když do úlu slunce nesvítí. Asi na deformaci stačí teplota 36 stupňů.

Dnes vložil Jirka do vlákna Druhy úlů velmi zajímavý koncept. Za oponou jsem se mu to snažil rozmluvit. Naštěstí neposlechl.

Jeho nápad je podle mě nápad za sto tisíc a je možné ho rozvíjet, mě hned, díky Jirkovu řešení, napadlo několik věcí. A to by mě nenapadlo bez tohoto Jirkova impulzu. 

Jedna z věcí, můj nápad, inspirovaný volným vyložením nešitého rákosu. Někdo tu podotýká, že prošití je náročné a jde velmi obtížně. Můj nápad je systém gabion. Jasně, napadá mě kovové bodované pletivo například 6x6 mm a byla by to pak faradayova klec (to je ale alobalem zevnitř vylepený nástavek taky). Ovšem zda vadí cokoli kovového nevíme, to byl jen nápad, zda kvůli mikrovlnám a jinému elmag záření kovové prvky v úlech neindukují něco, co vadí včelám. Šlo jen o dohady a ani to jsem nedotáhl do konce, třeba rámky bez drátování. Ty jsem vymyslel a zavedl (jen asi nedal fotky a to byl určitě největší problém), fungují, po vyvaření jen uschnou a jdou zase do včel (pro volnou stavbu) ale nikho to nenadchlo (asi to nikdo pořádně nepochopil).

A tak dále. Jirka tu nabídnul vynikající věc a pokusme se jeho nápad rozvíjet a pilovat.

Nezapomínejme ani na Romana a jeho zajímavá řešení. Martin umí najít zda se o tom už někde nepíše a Javali je schopný (a ochotný), sic po svém, ale hned zrealizovat každou ptákovinu, co mě ( i jeho nebo jiné) kdy napadla. Děkuji tímto všem, i nejmenovaným. Hlavně pak Gorovi. To sic není žádný vynálezce, ale umí nás tady držet nohama pevně na zemi! Má přehled co se děje ve světě a tento celkový přehlad a i nadhled mi rozhodně chybí.

Goro, měl jste to jako mladý Škopek s králíkama s tím kozím mlékem. Nedivím se, my kozu neměli, ale kozí mlíko od sousedů tak děsně smrdělo kozinou, že na to mám dodneška blbé vzpomínky, na tu krupicovou kaši, tu, jinak z kravského dobrou, uměla kozina úplně zkazit!

Nechci jmenovat, každému dojde kterého pana hraběte mám na mysli. Lidi ve vsi, kam jsme se s přítelkou nastěhovali (už tam nejsme), nám vyprávěli, že paní hraběnka pásla kozy a vůbec se za to nestyděla a mléko s panem hrabětem konzumovali. Dožili se neskutečného věku a tři roky u PTP mu jistě nepřidaly. Vy Goro možná proto máte skvělé zdraví a kondici, že vaše maminka dělala tu kaši, co jste jí nemusel.🙂😉

A museli jsme jíst i to, co nám moc nešmakovalo. Moje máma, když načínala pecen chleba, vždy špičkou nože vyryla, spíš jen naznačila křížek a tichounce poděkovala. Poděkovala Bohu za ten chleba. Nechápal jsem, dnes už rozumím a děkuju Bohu (ač ateista), že jsem to zažil. Dnes se tomu mladí, snad jen někteří, asi smějí…

Děkuji.

Souhlasím s vámi, ale já se snažil sdělit něco hodně jiného.

On nedostatek JAKÝCHKOLI základních potravin by vyřešil obezitu jako první!!!!!!!

Jasně jsem psal, že není daleko minulost, kdy lidi stáli fronty na JAKÉKOLI potraviny a nějaké nutriční nesmysly pak nikdo neřeší, když má hlad a taky si pak lidi nevybírají, když je hlad. Předkové říkávali, že hlad je nejlepší kuchař. 

Vy mladý pane zjevně nechápete, o čem píšu.

Stará Škopková v dodnes populárním filmu jasně říká malému synovi, když nechce "žrát" králíka: 

"Samou roztažeností nevíte co byste do tý huby dali"!" Podívejte se na děti třeba támhle v Africe, co by za to daly!"

Pan Troška je jen o pár let starší než já a ví moc dobře, proč to do svého filmu zakomponoval. Pro některé marně…

(připravte se, kvůli zelenému šílenství brzy nebude proud a potraviny taky nebudou v dostatečné míře, ani voda tak, jako dosud - ne za roky, za 30 nebo 50, dávám bruselčikovi tak rok, maximálně dva a pak budete jako Dalibor, jen housle vám budou na dvě věci, na to a i ono)

Otázka pro MS, prosím o laskavé sdělení.

Jednou tu šla řeč o tom, že když se včas neodstraní blinovka, že za ní - jestli jsem to s něčím nepopletl - i plodují. Ze své zkušenosti vím, že za ní nosí pyl i nektar a taky mi začaly stavět trubčinu na medovém polorámku zavěšeném do VN za blinovku kvůli dodání zásob. Možná by tu trubčinu i matka zakladla. Zakladla by i dělničinu? Jde mi o to, jak moc vadí včelstvu svislá přepážka dělící plodiště. A taky jestli i když by to nevadilo v časném jaru a jarní snůšce, zda by to nebyl problém později, v červnu například.

Prosím i další, pokud s tím má někdo zkušenost. Děkuji.

Protože je vlákno o šestirámku zamčené, musím uvést něco na pravou míru. 

Referoval jsem tam o pokusu Tom4 se šestirámkem a nesprávně jsem uvedl míru 39x30. Je to jinak, Tom4 má tu “správnou” míru pro šestirámek a sice 43,5x30. I tak mu to pukalo ve švech a nedokázal to udržet. Tom4 mi sdělil, že se inpiroval právě Pluhym a tak jsem se podíval co Pluhy a shlédl pár poslendích epizod z jeho seriálu, něco “bolelo” a tak jsem dost přeskakoval. Po shlédnutí videa z odkazu predikuji, že to u Pluhyho se šestirámkem nedopadne dobře. 

https://www.youtube.com/watch?v=u-TDyVjv90c

Už v titulku sám pochybuje o šestirámku, ale pak ho nesmírně vyzdvihuje. Nechám stranou údajný medný výnos - kor když mu nejde o jarní snůšky, to by musel včelařit v nejfantastičtějším hyperráji na světě. Kor když svůj šestirámek převáděl z Optimalu a pořád, celý rozvoj mu ubírasl plod. Sám to jasně říká, že když chtěl přidat M, musel vzít nějaký rámek Optimalu a říká, že bral i rámky s plodem.

Z toho vyplývají dvě věci. Proto udržel šestirámek na jednou nástavku - několikrát mu sebral plod a tudíž se tam nemohlo nalíhnout tolik včel jako Tomovi4, který je už v konci června nemohl udržet v jednom nástavku 43,5x30x6.

Ovšem druhá věc je, že když svůj šestirámek několikrát oslabil odebráním plodu - nevšiml jsem si, že by plod nějak použil, patrně ho nechal uhynout a zlikvidoval, jaké včely mu přinesly tolik medu?

Já spíš dávám k zamyšlení, jaké včely - když svůj šestirámek několikrát oslabil odebráním plodu a nahrazením plodu mezistěnou, tak jaké nevylíhlé včely - z toho odebraného plodu, mu přinesly tolik medu? To je záhada nejméně pro sira Arthura Conana Doyla. Protože jeho šestirámkové medeníky míry 43,5x15x6 musely mít plně zavíčkované po 8,6 kg medu, jeho šestirámek by tedy musel přinést ve 4 NN 34-35 kg medu. A to je obdivuhodný výkon!! Já si tak skvělou lokalitu, kde by navíc jarní snůšky byly jen podněcovací, neumím představit. Bude to jako s lokalitou MS. Kdyby tam vyzkoušeli pořádný úl, měli by z každého téměř bez práce metrák medu nejméně. Nakonec sám Pluhy říká, že Optimal 103 kg medu. Neumím si to představit, ale říká to. Jeho Optimal by musel dát 6 beden medu. Za konec června a červenec (bez jarního medu, ten ho nezajímá) si to neumím v podmínkách většiny území ČR představit.

Také si povšimněte, že říká to samé co já, že k 24 je potřeba na med dát NN, v jeho případě z Optimalu, tedy 42x17x11 a proto 25 “kileček”, Blaník 39x15x11 by vážil asi 20-21 kilečíček. A kdo bude včelařit do vyššího věku, tak ujišťuji, že 4 kilečka může být ten rozdíl, zda to bude moci dělat a nebo už ne.

---------------------

3:00 je dokonalý příklad nesprávné dedukce, nesprávného vyhodnocení faktů, kdy materiálu připisuje něco, co nemá. Tady ale mluví o šestirámncích, tedy v plurálu a tak možná měl pokusných úlů víc než jeden, třeba dva nebo 4? I tak se po jediné sezoně rozhodnout a dělat závěry je, jak to říct hezky, mladické.

5:20 říká, jak má o šestirámku nakoukáno z videí z východu. OK, jiné klima, jiná včela a jiné snůšky. Tak to jsem na Pluhyho zvědavý. Z videa také vyplývá jasně, že má jediný šestirámek a po sezoně, která se nebude opakovat - převádění na jinou míru a ustavičné oslabování - se rozhodne, opakuji PO JEDNOM ROCE S JEDNÍM ÚLEM k přejití pouze na šestirámkový systém. Ale je to hezký, charismatický člověk. A hlavně mladý, on má ještě na přešlapy a systém pokus/omyl čas.

Pozoruhodná je věta v minutě asi 7:00, že se to prý zdá jako malý prostor, ale že to zas tak malé není. No, tak tohle nechám bez komentu.

V minutě asi 9:00 říká, jak je potřeba u Optimalu přehazovat někjaké rámečky s plodem a SR mezi nástavky. Tohle když vážení někdo laskavě domyslíte, u vč, které má, jak on říká třeba 4 medníky o váze 25 KILEČEK a muset sundat metrák, přehrabávat spodní nástavky a nějak přehazovat mezi patry rámky, no tak to bych nepřál ani nepříteli. To je ještě větší hloupost než přehazování = rotace nástavků.

V minutě 11:00 říká, jak necílí na jarní snůšky, ale až na ty pozdní. Pak jsou výkony jeho včelstev násobně obdivuhodnější.

A prosím všechny, aby rozhodně nikdy nepřekládali v LEDNU včelstva z úlu do jiného úlu. 

Taky jsem to jednou u dvou vč udělal, asi tak v jeho věku. A z obou vč byli lazaři, kteří za celou sezonu nedohonili ostatní vč, která jsem v lednu nenimral. O to neuvěřitelnější je pro mě Pluhyho příběh. Ale každý svého štěstí strůjcem a každý si může svobodně věřit třeba na Sněhurku a sedm trpaslíků.

Dnes acetoaerosol, vše živé. Jedno vč, které už problematické do zimy šlo, je velmi slabé.

Pro úplnost uvádím opět celé letošní léčení. Všechna vč měla na jeden měsíc Gabon od 1-15.8. do 1-15.9. Pak jedna fumigace, tedy knot a Varidol podle návodu někdy na přelomu 10 a 11 měsíce (přesně mám v kalendáři) a dnes poslední rána jistoty acetonaerosol Varidolem. Už roky nepoužívám nikdy žádnou kyselinu a roky nedávám žádné jiné léčení, než jako první v roce je Gabon, nejdříve v srpnu.

Vloni v melecitozním roce, dostala moje vč jedinou léčbu acetonaerosolem 26.12.

Domnívám se, že dnešní ošetření bylo zbytečné, ale přesvědčil mě Petr a jen hlupák si nedá poradit.

Pouhá teorie, není to tak. Uteplené medníky se dělaly jen v době 50 a 60 let, kdy se propagovalo zimování v medníku. Jenže to znamenalo před zimou vč přeložit nahoru a po jaru zase zpátky. A tak i když vč zimovala v mednících lépe než v plodiskách, neujalo se to a dnes je to díky nástavkáčům úplně jinde. A je zapomenutý důvod zateplených medníků.

Taky vám doporučuji měřit teploty v medníku v době zahušťování medu. Odporuje to všemu, co nás naučili, ale v mednících při tomto procesu bývají teploty hluboko pod 36 stupňů. Nemám vzdělání ve fyzice, přesto jsem se snažil cosi dohledávat a vyšlo mi toto. Mimochodem to dokonale koreluje s očky, Klíma už před hodně lety někde říká, že očka = vlhký med. A hned vám dojde proč asi.

Včely v medníku udržují zvláštní atmosféru, kde (podle mě) převládá metan. Petr ale metan pod stropy úlů nezjistil, používal ultracitlivá čidla, avšak určená pro spaliny kotlů a kamen. Sice jsme nezjistili metan, ale v metanové atmosféře (kde metan převládá a nebo je ho tam význmané množství) dochází k sušení čehokoliv právě díky zvýšenému těkání vodních par i za nízkých teplot. Pokud by tomu bylo tak, vysvětlovalo by to, proč očka (ale i příliš velká česna, síta ve dně a paroprodyšné stropy) znamenají vlhký med - včelař svou stupiditou ničí včelám jejich úsilí a jejich přirozené procesy. Roj by si nikdy nevybral dutinu s očky, nebo prostě s více otvory než jedním.

Ale k metanu a nebo jiným plynům v medníku. Jak jinak si vysvětlit dosoušení medu včelami před zavíčkováním při teplotách 25-27-30 stupňů. Každý si to můžete změřit. Prostě úměra vyšší teplota = účinnější (rychlejší) odpařování přebytečné vlhkosti medu rozhodně neplatí.

Moje nepotvrzená teorie, Goro by správně řekl DOMNĚNKA, je následující. Domnívám se, že v Blaníku matky nekladou v medníkách právě proto, že tam není složení atmosféry vhodné pro plod a ani teplota neodpovídá potřebám plodu a díky absenci oček tam nepřichází “čerstvý” vzduch. A pokud má vč dost prostoru v plodišti (vč spodního TL) - nejménně 160, lépe 165-170 dm2 NE VŠAK VÍCE, pak nemá důvod plodovat v medníku. 

Nechceme mřížku a nechceme plod v medníku a tak potřebujeme nezateplené medníky. Když nic jiného, tak toto by mělo stačit. Není ROZUMNÝ důvod medníky zateplovat.

Ale vezměme obyčejný selský rozum. Mě je celkem fuk jak se vyrábí elektrický proud, stačí mi  vědět, jak rozsvítit a pustit či vypnout spotřebič. Zrovnata tak stačí udělat to, co říkám - žádná očka, sejta, velká česna, paroprodyšné stropy ani zateplené medníky a výsledek se dostaví sám a vždycky stejný. Med bude mít skvěloi vlhkost sám o sobě.

MS by měl uvést ke svému tvrzení o lepším medu v zateplákách, zda je má stát na slunci a nebo ve výhni včelínu či koč vozu a nebo tak, jak je nutné umístit úly, na rostlou zem pod baldachýnem stromů, kdy na ně v době sběru medu včelami nesvítí slunce. Já mám úly pooid listnáči, zjara k nim slunce může, po olistění stromů vůbec.

Domněle vytracené vč u Petra je v pořádku.

Zítra u mě proběhne acetonaerosol.

Po kontrole třetího stanoviště R je vše živé a v pořádku.

Zatím mám důvod k optimizmu. Zatím. 

Podle mě je to falšování medu. Včelař Jindra to kdysi na VF obhajoval tím, že když potřebuje nakočovat na akát, nemůže ztrácet několik dní čekáním až včely zavíčkují řepkový med. Já argumentoval, že říká, že nemůže čekat, až včely med DODĚLAJÍ.

Popíšu jeho chybu. Ve svých videích se chlubí, jak má v úlech málo včel a jaké jsou jeho včely kabrňačky, že tak málo včel přinese tolik medu (ale jakého?). Já naopak tvrdím, že se musí počkat až je úl dokonale obsednutý a pak se dá prostě pod medník (medníky) nehotového medu podsadit další medník na novou snůšku. Včely med dodělají, zahustí a zavíčkují a současně už do nového medníku, přidaného POD medníky, co na úle už byly, ukládají med nový z jiné snůšky. U nízkých rámků k mísení nedochází, nanejvýš v začátku snůšky, kdy včely do medu z jív přidají špendlík a vrby, většina mých vč ale třešeň už dává do dalšího medníku a jabloně, kleny a řepku pak do dalšího (mám radost, když mám řepku daleko). Proto se mi jeví jako výhodnější nižší NN než 15, u mě je to 11 cm. Vyzkoušel jsem vč - ještě jsem tu o tom nereferoval, kdy je TLumič a všechny medníky jen 11 cm a tvrdím, že to je správná cesta!!!! Jak na zralost medu, tak nemísení snůšek a nezanedbatelná je i menší váha NN 39x11x11, ve kterých je ale jen 10 rámků s od oka většími rozestupy.

ALE!!!!

Potíže s vlhkostí medu u mě úplně přestaly až od chvíli likvidace úlů s PS ve stěnách nebo čistě z PS. Druhou NUTNOSTÍ je zmenšení čšesen na max asi 20 cm2, bohatě stačí celoročně jako JEDINÉ česno jen 10cm2.  

Ovšem nejdůležitější je nemít nikde v úle ani jediné očko a už vůbec síto místo dna! Také je nutné nemít paroprodyšný strop! Ani strop, který se “vznáší” nad HL rámků, strop musí na rámcích ležet.

Ano, tvrdím u všech těchto věcí pravý opak, než mejnstrým. A funguje to, nejen mě v Blaníku, ale každému v každém úle při kombinaci vysokých rámků (nejméně 22 cm a max 30 cm) pro plod v JEDINÉ bedně na 11-12 rámků + libovolný počet NN ve funkci medníků a jeden NN TLumič pod VN s dělničím plodem.

Tak málo stačí aby nebyl nikdy žádný problém s vlhkostí medu. Ani s ničím jiným, s VD a viry už vůbec. Vlastně je tu ještě jedna podmínka, NIKDY ŽÁDNÉ KYSELINY.

----------------------

Mildo:

Bezpečná vlhkost medu 18,6 % je nepravdivá, je nutné mít med pod 18,2 a lépe pod 18 %. 20% je sice prastará ČSN, ale pokud vím, výkup už nebere ani 19,5 %! A tak med s vlhkostí 20 % se vám bude kazit. To je ještě dobré, když se zkazí vám. Horší je, když se zkazí zákazníkovi. Většinou nic neřekne, jen si od vás už nikdy med nekoupí.

V této chvíli žije vše na jednom stan - ⅔ vč, na stanoviště R se chystám dnes a dám vědět.

Zítra by mělo proběhnout léčení acetonaerosol Varidolem. Rána jistoty.

Polopatě aby tomu i primitiv rozuměl:

Panenským medem jsem nazval med, ve kterém není výluh včelích sraček. A tvrdím, že se blíží den, kdy lidi nebudou - ti civilizovaní, kupovat jiný, než panenský med získaný způsobem, jaký jasně popisuje Goro.

Raw med se masově neprosadí, jako se nestala masovně nakupovanou nevábně ovadlá a často unaveně špinavá ÚDAJNĚ bio zelenina. A ano, je část aktivisticky zfanatizovaných, kteří to kupují. Přitom jde jen o důvěru. Už vidím, jak na rampě marketu popadají z bedýnek cedulky a latinku neznající Ukrajinka nandá cedulky kam jí napadne. Nebo někdo myslí, že je bio zelenina nějaká jiná? Svatá prostoto! Rád bych se mýlil, ale já NEVĚŘÍM. Nevěřím v Boha a nevěřím na bio ani raw. Já ještě pamatuju dobu, kdy nebylo dost prazákladních potravin a i na základní věci jako je máslo, maso, uzeniny se stály nekonečné fronty, o ovoci a zelenině nemluvě. Skutečná bída by zpitomnělé aktivisty naučila vážit si jídla. Myslím, že se to opět blíží, tam to zelení aktivisté přivedou, že zase bude hlad.

Pokud vím, není to nijak stanoveno.

Odborná terminologie tyto nuance (škály)nezná. Za panenské je označováno dílo - vystavěné plásty v rámcích se odborně označují pojmem dílo, které je vystavěno na mezistěnách, ale nebylo nikdy zakladeno. Pokud se má odlišit panenské dílo postavené bez mezistěn, museli bychom upřesnit, že se jendá o panenskou divočinu. Ta je ale v NORMÁLNÍM včelařství většinou trubčí a tak by ještě muselo být u pojmu panenská divočina uváděno slůvko trubčí nebo panenské. Aby to nebylo tak jednoduché, někteří tvrdí, že včely ale staví ještě třetí velikost buněk divokého díla a to je prý dílo, kam nekladou ani dělničinu ani trubčinu, protože buňky mají velikost mezi. Zdržím se pro tentokrát hodnocení třetí varianty.

Do vosku se, jak z článku říjnového Včelařství 2025 víme, neabsorbuje nic z případných reziduí tvrdé chemie, co by mělo vodovou podstatu. Tudíž ale vodou nelze z vosku případná rezidua uvolnit. Autor chtěl článkem především, ale politicky korektně to tam jasně neříká, umlčet aktivistické bláboly o tvrdé chemii používané v boji s VD.

Já jsem si dovolil označit med vytáčený z pouze panenských souší, byť i postavených na mezistěnách, od medu s výluhem výkalů včelího plodu, medem panenským. Protože se výkaly ve vodě rozpouštějí a protože larva včely (i trubce, pro hnidopicha se musím vyjadřovat jasně) lepí kokon zevnitř k buňce právě svými výkaly, a protože je kokon průdyšný a vodou prostupný, pak se do vody uvolňují, nikoli z vosku, ale z kokonů, výkaly, přesněji jejich výluh do vody a známe tu hnědnou, nevábně páchnoucí vodu z vyváření vosku. Tudíž protože je med podstaty vodní, nemůže se do medu neuvolňovat výluh z výkalů včelího plodu z kokonů, které se včelařskou terminologií nazývají košilky.

Pro úplnost zopakuji. Každý ví, že řepkový med pálí a škrábe v krku. Ten z panenského díla a jedno zda na mezistěně nebo bez ní, v krku nepálí a neškrábe. Panenský med má jinou, výrazně lepší chuť každý a nejen řepkový a nakonec “zvítězí”. Samosebou tu bude pořád většina konzumentů, kteří jedí jen laciné potraviny a u masných výrobků jim nevadí ani párky s pouze jedním % masa, hlavně, že to je levné. A stejně tak je to u medu. Ale tvrdím, že roste skupina konzumentů, kteří upřednostňují med z panenského díla.