Tom50

Myslím, že je to nesmysl od A do Z.

Demokracie.

https://www.youtube.com/watch?v=pIi8kFg8I5Q

Nerad otevírám odkazy, mrzí mě, že lidi nesdělí sami o co jde a na jedné straně jsou líní číst delší diskusní příspěvky, na druhé nutí ostatní číst cancy, často cancy novináře, který včelařině nerozumí a píše nesmysly. Hlavně ale můj antivir odmítl otevření nedůvěryhodného zdroje.

Včera jsem byl u makového pole na polích hospodáře, který přešel do biorežimu. Mák je napůl s mákem vlčím, biozemědělci jsou kvůli zhoubné zemědělské poltice semennými bankami plevelů. Ani na jeden mák včely včera nešly. Nešly ani na hořčici zasetou se svazenkou. Vůbec. Ovšem v suchém větru bylo na svazence hodně včel a nebraly pyl. Z toho soudím, že se zajímaly o nektar. U mě jsem každoiročně zahlédl černý pyl z vlčích máků, letos není v plástech vidět vůbec.

Mám 30 m od včel na jednom stan hrách. Nemá nektar, ale pyl z něj sbírají, netuším, jak dobrý pyl to je. Včera to byl jediný pyl, co jsem viděl na česnech. Podobný má akát, ten tu ale neroste a pár vysazených zmrzlo. Už obrazily, ale letos už nevykvetou. Ale to jsem se dostal od máku daleko…

Přidám perličku. Vloni stejnému zemědělci sežral dřepčík 8 ha hořčice, i když jí postříkal správně, ve správném čase správným drahým postřikem. Postřik nefungoval, zaoral to. Letos hořčice zasetá na zaorání nemá jediného dřepčíka a nebyla vůbec ničím ošetřená - biorežim.

Včelařský ráj to na pohled!

Aspoň vím, co je to za rostlinu, která se tu také začala vloni sít, ale dali jí tak, že kvetla v listopadu. To tady zemědělci dělají. Ve skutečnosti oni na včely a včelaře (přes kecy EU) a státní zemědělskou politiku z vysoka. Protože oni to dělají z agrotechnických důvodů tehdy, kdy to vyhovuje té agrotechnice a těm polím. Pochopitelné, leč mrzuté. Možná ale posíláte fotky jiné rostliny, mě to, co jsem neuměl vloni identifikovat přišlo subtilnější a s jinými listy. Přesto děkuji velmi za informaci a název rostliny, o které jsem neměl tušení.

Snůška trvá. Posléze mi došlo, že by mohla medovat na listu také lípa. Není to ani lípa, jen buk jsem zatím neskouknul.

Dnes na šípku včely jsou, na mém akátu zase nic. Rozvertl mi přes silnici hrách a už z něj je vidět na česnech pyl. Tmavý pyl asi nevidím, světlý nese tak jedna ze 100 včel. Z toho soudím, že je snůška nikoli z květů (ale není to podmínka). Kolem úlů to hezky voní, ale umí to vonět víc.

----------------------

Navštívil jsem svazenku a drnčela včelami v 15:30 v dusném slunečném vedru a suchém větru. Na vedlejším poli mák setý bez jediné včely a konečně rozkvetlý vlčí mák jakbysmet.

Tak je to obdoba téhož, co kdysi vykopali chlapi na stavbě dálnice. Jen u vás už byly mrtvé, já je viděl skomírat, malátně právě umíraly. Myslel jsem, že ve hnízdě umírají ty vosy, co se zabydlí v zemi. Díky vám vím, že je to stejné - aspoň v některých případech, i ve visutém hnízdě v kůlně. Děkuji vám za popis pozorování.

Mnoho lidí vidělo sršeň nebo vosu odnášet včelu, nebo jiný hmyz. Nikdo ale nepozoroval, že by s hmyzem vosy a sršni doletěli až do hnízda a vnášely kořist dovnitř. S kořistí někde usednou, zpracují jí na masovou pastu a tu pak přinášejí v kusadlech larvám = plodu do hnízda. Možná hrudku pasty drží v předních nožičkách, nevím, a je mi to celkem fuk.

Jstě že nevadí a stejně se to stane. Ale zneužít stát a vynucovat si, aby lidi směli kupovat jen jejich Kraňky, je velmi, velmi lákavé a když proti tomu tak zvaná demokracie nemá páky (odporovaly by liberalizmu), pak se vždy najde banda ne? Vláda jede v Bitcoinech, jiní zase vnucují správnou včelu.

drvodělko, velmi jasný, stručný a přesný popis včely BF, děkuji vám. To máku tak zvaní vědci vyracejí, že to není možné, ale v době květu máku skutečně bolí žihadlo enormně, víc než jindy. Tudíž je mi úplně jedno, jestli je to tím, že jsou včely v této době v nejlepší kondici v roce a nebo mákem. Akorát, že začátek června byl vždycky a předkové asi byli, podle nynější vědy dementi. Protože oni si jasně všimli souvislosti ne se začátkem června, ale s mákem setým. Tečka! Někdo s evyžívá ve vyvracení obecně přijatých a staletími vypozorovaných pravd. Další důvod ztráty důvěryhodnosti, pro mě rozhodně.

Vše stran agresivity některých včelstev včely medonosné jsem vám vysvětlil. I mírné umí rozlítit vůně, zmetci (včetně lidských) důvod k zlému jednání nepotřebují, je to jejich přirozená podstata. Ale to je u včel lidský pohled, v divoké přírodě je agresivita včel přirozenou podmínkou přežití.

BF je zde ilegální pod záminkou, že je na našem území Kraňka a že je nezbytné její genofond nezničit. Má v tom prsty organizace chovatelů matek, kteří zneužívají státu ke svojí konkurenční výhodě. Bez ohledu na fakt, že je pro praktické včelaření jak hobbíků, tak i profesionálů BF vhodnější.

Skutečnost je ale složitější. Matka se páří za letu na zvláštním shromaždišti. Nikdo dosud neví, kde ta shromaždiště včely volí a už vůbec člověk netuší jak je možné, že v jakékoli krajině VŽDY trubci, i neoplozené matky vědí, kam mají letět, když se chtějí spářit. Trubci za letu svádí o říjnou matku boj a vítězí ti zdatnější - přírodní výběr. Jenže trubci BF jsou větší, silnějí a vitálnější a v soubojích o matku vítězí častěji. Tudíž, i když je třeba trubců BF v dané chvíli někde jen 10%, s matkou se ale spáří například 50 a více % trubců. Tím se za čas stane, že Kraňka vymizí. A to se někomu nehodí do krámu. A plurál proto, že matka, aby byla dobře oplodněná, se nemůže spářit jen s jedním trubcem, musí jich být nejméně 8, lépe však asi 10-12. Matka si uchovává po celý život (max asi 3-4 roky) spermie v semenném váčku. Zatímco například savci nebo ryby spermiemi plýtvají, včela má jednu spermii pro jedno vajíčko. Pak se z takto oplozených vajíček vylíhnou dělnice, nebo nové matky, trubci jsou z vajíček neoplozených. Jmenuje se to partenogeneze. (mimochodem trubec po vykonání aktu hyne a pořád za letu matky padá na zem a v zápětí je vystřídán dalším “sebevrahem”…)

Protože je rozmnožování včely medonosné nemožné jako u králíků v králíkárně a nikdo neví, s jakými trubci se matka spáří, byla vyvinuta inseminace, kdy je přesně známý trubec. Tudíž pouze inseminace zaručuje absolutně čistý chov.

Jestli jste pořídila fotku včely tady u nás, na 100% je to BF. Kde BF přišla ke svému exteriéru jsem vysvětlil předešle.

Zapáleným včelařům se nebude líbit následující. Vosy jsou mírumilovné a nikdy bezdůvodně neútočí na člověka, dokud je neohrožuje a sršeň obecná je ještě hodnější. Jiné to bude s asijskou sršní, která se cítí ohrožená když se člověk přiblíží na 50 metrů k jejímu hnízdu a začne útočit a ne sama, ale ve smečce - máme se na co těšit! Včela útočí když se cítí ohrožená a tak se cítí některé bastardizované včely medonosné i jen tím, že se někdo přiblíží k úlům ne jen na 5 metrů, ale také na 20-40 i víc metrů, zažil jsem, vím přesně co říkám. Ale drtivá většina včel u nás je ušlechtilá a neútočí. Jenže včelám nesmírně vadí, i těm vyšlechtěným a jinak mírným, jakékoli vůně, speciálně lak na vlasy, parfémy, deodoranty a podobně. To se i z hodných včel stávají nebezpečné fůrie a pak nezbývá než co jste poposla.

Nemám rád liberalizmus a mnnozí zase nemají rádi mě, že to pořád připomínám a nastavuji jim zrcadlo - je totiž vždy snazší být lidským šmejdem než se na každém kroku snažit být slušným a ohleduplným člověkem. A jedním z mnoha zhoubných projevů liberální výchovy, která je jako rakovina všude kolem nás, je často bezbřehá bezohlednost. Neskutečná BEZOHLEDNOST, kdy tupci je úplně jedno, že jeho včely, nota bene patrně bastardizované, mohou někoho obtěžovat. Tito liberální zmetci si neuvědomují (lepší případ), že někdo může být alergický a na následky bodnutí může zemřít. Hlavně u dětí a starých lidí to hrozí docela dost a myslím, že ve většině případů to není jen neinteligentní tupost člověka, který dá 5 m od cesty včely. On je spíš bezohledný a na světě vidí jen sebe a ostatní lidi považuje za jakýsi komparz, dobrý akorát k tomu, aby on si dělal co chce. Přece nejzákladnější liberální práva jsou práva jedince.

Bastardizované včely jsou (podle mě) takové, které se vracejí ke své divoké formě. Člověk vyšlechtil mírnou včelu medonosnou. Ale včely mají schopnost vychovávat si samy matku. Docela to dobře známe a vítáme to, jmenuje se to tichá výměna a matky z TV jsou vysoce kvalitní. Ale i rojení je vlastně výměna matky. Má to ale malý háček, v každé další generaci se o nepatrné % vytrácí ušlechtilá mírnost a vrací se původní agresivita jako základní předpoklad přežití. Včelaři jsou často nesmírně skrbliví a znal jsem i takové, že třeba 50 let nezakoupili jedinou ušlechtilkou matku. Ti měli pak takové “sršně” (vysvětlil jsem, že sršním křivdíme, jen se to tak říká), že se k úlům nedalo bez kukly přijít ani na 50 metrů. Totiž, jako dítě jsem dostal v deseti letech první Kraňky od otce, který s námi nežil. Maminka je rozchovala a dávala včelařům ve svém okolí ušlechtilé matky F1 zadarmo a dokonce jim je chodila přidat (přidání je odborný terminus technikus, není snadné přidat včelstvu matku, často se brání čemukoli cizímu, kor když je to ušlechtilé a neagrasivní). Byli i tací, že ušlechtilou matku ZADARMO nechtěli. Proto vím asi líp než většina, jak to bylo a jaká bývala agresivita včel před příchodem Kraňky. 

Moderní včelař tudíž musí nakupovat matky ze spešl chovů. Vyspělejší včelař se naučí vlastní chov matek, nakupuje matky inseminované přesně definovaných vlastností a většinu matek mění ze svého chovu z kvalitního výchozího materiálu = inseminované matky.

Včela medonosná je chlupatá jak medvěd každá, šedá je Kraňka, která tu donedávna drtivě převažovala, včelaři jí ale postupně nahrazují ilegální, avšak lepší včelou BF. Olysalé (lesklé a jakoby menší) včely jsou včely přestárlé těsně než umřou sešlostí. Ale může to být také projev jedné včelí nemoci.

Jako dítě pamatuji dobu, kdy na většině našeho území Kraňka nebyla a chovala se tu agresivní (velmi) včela, původně včela tmavá, spíš její kříženky. Stát zuřivě bránil příchodu Kraňky a první inseminované matky Kraněk sem byly pašovány. Nevěřil bych, že za jediný život zažiji to samé znova. Ale nyní už není teror tak zavilý, jako když soudruzi odmítali Kraňku a proto se tu BF šíří a já myslím, že je to dobře.

Pokusil jsem se vám vysvětlit několik základních věcí, snad vám informace přijdou vhod. Bohužel stručně nic vysvětlit neumím.

Jste vtipná, jistě to nemyslíte jako podpásovku, viďte?😉😇

Včela není vidět celá. Ale to nevadí, za 60 let včelaření v ČR jsem jakživ neviděl čistokrevnou Vlašku = Ligusticu. Jakživ jsem nebyl v cizině (Slovensko není cizina).

Protože vím, že nejste včelařka a myslím, že jste veterinářka a myslím si, že nás tu jen nezkoušíte, dovolím si vám to vysvětlit v souvislostech. Když ne vám, někomu se to možná šikne zvědět.

Od ww2 drtil evropské včelaření roztoč s českým názvem roztočík malý. Ten je okem neviditelný a navíc žije ve vzdušnicích včel. Včelsatva ničil asi víc (doopravdy on a na rozdíl od VD, jak se domnívám). Zatímco se s ním celá Evropa snažila vypořádat chemicky, Anglický kněz bratr Adam (Kebrle) vyšlechtil umělé plemeno včely medonosné, proti akarapidoze přirozeně odolné. Protože byl opatem v hrabství Buckfast, nazval nové plemeno včela Buckfastská, my ho známe pod označením BF.

Plemeno BF bratr Adam vyšlechtil  s použitím několika jiných plemen a jedním z nich byla Ligustica = Vlaška. Po ní má BF exteriér. Pak je Vlaška = Ligustica na pohled (a to i s hlavou) pro běžného včelaře k nerozeznání od BF.

Nevěřím Bodlinko, že byste tohle nevěděla. A jestli nevěděla, už víte😉

A děkuji vám, že nás tu sledujete bez zapšklé zášti jako jedna jiná paní. A jak vás vidím v ikonce, včelaření by vám velmi slušelo.

Jste demagog. Překrucujete.

A ano, jednou mi vědci nesmrdí, většinou ano a to podle klíče daného mým rozumem, spokojen? A to nejen v tomto případě, nýbrž i v jiných.

Pan Goro, na rozdíl od vás, chápe moje DOMNĚNKY a umí je odlišit od mých tvrzení (pravda, nikoli osobně, ale známe se roky). Například mojí domněnkou je, že VD patrně (to slovo znamená MOŽNÁ) VD úhyny nezpůsobuje a tvrzením je to, že k úhynům nepochybně přispívá. Umíte rozpoznat rozdíl? A v čem a PROČ jste v opozici? Ztratil jsem se ve vás.

Kdybyste četl pozorně moje články a uměl POCHOPIT jejich ducha, věděl byste, že Dol pro mě rozhodně není autorita. Vadí mi na tom molochu především právě ta léčiva. Tohle by výzkumný ústav dělat rozhodně neměl! Buď jsou v něm vědci tak věhlasní a s tolika impakty, že se poskytovatelé grantů budou rvát o možnost umožnit této VÝZKUNÉ instituce něco vyzkoumat, nebo je ten zbytečný moloch složený z podprůměrných potřeba zrušit. Kšeftování s léčivy prostřednictvým Výzkumného ústavu včelařského je stejné, jako by ředitel A.S. ve skutečnosti dělal uklízečku, protože o jeho ředitelování nemá nikdo zájem a uklízet je potřeba a při životě jeho funkci drží správní rada a valná hromada, vše složené z imbecilů. Pak “vědci” berou zbytečně práci pořádným uklízečkám. Farář taky nikdy nebude kopat hroby, i když pohřbívání je jeho řemeslo, co myslíte? A ještě hnusnější příklad je, že by lékaři nemocnice zřídili pohřební ústav (mě kupříkladu vadí i lékárna v nemocnici, chybí už jen aby nabízeli rakve a urny). Vědci, kteří mají najít způsoby, aby VD ve vč včelaři neměli naopak žijí z prodeje léčiv a tudíž je nejen, že nic nenutí, ale oni dokonce za žádnou cenu nedopustí vymizení VD! Z čeho by žili? Každý hospodský ví, že chlast je nezdravý. Ani jeden hospodský ale nepošle štamgasty na protialkoholku, co myslíte?

Nejen český výzkumák přes 40 let nenašel jak zlikvidovat VD? Ty vo.e to nevymyslíš, to nemá v žádném jiném oboru obdoby, aby 40 let někdo nedělal a pořád existoval!

Jak se mohlo stát, že já nevědec a nevzdělaný včelař (ve smyslun že nemám žádné diplomy) nemám ve vč roztoče a nemá je tam nikdo, kdo přesně napodobí mojí metodu a jak se mohlo stát, že vystudovaní na to nepřišli? A nejsem sám, je tu například MUDr. Marx, je tu Goro, snad i Dvorský a mnoho dalších, kteří dosáhli stejných výsledků poněkud odlišnou provozní metodou. Takže nejn Blaník, ale je tu hodně jiných způsobů, proč na to přišli nevědci? 

A jsou pak vědci opravdu úctyhodní? Připomínám, že světová věda nevěděla přes 20 let, že Varroázu nezpůsobuuje roztoč Varroa Jacobsoni Oudemans, ale úplně jiný mutant, roztoči VJO k nerozeznání podobný a teprve po tomto prozření dostal mutant jméno Varroa Destructor. Už jen to je na jedné straně ostuda, hlavně je to na zabavení vysokoškolských diplomů všemu výzkumu do převratného objevu, co myslíte? Mohl by dělat například soustružník 40 let zmetky a z toho se na to 20 let vůbec nepřišlo? Soustružník by za měsíc chcípnul hlady, včelařští vědci žijí a naparují se víc než 40 let a výsledek jejich “práce” v oboru účinného boje s VD je NULA. Nejhorší je, že jim ten podvod (flákárnu) pořád mnozí baští.

Vemte Adame rozum do hrsti, myslete.

-----------------------------

Nikdy v životě bych nevzal včelstvu plod a už 12 let, s jedinou výjimkou jidy a jinde popsané sublimace KŠ bych netýral včely kyselinou. Vlastně jsem se pokoušel - tvrdí Dol, že vápno vymizelo díky KM - vymysleli Formidol a tak i zde liška pochválila vlastní ocas (doufám tu bajku znáte). A já “houska”, jak by řekl Ivan Mládek, jim to uvěřil a zkoušel jsem vápno u inseminky eliminovat Formidolem. No to jsem si naběh! Dneska nebo včera jsem tu podrobně popsal jak jsem jim to sežral i s navijákem! TĚŽKO NĚKDY JEŠTĚ UVĚŘÍM COKOLI Z TOHOTO SPOLKU VZEJDE. Ovšem je nutné umět odlišit pokus se škrobáky, například. To byla praxe a ne výzkum.

A tak dále, a tak dál…

Mě to podle četnosti otvorů ve stylu “volské oko” u starých domovních střech připadá spíš na sršně, jenže ti mají papírovinu spíš hnědo béžovou než šedou, jako je menší hnízdo. Vnitřek hnízda je nejspoíš z hnízda sršního, takto plásty vosího hnízda nevypadají.

Otázka je, zda tazatel umí rozpoznat vosy od sršní. A také na našem území žije 5 druhů vos, možná i nějaké nové - klimazměna.

Ano, vosy umí postavit hnízdo velikosti řezankového koše (bachratější než nůše na záda). Viděl jsem takové s malátnými hynoucími tisíci vosami, ale v zemi. Byl listopad, už začalo mrznout a někdo ho vykopal v mezi. Tudíž vosy asi nakonec uhynou v hnízdě. Možná jen někdy? Jak vypadala papírovina si 50 let nepamatuji a už vůbec jestli i v zemi dělají “papírový” obal. Papírovina bude barevná také asi podle zdroje práchnivého dřeva.

Na zaslání odborníkům je patrně pozdě, hnízdo je zjevně už rozbité. Proč je malé hnízdo sršní a velké (i přes volská oka) nejspíš vosí? Když sršně staví většinou větší hnízda? Sršně někdy opustí hnízdo a postaví jinde jiné, tak možná proto.

Že by byly vosy v hnízdě nanošené jako potrava sršním není možné. Sršni ani vosy nenosí do hnízda kořist celou, ale předžvýkanou masitou pastu a tou krmí larvy. Dospělci se už živí jen sladkými šťávami a ovocem.

Pozoruhodné jsou na vašem výplodu některé věci.

Pohrdáte dotacemi, tedy pěnězi. Já ne, jsem proto jistě horší než vy, že? Ale jádro sdělení jste nepochopil, to byla jen doplňková informace, protože si každý může šmírovat a zjistit si, kolik jsem nahlásil vč a na kolik vzal dotaci. To rozpoznávání JÁDRA SDĚLENÍ je slabina čím dál většího počtu, zejména mladých lidí. Jádro sdělení bylo, že kdybyste choval přes 40% počtu kmenovýczh vč záložních matek (stačilo by například i jen 10%, ale je nutné záložní matky mít), nikdy by vás nepřekvapila žádná situace. To jste ale vůbec nepochopil a melete si stále svou.

No a druhá věc, že máte VD na včelách už roky. Na to, že opět potvrzujete (půvab nechtěného) moje četná tvrzení o bezohlednosti alterntivců (těch, co mají na vše svůj svéhlavý názor) a jak jsou lidé jako vy nebezpeční ostatním pečlivým a nevinným včelařům. Někde se tu píše jak Tom4 ve stejných úlech na jednom stan 100% přežití a na druhém 80% úhyny, protože má za sousedy takové jako vy.

Ale hlavně tvrzení (přiznání) skopíruju pro jinou pozoruhodnost:

“Jestli jsou na včelách na přelomu května a června VD vidět, vč. se musí ihned vysířit. Tečka! Stejně to vč uhyne. ” To jste citoval mě a odpovídáte:

Jedno takové mi žije už třetím rokem.

Na to já dám svoje oblíbené, je to bonmot, nejezdím pod vlivem (vy byste to tak uměl pochopit): "Celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli a nikoho sem nezabil."

A hlavně platí moje tvrzení, že se to MUSÍ vysířit. Ne proto, jestli to vám přežije. Jde o to, abyste nezpůsobil někomu nevinnému problém!!!! Jenže tak uvažovat vy vůbec neumíte, vůbec vás to nenapadne! Liberál jak vyšitý. Bezohledně, já, já, já jenom já.

------------------------

Škrobákem se ve včelařině rozumí nikoli krmení vč škrobem, nebo že krmení obsahuje škrob, označuje krmení vyrobené z obilných škrobů. Neomylně se to pozná pro velký obsah zvláštních cukrů a jiných příměsí, které se v ničem přirozeném vyskytovat nemůžou. Vč se navštěvují, sdílejí potravu a to nejen při zalétávání ve snůšce. A to platí bez ohledu na váš pozorovací talent a tedy bez ohledu na to, jestli vy jiné včely ve vč pozorujete nebo nikoli. Třeba toto tvrdí roky doktor Marx (ještě než jsem se já dozvěděl ,o Dolském pokusu) a před pár dny mí říkal, že se mu na forum nechce, že je to pořád dokola a že se lidi nesnaží sami něco zjistit na jedné straně a na druhé stejně ani nevěří zkušenějším a tudíž je to ztráta času. Má pravdu, absolutní!

A ani proč jsem vás posílal na YT jste vůbec nepochopil…

Komplikujete co komplikaci nepotřebuje.

Na první dotaz odpovědět neumím a na druhý? 

Je mikrovlnné záření, o kterém je můj pilotní článek, elmag záření? Je! a tak neslovíčkařte.

Je tu velký a neoprávněný, až slepý respekt k tak zvaným vědcům. Já jim nevěřím, protože kdo jednou lže, jak mám poznat, že příště nelže? Takže. Ta příloha Včelařství je náhrada za zrušené OVP. Já vám tu zkratku vysvětlím, znamená: ODBORNÉ včelařské překlady.

Tudíž by to mělo být tak, že než se něco objeví v OVP, museli zařazení do OVP vybrat a schválit nejvyšší VĚDECKÉ kapacity v oboru v Česku. Jinak se to také nazývá citace a cizím slovem impact. Takže Polský autor Migdal není nějaký hej počkej, jak si asi představujete vy, ale je to vědci citovaný autor.

Pořád cítím z vašich výplodů výsměch, co vás k tomu vede? Je to to, co si myslím a souvisí to s intimitou k ženám ve smyslu potence a velikosti? (nevím jak to napsat kulantněji) Jinak si neumím představit motivy někoho, kdo se potřebuje pošklebovat, nota bene staršímu a rozhodně zkušenějšímu.

------------------------

K velkému posunu za pouhých pár let došlo jak dokazuje kolega Goro. Najednou vědcostuti už připouštějí, že mikrovlny škodí, ale musí pořád ještě jako bádat a dávat to postupně. Protože co když mají mezi sponzory = poskytovateli grantů také nadaci, nebo jiný moloch, který podporují mobilní oprátoři, provozovatelé GPS a šmírování obecně? A taky chviválkové, co potřebují špionážní a naváděcí družice pro válku atd. Tak se to musí podávat pomaličku, aby to i trojáčka dokázala vstřebat bez úhony. Něco, co je majitelům zdravého selského rozumu jasné, protože se některé věci dějí až po zavedení těchto pekelných vynálezů.

Komu není rady, tomu…

Vzdálenost úlů nerozhoduje. Včelstva se navštěvují a to i přes plot k sousedovi na desítky metrů! Je potřeba si načíst a spíš NASTUDOVAT stohy literatury a hlavně se pokoušet (ano, u mladých je to potíž) vnímat věci v NEJŠIRŠÍCH souvislostech. Jak píše kolega Goro, včely se vydezinfikopvat nedají. 

Kdo má na včelnici BF, jasně vidí v čistokrevné Kraňce = insemince, velký podíl zrzavých trubců a i dělnice. Důkaz jednak zalétávání a jednak výměny dělnic mezi včelstvy. A dokonce sdílejí i potravu. Zjištěno před lety v Dole, když se objevil škrobovým krmivem kontaminovaný med i u samotných vědců. Udělali pokus, 30 a 30 vč ve stejných úlech se stejně starými matkami , jedna vč byla krmena cukrem a druhá škrobovým krmivem. Za 3 měsíce měla všechna vč stejné zásoby - napůl škrobákové. A tak vy se můžete snažit jak chce a stačí mít tupého souseda a je vymalováno. Jo a ještě, jak se dostalo škrobové krmivo do medu? No z plodiskových plástů převěšováním plodu s nespotřebovanými zimními zásobami, jak jinak? Mimochodem tady hledejme důvod, proč většina nechce mít v mednících jiné rámky, nemohli by podvádět. To se nakrmí o 25 kilo víc do 3 nástavků 39x24 a pak je rekordní výnos medu zaručený.

Pokus jistě páni z Dolu někde zaznamenali a jistě půjde najít. A aby bylo jasno (někdo je takového uvažování schopný), s vápnem u včel to nesouvisí, vy jste se škrobáku nezmiňoval. Přesto je tu souvislost jasná. Komu to jasné není, ten…

Mrzuté je, že pan Goro některé věci nevysvětluje, jen je konstatuje.

--------------------------

Jak je to s raděním. Kdo žádá radu, ve skutečnosti jí nechce, hledá jen někoho, kdo mu jeho, často bludné názory potvrdí. Toho má pak rád, kdo mu přináší špatné zprávy a nefandí jeho nápadům, toho má nerad. A tak i vy se pane Malino sice ptáte, ale ve skutečnosti jste jen chtěl, aby vám zkušenější odkývli nesmysl, že matka (její geny) má nějakou cenu když přežila extrémně těžkou zimu i když má její vč vápno. Na svých včelnicích vidím nade vší pochybnost, že samo přežití melecitozy ZDALEKA nestačí.

Že se žádostí o radu mám pravdu dokazujete sám tím, že vy jste se už rozhodl a udělal nesmysl, zatajil to, předstíral, jak potřebujete radu a ve skutečnosti jen hledal někoho, kdo vám řekne jaký jste kabrňák a jak jste to brilantně vymyslel. Přímo čítankový příklad!

Jestli jsou na včelách na přelomu května a června VD vidět, vč se musí ihned vysířit. Tečka! Stejně to vč uhyne. A jestli má vápno, mělo být už dva měsíce mrtvé když jinou matku nemám a nebo jiná matka. Mimochodem proto já zimuji vždy tak zvané záložní matky, vloni jich bylo 14 a o dotaci jsem žádal jen u 30 vč a pro všechny “normální lidi” jsem magor, co ohrnuje rypák nad penězi. Moje jednání pochopí jen chytřejší a jen morálně čistí - těch 14 “jednotek” nespňovalo definici včelstva a na takové SLUŠNÝ člověk dotaci nežádá, nahlásit do evidence je ale musí. Pak takoví jako já nikdy nemají potíž měnit matku třeba v půli března.

Zase dlouhý příspěvek a vy si stejně uděláte věci po svém, asi jste ho ani nečetl celý, co hledat inspiraci na YT videích u Buřinského, Märze, Pečinky a podobných odborníků?

Podle mě úlový systém nerozhoduje. Jde pouze o genetický sklon matky. Obyčejně funguje výměna matky, čím dřív tím líp a nová matka musí být logicky z jiného včelstva.

Také nejde o vlhkou či studenou lokalitu, v suchých krajích a na suchých stanovištích propuká úplně stejně.

Od sedmdesátek (a dávno před tím, ale v menším měřítku) bylo vápno velkým problémem včelaření u nás, nevím jak na Moravě a jak na Slovensku. Tady to mělo každoročně kolem 5-10 % vč. Vyměnila se matka a bylo to zpravidla dobré. Pak přišel VD, začalo se kyselinovat - Formidol a bylo po zvápenatění. Téměř úplně vymizelo, což je jediné pozitivum jinak zhoubného kyselinování.

S KM jsem úplně skončil před asi 12 lety a přede dvěma lety se u mě vápno objevilo a já to přičítám právě absenci KM. Ta jako vedlejší efekt téměř zlikvidovala dříve naprosto běžnou chorobu. Ovšem v tom roce jsem zakoupil inseminku a měla to také a chovatel tvrdil, že vápno ve svém chovu vůbec nemá. Až když jsem mu poslal fotku matky s jeho číslem na plástu s vápnem uvěřil. Zkusil jsem tedy KM a ihned to zmizelo, za měsíc se to objevilo znovu. Po dalším přeléčení kyselinou vč sice přežilo zimu - hodně jsem tu linii Kraňky chtěl, ale naštěstí od ní nechoval. Ale zjara se to objevilo znova a tak jsem matku zabil (a litoval prodlevy). Současně se mi to obejvilo v roce pořízení inseminky u 4 vč z 50.

Mě se vápno podařilo zlikvidovat i bez KM u dalších, ihned jsem jim měnil matku. Vloni jsem už neměl ani jediný výskyt.

Z vašeho textu je ale nutné vypíchnout jinou věc. VD na včelách nejsou vidět, jsou zapití mezi články zadečku zespod. Z krunýře VD je vidět jen srpeček - okraj, odhaduji tak 20% a ještě k tomu by se musely včely pozorovat přes sklo, jinak včelu otočit na záda, aby jí bylo vidět na bříško, si neumím představit. Nemusím mít pravdu (včelí nákazy mě nikdy nezajímaly a ani žádné informace o nich), ale jestli jsou VD na včelách jinde, na povrchu, kde je zřetelně vidíme, pak je asi místo na spodku zadečku obsazeno. Tady bych nečekal, až se mi zamoří od tohoto zjevně vadného vč celý chov a určitě bych vč vysířil a to hned! 

Jestli jedno vč má viditelně VD na včelách a jiná vč na stejném stan ne - vadná matka - špatné geny. Jestli má toto vč navíc vápno, na co proboha čekáte?

I takto postižené vč produkuje trubce a ti přenášejí geny účinněji, myslím 4x než matka. Právě takto si sami zamořujeme vč syndromem neodolnosti vůči neduhům. Mimochodem totéž platí u i jen z počátku malé agresivity. Často jí tolerujeme. jenže trubci agresivní linie jsou (podle mě) také agresivnější při soupeření o matku a tak ve větším % vítězí v soubojích o matku při páření. Tím se šíří pro včely přirozenější agresivita, což je v divočině větší předpoklad přežití. Všechno se vším souvisí. A ne jen u včel.

Jako častokrát se debata od pilotního mého příspěvku zvrhla jinam. Byl jsem tu vysmíván, snahy mě ponížit, udělat ze mě blbce, že mikrovlny nemůžou ničemu vadit a že jsou báječné.

A co nečtu v OVP ve Včelařství 6/2025 na str. 19 v článku o použití konopného extraktu při snižování důsledků stresu včelstev způsobených vlivy moderní doby. Dr.hab Pawel Migdal, Pasieka 2024 č 3-4, str.44-45

Citace: 

Včelstva jsou vystavena mnoha škodlivým faktorům. Můžeme mezi ně zařadit v životním prostředí přítomné pesticidy, těžké kovy, ale i určité frekvence elektromagnetického pole…

Konec citace.

Samosebou se mi nikdo neomluví, jak jinak.

Už jsem to pochopil.

Ovšem pak nebude dole jen 20 mm co má Langstroth (nenapadlo mě, že byste tuto konstantu chtěl ignorovat) a tudíž to nebude přirozené a včely budou na SL asi stavět divočinu. Na druhou stranu, Blaník nerotuje nástavky a tak u TL nevadí, když na SL postaví nějaké nesmysly. Jednodušší byste měl nezhlížet se v cizáckém Švédovi, vzít ČESKÝ rozum do hrsti a nevymýšlet atypické nesmysly. Zkuste si připustit, že my Češi a Slováci jsme nejlepší včelaři (nejen!!!), pak snad Rusové a UK, možná Poláci. Jinak je to bída a utrpení. Ale sousedovo švestky chutnají líp, že jo.

Nicméně, překryl jste informaci se štěrbinovým horním česnem a to se mi zdá jako velmi zajímavý podnět k diskuzi.  Kolega Goro chtěl mermo mocí o horním česnu a teď mlčí.

Zašel jsem za starostou. Vysvětlil mi, že na zemědělce nemá velký vliv, ale pokusí se intervenovat. Na druhou stranu, hnojniště schvaluje SZIF a míst vhodných pro hnojniště není moc. Dříve hnojniště kontaminovala vodní zdroje a toto je jediné místo, kam v rozumné (ekonomicky únosné) vzdálenosti od kravína můžou zemědělci legálně hnůj ukládat. Ještě jedno hnojniště mají asi o 200-300 metrů výš na poli, ale není u cesty. Teď je prázdné, ale to není řešení, tam někde ležel pilot…

Dceři kapitána Fanty bylo když přišla o otce, 8 let. Je moje vrstevnice, mě bylo 10 let. Samosebou tu nežije, ale pomníček navštěvuje a s umístěním hnojniště je smířená, nechce dělat komplikace místním…

Udělal jsem v té věci co jsem mohl, starosta slíbil, že až bude se zemědělci jednat (obrovská A.S.), že se zmíní, zda by v té věci mohli něco udělat. (polopatě řečeno, o hnojništi nejspíš rozhodla na příslušném úřadě nějaká vystudovaná slečna v Praze, která se neobtěžovala na místo přijet podívat, i když myslím, že slečna z Prahy a vysokého úřadu, jako my normální nesmýšlí)

Starosta byl očividně potěšen, že někoho, kdo tu žije teprve 7 let, zajímá historie obce. Mimochodem, pod vedením a z iniciativy obce začala oprava a znovuvybudování zámku ve Zvěstově, jehož jedno křídlo komunisti odstřelili. Jenže měli mizerného minéra, nevyšly všechny nálože a zámek zůstal z části stát. Při rekonstrukci se našly nevybuchlé nálože.

Nepocházím odsud. Ale jsem na obec, kde dožiji, pyšný. Pro věk se už neúčastním brigád, bojím se, že bych překážel (nikdo mě také o brigádu nežádal). Ale starám se o pořádek v obecním lese, kde mi obec umožnila stanoviště včelstev. Tím se snažím, aspoň malinko, i já přispět v úsilí o ještě lepší budoucnost obce, která mě přijala a stala se mým domovem. A hlavně se snažím jakkoli nepřekážet.

https://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/stredocesky-kraj/-/zamek-zvestov:-jako-fenix-z-popela/6613

“Recyklace” rámků. Lepúší než nové rámky se mi zdají staré, znovu použité. Tak uvažuji ve všem, rád nacházím nové využití (třeba pro jiný účel) starých věcí na vyhození. To je můj pohled na ochranu životního prostředí = recyklace starého.

Při vyváření rámků je vařím celé, stačí na to starý smaltovaný hrnec 50 l + výkonný PB hořák a staré štokrdle (lepší je železná židle s odříznutým opěradlem - je to nehořlavé) a tudíž není třeba nesmyslně předražený vyvářecí kotel. Nic se nijak neušetří vařením více rámků v kleštích, mám to vyzkoušené. Mám tento hořák, jen byl v Tescu za hezčí peníze (před pár lety v akci za 340 Kč).

https://www.extra-shop.cz/plynove-horaky-pod-kotliky/litinovy-plynovy-varic-5-5kw/?gad_source=1&gad_campaignid=17347407116&gbraid=0AAAAAClPWnNPaE2zNOMtmVCxpPS2L1Vs-&gclid=CjwKCAjwl_XBBhAUEiwAWK2hzsLwjEcflG_EUq5nNsXueE0zG-3J6inArsGy7qLRr6X3W1vu8THWWBoCee8QAvD_BwE

Pak rámky oschnou a lze je opět použít, často vydrží drátky, jen je obyčejně potřeba je vypnout. Jen vyvařené rámky nejsou pěkné. Jsou zažloutlo hnědě zbarvené a konce HL jsou zčernalé. 

Vyřešil jsem to rotačním drátěným kartáčem v samo-domo brusce s 1.420 otáčkami (rozhodně neradím větší rychlost). Kartáč mám podobný jako je v odkazu, ale za výrazně rozumnější cenu. Vydrží mnoho, zatím bez sebemenší změny očistil asi tisíc rámků.

https://www.cominvest.cz/p/obvodovy-kartac-kaderavy-6253-sirka-30-mm-ocel-250-mm?gad_source=1&gad_campaignid=20595399484&gbraid=0AAAAACwh1Pj2I0XiFJpb7AxgUUtvoiRCM&gclid=CjwKCAjwl_XBBhAUEiwAWK2hzku-d5_8kLlvCy-B91w6RFyHHES1xx4nxHw8rgQjswsoGAL7lUajThoCRR8QAvD_BwE

Zajímavost. Pomocí tohoto kartáče jsem zkusil odrásat staré souše až na mezistěnu. Ne záměrně, snažil jsem se odstranit zkažený zatuhlý (bývá bíle zbarvený) pyl. Tyto “špunty” pylu nedokáží včely vyházet a buňky zaslepí zapadlým víčkem. Je nutné z plástu špunty starého pylu vydloubat. Zkusil jsem odrásat a jde to skvěle. Totiž, mám rámky třeba s kilem, dvěma i víc zásob, kde je ve spodní části zkažený pyl a tyto rámky by bylo nutné vyřadit. Zásob je škoda, ale hlavně trvá velmi dlouho než se při vaření celých rámků rozvaří, zásoby se musí ohřát a to spotřebuje mnoho energie a hlavně času.

Odrásané plásty jsou vhodné pro oddělky, ty bez zásob pro roje. Ale přijme to i normální vč, dostaví a včely rámek k nepoznání znovicírují. Doporučuji. Rotační kartáč (odborně obvodový kartáč) má tedy dvojí využití, očistí rámky a lze i odrásat steré dílo.

-----------------------

Pro úplnost. Mám i rotační, původně odvíčkovač. Je to hřídel asi 400 mm dlouhá s protilehle zavěšenými závlačkami na kroužkách a tudíž jsou plně výkyvné. V běhu má “válec” asi 80 mm a protože to má 2.840 otáček, je to velmi nebezupečný stroj, je to samo domo dělané za komančů. Odvíčkovat na tom nejde, lze na tom ale odrásávat staré souše místo vyváření. Jenže je to nebezpečné, sebemenší seknutí do prstu znamená úraz. Stroj nepoužívám a varuji před jeho výrobou. Rotační drátěný kartáč je sice výrazně méně výkonný a odrásání trvá asi 4 x déle, ale nehrozí úraz a také se na původním stroji snadno rozemele plást, vyžaduje to velký cit. To u rotačního kartáče nehrozí skoro vůbec a úraz už vůbec ne. Jen je nutné používat ochranné brýle pro jistotu, kdyby se uvolnil a vyletěl drátek nebo vyletělo něco z plástu.

I kdyby se podařilo “recyklovat” jen 10% souší, že by odpadla cena přířezu, jeho sbití, zadrátkování a vylepení M, je to přínos veliký. Dám sem po sezoně jak si včely poradí s odrásaným plástem, kdy košilky nezmizí úplně (kromě dna) jako u odvíčkovací rotačky, drátěný kartáč asi třetinu košily na mezistěně nechá. Je otázka zda  a jak se s tím včely popasují. Pevně věřím, že snadno, samy přece dokáží starý plást rozkousávat, vynášet a stavěšt nové dílo. Drátěný rotační kartáč by jim měl velmi ulehčit práci. Ztráta vosku je nepatrná a drť by se dala jímat, já jí obětuji.

Přivstal jsem si, záhada hlavolamu trvá. Snůška je, ale není z listu javoru ani dubu  a ani dubu červeného, nemeduje ani list osiky. Na smrkách včely nejsou. Pak už zbývá jenom buk, protože na polích nikde nic nekvete - a včely nesbírají pyl a tak z květů snůška asi nebude. Kvete šípek - není na něm včela a jiné roky je hojně navštěvován, ale ten snad ani nektar nemá. Akáty tady nerostou, stejně by tady v naší výšce nedávaly nic než trochu pylu. Luční kvítí, hlavně kopretiny a kohoutek asi nemají včelařský význam, jakživ jsem na kopretinách neviděl včelu. Nic jiného v jalových nehnojených loukách tady kolem mě neroste, jen větrosnubky, jeteloviny v lukách jezevci postřiky likvidují, snižují prý kvalitu senáží. I obilí letos dokázali postříkat tak účinně, že není vidět chrpu, vlčí máky nemají nektar a taky nejsou nikde vidět. Hrách nemá nektar a ještě nerozkvetl. Co meduje?

Pro úplnost jednu zkušenost. Fakt, že je snůška bez pylu nemusí nutně znamenat, že snůška není z květu. Javor mléč, kvete mnohem dřív v časném jaru, dává mnoho pylu. Jakmile ale stoupne teplota (v době jeho květu je to vzácné) nad 18 stupňů, včely zesílí nálet na mléč, ale téměř přestanou sbírat pyl, protože díky vyšší teplotě strom zameduje a nektart je patrně pro včely zajímavější.