Delfín skákavý

Charakteristika

Zobák je krátký, dolní čelist přesahuje přes horní. V každé polovině čelisti je 20-26 zubů. Hřbetní ploutev je trojúhelníkovitě zašpičatělá, zřetelně protažená dozadu. Břišní strana je světlá až bílá, hřbetní strana šedohnědá až černá. Čelo a zobák jsou tmavé. Ve stavbě těla působí delfín skákavý mohutněji než delfín obecný.

Výskyt

Vyskytuje se na celém světě s těžištěm v pobřežních vodách mírného a chladnějšího pásma. Při evropském pobřeží je hojný a lze jej často pozorovat i v Severním moři. Do Baltského moře pronikají tito delfíni málokdy, ale ve vrcholném létě se objevují až u ostrovů Severního ledového oceánu a na pobřeží Bílého moře. V celé Středomoří a v Černém moři je rozšířen a místy dokonce hojný.

Způsob života

Delfín skákavý žije ve skupinách o 5-10 kusech, ale na některých místech byla zaznamenána seskupení až 100 zvířat. Tito delfíni jsou mimořádně aktivní, často vyskakují z vody a předvádějí i na volném moři dobře koordinované skupinové skoky. Rádi plavou za loděmi, které snadno předhoní, protože dovedou vyvinout rychlost kolem 30 km/h. Během páření na jaře a v létě se drží obě pohlaví ve společných skupinách, pak se však oddělí a táhnou opět odděleně. Na podzim opouštějí chladné vody a táhnou do subtropických moří. Mají výborné vyvinutý dorozumívací sonar, který pracuje v ultrazvukové oblasti, a jsou velmi učenliví.

U zvířat v zajetí bylo pozorováno, jak pomáhají svým druhům, kteří mají potíže s dýcháním, a vynášejí je na hladinu. Dva zdraví delfíni podeberou nemocného pod břichem a vynesou ho nahoru na svých prsních ploutvích.

Potrava

Téměř výlučně ryby, například makrely, sledi a další ryby vyskytující se v hejnech, které loví ve skupinách.