Tom50

Nikdo nereaguje a už jsem pochopil proč. Můj návrh se měl týkat Gorova příspěvku číslo 265602, jenže odkaz je na příspěvek můj. Pak to nedává smysl. Takže správně měl být odkaz tento

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/26491-jak-nepouzit-mrizku/#prispevek265602

moc se omlouvám za “překlep” a prosím o vyplnění ankety zda co navrhuji je nesmysl a nebo zda by to tak čtenářům vyhovovalo

Velmi rád píšu do tohoto fora, je tu nejslušnější klima, jaké jsem od pořízení internetu zažil a děkuji všem. Ale moc mi vadí struktura. Když se objeví nějaký článek, chtěl bych ho nějak doplnit, upřesnit,  nebo jen na něj upozornit, doporučit ostatním ke zvýšené pozornosti, ale tím často vysoce hodnotnou práci překryju nějakou, často marginalitou a lidi se pak ke starým věcem neradi vracejí. Proto mě napadlo toto řešení a když nebude vyhovovt Zbyňkovi a jeho záměrům, nenafouknu se když to smaže. Možná je to hloupý nápad, měl by někdo lepší?

Goro konečně napsal obecně použitelný návod (který jsem JÁ tak pochopil) a já vám za ostatní pane kolego velmi děkuji. Sice bych něco upřesnil, ale ne, nechám to jak je. I u tohoto příspěvku je nutné, aby si tento konkrétní článek lidi vytiskli a nezapomněli na něj. Nemám NN systém rád. Ale má na tom včely hodně lidí a většina při tom chce zůstat. Těm já poradit nejlíp nemůžu, nemám s tím takové zkušenosti. Totiž něco zkoušet a předem být proti tomu zaujatý pak zkreslí fakta a tudíž mám jen nějaký subjektivní názor. Kor když paralelně vidím původně stejně silná vč na Dadantu jak napredují - používám počeštěné slovenské slovo, protože čeština ho nemá.

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/26491-jak-nepouzit-mrizku/#prispevek265525

• Vyhovuje výš navrhovaný způsob?
• ano 1 hlas
  100 %
• ne 0 hlasů
  0 %
• Celkem 1 hlas

Odzadu.

Souše do TL nemusí mít zásoby, POKUD JE VE VN ZÁSOB DOST.

Ano, hotový trubčák patří na pozici 3 od česna, tedy blíž středu hnízda a pořád blíž k česnu než je skutečný střed hnízda ve VN. I toto jste pochopil a zafixoval správně.

Snažím se zredukovat trubčáky v TL protože jsem vypozoroval, že jich všech 6 snad ani jedno vč nepostavilo, nejméně dva bývají netknuté, nebo sice postavené, ale nezakladené a nebo postavené jen z části. Vč jasně ukazují, že tolik trubců nechtějí. Taky jsem v trubčině našel pyl a také tam vloni cpaly melecitozní tuháč. Vloni jsem prvně u velké části zkusil pouhé 4 SR a zdá se, že je to akorát a letos zkusím u několika vč jen 3 trubčáky. Tedy jeden hotový + pouhé dva SR. Ale vy zatím na pouhé 3 nespoléhejte, ale skutečně by měly stačit jen 4. Ale když jich dáte 6 nic se nestane, jen někde stavět nebudou a nebo postaví dělničinu, dejte jim volnost aby si v TL mohly dělat co se jim líbí a co chtějí (je to jediné místo v Blaníku, kde si můžou dělat co chtějí). Každé vč je jiné a má jinou “povahu” a 6 SR (z nich je jeden trubčák hotový) nic nemůžete zkazit.

-----------------------

Proč redukuji počet trubčáků v TL? Všiml jsem si a i mě na to upozorňoval Petr, že některá vč dávají do TL i dělničí plod. TL má ale hlavně tlumit nárazovou snůšku sladiny a tak se domnívám, že by jim vyhohovala víc. na druhou stranu, asi by uměly skládat sladinu i do trubčiny  a nebo si něco postaví když to budou potřebovat.

Opět vás Martine chválím, pamatujete si dobře a vaše zámysly (záměry) jsou správné. Hlavně si pište a příští rok zkuste TL udělat už na konci jív.

----------------------------

Jak to je povětšině u mě. Vloni jsem kvůli zdraví nedokázal dát u většiny KK pod VN, což se dělá v půli září a tak některá vč zimovala s KK nahoře. Většina úhynů byla právě u těchto vč!!!! Petr tvrdí, úhyny neměl, že polovina s KK pod nohama je výrazně lepší než ta vč, kde KK zůstala přes zimu nad VN. Jeden rok a dva včelaři nic neznamenají. Na druhou stranu větší možnosti nemáme a z něčeho vycházet musíme. Takže je nutné si to psát, pamatovat a napříště postupovat s tímto vědomím.

Ale zpátky jak to dělám já.

TL zůstane celou zimu pod VN. Z několika důvodů. Kdysi (padesátky - šedesátky) se propagovalo zimování v medníku, tedy o patro výš než je česno a očka MU neměl a neznala se a nebo používala sporadicky (u jiných úlů, MU očko neměl). Proto měl MU tak mohutný zateplený medník.

Proto já nechávám TL aby zimující vč bylo co nejvýš nad česnem. V normálním roce ale mezi VN a TL přijde v půlce září KK a zimuje to tak. Oba tyto podstavené NN zažijí léčení tvrdou chemií a kromě jednoho hotového trubčáku to jde všechno na vyvářku.

Když se zjara rychtuje nový TL, sestavím ho přímo na včelnici z KK a starého TL. Do nového TL přijdou dělničáky s nespotřebovanými zásobami, SR dělám většinou nové, jen ten jeden zůstává z původního TL. Tím je v jedné operaci zlikvidovaná stará KK, zjistím, co v ní vlastně je a rozhodnu se v té chvíli podle toho, co ve kterém úle je. Někde zásoby nejsou - dám ze skladu (počítám s tím a mám to v autě, někde mám štos zásobáků na včelnici), jinde je jich v KK nadbytek. Zrovna tak likviduji horní KK, když jsem to nějak nedal na podzim pod VN. Zkrátka při jedné práci se ze dvou “pomocných” NN udělá jeden nový TL. Protože nástavek s TL je nejblíž od země a nejvíc trpí, většinou ho vyměním za vyžehnutý, opravený, natřený a je dobré vyměnit i dno po údržbě. Moc jsem na toto nedbal, ale pod tlakem nových okolností a protože mohou mít strašiči s NC pravdu, je dobré to s tím vyžehnutím nástavku pro TL a dna (a poopravením a natřením) spojit. Den nemám dost a tak se chystám vzít na včelnici PB malou bombu s hořákem a dno vyžehnout to, co měly. Umýt  podložku, samosebou, vše očistit. Ale nedoporučuji žádné savo ani louhy ani jiné chemikálie - může to zůstat vsáklé ve dřevě!

Přesněji. Jedno dno je opravené po údržbě (když se enstihne víc) a to dostane první vč. Pak se zabývám čištěním a vyžeháváním odebraného dna a nástavku aby to bylo pro další vč. Jde to celkem rychle, ale lepší je to mít připravené za zimu.

----------------------------

Opět jsem dal, nad rámec než co jste se ptal, kompletní návod ve smyslu všech souvislostí. Je třeba si to ukládat a dobře fixovat v paměti. Myslím, že takto podrobně se to nikde nedá načíst a ve videích tyhle finty nevidím. Pravda, většinou nemám sílu ty filmové slátaniny dokoukat a v poslední době ta videa ani neotevírám. Obecně nerad otevírám i okazy tady.

Pane Karle. Napsal jsem celý dlouhý elaborát jak nepoužít mřížku a přehlédl jsem zadání, že to chcete u NN systému. To podle mých celoživotních zkušeností nejde právě proto, že rozhodující je, že vč má plod vždy raději na vysokém rámku než na nízkém. Kde si nemůže vybrat to asi fungovat nebude. Nic ale nezkazíte, když to zkusíte. Bylo by dobré, kdybyste ostaním dal vědět na CHZ zda to fungovalo i u NN systému. Následuje tedy původní článek.

-----------------------

OK. Vysvětlil jsem to už několikrát, ale včera jsem v jiném vlákně avizoval znovuvysvětlení a tak se toto vlastně hodí. Myslel jsem, že jen oživím (a nejdřív najdu) vlákno, kde se o tom už píše. Nevadí, dám to tady.

Možná pana Karla zklamu, neumím to při pouze jedné míře rámků v jednom úle. (toto tvrzení není přesné, jde to za určitých podmínek i s 24 a to vyvsětlím a popíšu jindy a jinde) Základní pomínka je Dadantsystém, někdo ho nazývá systém kombinovaný, tedy vysoký a nízký rámek v jednom úle. Bylo by také dobré, spíš nutné, načíst si nejprve co přesně systém Dadant je a v čem spočívá. Dále už tedy jen o systému Dadant.

Mřížka vždy včelám vadí a je to pro ně stres a odborná literatura tvrdí, že snižuje medný výnos i jen na polovinu a současně přispívá k rojení. Proto je dobré mřížku nepoužít.

Ovšem včely mají sklony proplodovat většinu a některé i všechno co přinesou a tak my je musíme přimět, aby tuto svou přirozenost nedělaly.

Jsou tři základní věci, proč matka někde klást nechce. A -Rámky dál od sebe než osově 35 mm, B - pouze panenské dílo a C - nižší rámek než ten, kde je dělničí plod.

A - do NN medníku se dává jen 10 místo 11 rámků a rozteče jsou od oka. Lze použít roštů-šablon, kterými se rozteče vymezí přesně, ale není to na nic potřeba a je to zbytečná pomůcka.

B - když si může matka vybrat, raději klade do tmavšího díla, údajně je teplejší.

C - tady je ale prazákladní podmínka, že v plodiskovém VN je dostatek místa pro dělplod. To Adamcův kvadrát 39x24x11 nesplní. Nesplní to ale ani Blaník míry 39x30x11 a nic co má menší plochu než 155, ale lépe 160-165 dm2. Toho se v jednom nástavku nedá docílit, protože by se musela porušit “svatá konstanta” a tou je výška rámku 30 cm u jakékoli délky rámku. Pak nezbývá, než že plodiště musí být složené z VN, doplněném NN, který ale MUSÍ být pouze pod VN. (existuje i varianta s tzv horním TLumičem, ale tím to nyní nekomplikujme, to je nouzové řešení) Totiž, NN pod VN včelstvo vnímá jako prostor i nevnímá, je to jako “chtrá horákyně”, prostor tam je i není, včelstvo ho může opustit a stáhnout se nahoru do VN aniž by to pro něj znamenalo nějakou velkou ztrátu či poškození. Dá se lidově říct, že spodní NN ve funkci Sedláčkova POLštáře, lépe však TLumiče (rozdíl jsem včera vysvětlil podrobně) je pojistný ventil, sloužící jednostranně. Může odlehčit přetlak, ale “podtlak” nezpůsobí. Navíc se do TL přesune chov trubců a ve VN není vůbec, po naplnění celého VN se zlikviduje vysoký trubčák - původně SR a ve VN je tudíž všech 11 rámků dělničích. Výhodou je míra 30, ale funguje to znamenitě i u míry 24 a všeho mezi tím, jen prostě použít NN spolu s VN je ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU. Proč nejde použít dva VN 39x24x11, jeden jako plodiště a dolní jako TLumič jsem už vysvětlil a vysvětlím (zopakuji) jinde a jindy. Je to ve vlákně o omylu s názvem Tachovák.

----------------------------

V předjaří zúžené vč BP, tedy s komorou roste a postupně se přidávají M. Proti původní provozní metodě Blaník jsem objevil, že je lepší vystrojit TL už v době květu jív, což někdy vysvětlím (už se stalo v různých vláknech, ale zopakuji na jednom místě jindy a jinde). Vč ale dokud nemá VN plný a dokud má ve VN vysoký SR, Tlumič většinou neobsadí, ale bude “vědět”, že tam je a nebude se cítit stísněné. Toto je naprosto stěžejní předpoklad!!!

Když je VN plný a na poslední pozici je SR, ten se odstraní a nahradí dělničákem. Pak vč už nezbyde nikde jinde místo pro chov trubců než v TL a největší opozdilci, kteří v tuto chvíli ještě TL neobsadili, tak učiní teď.

Nastala chvíle vpuštění do prvního medníku. Roky jsou průběhem počasí různé, vše co píšu je o průměrném roce u průměrného vč. A tak budou opozdilci, asi třetina, ale bude i asi třetina vč, která budou muset dostat medník o něco dříve. Dál tedy jen o průměrných.

Kvete špendlík. Do TL nelezeme, co tam se dělo zjistíme až při jeho rušení za rok v době květu jív. VN je tak plný včel, že jsou nahusto obsazené i strany rámků od stěn. Tehdy se přidá celý NN jako první medník. Obecně platí, že se nikdy nesmí přidat 100% prostoru, který vč ovládalo. I když mají Adamiti dvě bedny, plodu je jen do jedné (i když to mají roztahané v obou VN) a jestli přidají medník celý VN, pak rozšířili o 100%, protože prostě vč spodní bednu neovládá a “nepočítá”. Proto musí být medníky u Dadantsystému pouze nízké. Nepočítá se ani TLumič a tak u míry 39x30x11 je medník 39x15x10 prvě 50% a to se smí. I když se dá na míru 24 NN 15, pořád je to rozšíření asi jen o 67% (+-) a i to je přípustné. (jsem líný počítat to přesně)

Předchozí zásady když se nedodrží, nic dalšího se nemůže podařit!

Nyní to nejdůležitější a to je způsob JAK vystrojit první medník v sezoně. Nebude to stručné, protože bude ihned zdůvodnění a vysvětlení.

Je nutné si načíst mojí “pohádku” 

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/20248-kolik-ma-vcelstvo-postavit-dila-pohadka/

Takže, v prvním medníku musí být souše. Jenže jakmile budou uprostřed, jak radí někteří méně zkušení, matka je dojde radostně zaklást bez ohledu na to, kolik místa má ve VN. Jestli dáme jen mezistěny, uteče nám část snůšky, často celá, viz pohádka. Jak tedy?

Panenské souše dáme po dvou ke stěnám a doprostřed přijde 6 M. V medníku NIKDY, ANI V ŽÁDNÉM DALŠÍM MEDNÍKU, nesmí být možnost volné stavby a dokonce ani jako pětikoruna. Tam by ihned postavily trubčinu, tu by došla zaklást matka a jak jednou bude nahoře, většinou tam zaklade co se dá a bez ohledu, že má dole místa nadbytek.

Jak to funguje.

Do souší u stěn matka klást nepůjde, kladla by jen nad prostředkem plodiště. Tam ale jsdou M. Ty voní cizí vůní (ano, i M voní pro matku atraktivně) a to matku vždy ihned vyrajcuje ke kladení. Do M to ale ined nejde. Do souší u stěn tedy včely nosí sladinu a zahušťují jí na med - tudíž se nepřipravíme o med přidáním pouze M a současně stavitelky usilovně staví mezistěny na prostředku. Mezitím vyvanula vůně cizího vosku z mezistěn a ty přestaly být pro matku rajcovní. Někdo tu nedávno tvrdí, že matka klade do polovičních buněk. To je nesmysl, to se nikdy neděje. Ano, klade uprostřed stavěné M, kde jsou buňky hotové a u krajů a v rozích je jich jen půl a nebo jen M, to ano, ale do polovičních buněk matka neklade, určitě ne v normálních podmínkách.

Co ale do nedostavěných buněk včely dávají je sladina a tak až jsou buňky hotové, už je v nich budoucí med. Už to cize nevoní a navíc je dole místa dost a tak matka uklidnila vášně a už se nahoru neobtěžuje, taky jí včely asi nechtějí dělat místo - přanášet med. Taky jsou tak rámky dál od sebe a to jí sice samo o sobě nezabrání, ale vydatně přispívá. Je tu ještě jedna mnou postulovaná věc, kterou jistě někdo nazve domněnkiu, ale je logická a emporicky (mnou) ověřená. V medníku není kvalita vzduchu vhodná pro plod. Včely by jí mohly udělat, ale proč když je jinde v úle místa dost? Ovšem stačí očko, do medníku jde čerstvý vzduch a umístění plodu do medníku nebrání už vůbec nic. Předešlé o očku v medníku je jen moje dedukce, neboli domněnka.

Co další medníky?

Jestli je skvělé počasí a snůška skvělá, je první NN postavený a zanesený za týden, med není zralý, stále se líhnou další včely. Vč dávno hospodaří v TL, ten už na nárazovou snůšku nestačí a sladinu by cpaly mezi plod a matka by neměla kam klást. Pak se přidá další medník a ten musí přijít pod ten, co na úle už je. Druhý medník přidaný nahoru budou dokonale ignorovat!!!

Druhý medník vystrojíme podobně, už ale můžeme dát méně M. Jestli máme čerstvě vytočené panenské souše, vždy je dobré je dávat ke stěnám na neatraktivní pozice a když souše i doprostřed, tak pokud možno loňské suché bez zbytků medu a vůně.

Když se dává třetí medník - je to zbytečné se dřít, zpravidla jde už vytočit první medník, ale někdy je vč tak silné, že třetí NN dostat musí i kdyby snůška zrovna nebyla. Ovšem to už kvete a nebo končí řepka, kvete hloh a vč jsou na absolutním vrcholu (rozhodně ne až 21.6.!) a nyní už můžeme do podsouvaných medníků dávat samé souše a zakladení už v drtivé většině nehrozí. Ale i nyní a i při pozdnějších snůškách než je hloh, vč v mednících staví, ne ale už tak ochotně a tak rychle. A tak je M možné dávat i po hlohu v malině a i později.

-------------------------------

Jednu slabinu, asi neřešitelnou, výše popsaná metoda má a zda je to slabina - negace a nebo naopak benefit bude vnímat každý jinak. Tímto způsobem se silně hromadí perfektní panenské medníkové dílo a nakonec nezbyde, než vyvářet nádherné mladé souše. Já to řeším jinak.

U některých vč risknu nedát naprostředek M a dám víc souší, doprostřed M třeba jen 2 a nebo žádnou. Protože vč má pojistný ventil = TL, v drtivé většině matka klást do medníku nejde i když má uprostřed souše. PANENSKÉ. Rámky jsou dál od sebe, dole má místa dostatek a také jsou souše pomačkané z medometu. Ale když se náhodou někde stane, že matka nahoru klást jde, nikdy nezaklade víc jak 2-4 plorámky a udělá jen půlměsíčky nad SL polorámku. Tento plod pak soustředím nad oddělek - je současně zajištěno krmení oddělku skutečným medem a ne náhražkou. Prostě zaplodované polorámky se dají využít rozličnými způsoby. Rámky už nepanenské pak skončí v KK a pak v TL. Ale většinou i do KK a TL dávám rámky prvotřídní, protože zakladených a poškozených není nikdy dost. Ale pro někoho možná může být na obtíž, že mu včely postavily hodně díla a daly hodně vosku. Já to ale za slabinu provozní metody nepovažuji.

----------------------------

Doufám, že jsem PODROBNĚ do nejmenších detailů vysvětlil vše jak nepoužít mřížku a ve vlákně o výrobě úlů popíšu, jak si například k Adamci (nebo jakémukoli jinému úlu) pořídit NN ještě letos. A vůbec NN nemusí být půlkou vysoké míry. To jsem jinde už vysvětlil také proč to tak předkové a i originál Dadant-Blatt má. Metoda Blaník vůbec ten požadavek výchozích úlových systémů nevyužívá a nepotřebuje. Tudíž k míře 24 lze dát NN vysoký 11-17, přičemž ale nic vyššího než je 15 neradím. I tak je NN plný medu tak těžký, že je práce s tím nezdravá i pro mladé lidi. Jinde jsem popsal svůj NN vysoký 11 a tvrdím, že tím jsem měl před 40 lety začít. Jenže to ještě Sedláček chodil do základky a nevynalezl svůj úl, od kterého je moje míra 39x11x11 odvozená. Mohl jsem ale mít půlku Adamce a tedy 39x12x11 a uvažoval jsem o tom. Jenže masírla tehdejšího mejnstrýmu, tedy Dolu a Včelařství mě odradila. Škoda.

Kolomý je velkovčelař nebo hobby včelař? Jak založil podnik? Zvolil tu míru na základě svého rozhodnutí, jako nejlepší z možných a nebo to bylo jinak?

Major Terazky neuměl rozpoznat malíře obrazů od malíře pokojů, oba jsou přece malíři a oba mají štětce i barvy, viďte. Jen jsou to hodně rozdílní malíři. Jakživ jste v mých pracech, jak se je vy snažíte shazovat, že to jsou pouhé domněnky, nečetl, že bych se já shlížel nebo inspiroval u velkovčelařských podniků, kde se se včelama neserou a ždímají z nich jedině zisk.

------------------------

A víte co bych se ještě rád dožil? Vaší konkrétní vyzkoušené a funkční provozní metody, platné pro každý horem přístupný úl, který není ležan. Prostě dejte svoje, třeba i jen domněnky místo “vedeckých štúdií” a poraďte nám, jak by to šlo dělat líp, než jak říkám já ve svých “domněnkách”. A nebo jinak, jestli je moje práce mišmaš domněnek, umíte vy sám nějaké svoje aspoň domněnky? Zatím jste předvedl věčnou oponentruru vůči mě a když jste něco uceleně dal, byla to nepřehledná změť liberálních keců o nejširší množině možností, ze které nejste patrně moudrý ani vy sám. Zkuste méně kritizovat a když už něco shazujete a posmíváte se, hned sdělte, jak je ta která konkrétní věc správně.

Myslím, že vy Goro nevíte jak včelařit líp než já. Ale dokonale víte, že já mám jenom štúdiemi neověřené domněnky. Tak polopatě. Já jsem ten původce, hybatel, objevitel a dárce nových postupů, na které se věděčtí prostituti nezmohli a štúdie na ně nejsou, protožo to ty pány chytré ve výzkumných ústavech a vysokých školách prostě nenapadly. Tak napříště zkuste srovnávat srovnatelné. Tedy jestli jste schopen to posoudit. Děkuji.

Kritizovat umí každej vejr. Já když tvrdím, že je míra A a L 1/1 v českých podmínkách kravina, tak hned vysvětlím PROČ. Umíte vy jasně vysvětlit, proč je A míra skvělá?

Dám vám příklad. Češi mají nejlepší pivo na planetě a nejvíc ho vychlastají. Ale nejprodávanější nápoj planety je Cola. Můžete nám Čechům vysvětlovat jak chcete, že jsme blbí a česky zaostalí když nechápeme Colu a chlastáme si to svoje české pivo.

Nečečkal bych u muže vašeho věku takové uvažování, co tu předvádíte. Že když má nějaký velkovčelař nějakou míru, tak to musí být míra jistě skvělá.

Tak jsem vás odhadl celkem správně, tušil jsem, že když komunikujtete, budeme mít patrně něco společného. Že tak moc jsem netušil a díky za každého jako jste vy.

včely

Od doby, kdy jsem vynašel způsob pouštění do PRVNÍHO MEDNÍKU V ROCE nezakladou ve 100% nic. Ony nemůžou a mřížka tam není. Vysvětlím jinde - už jsem vysětlil několikrát, ale opakování matka… Ale jindy a jinde.

Ne, POL bude u každého úlu polštář když nemá trubčinu a jakmile tam je možnost SR a tudíž trubčina, pak je to TLumič. Fakt to není jasné jak se to liší? A mimochodem, z této, podle někoho asi nepodstané maličkosti, se odvíjí neskutečná škála důsledků.

Nemyslím, že delším rámkem, i když delší rámek se mi zdá mnohem lepší než 39.

Tady to, snad ne jen pro vás, vysvětlím. Je nutné mít neustále na zřeteli, že VN 39x30x11 má plochu 129 dm2. To je hrubě pod potřebu 155 - 165 dm2. Prostě ony nechtějí na pouhých 129 dm2 trubčinu, chtějí tam mít dělničinu + absolutní dostatek zásob a taky pylu kolem plodu pod těmi zásobami.

Ovšem celý NN 15 pod VN ve funkci TL je moc, dává to v součtu 129 + 64 = 193 dm2.

Ideální by byla půlka NN 15. Ale to není přesné, v TL nejde jen o trubčinu, ale taky o možnost prvního “vyložení” nárazové snůšky nektaru létavkami. Ten pak nedávají do VN mezi plod a neomezují matku a nevzniká z toho rojovka.

Ale. Dva rámky vysoké míry (LBV) je nesmyslný axiom a už moje máma měla jen jeden celý a půlku druhého, tedy ekvivalent pouhých tří rámků 39x15 (proto jsem vloni zkoušel v TL jen 4 SR a letos to budou už jen 3) a tedy asi 13 - 14 dm2. Takže i v menším TL, například vysokém 11 by bylo pořád dost místa i pro ty nárazovky. TL 15 je prostě proto, že takový NN k úlům mých rodičů z přelomu 40/50 a nebo začátku 50 let 20 stol byl.

A tak jsem vyzkoušel TL 15 s buchtami za 2 rámky a za 4 rámky. To má ale vadu v tom, že pak je zakrytá podložka kvůli zimní měli, protože je lepší likvidovat TL až zjara.

Celé jsem to pane Malino vysvětlil už několikrát, zkuste si to postupně načítat, stačí i jen to, co jsem dal za rok a měsíc na CHZ a postupně se dostanete do obrazu. Ano, mám tu přes 1.400 příspěvků - zdaleka ne všechny jsou odborné a k danému tématu.

Chyby co jsem udělal s pokusem TL na každém rámku dole. 

Nebyl to výsledek důkladného rozmyslu, ale okamžitý živelný nápad. Nevyšel (ani nemohl) a pak jsem při analýze přišel na to, proč.

Ale vzhledem ke svému věku a potížím s páteří hledám možnost nemuset nikdy zvedat VN. Současně se chci držet už zavedených rámkových měr.

A tak se jeví jako nadějné se vrátit k míře Sedláčkově 39x34,7x11. Rozdíl mezi Blaníkem 30 a Sedláčkem je rovných 20 dm2. Výš jasně píšu, že pro trubčinu v TL stačí asi 14 dm2 a rozdíl je přece 20 a tak by u Sedláčkovy míry mohl mít každý vysoký rámek dole asi 4 cm pruh trubčiny. Aby se ale používaly M pro třicítku, byl by to pruh asi 5 cm s tím, že ať si tam staví co se jim zachce.

Kdo toto domyslí dojde mu, že najednou není potřeba vůbec oddělitelné dno, protože se VN nikdy nebude zvedat. A pořád bude trubčina na spodní oeriferii hnízda, nejblíž čersnu a tedy v nejchadnější části úlu se všemi důsledky, co z toho plynou. Včetně předehřívání vzduchu než vstoupí do dělničího plodu.

Úplně odpadne i Horní TLumič jak jsem ho vyvinul ke starým univerzálům s pevným dnem. Zbývá ale KK, kterou je nutné dát už v půlce září pod VN. Vč má s KK nadbytek zásob, je s nimi v kontaktu a ví o nich a kdykoli to v zimě počasí dovolí, může si je zdola přenášet nahoru. Rozhodující je ale jaro a toto zaručuje raketový rozvoj. Tedy dvě věci v součinnosti - teplo neutíká nad vysoký prostor s plodem a současně vč má nadbytek zásob. Tím, že je přenáší zdola nahoru to simuluje (není moje domněnka, ale prastarý názor předků) snůšku z venku, tedy od česna (další důvod že MUSÍ být jen jediné česno a žádná očka). Prostě podstavená KK funguje. Gorovi se v NN systému musí vč do KK projíst, postupně jí zaploduje a stane se součástí plodiště a nevznikne problém s nespotřebovanými zimními zásobami, což je velké +. V ostatním je to projedení do KK ale nevýhodné z několika důvodů, nejhlavnější je to teplo.

To se mi, náhodně a nepromyšleně, podařilo vyřešit, ale vůbec jsem nepochopil co jsem udělal. Ale zmínil jsem se Tomovi4 a on to dovedl k dokonalosti a problém s horní KK definitivně vyřešil na 100%. Je to velmi jednoduché (přesto jsem to sice vymyslel, ale nepochopil) a pochopil to až Tom4. Prostě se připraví vhodný NEPRODYŠNÝ igelit (Petr sveřepě používá tvrdé folie a pak mu na druhé straně než je česno folie čumí přes obrys úlu), řizvedne se KK odzadu tak, aby šlo mezi nasunout igelit a u čelní stěny se nechá asi 4 cm průlez, igelit tedy nedosahuje ke stěně. A je volná i první meziplástová ulička, proto to musí být 4 cm od vnitřku úlu.

Výsledek? Teplo neutíká nahoru a ani tam nejde moc par a v KK se nesráží voda. Ovšem KK igelit ochlazuje a tak se na něm sráží hodně vody a vč nemusí vůbec pro vodu ven. Je pořád v kontaktu se zásobami, po poznatcích B.S. už i věřím, že tyto zásoby vnímá jako by byly přímo v úle. Včely si můžou nahoru pro zásoby docházet. Tom4 se tomu ze skromnosti brání, ale já tvrdím, že on vlastně, sice z mého popudu, ale on vymyslel svého druhu horní komorování. Už tu Tom4 fintu děláme s Petrem a i inženýr Pepa a další Petrův “žák” a vše to funguje znamenitě. Ale podstavení KK pod VN je přece jen o něco lepší. Za všechno se holt vždy něčím zaplatí.

Jediné, co je neodořešené je, že co s nespotřebovanými cukernými zásobami z KK. Gorovi to nevadí, původní KK se změní na součást polodišťě, to se au Blaníku neděje stát nesmí, nechceme dělplod na N rámcích nikdy. Ale využití už je na každém včelaři.

---------------------

Pokud jste to vy pane kolego Malino nepochopil všechno, a nebo někdo jiný, ptejte se. Mimochodem přesně tak jako s vámi si já představuji diskuzi a předávání nahromaděných zkušeností. Pak mě to i baví a chce se mi.

Dolování napevno vestavěné trubčiny z den je od ptáčkočermácké party, sám bych nikdy takovou hovadinu nedělal.

Vysoká dna jsem měl od roku 1983. Dal mi 3 ks jeden skvělý včelař, že větší pitomost nezná, ale že si to vyrobil podle tehdy nových cintů ze Včelařství. Po několika letech, když jsem si nadělal další dna malinko i výrazně jiné konstrukce - kočoval jsem a věřil, že jsou potřeba, jsem srovnáváním musel uznat, že jednoduché dno, stlučené narychlo mým otcem někdy v padesátkách ze zeleninových přepravek - tehdy byly 99% bedýnek ze dřeva - je nesrovatelně lepší. Jen tát naměl vzadu vyndavací zástrčku, za něj taky nebuzerovali s mělí a tehdejší podložky z ruberoidu - asfaltovanýý tvrdý papír včely vykusovaly a vynášely a tak je nikdo nedával. Plastové podložky neexistovaly.

Vaše narážka a srovnávání mě s někým jiným je dost ubohá podpásovka a nadále se budu tvářit, že jste takovou ubohost nikdy nenapsal.

Nejmenší pracnost v Dadantsystému není moje domněnka, nýbrž světem uznaný fakt. 

Nejblbější NN systém uznali už v USA po ww2, byl to jen meziválečný výstřelek dr. Farrara a několika jeho vyznavačů, ukázalo se to jako nejpracnější nesmysl. Opakuju, v USA se 90% vč nechová pro med, ale kvůli platbám za opylení a tak je celkem fuk v jakém úle se včelaří. Kdo slepě kopíruje USA a nechápe jiné klima, jiná včela a jiný účel včelaření a chce to naroubovat na středoevropské podmínky je hloupý a včelařsky nevzdělaný. Toto jsem eufemisticky sdělil snad stokrát a protože to někteří pořád nemají čím pochopit, tak to snad podáno expresivně chápat začnou. Spíš ale asi ne.

Pak má NN systém Austrálie a Tasmánie, kde je snůška nepřetržitě 11 měsíců v roce a když nemají 300 kilo medu ze vč, jsou nas.aní. Ani tam NIKDO NORMÁLNÍ ze středoevropanů neopisuje a inspiraci nehledá. 

Ale co je nejdůležitější, pořád nechcete napsat ani kolik medu máte a už vůbec jak daleko od Atlantiku a v jaké výšce včelaříte. Kvůli vašemu zarputilému mlčení už jakémukoli vašemu údaji nebudu věřit, něco za vaším sveřepým mlčením musí být. (stejně jako mě moc nezajímá výnos toho starého pána, o kterém píšete a poměřujete s ním mě) Vlastně to už ani vědět nepotřebuju, protože stěží stihnete vyzkoušet to všechno, co mám za svůj život ve včelařině za sebou já.

Vlastně jsme se od vás nikde, ani na VF, ani na IF a ani tady nedozvěděli nic konkrétního, jen obecné plky. Žádný okamžitě použitelný jednoduchý systém s jakýmkoliv úlem. Dnes píšu panu Malinovi jinde. Včelařit v ideálních podmínkách jde i s úplně blbým vybavením a není to žádný kumšt. Umět včelařit v horších podmínkách už vyžaduje speciální úl i metodiku.

Nakonec každý si může vyzkoušet kolik medu a s jakou pracností bude mít když nechá včely projíst do horní KK a jak to bude když jí, nejpozději na začátku března dá pod VN, aby do ní neutíkalo teplo tolik zjara potřebné (limitující) pro rychlý jarní rozvoj. 

Takže hodnotit mě vám jde, nic konkrétního jste ale nesdělil a když tak zase jen změť všeho možného, aby si každý mohl liberálně vybrat. A tudíž se v tom ztratil a nezkusil raději nic… Protože rozmanité znamená tak složité, že to každého jedině odradí.

-------------------------

Příběh nakonec, který dokonale vystihuje liberální idiocii:

Potřeboval jsem Fridex. U pumpy mi pokladní ukázala regál, byl u země. Ohnutý jsem si nevšiml, že jsou pootevřené dveře do kaceláře a už vůbec, že je tam majitel. 

Prohlížím asi 30 druhů, asi nemrzek, úplně jistě ale nevím, co to je. Něco je žluté, jiné modré, něco zelenéa další červené, obaly pestré jako papoušci v zoo, ale nikde to, co chci = Fridex. Už v tom názvu Fridex je mráz a za soudruhů to byl obecný název pro nemrznoucí chladicí kapalinu. Za komunistů byl JEDEN Fridex a blbě se sháněl. Zanadával jsem si od plic, ale tak, aby pokladní neslyšela a byl jsem naprosto bezradný, taky jsem neměl brejle. Slyšel mě pan šéf a šel mi pomoci. Ujistil mě, že to je fridex všechno a skutečně to tam bylo drobounce napsáno. Jendou ale hovnotex, jiný blbomix, další primitovblbost, další se jmenuje idiotfix a další cojekomudotoho…

Přitom je to všechno fridex. Když se ptám pana majitele proč, tak ač sám asi třicetiletý mi sdělil, že mladí blbi chtějí rozmanitost a tak se pořád stejná věc (co taky na nemrzce vymýšlet) nazve jinak, jinak a ještě jnak a ti pitomci jsou pak nadšení z rozmanitosti, jak si můžou vybrat. Ve skutečnosti je jen někdo tahá za fusekli a zdržuje.

Dokonce o tom zpívá i populární zpěvák, jak jsou důchodci ubozí, když chtějí ode všeho jednu věc a jak oni, maldí, žijí radostně v nepřeberné změti nesmyslů, ve kteréžto změti ještě číhají lumpárny s nachytáváním důvěřivých, bezbranných lidí, pamatující doby, kdy nikdo nikoho nachytávat na ničem nesměl a tak lumpárny nečekají. Mladým se takový svět líbí (asi chtějí nemužně taky ochcávat důvěřivé, bezbranné důchodce a děti, říkají tomu chytrost, my tomu říkali nemužná srabařina a slušný člověk to nedělal). Ovšem starým, co mají ještě racionální myšlení, se toto nelíbí. Možná není náhoda, že ten, celkem hezký člověk s pěkným hlasem, dá sám sobě jméno XINDL.

Jeho tvorba v přesně vystihuje starodávné latinské nomen omen…

Odpovím vám touto formou, bohužel tady není a nebo já neumím psát barevně a proto moje oponentura ve formě kurzívy. Zdá se mi to jako nejblíž rozhovoru - diskuze.

Děkuji za teoretický názor a odkaz. Už jsem jej četl dříve, ale rád si prostuduji Vaše zkušenosti znovu ano, obecně tomu říkáme studium odborné literatury. A pro vás (mladé) to tu píšeme. Třeba mě napadnou jiné souvislosti když se na věci budete umět podívat jinak než z navyklého úhlu, možná ano - kdybych si to o vás nemyslel, neexponoval bych se. 

Na nalákání včel do medníku mám z vlastní zkušeností ověřeno vložení nízkého rámku s mezistěnou k vysokým do plodiště jako SR to je přesně to, co nesmíte udělat! Nejen, že je to strašidelně pracné, ale dokonale kontraproduktivní. Vy NESMÍTE  dopustit, aby se do medníku dostala jediná buňka plodu, ani dělničího, ale ani trubčího!! Jakmile bude v medníku jakýkolil plod, vč začne přirozeně přesouvat plod výš pod zásoby. Výška 30 cm funguje ještě (ve většině let) naprosto samočinně a Sedláček s výškou 34,7 asi ob rok a váš Superjumbo na tom nebude zdaleka tak zle jako Sedláček, jen to bude o trochu větší oříšek. Naučíte se to odhadovat a já časem zopakuju jak na to, půjde to i s výškou 32,5 v čistokrevném režimu Blaník, jen méně pohodlně . Od spodní loučky většinou vystaví trubčinu, která se dá vyříznout a rámek s plodem (ideálně otevřený) vložím pokud bude třeba do medníku pro nalákání včel. Do volného místa vložím vysoký SR. Tento rok, pokud bude potřeba chci vyzkoušet povytáhnutí plodištního rámku do medníku. V plodišti pod ním vznikne volný prostor o polovině výšky vysokého rámku pro volnou stavbu. Jak jsem už sdělil kurzívou výš, na všechno co píšete za mojí vsuvkou navždy definitivně zapomeňte, je to nesmysl. K tomu nesmírně pracný nesmysl, kterým se navíc ničeho pozitivního nedosáhne. Je super, že jste popsal svoje zámysly dřív, než jste si obrazně nabil hubu. 

Vlhko v úle. Dna mám vysoké 20mm s plným dnem, česno u strany (nezávisle na Vás, viděl jsem to na videu a bylo pro mě jednodušší to vyrobit jen pozor na správnou stranu.. Na posledním nástavku síťovinu z reklamních banerů a na tom uteplívku z ovčí vlny, kterou na podzim odstraním a nechám pouze kousek látky nebo nějaké prodyšné tkaniny a to jen kvůli světlu velmi špatně, včely po zimním slunovratu začínají plodovat a pak nutně musí mít vodu a to zajistí jen igelit (samosebou žádná očka, ta nesmí být v úle nikdy v roce!!!). NEPRODYŠNÝ igelit. Tvrdá stropní folie se doprostřed pronese a pak hrozí, že po okrajích kondenzovaná voda bude stéket doprostřed a odkapávat do zimního chumáče, Martin o tom ví svoje, někde to tu barvitě popsal. Včely si síťovinu během roku sami zalepí tolik kolik potřebují. Navíc je pro mě komorování a celkově jarní kontroly komfortnější protože síťovina hezky drží a odlepím jen tolik kolik potřebuji to samé igelit já používám kořistní z Lidlu co je mezi vrstvami cukru na paletě. Poskládám ho tak, aby kolem dokola přečníval asi o 2 cm přes okraje nástavku a když je hnusný a začnou ho prokusovat, jde do kontejneru na plasty a dávám nový, čistý. . Někde není plesnivý žádný rámek ano, jste mladý, jak na konci říkáte nebyl jste na světě a tak plníte (s imperialistickým Langstrothem) příkaz ÚV KSČ z 50 let, abychom nebyli tolik závislí na vosku od zlých imperialistů (všimněte si, jak se blbí štítí ruského plynu a ropy a tak to od Ruských nepřátel nechceme za korunu a kupujeme stejné Ruské produkty, ale nějméně 3-5 x dráž od spojeneců, tedy přátel. Apropos, kdo je tedy vlastně přítel a kdo nepřítel? Ale vy se k politice nevyjadřujete). 

Ale zpět k vašemu paroprodyšnému stropu. Je to pošetilé a velmi úsměvné. Navíc kontraproduktivní a pro vaše včely zhoubné. Něco si nastudujte o tom, co se málo publikuje, že včely plísně přímo v úle NUTNĚ POTŘEBUJÍ. Nakonec i Penicilin je plíseň a na její “výrobu” musí být nějaká živná látka a u včel je to samočinné a živnou látkou je trocha vosku s košilkami a výkaly plodu a jiných nečistot, které na nohách přinesou z venku včely. Někde poslední od česna jen v rohu. Plodiště 146dm2 je málo, ale plodištní rámek vysoký 325 je podle vás moc. Bohužel. Nástavky včetně nízkých rámků jsem dostal zdarma, med mě neživý, tak to budu muset nějak zvládnout a naučit se s tím pracovat ve svých podmínkách přesně řečeno a podepíšu na tisíc %! Umět včelařit s ideálním úlem není až takový kumšt jako to zvládnout s úlem původně určeným k jinému včelaření. Toto tvrdím bez ironie, myslím to vážně. A taky tvrdím, že se to naučit dá. A protože nebudete mít naší třicítku, neuvidíte srovnání a bude vám to připadat dobré. Jako já kdybych měl jen NN systém a při pokusech s VN se stejně držel zásad z NN systému (jako váš úmyls lákat do medníku plodem a jiné nesmysly) a nenaučil se využít potenciál Dadantsystému, taky bych si myslel, že je NN vrchol progresu.. Možná plodiště zůžit na 8 rámků proč? a pod něj dát nízký nástavek jako TLumič nebo POLštář s nazebrovanými SR a soušemi to musíte tak jako tak, 146 dm2 je prostě málo. 

Tady je další omyl z neznalosti. POLštář je spodní NN bez trubčiny a tedy bez SR. Od něj se liší právě trubčinou TL, jasné? A TL jsem si měl dát patentovat, nikoho to zatím nenapadlo. A čtěte pozorně co píšu i v jiných vláknech, například, že v TL zkouším méně trubčáků a sice jen 4. To by asi u vaší míry 44,8 x 15,9 určitě stačilo dát do vašeho TL jen 3 SR. Já dával tolik SR kvůli masírce nesmyslem LBV, většinou tolik trubců včely nechtějí a nepotřebují.

Snažím se vymyslet jak nemuset mít vůbec TL s tím, že by byl TL na spodku každého rámku. S pokusy jsem začal vloni a nepodařilo se to vůbec. Dal jsem do rámků 30 M pro 24 s tím, že to doství trubčinou. Nestalo se ani u jediného, vše dotáhly divokou dělničinou. Bylo to tím, že to bylo asi v nevhodnou dobu, kdy chtěly víc dělnic a sex až zesílí. Proto je výhodný TL v podobě spodního NN, že si do něj slezou s trubčinou až k tomu samy dozrají, některé dříve, jiné později a některé skoro vůbec, jak potom vidím na SR z TLumičů.

K politice se vyjadřovat nebudu. Nevím jak to tenkrát bylo, ještě jsem nebyl na světě. Kdo se nepoučí z historie odsoudil sám sebe si jí zopakovat - přesně to se právě děje a Fialové, Nerudové, Zdechovští, dozimetři a dlaší dokonce už používají stejné věty, stejné pojmy jako soudruzi mého dětství a mládí a taky začínají zavírat a ničit lidi za vyjádření jiného názoru. Pravda, zatím za to nestřílí. Ale asi se vám takový svět líbí a vyhovuje, váš boj, já už to nějak doklepu.

Jak si umět poradit. Dno.

Ze starého vyhozeného nábytku mám dřevotřískové desky. Šatní skříně se dělaly hluboké asi 55 cm a vysoké nejméně 150 cm a tudíž z jediné bočnice lze udělat, třeba obyčejnou akušukačkou, tři desky velikosti asi 50 x 50 cm, nebo na výšku třetiny jak to vyjde a šířka desky je daná hloubkou původní skříně. Tyto desky mám neustále na stanovišti, nejméně 4-5 ks. Lze je použít jako náběh třeba a nebo improvizovaný dekl na narychlo udělaný oddělek, když třeba narazím na vč těsně před vyrojením. Když desky doslouží skončí v kontejneru na komunální odpad. (takhle si já představuji skutečnou ochranu životního prostředí a recyklaci, ze starých věcí udělat před vyhozením něco, co poslouží stejně, jako věc nová).

Ale já mám tyto desky hlavně abych je použil jako improvizovaná dna. Na stan (spíš v autě) je nutné mít hrst BL, určitě nějaké HL a i SL. SL je tlustá 8 mm a to jako podmet improvizovaného dna bohatě stačí. Na desku se položí nástavek a obkreslí. Pak se nařežou loučky na délky tak, aby vznikla podkova a loučky se přibijí hřebíčky, co jsou na sbíjení rámků, k desce. Ve předu se udělá volná zástrčka v podobě SL. Ta je dlouhá 39 cm a vnitřek nástavku 40,05 a protože by bylo česínko moc malé, SL se na délku zkrátí (pilka musí být na stanovišti stejně jako kladívko, kleště, hřebíčky, drátek a další pomůcky) tak aby vzniklo česno dlouhé asi 5-15 (případně víc a nebo více kratščích zástrček) a to dle síly udělaného oddělku. Další podobná deska poslouží jako víko. Na to kus lina, lepenky, igelitu, 4 cihly nebo kameny a je hotovo. Když není plac na nějaké koze - být by měl a každý by na to měl myslet předem - tak se na zem dají 4 cihly a improvizace je hotová.

O improvizovaném odd - je jasné, že na stan musí být bezpodmínečně dostatek náhradních NN - to je univerzální prazákladní prvek moderní včelařiny, případně i VN - víme a proto si už v klidu doma připravíme pořádné dno, dekl i podstavec a do několika dnů až týdnů, až bude víc času, odd přeložíme a nebo s něčím spojíme atd.

Ovšem, je tu bohužel záludnost. Někteří idiotští výrobci dělají nad rámky půl včelí mezery a pod rámky také půl. Tím je to pak nekompatibilní s civilizovanými prvky a proto při koupi velký pozor. Pak nejde použít desku jako dekl, protože by pod ní a HL rámků byly jen 4 mm a spíš méně kvůli propolisu pod oušky rámků a drtily by se včely. Výrobci tuto doslova past na nezkušené dělají v domnění, že pak podvedenému začátečníkovi nezbyde nic jiného, než nakupovat další věci porávě u tohoto výrobce. Zrušení komunistických ČSN - to byly závazné a tvrdě vymáhané CELOSTÁTNÍ normy a dnes liberální svoboda v praxi. Za komunistů by nikdo nikoho nijak podvést nesměl (nejen u včelařiny) a nebo za cenu trestu, často celkem drakonického. Bolševik se se zlobiči ne..al!

---------------------------------------

Ze stejných desek získaných z vyhozeného nábytku mám nadělané plemenáče na 5 rámků. Ty mají místo česna díru 25 mm zadělanou běžným očkovým uzávěrem, česno je samosebou vlevo dole z pohledu za úlem, plemenáče jsou vždy na SS.

-----------------------------------------

Jako plemenáč se použije běžný VN následujícím způsobem.

Na jednoduché Blaník dno se prostředkem přibije hranolek vysoký jako podmet, u Blaníku 18 mm a široký tak jako blinova přepážka. Ta má mít rozměr 40 x 30,8 cm a má dole lícovat s nástavkem a nahoře též. Tím dojde k tomu, že blinovka přesně uprostřed je nad hranolkem přibitým dvěma hřebíčky ke dnu a spodek blinvky se středového hranolku všude včelotěsně dotýká. Aby se přepážka nehnula, mám jí z venku zachycenou v dolní třetině jedním vrutem skrz stěnu nástavku, nahoře pak hřebíčky v ouškách přepážky. Blinovkka musí být opatřena očkovým uzávěrem s možností úplného uzavření. To proto, že po zužitkování jedné matky se pak snadno odd spojí se sousedním pootevřením očkového uzávěru. V té době už hrozí, že by se to servalo a když se takto udělá spojení na jednu včelu, nikdy se nesertvou a spojí se. Pak se přepážka vyndá. Při troše vynalézavosti se dá vyjmout i šikovně připevněný středový hranolek, vložit poddložka a odd nakrmit a vyzimovat.

Moje dna mají leták dlouhý asi 60-100 mm, to podle série (podle stupně vývoje). Středový hranolek je možné dát dlouhý jako je hloubka dna (a právě na tomto letáku opřišroubovat a odpadne zajištění hřebíčky a pak snadná demontáž bez rozebírání). Česna obou komor jsou vedle sebe a matky se nepletou a dávání česen na opačné strany je nebetyčná blbost, vymyšlená od stolu těmi, kdo o včelách nic neví a včelařit neumí. Zadní vyjímatelná zástrčka je stejná jako u normálního dna, dno je prostě běžné, jen je upravené pro VN ve funkci dvou plemenáčů. Tudíž stačí mít víc VN a plemenáče nejsou potřeba.

------------------------

Podobně je možné improvizovat v dalších věcech, o tom snad někdy příště. Prazáklad je v myšlence mít co nejméně nějakých potřeb a krámů, které se musí někde skladovat, vyhýbat se jim když nejsou v úle. Hodně věcí také stojí hodně peněz a je lepší dosahovat stejných výsledků s pomocí jednoduchých až primitivních věcí. Prostě je nutné umět si vždycky poradit.

Tak jak daleko na východ od Prahy jste a v jaké výšce? A jaké máte snůšky? Meduje vám tam akát? Pěstuje se slunečnice?

Když si po sobě přečtete předchozí, nějak vám tam jedna bedna zachází. Zimujete ve dvou, ale jsou to vlastně tři, jenže to stojí na čtvrté. Takže vlasstně jako Blaník že? Akorát, že vy hlavní těleso máte ze dvou NN a KK nesmyslně v zimě nahoře, kam utíká teplo a brzdí až o 10-14 jarní rozvoj a to by mě stálo asi 20 a spíš 30 kilo medu. Mám to za sebou do roku 1988, kdy se mi v hlavě začalo rozsvěcet. 

Do toho třetího se zásobami, zvyklo se mu v tom režimu říkat Krmná Komora, se vaše vč projí a současně vyexpanduje nahoru odzdola. No a protože nikdy nic nezvedáte …

VE VAŠEM VYSOKÉM DNĚ NECHÁTE TEDY TRUBČÍ DIVOČINU - NÁVRAT DO PRAVĚKU - DOLOVÁNÍ STARÉ DIVOČINY Z DEN, NUTNOST MÍT MNOHO NÁHRADNÍCH DEN, KTERÁ SE PATRNĚ ZJARA (KDY JINDY) MUSÍ MĚNIT. A tak dále. To jsem vše několikrát popsal a jasně odsoudil jako nevyspělé, předpotopní, neelegantní a podrobně jsem vysvětlil důvody, proč tento ptáčko čermákovský systém pohrdám a zavrhuji. Ale přiznal jsem, že mě to inspirovalo k vynalezení TLumiče. TL je skoro totéž - liší se tím, že TL má i dělničinu. Ale TL se HLAVNĚ liší tím, že je PLNĚ ROZBĚRNÝ a žádná divočina (která se musí dolovat z prostavěného dna, vyjma SR, které jsou ale pořád v loučkách a tudíž plně rozběrné. A víte proč já nechci vaše vysoká dna? Hlavně z lenosti. Nevyráběla se a já neměl kdy a z čeho a na čem a ani kloudně kde si je vyrobit a kor když jich bylo potřeba o 100% víc. A i v případě samovýroby by byla kvůli pracnosti a materiálu drahá a jednoúčelová. Proto je to u mě standardní NN + tenké nizoučké dno s podmetem 18 mm. Taková dna vyjdou na zlomek ceny vysokých, zabírají málo místa a hlavně jich náhradních stačí tak 5-max 10% stavu vč. Nástavek ja pak univerzálně použitelný jako plodiště = dva na sobě, jako medník, jako náhrada vysokého dna = TL.

Takže. Vysoké dno = relikt předpotopní minulosti, patrně jen Československé čudo ve světě neznámé. Například Lang vysoké dno nemá a má podmet 20 mm. To by ale v divném přepočtu z jejich středověkých jednotek mohlo být i 18 mm. Takže pane kolego, můj provoz je promyšlenější, modernější, vyspělejší. Shodneme se na tom?

Druhý důvod. Dna s diviočinou bych musel vykutat od divočiny hned na jaře, když je spousta jiné práce. Náhradní dna bych musel někde skladovat. 

Opakuju,pane kolego NO TAK!

----------------------------

Konečně jsem plně pochopil vaší provozní metodu a opakuju, v dávném šerověku osmdesátek jsem to dělal jako vy. Jenže když jsem viděl u jiných úlů, jak “napredujú” ve srovníní s NN systémem a o kolik méně medu v tom pak je, jak pracné a o nervy to je když se třeba musí najít matka - snáz se mi prohlédne 11 rámků než vašich 30, tak proto jsem toto jednou pro vždy opustil jako pracné, zastaralé, neefektivní. 

Jestli jste vše co píšu pane Goro pochopil, tak se vraťte k Dadantsystému u pár úlů, zrušte kraviny jako síta, očka a vysoká dna s pevnou divočinou a dělejte to přesně jak to v metodě Blaník být má a pak mluvte (hol musíte ale dát KK 15.9. POD plodiště, tedy počítáno ode dna mezi NN 1 a 2. Před hodinou píšu panu Malinovi v jeho vlákně jak to bylo s inženýrem Pepou - to je popsáno ve vlákně sběrný medník.

Nemáte dna mého typu? Nevadí. A teď pozor začátečníci, jak na dna nejjednodušší improvizované konstrukce popíšu ve vlákně o výrobě úlů a zařízení.

Celému světu se osvědčila nejvyšší výška rámku 30 cm bez ohledu na jeho délku. Jde o to, že včela medonosná jak je rámek vyšší, má sklony ignorovat medník, omezit se sama aniž by se chtěla rojit na ten jeden vysoký prostor. Jsou roky, kdy je nedostanete do medníku. Například vloni se tento jev projevoval i u výšky 30 a Javali má 27,5 - má slovenské B a i on si na to stěžoval. Podrobně to najdete ve vlákně s názvem sběrný medník. Když si pozorně přečtete jen ten poslední můj příspěvek, přiměje vás přečíst vlákno od začátku celé. Považuji za poctivé abyste o tom věděl. Pak je to už jen vaše věc.

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/20823-sberny-mednik/2/#prispevek205603

Plástovou plochu nikdy neuvádíme jako čistou plochu bez louček (a už vůbec oboustranně jako Cimalovci), ale i se dřívím. Ten údaj nemusí být přersný, slouží jen pro orientační představu, kde na nějakých několika málo % až tak nezáleží. Tudíž se u vašebo úlu počátá plocha rámku - 4,48 x 3,25 = 14,6 dm2. Protože je L 10 rámků, pak je to 146 dm2 a to je pro plodiště pořád velmi málo, dnes pro dnešní včelu a dnešní stav klimatu musí mít plodiště 155 - 165 dm2. Ale ne víc!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Sedláček vymyslel svoje čudo právě aby se dostal na magických 150 dm2 (má to 149 dm2) a když chtěl zůstat u čtvercového jedenáctirámku, musel dodržet délku rámku 39. Pak mu nezbývalo než překročit magickou hranici výšky rámku 30 cm na 34,7. Ing. Řeháček ze stejného důvodu a to je plodiště velikosti 150 dm2 (přesně má Eurodadant 152), musel jít na 13 rámků dlouhých 39 a jednou pro vždy se vzdát čtvercovosti. A tak on a jemu podobní tvrdili tak dlouho, až jim to bylo jako Göebelsovi uvěřeno, že je teplá stavba pro včely horší. Mimochodem není to pravda.

Kdybyste pozorně nastudoval vše co jsem kdy já publikoval, věděl byste, proč dodnes tak zavile chtějí včelaři absolutní sucho v úlech. Poslušně, už snad třetí generace plní příkaz Ústředního Výboru Strany z 50 let, což je hodně úsměvné, třeba jak ten komunistický příkaz plní i Langisti. Tehdy zavilý imperialisti uvalili sankce, tehdy se říkalo embargo, na spoustu věcí, třeba na měď a proto byly u nás vodiče hliníkové. Ale to jen naokraj. Zlí kapitalisti nedovolili kromě spousty dalších věcí dovážet do socialistického sektoru včelí vosk. Ten pravý. Protože ho nutně potřeboval zbrojní průmysl a neuměl ho ničím nahradit. A tak jsme museli zajistit svojí obranyschopnost nějak sami (všímejte si jak se vše opakuje). A tak nějakému komunistickému pohlavárovi někdo sdělil, že plísní v úlech se zničí takové a takové % vosku a tak KSČ striktně nařídila Dolu (platil ho stát) a Svazu - trpěla ho v rámci Národní Fronty, že opravdu uvědomnělí soudruzi budovatelé květných socialistických zítřků, zamezí uvědomněle plísním ve svých úlech a tím pomohou porazit imperialistickou rozpínavost Washingtonu s Londýnem a Paříží. Jo, všechno stejné, jen dnes je padouch v Moskvě a od nástupu Trumpa i ve Washingtonu, ale opory demokracie = Západ zůstaly pevně hájit svobodu a demokracii. Mimochodem komunisti taky bránili demokracii, jen jí neříkali liberální demokracie, ale lidová demokracie. Já si to pamatuju, ale vás mladé to nezajímá a tak mnozí trapně plníte zadání komunistické strany. Dnes mnozí stejně nadšeně podporují zbrojení zase proti Východu. A tak dále.

Ale jasně pane Malino, vím, že tyhle kecy jste nechtěl vědět, myslíte, že to vědět nepotřebujete. A tak stejně jako jedni brání vlhkosti a troše plísně, jiní se drží studené stavby a jiní lpějí na plodišti 150 dm2 a neberou ohled na to, že 150 - u vašeho Superjumba to je dokonce jen 146 dm, že je i těch 150 dm2 už dnes málo.

A supermyslitel si řekne, že tedy radši víc a udělá plodiště ze dvou beden Adamce a to má pak rovnou 206 dm, aby to bylo dost (dvě bedny L 1/1 na sobě dávají 204 dm2). Pak se jim včelaření moc nevede a mají větší úhyny než na jiných mírách. Ale to je pořád dokola. A přitom by úplně stačilo respektovat prazákladní poučky, které vyzkoušely statisíce včelařů na celém světě, že optimální je výška rámku 30 cm. A to ve všech podmínkách od polárního kruhu Ruské Sibiře až po subtropy Číny. Ale kdo jak chce…

Je mi jasné, že za žádnou cenu nechcete neznámou míru 44,8 x 30. To chápu a kdybyste si nastudoval můj zamýšlený úl Hybrid, pochopil byste proč ještě L nemám. 28,5 nesmyslně málo - nic to neřeší a 32,5 moc jak jsem snad zrozumitelně vysvětlil.

Nejdřív jsem nechtěl reagovat Nejde to stručně a hlavně já nic stručně neumím //nechci!//). Taky fakt nevím, co je 4/3, myslíte výšku 325 mm? Víte o “magické” výšce 30 cm? Ne jen u nás, ale všude ve světě? Výška 285 mm nic neřeší, doslova kočkopes.

Vynechám léčení, zbytečně se tím trápíte a vymýšlíte nesmysly pod dojmem mejnstrýmové masírky jak stráááášně zlý je brouk VD. Snažte se v úlech VD nemít a nemusíte vymýšlet jak ho léčit -zasahovat proti němu. Uvědomte si, že Dol a zbytek mejnstrýmu strašně nepřítele potřebuje a tvrdím, že kdyby VD naráz vychcípali, bleskurychle se najde jiný zavilý škůdce, na kterého budou nutné drahé léky. (i kdyby sem měli něco vysadit)

Popíšu jak jsem přecházel z NN 39x15 a hlavně 37x18,5 já. Chápu vás tak, že vám nevadí namnožení včelstev, což většina nechce a pak je to skutečně hypersnadné.

Připravíte si VN, lze (blbě) i s jen M, lepší je vyřezat do vysokých louček z nízkých rámků dílo a zajistit bavlnkou Perlovka. Jak ukazuje kolega Romaning když přecházel z A na Blaník výšky 30 - někde to tu je a nemůže to být víc jak rok. Musí to být bavlnka a musí to být Perlovka 100% bavlna. Mám v ruce bavlnku Maďarské výroby, ale v galanterii budou vědět ihned co chcete. Včely jí rozkoušou a vynosí z úlu, ale trvá jim to déle, než přistaví plásty k loučkám, tedy asi 2 dny max. Jo, našel jsem i naší a je na ní Perlovka, zdá se malinko slabší a jakoby utaženější, je určitě lepší.

Bude vám stačit udělat 2-3 vysoké souše na prostředek, kolem M a nejdál od česna jeden vysoký SR. Na takto vystrojený VN přijde mřížka a na to “celý prádlo” jak bylo.

Je dobré a spíš skoro podmínka - aby to nebyl tak drastický šok, následující řešení.

Vyberete pěkný plodplást N míry, kde je hlavně otevřený plod. Po ometení ho vyříznete co nejlépe z nízkého rámku a postavíte do rámku vysokého. Na tuto plodovou souši dáte suchou (nebo druhou s plodem) a omotáte bavlnkou. Dáte to do prostředka. Kolem po jedné zařezané souši ze skladu a pak M jak jsem popsal výš. 

A detaily - plásty budou nižší. Je dobré nahoře vecpat akorátní proužek souše aby to v rámku drželo nafest, tím se 100% zabrání, že by to vypadlo dřív, než to pevně přistaví. Taky tam dám třeba délkově upravenou nějakou loučku, prostě improvizace je skvělá. Taky si lze připravit M jen odzhora do půlky tak, aby pod to vyšel ten plást s plodem. Nutné je drátkovat vodorovně, ale svislé drátky Lang nezná a tak to nemůže být problém. I tehdy se musí bavlnkovat aby se spodní plodplást nevychýlil. Lepší by bylo, aby v rámku byla přibitá vodorovná loučka aby plod byl pod ní nafest. Kreativitě a tvořivosti se meze nekladou!

VN, který stojí rovnou na dně. Sejto zrušit nebo zakrýt a pořídit dno nízké jen 18 mm. Česno ke straně, ke které jsem vysvětlil 100x.

Rámek s plodem bez včel doprostřed, vedle, jak už bylo řečeno po souši (zařezané a zavázané nízké do vysokých rámků), k česnu 3 M, na konec SR a zbývající 3 M zatím nedávat. Pak se najde matka (tím se mělo začít a matka musí být ve výchytce nebo pod poklopkou). Pak se do mezery setřese trhnutím většina včel z asi 2-4 plodplástů. Včely spadnou na dno a bleskurychle se začnou stěhovat na plod a souše kolem něj. Pak se na prostřední souši na HL pustí matka. Doplní se M, pak mřížka a na to vše, patrně 2 NN jak byly. 

Ve 2 původních NN chybí 2 rámky, ty se zařezaly do vysokého rámku, ke stěnám se dá po souši aby tam nebyl volný prostor pro stavbu nesmyslů. Nebo se dá po M když nejsou souše. Hlavně tam nenechat volný prostor.

A teď jsou dvě až 3 možnosti. Na VN s matkou se dá mřížka a vše jak bylo a v tom případě se dole dá plný počet V rámků. Po vyběhnutí plodu v NN to zanesou medem a ten se vytočí. Určitě je ale nutné hořejšek hlídat, nejspíš si tam nadělají nouzáky, i když matku to dole má, vyrojily by se. To je nejsnazší možnost.

Nebo se vystrojí stejné vysoké nástavky dva, ale s menším počtem vysokých rámků. Nevčelaříte první rok a tak nemusím detailně vysvětlovat tu úměru, že ne. Dal bych po 5 vysokých rámcích + SR a zbytek zaslepit buchtami. Nemáte je? Nadělejte si je, budou se u Blaníku hodit, udělejte je rovnou jako vysoké BP. I kdybyste dal jádro ze souší a plodu blíž k česnu, úměrně předpokládané sílea dozadu dal místo buchet (nebo lépe BP) jen M - není většinou čas a asi to budete dělat až v květnu kdy je už teplo. V případě zdvojení vč bych asi do vysokého rámku dával jen jeden nízký plást s plodem a nad něj souši + jednu přeřezanou souš + M a na konci ten SR.

Logicky v jedné půlce nebude matka. Ta si udělá matku z nouzáku. I tady je nutné hlídat vršek kvůli nouzákům. Protože jedna jednotka bude na místě původním, tam se dá víc práce = sletí se tam všechny včely a na místo druhé se MUSÍ  dát do jedné N souše voda, asi 2-3 deci - 3 dny to nebude mít žádné létavky!!!! Do úlu bez matky musí přijít víc zavíč plodu a celkově víc plodu, jasné? Taky se nesmí zapomenout na zásoby.

Shrnutí: 

Dostal jste 3 možnosti, nejjednodušší je první.

Je to možné ještě rozkošatit a také s malou pracností. Můžete jeden NN s většinou zavíčplodu dát samostatně na dno. Odletí létavky, dáte v souši vodu a má to zásoby, je to běžný odd bez matky v NN. Počkáte až se nalíhnou včely a začne sto sílit a pak to dáte výš popsaným způsobem na stejně vystrojený VN, jen opět nedáte hned celý VN, ale úměrně síle jednotky.

Já to naposledy před 5 lety udělal u 3 vč s plodišti složenými ze 2 NN 37x18,5 na prasáka. Bylo to na konci řepky, nemělo to TL a mělo to po dvou medníkách 39x15. Na nízké dno jsem dal vystrojený VN, ale bez plodu a jen snad po 2-3 m. Na HL rámků VN bez plodu a včel jsem pustil matku, dal mřížku a celý úl jak byl. Bylo mi to nepříjemné, protože proti všem mým zásadám, protože surové. Myslím, že jsem ani nekontroloval nouzáky, ale to asi jo, nepamatuju se, nestíhal jsem, pořád to odkládal a ujel mi vlak, že už to bylo na vrcholu rozvoje a tak hop a nebo trop. A náhodou to vyšlo. Neradím to, ale uvádím to, že i to mi, asi náhodou, prošlo.

----------------------------

Proč jsem se k výše popsané prasečině odhodlal? Popíšu to, je to poučné, taky jsem vyzkoušel, sice jen jednou v životě, ale nedát celý rok postavit vč ani jedinou vysokou M.

Prostě jsem získal vč na míře 37x30 a chtěl jsem je převést na 39. Jenže u jednoho vč jsem to nějak nezvládl a vyzimovalo to na 37x30. Věděl jsem, že tu míru zlikviduji a tak jsem jim nedával žádné M. A tak to přežilo celé od zimy, jaro až do poidzimu a šlo to tak do zimy. Tím jsem nechtěně - nestíhal jsem - vyzkoušel, že vč nemusí vůbec dostat stavbu a měnit dílo.

Další rok to byl černý eklhaft jaký jsem v životě nezažil, ale vč zdravé, silné, vitální. A zase čas běžel a zase bylo nutné dát medník, pasovaly na to moje 39x15. A vše by se opakovalo, věčně zápasím celý život s časem. Tak jsem přeřezal na bavlnku jeden ometený plodplást, do VN 39x30, kolem pěkné souše 39x30 a myslím jen 3 M + 1 SR ke stěně nejdál od česna (tam a nikam jinam patří vysoký SR u Blaníku vždy). Na to setřásl ze 2-3 rámků nějaké včely, pustil na HL matku, pak mřížku a zbytek se stal vysokým medníkem.

Prosím vás Adame. Toto je v podstatě dávno známá věc a jmenuje se to Demarée plain a pan Goro ví přesně co to je a jistě vám to opět vysvětlí. Už to tu fundovaně psal. Možná to ale bylo na IF.

Když to velmi zjednoduším, tak demaré je převěšování naopak. Místo aby se do medníku převěsilo nad mřížku několik plodplástů, ty se dají do spodní bedny, mřížka a původní plodiště na to jako medník. Vždy se musí hlídat nouzáky, nedávno to tu Goro v jiné souvislosti připomíná, ale podle mě málo důrazně. Demaré je vždy těžký šok a stres a za normálních okolností bych to nikdy nedělal.

------------------------------

Doufám, že Zbyněk vlákno nesmaže, protože jak vidím, to, co je mě nad slunce jasnější, obecně jasné není a třeba se můj popis, který jistě někdo doplní, někomu bude v budoucnu hodit. Možná bych to mohl dát jako článek. Vyrostl jsem v tom a viděl to už v dětství mockrát a nenapadlo by mě, že by mohl někdo nevědět jak převést vč na jinou míru.

Totiž. Za mého dětství byla taková přihlouplá móda jako dnes, že se snad do každé druhé chalupy na vsích pořizovaly včely (dnes to napadne někoho i na balkon paneláku). Lidi, když zjistili, že to není tak snadné jako slepice a králíci, pak nechali včely uhynout a tiše se zapomnělo. Ti slušnější, kterým bylo včel líto, to přivezli na kárce mámě, aby s tím něco udělala a nechala si to. A míry to byly rozličné, dneska skoro neuvěřitelné, máma jediné, co nepředělávala byla míra 24, měli jsme krom třicítky i 24. Pravda, košnici ani klát si ale nepamatuju.

Snažně prosím Langisty aby uváděli nikoli jen zlomek jako označení té které výšky rámku, ale když už chtějí být světoví a používat nesmyslné zlomky, které vysvětluji jinde, že nedávají smysl, prosím, aby za zlomkem za pomlčku pro tupější, jako jsem já, uváděli výšku v mm. Děkuji předem i když předem vím, že se na mě všichni vyreflektujou. A jen tím upevní můj pohrdavě zaujatý postoj k Langstrothu - jen mě v tom utvrdí.

U civilizovaných úlů v mm víme na milimetr přesně a jasně o jakou míru se jedná, taky tu už neměříme ve Vídeňských loktech, jako USA dodnes v palcích nebo co to vlastně je. I když třeba katastrální mapy od dob Marie Terezie nikdo na civilizovaně metrické měřítko nepřevedl a proto jako debilové máme u katastrálních map málo pochopitelné měřítko do dneška. Státní moloch nepředěláme, u včelařiny v civilizovaném Česku a Slovensku bychom se dohodnout mohli. (asi utopie)

Příklad:

1/1 - 232

⅔ -   159

¾  -  185 a tak dále

Nejlepší by bylo L/232, L/159, L/185 a tak dále.

Jasně, že si to můžu někam napsat a mít na očích a furt to jako blbec hledat abych měl jistotu oč jde. Já bych byl ale spíš pro civilizaci 21 století.

Jen připomínám, že v době L. Langstrotha se tu běžně měřilo na pídě, couly, kroky, sáhy, lány, měřice, korce a spoustu dalších nesmyslů. Ale v civilizaci se už měří jen v metrické soustavě.

Ano. Asi jsem se nevyžvejk jasně. Moje ŘEČNICKÁ otázka byla návodná, měli jste pochopit, že JESTLI - to tvrdí pan Goro a je to tak logické, že to má jen tu vadu, že to nenapadlo mě - pak je přece jasné (jsem odpůrcem oček, sít a prodyšného čehokoli), že se to včelám samočinně nezvlhčí, je to tak?

Ale pozor přátelé na příspěvek nad vámi Adame od M.S. Nechápu plurál u blinovek, jestli má hned 2 v desetirámkáči, na kolika rámcích tedy drží včelstvo a asi ve 2 patrech nad sebou?  Jestli to chápu správně, tak toto bych nechtěl ani vyzkoušet. To by znamenalo pro 2 patra NN celek 4 blinovky, které nelze parkovat celý rok v polodišti, ale musí někde být uložené. Už jen to je docela komplikace. Ale třeba jen něco nechápu a třeba tím (doufám) myslí dvě blinovky nad sebou ve dvoupatrovém plodišti. Ale i tak mi to přijde děsně krkolomně pracné těmi dvěma patry.

A také, M.S., prosím, L je jen na 10 rámků a i Blaníkáři máme podle roku asi 20-35% vč, která není potřeba zužovat a nebo se blinovkou nástavek jen zmenší na 10 rámků - pak by byl jako L a nebo zúžíme na 9 + BP + 1 zásobák. Ovšem tohle nezobecňuji, protože to je jen menší část nejlepších vč. Kdybychom ale měli jen 10 r, jedna BP + 1 zásobák, pak by to bylo stažené na pouze 8 rámků a pak bychom byli už na skoro polovině vč každý rok. Na té polovině, která tímto doslova trpí nedostastečnou obměnou díla a to se musí řešit oddělky a nebo pak přemetením na M začátkem podletí se vší tou poracností a nedostatkem různého pylu na zimu.

A prosil bych uvádět výšku v metrické soustavě a ne v nesmyslných amerických pamírách, já si to nejsem štont zapamatovat, protože to není pravda a nejde s to z těch zlomků dopočítat vždy na správné a vždy stejné rozměry. Jestli je 1/1 základ, tak ⅔ by musely být 232 mm - 2 x včelí mezera po 8 mm (8 mm je Langstrothova VM) a tedy asi 216, to vydělit 3 a násobit 2 = 144 + jedna včelí mezera a to by bylo 152, jenže je to 159. U L ¾ a při VM 8 mm by to muselo být 178 a ne 185 a úplný nesmysl je to u ½. O míře vysoké 285 to taky nesedí. A tak držme se metrické civilizace, moc prosím! Přece nežijeme v době žebřiňáků v roce 1860, kde nějaký ten milmetr nebo 5-10 mm asi nehrálo moc roli když nebyly mezistěny (i když je Češi vynalezli a sériově vyráběli už v roce 1844 v Příbrami, bez patentu, takoví holt Češi už jsou) a tak si včely stavěly kde se jim co a jak chtělo. Tohle je potřeba mít ustavičně na paměti, jaký je rok a že jsme nikoli v 19, ale ve 21 století!

Informaci o mezistěnách v Příbrami mám z knížky německého autora, snad také z konce 19 stol, v knize jde o umění pozorovat na česně a autor se tam jen okrajově o mezistěnách vyráběných v Příbrami zmiňuje. Nějak jsem se to snažil (jsem na svůj národ hrdý) ověřovat, už nevím jak a opravdu je to pravda. Takže nejen medomet, ale i mezistěnu vynalezli Češi. Dnes to používá celý i anglosaský nafoukaný svět, který má lidi tak tupé, že neumí rozlišit Česko od Čečenska. Že ti tupci nerozpoznávají Slováky od Slovinců se pochopit dá, já v cizácké řeči nerozpoznám Litvu od Lotyšska. Taky se v těch dvou zemičkách já nemám co naučit a nikdy odtud nepřišel ANI JEDEN VYNÁLEZ. Ale to sem asi už nepatří, to je jen nástin mého uvažování a zdůvodnění vlastenectví.

Ale notak!

Asi nebudeme blbí ani jeden z nás. Tak znova. Včelaříte ve srovnatelných podmínkách?

Když bych já dal nad plodové těleso první medník na jaře tak, že budou souše, jak radíte vy, naprostředku a u krajů M, v tu ránu matka začne klást v NN - a tady je úplně jedno, zda jde o kombinovaný a nebo NN systém.

Kde máte trubčinu? Vy máte trubčáky někde v NN a jsou tam de fakto 2 roky stále tytéž?Přece nevčelaříte celými NN jako Blaník pracuje s medníky a TLumičem v režimu práce s celými N nástavky, nebo jo? Pak ale máte dva roky trubčí eklhaft prozerbrovaný s dělničinou. To se u Blaníku nikdy nemůže stát. A tak dále, připadalo by mi nedůstojné vás nachytávat a vypichovat tyhle detaily pane kolego.

Já naopak čtu vaše popisy velmi pozorně a tudíž se váš spodní NN nápadně podobrá TL a spíš POL - není v něm prostřídáno dělničí a trubčí dílo, je to bez šahnutí v nejspodnější poloze nástavek, který byl vloni prostřední a nebo máte trubčáky všude, viďte - to je Blaník vyspělejší, Blaník ví přesně kde je trubčina, kde jedině se smí líhnout trubci a kde přesně je na těch trubcích drtivá většina toho minima brouků, které v Blaníkách jsou. Už jen toto je tak unikátní, že to nezná ŽÁDNÁ JINÁ PROVOZNÍ METODA. Jestli nerotujete, tak první přidaný NN matka zaploduje, protože jinak byste musel být Coperfield aby ve 100% matka do medníku se soušemi uprostřed nešla. A proč vím jistě, že vám tam jde? No tím, že někdy někam trubčinu, tedy stavbu SR musíte dát když včelaříte bez rotace a práce jednotlivými rámky, protožejinak byste prostě trubčinu v úlech nemohl mít. A jestli doprostřed prvního přidaného NN v roce dáte 4-5 souší (u Langu na jen 10 rámků o jeden méně) a někam tam musíte dát nejméně 1 SR, spíš dva a stěží byste choval trubce u “zdi” pak na med moc místa nezbývá. 

OK, nyní jste zvětšil plodiště ze 2 NN na 3 a je půlka jarní snůšky v pr.eli. OK, vám to asi nevadí, třeba M.S. jasně píše, že má tolik a kvalitnějšího pozdnějšího medu - akát, lípa, slunečnice a další, že o jarní med nestojí a může ho obětovat. To ale není případ většiny ČR a nejen Sibiře a to bych já pak nemusel chovat včely. A nebo bych se zase vrátil k výnosům 15-25 kilo na vč ročně. Já chci ale nejméně 45 a spíš u nejméně třetiny 60-70 a víc. Opakuju, medovice je tu jednou za 4-5 let a než taková jako vloni, tak to radši žádnou!!!!! Lípy tady nikdy nemedují, medovice z nich kape na zem, ale včely nezajímá. Maliny tu skro vychcípaly a smrky tu skoro vychcípaly taky. Ale nakonec učitel z Nasavrk na přednáškách tvrdí, že smrk stejně včelám nic neposkytuje, tak to zjevně, podle vystudovaného učitele včelařství, který je v RR Dymáku a publikuje bludy, ničemu nevadí. Tedy nevadí, že vychcípala většina smrků.

Nikdy jste nic nepsal o druhových medech, natož ze špendlíků. Pak třešní s jabloní a klenem a nakonec řepce. Protože vy přijdete o první dvě snůšky tím, že se vaše plodiště samočinně posouvá o bednu nahoru. To by mě stálo asi 20 kilo toho kvalitnějšího kvěťáku, po kterém se jen zapráší a řepkáč prodám až když dojdou ty dva prváky. Nebo bych ho musel pastovat a to ho dám raděj levněji - vyjde to levněji hlavně v podobě práce, kterou vyspělý zákazník není ochotný platit.

Pokud vy přidáte NN s M pouze u stěn a uprostřed např 4-5 souší, které matka zaklade a med dají jen do postavených M a nad plod do souší, pak vám nezbývá než počkat až plod vyběhne a máte med z části nepanenský. Nebo musíte plodové nechat, medové dát do dalšího NN, který přijde výš a už je to tolik práce, že bych se na to ani nevy..al. A vy mi tvrdíte, že je to práce méně? To jako fakt?

Jestli tohle všechno dělat nemusíte, včelaříte v subtropickém ráji. Pak se ale nevzájem neštengrujme a konečně kápněte božskou kde, jak daleko od Prahy a v jaké výšce včelaříte. Tím jsme nejspíš měli začít, co myslíte?😉

Tak si přestaňme říkat, kdo je větší blb a zkusme se respektovat NAVZÁJEM a ne, že ustavičně toleruju já vás. (klid, jasně, že se mnou máte nebetyčnou trpělivost - často jsem si říkal, zda bych to já na vašem místě vydržel, taky si toho moc považuju pane kolego)

Kolizi vaší domněnky chápu. Ale dovolím si váš přípodotek překrýt svým plkem.

Za celou svou velmi dlouhou praxi jsem nevyčetl, nikdo mi neřekl (a nebo obojí, jen jsem to nechápal a tudíž nezapamatoval), že odvíčkovaný tuháč a ano, často ho prokazatelně odvíčkovaly včely, vybraly jen asi 2 mm a do suchého krystaláče se jim jakoby nechce. Nedošlo mi, že jen čekají až se jim to samo zvhlhčí úlovou vlhkostí. 

Jen logická dedukce, jak se toto zvlhčí pod paroprodyšnými stropy, sítovými dny a s očky a všemožnou snahou včelaře o absolutní sucho v úle?

Ale já pozorování kolegy pochopil jinak. Ona čerstvě přinesená sladina vypadá jinak. Víc se leskne, jako voda a kdo to ohutná zjistí, že to je sladké jen málo.

-----------------------

Tady dám Petrovo pozorování ze středy, původně jsem to nechtěl zmiňovat abych to začátečníkům nekomplikoval. Ale ono to souvisí v této debatě. Petr u TS v podstavených KK s tuháčem, který je pryč, našel v TS na posledním polorámku sladinu, která po naklonění rámku vytékala. Ochutnal a bylo to skoro nesladké. Přitom teorie tvrdí a psalo se i tady, že včely neumí skladovat vodu v plástech. Neměřil sladkost, asi i měl čím, ale nenapadlo ho to (taky lítá celé dny v traktoru po polích a nemá rozhodně čas) a navedu ho, aby to změřil až na to narazí příště. Ale já vím jistě, že sladinu pod nějaké spodní % cukru už včely ignorují. Haragsim například tvrdí, že trnka má nektar s pouhými 2% cukru a proto ho včely, až na vzácné výjimky, nesbírají.

A pro úplnost, máma mi tvrdila, její kámošové, táta i starší bratr, všichni měli vždy za to, že si zjara včely vodu nosí a ukládají do plástů. Jen tak zvaní vědci tvrdí, že jsme všichni pitomci a včely to neumí.

Dal jsem do protikladu dva extrémy. Ano, patrně jako sebeobranu proti zvětšiny (podle mě z tisíce %) zhoubnému liberalizmu dávám jasnou a jednoduchou a vždy se stejným výsledkem opakovanou pravdu. Jasně jsem to přirovnal k Otčenáši se 65 slovy ku vyhlášce EU o prodeji zelí s více jak 27.000 slovy. Jestli jsem normální a mám možnost volby, rozhodně si 27.000 slovnou hyperkravinu nevyberu, jsem li blb, miluju místo 65 slov Otčenáše 27 tisíc slov liberální zhoubnosti. Vím jedno naprosto jistě. Církev a křesťanská věrouka je tu přes 2.000 let a idiotská EU asi 25 (od Maastrichtu a Lisabonu) a tvrdím, že se právě EU rozpadá, 30 let v této zhovadilé podobě nevydrží. A tak co je 25 let proti více než 2.000 let? A Křesťanství má za sebou hovadiny jako Puritány a další úchylárny, ale přežila to dodnes.

"A přece se točí" bych podotknul k vaší představě, že začátečník potřebuje liberální výběr desítek podivností, ve kterých se ani já neumím vyznat a že mu to nějak usnadní začátek včelaření nemůžete myslet ani jako vtip! Jasně to říkám, nejsnadnější je naučit se a hlavně pochopit Blaník, myslím provozní metodu a pak, až to začátečník zvládne, může do toho vnášet další prvky, rozmanité nuance a postupně zjistit, co je v jeho podmínkách optimální.

Opět srovnáváte nesrovnatelné, včelaříte o nejméně 1.000 km dál od Atlantiku a myslím, že i v nižší poloze. Třeba vůbec neříkáte co u vás právě kvete. Hlavně ale neznalým tady a teď vysvětlím, co je to kontinentální a co přímořské klima. Přímořské klima se vyznačuje tím, že je zjara hezkých dní, kdy včely můžou ven za snůškou, jen několik a co horšího, ta trocha slušných dní je prostřídána VĚTŠINOU dnů s velmi špatným počasím, kdy včely nemůžou ven a ustavičné výkyvy tepoloty včelstvům brání v rychlém rozvoji. Ovšem kontinentální klima se vyznačuje tím, že je hnusně, zima, plískanice a najdenou se během pár dní vyčasí a už je skoro pořád pěkně, počasí má mnohem méně výkyvů, dál na Ukrajině je to pak tak, že jednoho dne začne jaro a to je už kontinuálně pěkné až do léta.

Takže, umět včelařit v příznivých podmínkách není žádný kumšt, dokázat to v podmínkách oblasti, kterou už před stoletími předkové pokřtili jako Českou Sibiř je umění určitě větší. A takový Martin by taky měl o čem v této souvislosti vyprávět.

Vůbec nezohledňujete PRAZÁKLAD metody Blaník a to je absolutně čistý med z plástů jednak pouze panenských a jednak které nikdy nejsou v úle v době léčení. Když bych byl ochotný produkovat sračky = med s výluhem výkalů včelího plodu, dokážu to s jednou rukou v řiti! A když do vč naleju o jednu bednu Adamce synťáku víc (nebo ultralevného cukru) a opak to vytočím do medu, hned mám o 25 kilo větší výnos!!!

Povšimněme si, že M.S. včelaří proti mě ve včelařském ráji a mlčí a nedohauje se. Přesto se rozhodl Blaník vyzkoušet a k tomu jeden rok nestačí. Já asi ne, ale mnozí se dožijí až zveřejní výsledky. Nebo se najde ještě někdo další, dost kreativní, ochotný a schopný ustavičně hledat lepší cesty. Ovšem nikde není napsáno, že se kreativec nikdy nemýlí a netvrdil jsem to o sobě ani já! Všechny svoje úkroky do slepých uliček jsem poctivě přiznal a zveřejnil. U vás se zdá, že jste skvělý včelař odjakživa bez sebemenší vady. Nikdy nepřiznat neúspěch je osvědčený způsob, učí to nyní mladé v rámci výuky asertivity a dospělé v rozličných kurzech pro zvýšení úspěšnosti manažmentu.

Opakuji, že jsem pokusy s NN systémem, pravda jen s mírou 39x15x11 a 37x18,5x11 dělal, první od roku 1984 a druhé souběžně po dobu 7 let a ukončil jsem to před 5 lety obojí. Rojilo se to, panenský med v tom nešel vůbec a rotace nástavků je největší zhovadilost, jakou si já umím představit a vím to proto, že jsem to bezpočtukrát vyzkoušel. Nemohl jsem uvěřit, že lidi jako Čermák, Ptáček, Boháč a mnozí další neumí včelařit ani tak jako já a že MUSÍM DĚLAT POŘÁD NĚCO ŠPATNĚ, když se mi to nedaří. Ne, nesmysl je v Českých a středoevropských podmínkách NN systém a Dadant systém optimum. Tečka. Než NN systém je už lepší Aadamec! A i převěšování plodu je lepší a snazší než NN systém. Jestli se vám pane Goro Dadant nedařil, napadlo vás, že jste patrně něco dělal špatně? A opakuju, když bychom v příznivých podmínkách nemuseli zužovat (zužujeme víc kvůli zdraví včelstev než kvůli max medu - viz proč Blinov zavedl zužování) a postupně vč rozšiřovat, pak by to byla skutečně brnkačka pro každého neumětela.

Opakuju aby to bylo jasné: 

30 let (asi 1983 -2013) jsem vedle klasiky s vysokými medníky, mřížkou a převěšováním měl pár vč na míře 39x15x11 a klasiku s vysokou mírou i v medníku, převěšováním plodu, vytáčením starých hnusných rámků jsem postupně nahrazoval pomalu vznikající metodou, kterou jsem až nedávno nazval Blaník. Tudíž jsem mohl srovnávat dost dlouhou dobu a výsledek stále opakuju dokola a nikdo mě nemůže přesvědčit o opaku, mám to za sebou, na rozdíl od drtivé většiny jsem to vyzkoušel po mnoho let.

Stran respektu máte můj resekt nejvyšší, třeba tím, že se snažím nepřekrýt vaše články nějakou oponentrurou a někdo to zakryje dokonce nějakým plkem o ničem. Tento případ není první, kdy se snažím aby vaše názory nezapadly (i když s nimi často nesouhlasím) a opakovaně jsem v průběhu času nabádal účastníky fora, aby se k vašim názorům vraceli a konfrontovali je s názory jinými.

OK. Jen maličkost. Jívy se zelenými květy jsou holky, nemají pyl, který jak víte je žlutý. Proto VŽDY pyl dávají samci, u tohoto stromu jsou i jehnědy té barvy, jako pyl (to u jiných rostlin není vždy podmínka). V mnoha rostlinách jsou obě pohlaví v jednom květu, jinde jsou květy samčí a samičí na jedné rostlině a někde jsou dokonce celé rostliny samičí a jiné samčí a to je, kromě i jiných, konkrétně jíva.

Nektar obyčejně neposkytují jen holky, aby přilákaly mládence když chtějí jejich pyl, mohlo by se stát, že opylovač nechce nebo nepotřebuje pyl a tak konkrétně jíva má nektar i u samců. A nebo přesněji. Včely chtějí nektar a pyl přenášejí nevědomky, bezděčně. Kdyby neměl samec nektar, jak by se na včely dostal pyl samců?

Prosím, aby se každý, když zjara popisuje stav svých vč, vždy zmínil o stavu přírody v jeho lokalitě. Jinak se nelze dostat do obrazu a popis činností je vlastně zbytečný. Například M.S. musí mít už na většině vč medníky, třešně jsou za zenitem a začínají u něj jabloně. Je to tak, že po jívě špendlík, třešeň, hruška švestka jabloň, klen a nakonec řepka. Po ní malina a dál už je to jedno. Kvetení jednotlivých rostlin se prolíná a není to tak, že jedno skončí a až teprve pak začne další.

Nechci překrýt Gorův příspěvek ve vlákně o prvním roce včelaření a tak dávám svůj přípodotek sem. Pan kolega - je těžký liberál a zlobí se, když ho na to upozorním, popisuje mnohé způsoby přidávání mezistěn a jarního rozšiřování a i pouštění do medníku. Těm, komu vadí moje ustavičná politika doporučím, aby mysleli, jestli mají čím. Já tvrdím, že je jen jeden NEJLEPŠÍ způsob a mám ho za desetiletí vyzkoušený a tudíž nerozptyluji a neodvádím pozornost do škály ostatních možností, které jsou, dle mých šedesátiletých zkušeností a u vědomí toho všeho, co jsem nastudoval a slyšel od předků, VŠECHNY horší, pracnější a pro vč často zhoubnější. Možná je dobré (ale později a ne v prvním roce včelaření) vědět o jiných možnostech, mnnozí se touží o žhavá kamna popálit sami, aby uvěřili, že jsou kamna OPRAVDU horká, ale domnívám se, že by pro začáteníka bylo dobré seznámit se jen s jednou možností a pak teprve, až se naučí základy a pochopí nejnutnější souvislosti, tak aby experimentoval až potom.

Vlastně já to všechno vyzkoušel za vás, holenkové a život mě naučil, že je vždy jen jedniná cesta správná a ostatní méně a nebo úplně špatné. Kvůli vymytí mozků progresivní propagandou, která oblbuje lidi asi 30 let každý den na každém kroku, že je na prvním místě jedinec, bezohledně nad ostaními a že má PRÁVO na VLASTNÍ názor. Často uvádím příklad, že 3 x 3 je devět a jestli má někdo jiný názor je blb. Je mi líto, ale už jen jednoduchý příklad z počtů třetí třídy základky jasně potvrzuje nesmyslnost liberálního vidění světa.

A ke Gorovu popisu jak lze přidávat M a kam. No, ani jsem to všechno úplně nepochopil a ani se mi nechtělo když vím, že už primární motiv či dedukce je nesprávná. Mám to všecko za sebou a když ne sám, viděl jsem u jiných a nejsem hňup abych musel opakovat chyby druhých (když umím poznat, že to byly chyby). Obecně tomu říkáme učení, že prostě věříme zkušeným.

Příklad liberální idiocie a skutečného života:

Praktik - 3 x 3 = 9     tečka, nic víc

Liberál - 3 x 3 může mít různé výsledky, záleží pouze na jedinci, jeho názoru a na tom, co on víc chce, vyžaduje a čemu dává přednost. Ovšem někdy se zdá, neradi, ale musíme připustit, že by všechna ostatní matematika a dokonce i jen kupecké počty dávaly mnohem lepší výsledek, kdyby se uznalo, že 3x3 je devět. Ale tak jednoznačné a striktní vyjádření by bylo v naprostém rozporu se základní listinou liberálních svobod na vlastní názor a individuální přístup a tak je ponecháno na každém jedinci, aby se sám rozhodl a nebral ohledy na ostatní, jaký výsledek příkladu 3x3 bude jemu osobně nejlépe vyhohovat. Individuální právo jedince je nadřazené všemu, dokonce i logice a i matematice, protože neomezená svoboda jedince je ABSOLUTNÍ prioritou a za tuto prioritu a nezadatelné právo se musí bojovat i za cenu velkých obětí, kdy porkotina, kolik vlastně doopravdy je 3x3, je úplně marginálně nepodstatná. Nějakou matematikou a exatními veličinami si nezadatelná práva jedince na vlastní názor nabourávat nedáme!

Kdo to nechápe je to Gorův příklad - pragmatický stroze jednoduchý výsledek - Otčenáš

Liberální nevýsledek - Vyhláška EU o prodeji zelí

I vy mi děláte radost a co popisujete je velmi přesné. Ano, kazdé vč se chová jinak. Máte jich jen pár, taky si jistě píšete a je nutné mít na zřeteli, zda se ukáže, že ta matka má zase jiné vlastnosti (její vč samosebou), pro které je dobré takové geny ve svém hospodářství mít a nebo zda se jí spíš raději v sezoně zbavit. Navedu vás co sledovat:

Toto vč zjevně odmítá cizí prvky a raději nosí za BP - jedno z potvrzení toho, co tu psal M.S. - tedy, že vč, aspoň některé, dobře vnímá i prostor za BP (Blinova Přepážka).

Druhé, co z toho vyplývá je, že toto vč klidně žije přes uličky, ale my víme, že se většina vč lépe rozvíjí v uličkách v rovině rámků, raději, než přes uličky.

Ale ono to může být ještě jinak a proto je nutné toto vč hlídat. Dám ryze teoretickou dedukci, pro rýpaly nikoli tvrzení, prostě domněnku, ideu a teprve z těchto idejí vzniká posun vývoje včelaření.

Jestli bylo toto vč nakrmeno stejně dobře jako ostatní, nemá výrazně víc plodu - to už by muselo mít výrazně víc včel, mě by se zdálo, že toleruje v nějaké míře TLO - Tichá LOupež. Nedávno jsem tu o ní psal. Cizí včely asi vykrádají, “tiše”, ale pořád je pro ně riziko prolézat celým úlem a tak se vč, které nějak tuší, že něco není OK, snaží pudově dávat zásoby co nejdál od česna aby to měly zlodějky obtížnější. Jako by vč vědělo, že je vykrádané, ale neumělo identifikovat kradoucí vetřelce. Opakuji, že toto celé je jen moje dedukce. Možná už dost krkoloná, ale co když správná? Co když je to tak, že ne jen včely s popálenými tykadly nepoznají vetřelce a co když je to naopak a nebo i naopak? Tedy, že včely s tykadly popálenými kyselinou od souseda nejsou dobře rozpoznatelné vaším vč se zdravými včelami bez poleptání tykadel? Jako by měl někdo odstraněnou kůži z bříšek prstů a tudíž neměl otisky? Nebo měl ty otisky zničené rozleptáním kyselinou, což se mu sice zahojilo, ale trvale zůstaly “nečitelné”? NEVÍME!!!

Jenže. Jestli to třeba dělají cizí včely nějakého kyselináře, jistě se pokoušejí dostat i do ostatních, proč se jim to u většiny nedaří a dostanou se jen do těch jedněch?

Ano, přiznávám, bylo by to hodně axiomů najednou, ale na druhou stranu, přesně takto já vídím svět a přírodu, že je vše daleko složitější než se většině lidí líbí. Jednoduší lidé s jednoduchými mozky chtějí mít vše jednoduché, stručné, heslovité a hlavně KRÁTKÉ.

Takže, i u mě to vidím, že některé vč je bez zásob a jiná OK a pak tu jsou zjevně vč jakoby šetrná, která umí vyjít s málem a mají zásob dost. Ano, to je romantická představa některých včelařů, třeba mojí maminky, ta si toto myslela. Ale co když ty, co vypadají jako enormně šetrné jsou ve skutečnosti ty padoušky? Totiž, vč jsou na začátku krmení na zimu zásobená stejně, všem na zimu zkrmíte stejně a před zimou si lze všimnout někde i velkých rozdílů v nakrmení. Někde jako by se nekrmilo a nebo málo a někde je to ulité tak moc, že vč nemá kde zasednout na zimu. Toho všeho je nutné si všímat, evidovat jak se které vč chová a projevuje.

-------------------------

A ještě vypíchnu vaší fotku. Na ní je vidět jak dokonale chápete moje objevy a je vidět, jak vycházejí moje předpoklady. Vč nestaví odzhora jednou partou stavitelek, ale staví na každé kosé loučce jiná parta. Výsledek bude dvojí. Plást bude rychleji postavený a hlavně protože nemá žádné výztuhy - nemá drátky, tak je (bude) současně dokonale vyztužený a nevylomí se ani při neopatrném (to si člověk často neuvědomí) náklonu rámku s těžkým plodem. Už se mi stalo, že se mi vylomil plást z rámku, spadl samosebou na zem a byla na něm matka. Oddělkům dávám stavět takové rámky a postaví je dělničí a tak je to současně inspirace pro volnostavbaře. A taky tu šla debata o možné škodlivosti drátků a tudíž je to inspirace i v tom.

A ještě apel na vás, co máte “sítě”. Došlo mi to když Goro zmínil, že Zbyněk propaguje články z CHZ na FB. Je velká škoda, že CHZ má celkem malý dosah a že sem chodí málo včelařů, hlavně začínajících. Na druhou stranu, a to jsem chtěl poděkovat všem zdejším diskutérům, je tu jiná úroveň debaty než kdekoli jinde jsem zažil. Vždy se našli nějací zamindrákovanci, kteří rejpali, shazovali, snažili se zesměšnit, otrávit bezbřehou tupou arogancí. Z počátku tím trpěla i IF a toto byl jeden z důvodů, asi ten nejhlavněšjší, mého úprku z VF a dodneška nelituju, že tam už nejsem.