bezpsí - jsou ze středečního mrazivého rána a z dnešního výletu na Slovanku a kolem Maxova
bezpsí - jsou ze středečního mrazivého rána a z dnešního výletu na Slovanku a kolem Maxova
venčení tohoto týdne - krásný podzim máme… nejprve Yoda
hodně vychytané oblečení mívají chrtaři - a ony ty královské pudlice mají také elegantní postavy - třeba by jim nějaké chrtí pláštěnky seděly. Těch firem nabízejících oblečení pro chrty je víc - zkuste kouknout
tak dneska se venčilo podle Yody opravdu blbě. Vyrazili jsme na krátkou volně běhací do lesa. Psík nadšen. Při jednom letu terénem najednou vystřelil pryč dolů ze stráně - ve mně se krve nedořezal, protože už dost dlouho je vzorný… ale on se ihned obloukem vracel k nám, já ho chválila… ale najednou poslední kroky se spíš připlazil, koukal vyděšeně, klepal se… Vlastně se mi ulevilo, když jsem viděla, že je mezi prsty “kouslá” lesní včela, a cestou zpátky k autu na něm vyskákala jedna boule vedle druhé. Na čumáku, na uchu, na krku dvě, na boku čtyři, v tlapce jistě taky - tu jsem vyndala já…
Leží nešťastný na pelíšku, ale kus studeného masa sežral (tudíž stres není tak velký a trubky jsou průchozí)
Světlo bylo skvělé - nejhezčí bylo ráno cestou a pak podvečerní světlo na opravdu velmi akčním nebi cestou zpátky - byli jsme totiž kousek od Berouna pouštět draky - tradiční celodenní rodinná akce na oslavu neteřčiných narozenin - lítala dnes po poli ve čtyřiceti jako za dětských let. Jen tedy už běhá s draky obstojně i ta mladší generace - účastníci byli ve věkovém rozpětí devadesát let až čtyři měsíce … Yoda musel být chudák celou dobu na vodítku - neb se tam setkává se sebevražedným útočícím drsňákem jezofíkem Hubertem… Mile mě Yodas překvapil - už ví, že Huberta nepředěláme a že na něj nesmí tlapu či hubu vztáhnout… Ignoroval ho ukázkově.
na čtyřech měsících měl Yoda přes 35 kilo a tedy musel chodit sám (ale měl vrátka na schodišti a tak to chodil výjimečně - pravidelně jen ráno z ložnice a večer do ložnice). Čtyři schody v předsíni se nepočítají - ty chodil nahoru i dolů od malinka.
a dnešní výlet kolem Vítkova - foukalo, mraky se honily a bylo krásně. Zatímco koně a krávy Yoda vůbec neřeší, tak ovečky ho lákaly moc. Nebyla v tom agrese, ale asi zvědavost. A pochod kolem ohrad byl dlouhý. Ke konci už plakal a pískal… to už dlouho nepředvedl. A holky mu to neulehčily - některé přebíhaly, jiné ho ignorovaly a pásly se těsně u ohradníku.
a teď ty psí - Yoda si to užívá - konečně není vedro. Akorát páník si stěžuje, že je blbý světlo na focení
venčení v lese za humny v tomto týdnu - nejprve ty bezpsí - už opravdu podzimní, mloci se vyrojili - bylo teplo a mokro
Thielli:Žádná 🙈
takže vhodný ženich 😉… To byl pochopitelně pokud o vtip…
a ještě se zeptám - jak velká je shoda v rodokmenu vaší slečny Hnědé a pana Hnědého ??
Thielli:Musím napsat aktualizaci. Nedalo mi to a na ten inzerát jsem zavolala. S pánem jsem mluvila snad půl hodiny. Řekl, že psa nedá, že už jen byl tak naštvaný a bezradný, že to vyvěsil. A tak jsme si začali povídat, dal to nahlas i pro svou ženu. Řekla bych, že mají to samé, co já, jen s pindíkem 🤣.
A protože i jeho černý pudl je bezproblémový jako je naše černá a i předchozí psi byli bezproblémoví, neví si s něčím takovým rady a co mi tak povídal, prakticky dělá úplně ty samé přešlapy, co já na začátku. Tak jsem mu dělala díru do hlavy se vším, co vím už od vás, se. vším, na co jsem si přišla sama a slíbili jsme si, že zůstaneme v kontaktu a budeme sdílet strastiplnou cestu náprav hnědých kudrn. Jsem za to ráda, snad to tak bude. 🙂
jste báječná. Fakt.
v přírodě se rozkoukáte - bez čelovky je to výrazně snazší. Jasně že neprolézáme hustníky - ale široká lesní cesta je bezpečná a přehledná, pokud vyleze měsíc, není co řešit. (pes ovladatelný nebo na vodítku je samozřejmostí!) Příměstská zvěř se nevzrušuje… je oprásklá dostatečně.
Mám výhodu akademické půdy - takže sice pes nemá nic jisté (každý den zcela jiný režim), ale nikdy není doma dlouho sám.
Anet10:No, mě bylo řečeno, že se to nepřenáší jen kontaktem se psema, ale šíří se to i vzduchem. Nevím,nikdy jsem to u mých psů nezažila. Právě ten, co mi to říkal, tak měl u psa psincák, pes dostal z toho zápal plic a léčba byla náročná, zdlouhavá a drahá. Máme jít ve čtvrtek, Xerxová prosím, když by neměli tu vakcínu do nosu, mám nechat dát jinou, nebo počkat, až objednají tu nosní?
já bych tam dneska zavolala (napsala e-maila), jestli vakcínu mají, případně jestli ji objednají (myslím, že jim závozy léků dělají velmi často a do čtvrtka by to stihli)
očkuji - vždy vakcínou, co se stříká do nosu - prý je účinnější
krásné fotky - fotopast máte úžasně umístěnou.
My asi potkali rysa (byl dost daleko, ale nic jiného jsme nevymysleli) před dvěma roky. Psala jsem pak i na CHKO - a moc hezky mi odpověděli - a že zkusí umístit fotopast, zdali se jeho výskyt prokáže. Ale jestli migroval… tak že nic nezjistí. V Jizerkách tyto kočičky výjimečně zastiženy byly - ale v posledních letech nee.
Na rozdíl od setkání s vlkem v Lužkách, rysa nemáme ani na nekvalitní fotce - ale žádný jiný žlutý “pes” na tlustých nohách s kupírovaným ocasem, který nám předvedl suverénní a zcela tichý pohyb ve skalnatém bukovém lese daleko od civilizace nás nenapadl…
dnešní mokré Jizerky - Sněžné věžičky, hatě přes Vánoční loučky (nejvýše položené rašeliniště v Jizerkách), sestup po nekonečných haťových schodech z Černé hory (děsně klouzaly - tam jsem padla a mám hezky vybarvující se modřinu na koleně), opět po 14 dnech rašeliniště na Čihadlech… a pak taky jeden Baskervill. Po hatích jsme celkem nachodili asi 2 kilometry…
dneska byly Jizerky úžasné. Zima. Fakt i na rukavičky by to bylo (ale nebyly). Mokro. Sice celonoční déšť ustal, ale v lese jak známo prší dvakrát. A navíc voda byla všude kolem - po cestách tekly potůčky, v potokách tekly proudy vody, rašeliniště byla plná. Nádhera čvachtavá - tak jak na podzim hory mají být. Zašli jsme tak trošku stylově na Sněžné věžičky, Vánoční loučku, Bílou smrt 😉 ale i Černou horu či Čihadla. Krásných 15 kiláčků cestou i necestou. Už se ohřívá polívka a mám suché teplé ponožky. A pes se nacpal (a to měl dvě svačiny cestou) a odpadl. Užil si to. A mile překvapil - na necestě, kde bych ráno za deště a mlhy čekala leda tak jelena... jsme potkali tůristu. Byl překvapen úplně stejně 😲 hlavně když nejprve uviděl Yodu. Ale psisko na tichý (ale důrazný) povel STUJ! stálo jak přibité a jen lehce vrtichvostilo. Pohoda.
a teď ty nepsí - začíná se podzim už maličko barvit
a teď ty klasické - Yoda - občas v letu, občas i jako stojící (teď nemyslím na zadních)…