Aktuálně: 4 330 inzerátů190 126 diskuzních příspěvků17 958 uživatelů

Pratur neboli tur divoký

Bos primigenius

Pratur neboli tur divoký

Bos primigenius

Pratur neboli tur divoký

  • Výskyt: Asie, Evropa, Sev. Amerika
  • Délka těla: 260-310 cm
  • Hmotnost: 800-1000 kg
  • Počet mláďat: 1 ks
  • Potrava: Tráva, byliny, žaludy
Pratur neboli tur divoký
Kam se řadí?

Pratur neboli tur divoký

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Podkmen: Vertebrata - obratlovci
  • Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
  • Nadtřída: Tetrapoda - čtyřnožci
  • Třída: Mammalia - savci
  • Podtřída: Theria - živorodí
  • Infratřída: Eutheria - placentálové
  • Řád: Artiodactyla - sudokopytníci
  • Podřád: Ruminantia - přežvýkavci
  • Infrařád: Pecora
  • Čeleď: Bovidae - turovití
  • Podčeleď: Bovinae - tuři
  • Tribus: Bovini
  • Podtribus: Bovina
  • Rod: Bos - tur
  • Podrod: Bos
Pratur neboli tur divoký
Kde žije?

Pratur neboli tur divoký

Afrika

  • Teplotní pásy:
  • Tropický: podnebí tropické suché, vlkhé, střídavě vlhké
  • Mírný: podnebí subtropické
  • Nadmořská výška: 750 m, u pobřeží nížiny
  • Povrch: rovinatý, východní část hornatá
  • Teplota:
  • Léto: 15 - 40 °C
  • Zima: 0 - 20 °C
  • Roční úhrn srážek:
  • Jihozápad: až 3000 mm
  • Východ: pouze 100 mm
  • Střídání dešťů a sucha na jihu kontinentu:
  • Období sucha: duben - říjen
  • Období dešťů: listopad - březen
Ing. Zbyněk Pokorný 10.06.2014, 11:00
8 607 4 minuty čtení

Charakteristika

Délka těla 260-310 cm, výška v kohoutku 180 cm, hmotnost 800 až 1000 kg u býků a o čtvrtinu méně u krav. Pratur je předkem našeho tura domácího. Původem z Indie, přicházel do Evropy během středověku, až byl v roce 1627 zcela vyhuben. Poslední jeho výskyt se udává v mazurských lesích. Udávané míry a hmotnost jsou tedy pouze rekonstrukcí na základě starých obrazů.

Pratur měl černohnědou srst se světlým čumákem a bílým pruhem po délce hřbetu. Charakteristickým znakem byly dlouhé tenké a nahoru zahnuté rohy, jež byly mohutnější u býků než u krav. Dobrý obraz nám poskytují pokusy o zpětné vyšlechtění tohoto tura, vycházející ze současných domácích ras, které se pra-předku nejvíce podobají. Počítají se mezi ně španělský a jihofrancouzský arénový býk, korsický tur a skotský horský tur, jakož i maďarský stepní skot. Tím lze získat obraz o vzhledu původního pratura, ale o vysazení do volné přírody, které by ověřilo schopnost odolávat nástrahám životního prostředí po dlouhém chovu v umělých podmínkách, nemůže být zatím řeč. A tak přežívá tur „divoký" v několika formách z různých chovů, ale pouze pod dohledem člověka.

Výskyt

Z lesnatých oblastí indického subkontinentu, se tur divoký rozšířil v celé přední Asii, Evropě a severní Africe. Životní podmínky byly zřejmě zprvu lepší, protože nejstarší nálezy ukazují, že ona zvířata byla podstatně větší. Překvapivě vymřel pratur nejdříve v Indii a teprve pak vymíral směrem na západ. Poslední historické výskyty byly zaznamenány v staré Germanii, kde žil vedle tura domácího. V první čtvrtině 17. století zanikly poslední kusy tohoto mohutného zvířete. Pratur může být označen za lesní zvíře. Podobá se svým indickým příbuzným, jako je gaur (Bos gaurus). Světlé lesy s možností pastvy na otevřených plochách a s křovinami tvořily zřejmě nejvhodnější životní prostředí.

Způsob života

Pratuři byli zřejmě společenští tvorové, kteří se pohybovali v rodinných stádech pod vedením zkušené staré krávy. Mladší býci se zřejmě spolčovali do menších samčích stád, ale starší zvířata zřejmě žila samotářsky. Býci nebyli tak pevně teritoriálně vázáni jako krávy. V oblastech s vyšší sněhovou pokrývkou zřejmě prodělávali pratuři sezónní tahy. Nicméně byla zvířata zřejmě schopna přečkat i delší období nedostatku potravy, protože byla vybavena velkými tukovými rezervami. Jako přežvýkavci využívali svoji potravu velmi účinně. Tento druh skotu trhá svým drsným horním pyskem a dlouhým jazykem trávu a byliny a sune je do bachoru. Potom následuje dlouhé období odpočinku, kdy je obsah bachoru tentokrát důkladně přežvýkán.

Potrava

Vedle travin a bylin slouží k obživě na podzim žaludy a v zimě spadané listí a hrabanka.

Další zajímavosti

První doklady o existenci pratura ve střední Evropě jsou přibližně 250 000 let staré, z doby před nástupem risského zalednění. Na konci tohoto ledového období se tur nejvíce rozšířil a jeho areál sahal od západní Evropy až na pobřeží Čínského moře. Zhruba před 8000 lety si začal člověk v předoasijské oblasti ochočovat a domestikovat zvířata a mezi nimi byl tur divoký jedním z prvních. Zdomácnění se zřejmě podařilo nezávisle na několika místech, kde se pratur vyskytoval. Méně ovládnutelný zubr se nikdy nestal domácím zvířetem, pravděpodobně proto, že k tomu nebyl dostatečný důvod, když tu byl výhodně ochočený pratur. Je tedy jasné, že bohatý výběr domácích ras skotu se odvozuje jedině z tura divokého.

Názvy ve světě

Pratur neboli tur divoký

Anglicky: Aurochs, Francouzsky: Aurochs, Německy: Auerochse, Polsky: Tur

Mohlo by vás také zajímat

Miniauturní bulteriérHroznýšek tureckýBojovnice turecká - Hint horozTurako (banánovec) fialovýTurako hartlaubův - plodožravýTurako lesklohlavý - purpurovýTurako přílbovýTurecká kočka vanTurpan hnědýTurpan černý

Foto: http://www.zoopark.cz

Podělte se s námi o názor na tento text →