Příspěvky uživatele

Tak jste mě opět rozesmáli! 😀 

Moje zvíře je homo sapiens sapiens, což vysvětluje, proč má kočár a čtu mu pohádky. Jsme na chovatelském fóru, tak se mu tu tak říká. Ke zvířeti má skutečně blízko, umí štěkat a mňoukat, nemá rád vysavač, neumí mluvit a právě jsem mu vypáčila z pusinky sáček od citrusového čaje - no řekněte, která lidská bytost by se ho pokusila sníst? Ještě mě seřval, že jsem mu tu dobrůtku sebrala. Nakonec jsem udělala to, co se mi osvědčilo u psa, když jsem ho měla, totiž výměna oblíbeného humusu za jinou pochoutku, v tomto případě sušenou švestku. Tou mi pak opatlal gauč. Asi abych z toho taky něco měla. Teď je zavřený v ohradce, jinak se mi pokouší vytrhat celety z truhlíku a přenést je do šuplíku s čistým prádlem, a já tolik sušených švestek prostě nemám. Vodítko jsem na něj ještě necvakla, ale asi to je jen otázka času.

Faktem je, že jeden rozdíl mezi psem a dítětem tu je. Pes je čistotnější. 

Zahrádku máte nádhernou. Něco takového jsem ještě neviděla. 

Přečtěte si celé vlákno a budete vědět, že těch 90 % je ještě hodně optimistických. 

Čistokrevná holokrčka je otužilá. U hybrida těžko říct, ale snad to bude v pořádku. 

Slepice celkově jsou přizpůsobivá zvířata. 

Mně ten holý krk a plné vole vždycky připomínaly to, co si tamten pán chránil bedýnkou s rajčaty. Pak jsem měla problém takové slepice zařezat. Prostě… no… k něčemu takovému dávat nůž se mi nějak příčilo. Tak jsem je pak už neměla. 

😀

Tak teď jsem se upřímně zasmála. 😀 

Až budu čelit těžké zkoušce a já budu se silami v koncích, vzpomenu si na tento elegantní kompliment, a hned se mi bude překonávat líp. 😀 Budu ho mít na paměti a pomůže mi překonat hory a lesy, roztrhat troje železné boty a sníst troje železné chleby, přechytračit čaroděje, zachránit princeznu, a až mi bude opravdu nejhůř, pomyslím si - Tap říkali, že nejsem úplně blbá, zato mladá a plodná! - a zvládnu přemoci i Kostěje Nesmrtelného. Na Jelenu Přemoudrou to asi nedotáhnu, budu jen Jitka Mladá, Plodná, Ne úplně blbá, ale ono to k životu asi celkem stačí.

Omlouvám se, začala jsem číst zvířeti pohádky. 

Z vejce, které nemá rozbitou skořápku, se po měsíci pukavec nestane, ať je skladované tak nebo onak. 

Jestli to má vliv na kvalitu vejce, nevím, ale jak píše JardaPecival, zní to logicky. Akorát upozorňuju, že popsaným experimentem nezjistíte bez laboratoře nic. Na pohled ta vejce budou stejná. 

Tak jsem výstavu navštívila.

Byla jsem tam sama se zvířetem, takže jsem měla pohyb omezený kočárem a davy. Loni tam tolik lidí nebylo. 

Měli všecko. Okrasné rostliny, užitkové rostliny, stromy, keře, bylinky, traktory, kombajny, obraceče, nakladače, motorový vozík, krávy a telata, ovce a jehňata, kuřata, káčata, slepice, husy, kačeny, perličky, křepelky, krůty, prase, králíky, poníky, kozu, krby, dřevostavby, masti, masážní stroje, oblečení, kapesníky, utěrky, kované nářadí, vyřezávané předměty, nádherné vyřezávané šachy, pítka pro ptáčky, ozdoby do zahrádek, látkové tašky, kraslice, hnojiva, lignohumáty a další zahrádkářské příslušenství… 

Koupila jsem ovčí sýr a prkýnko. Kuchyňské, ne to na záchod. 

Jsem plna dojmů, pocitů a barev. Kdyby někdo chtěl lilii, jedna paní tam o nich tak krásně vykládala, že bych se dala ukecat, kdybych ji měla kam dát. 

Zvíře si chtělo ostatní zvířata prohlédnout pěkně z výšky, takže jsem ho chvíli nosila. Pak už to nešlo, má 10 kg, tak jsem ho posadila na madlo od kočárku a jezdila tak. Ale pořád se mi zvedala přední kolečka kočárku. Koupila jsem pětikilový pytel cibule za 50 Kč a nacpala ho do kočáru, pak už se mi kolečka nezvedala. Druhým dopadem tohoto činu je to, že teď budu jíst nějakou dobu jen guláš, ale co už. 

Tomu plně věřím. Nacpat 120 jabloní na tu tisícimetrovou zahrádečku, to je celkem jasné, že to není normalní jabloň. To si fakt nedovedu ani představit.

Ale 20 stromů by se tam vejít mělo v pohodě. Pořád to je méně než půlka broskvoní a jen o trochu víc než půlka meruněk. 

Tak si sama odpovím:

Průměrná hustota broskvoňových sadů představuje 455 stromů na hektaru.

Meruňkové sady byly vysázeny v průměrné hustotě 357 stromů na hektar.

Průměrná hustota jabloňových sadů představovala 1 204 stromů na hektaru.

Zdroj: https://csu.gov.cz/jhm/ovocne_sady_2012_

Já myslím, že se můžu ještě rozšoupnout.

Mně ten pán přijde strašidelnej. Má takový úsměv, že kdybych ho potkala v noci v parku, kopnu ho preventivně do nechráněného mezinoží a uteču. Ani ta rajčata bych mu nevzala, rajče v březnu je stejně divné jako ten pán. 

Je to prakticky rovina. Nejsevernější část jižní Moravy, 550 m nad mořem.

S vodou tězko říci, co bude za deset let, ale je tam studna a retenční nádrž na 20 kubíků, takže zatím by mělo být o vodu postaráno. Průměr ročních srážek za roky 1991-2020 byl 550 mm, což odpovídá loňskému roku, předloni o 50 mm méně, rok předtím zas více. Takže 550 považuju za dlouhodobý i krátkodobý průměr a snad se nebude moc měnit. 

Kvalita půdy, no, je to bývalé pole, 7 let se tam snažím postavit barák, takže to je 7 let ladem, oseté nějakou travní směsí, 2 x ročně kosené. Tak to snad není taková katastrofa jako čerstvé pole. 

Půda spíše hlinitojílovitá, půdní reakci neznám, ale o pár metrů dál roste v podstatě všechno krom borůvek. 

Nejde mi o přesný výpočet, spíš o odhad.

Jinak ještě: plánuju 20 stromků, tedy 4 jabloně, 3 hrušně, 2 třešně, 2 višně, 2 meruňky, 2 broskvoně (to je spíš pokus, jestli přežijí v naší nadmořské výšce), 3 kadlátka, jednu ryngli, pár lísek, malou moruši. Počítám s tím, že koruny se u dospělých stromů (za cca 15 až 20 let) propojí a budou se dotýkat, aby vytvořily souvislý stín s malými osluněnými ploškami.

Je vůbec reálné tam tohle všechno nacpat, nebo mám začít škrtat? 

Vysokokmen bude třešeň a pak asi hrušeň. Můžu to snížit na jeden vysokokmen, ale jeden tam prostě bude, i kdyby to měl být jediný strom, co tam zasadím. 

Nemáte někdo sad? Kolik vzrostlých stromů se vejde na 1000 m²?

Počítám 2 vysokokmeny, zbytek čtvrt- a polokmeny. Většina stromů budou špičáky, takže si to můžu přizpůsobit.

Je to můj pozemek a sousedí s jiným mým pozemkem ze severovýchodní strany, takže tam budou stromy vysázené blízko hranic, nebude to vadit, stromy nebudou stínit. Je to málo podlouhlý obdélník, dá se uvažovat, že ctverec, a krom stromů, pár keřů a drůbeže tam nebude nic. 

Tak u mě se teda ptáci strašně flákají. Žerou tempem tři zrníčka denně, a to už od Vánoc. Předtím jsem zkrmila víc. Násobně víc. Od října do Vánoc jsem zkrmila tak 3 - 4 x víc než od Vánoc doteď. 

Toto jsou nějací mladíci. Nejstaršímu nzmíněnému není ani pasát. 🙂

I vlčice je teoreticky fyzicky schopná zabřeznout dříve, než by bylo záhodno, akorát v přirozené smečce se tak nestane. Jak dospěje, může opustit svou smečku a hledat jinou nebo založit svou, což trvá a dává to čas té vlčici skutečně dospět. I pokud smečku neopustí, má zdravá smečka přirozené a funkční metody, jak zajistit, aby se nezralí jedinci nerozmnožovali. Smečka je často tvořena alfa párem, tedy rodiči. Když jim dospěje dcera, alfa vlk ji neobskočí, protože, no, je to jeho dcera. Z takové dcery se jednou stane báječná chůva svých mladších sourozenců, dokud se poměry nezmění. 

Další druhy mají také své metody, jak zabránit nežádoucí březosti. Potlačení hárání v blízkosti rozmnožujících se samic, izolace, odhánění matek dorostlých mláďat… Je toho fůra.

Jmenovitě u králíků teda nevím, ale obecné principy platí obecně. Nějaká pojistka tam bude, jen fakt nevím jaká. 

Sítina odnožuje. Sečením se odnožování podporuje. Bez sečení se rozmnoží semeny.

Hm, to teda nevím, co a tím. 

Tak on existuje i králík divoký.

A ano, divoká zvířata v přirozených podmínkách mají mláďata až v době, kdy jsou na to zralá. Asi existují výjimky, ale tam to příroda rychle vytřídí. 

Voní kvetoucí mandloň po mandlích?

Tak to záleží na úhlu pohledu. Pokud Vám připadá normální nakrytá fena na první hárání, protože příroda (ač to nemá s přírodou nic společného), tak ano, asi Vám budou připadat sňatky nezletilých, které jsou v muslimském světě běžné, jako přirozené a žádoucí. Leccos to o takovém názoru vypovídá, ale tak co už.

Nicméně, jak bylo řečeno, stejně jako první hárání nebylo přírodou zamýšleno jako vhodné pro zabřeznutí, tak ani první menstruace dívek není znakem toho, že dotyčná dívka je zralá pro sexuální život nebo mateřství. Příroda testuje, ověřuje, připravuje se, ale ten, kdo přiměje dotyčné k početí, je člověk. Majitel nebo otec/bratr, což je v muslimském světě prakticky totéž co majitel. 

Pokud se chcete mocí mermo ohánět přírodou, vezměte si vlky a divoké psy, u lidí přírodní společnosti domorodých obyvatelů. Průmerná Indiánka měla první dítě v 18 až 20 letech, měla 3 až 5 dětí v tří- až čtyřletých intervalech. Obdobně to měli například Pygmejové i velká část afrických národů. Pak přišla kolonizace. 

Příroda v podmínkách střední Evropy není. Psy je třeba hlídat, děti je nutné vzdělávat. 

A toulavý pes v Rumunsku s přírodou souvisí jak?

Super, půjdu se mrknout. Loni to byla moje poslední akce, než se mi narodilo zvíře, a protože se budeme za měsíc stěhovat, další výstavy už neuvidím.

Tak si říkám, že Jarní zemědělec je symbolem velkých změn. Alespoň pro mě.

Loni tam moc květinové výzdoby nebylo, pokud si dobře pamatuju. Tak jsem zvědavá na letošek.