jinak dnešní venčení bylo s překvapením - vyrazili jsme brzičko, než začne pršet… a uprostřed procházkové cesty k lomu najednou hromady navezeného perku, a úderem sedmé ráno najednou všude chlapi v pláštěnkách - a nakladač a náklaďák a bagřík a dvě “dusadla” a Yoda nevěděl, co na to říct. Duc, duc… ze všech stran… Byl velmi vzorný a dělal vše proto, abychom šli nejkratší cestou pryč.
Sranda je, že když v centru opravují křižovatku, která komplikuje provoz, tak v sobotu v sedm ráno tam nepracuje nikdo - a uprostřed lesa…
prasata jsme potkali mnohokrát - i s malými. A vždy jsme si šli rozumně navzájem z cesty. Tak chci věřit, že tomu bude i nadále. Tento zážitek bych opravdu nemusela prožít.
Tak ať se všichni zahojí a neodnesou si žádné následky na těle i na duši…
efe: A co se týká těch jejich zadních nohou. Vet řekl, že dysplazie by byla opravdu velká náhoda. Prohmatal jí a má prostě na zadních nohách hodně atrofované svaly. Možná z toho, jak byla bůhví jak dlouho na řeťezu a nemohla chodit. Je pravda, že má ten zadeček takovej celej strašně hubeňoučkej.
Takže postupně pokračovat v nasvalování, opatrně přidávat zátěž.
ono to je dvousečné - může mít atrofované svaly a proto problémy, ale taky problémy a proto atrofované svaly.
Ale to ty víš a oči máš na Barušku upřené stále - a věřím, že dokonalá fyzička a dobré osvalení u lehkého pejska zaručí dlouhodobé pohodové prospívání, ať je to jak je to. Netřeba se stresovat.
Jo a otrimovaná je krásná - upravená slečna místo rozčepýřené rošťačky. Ale oči se jí smějí stále stejně
nefunguje to správně - není vidět nová reakce, jen starý příspěvek
aha - tak je tam chybka - upravovali odpovědi… a nejde mi to ani editovat zpětně.
za mě je nejednoznačná ta poslední - podle mě horské severní oblasti nejsou už subtropy. Ale třeba se mýlím
Sarah01: To jsem právě měla, na velké psy, a bylo moc těžké, nevyhovovalo mně, šlo dál.
mně zase moc vyhovuje - tady je krásně vidět, jak je to subjektivní a každý si musí najít to své… I proto nerada vodítka objednávám, chci je “mít v ruce” před nákupem
Anonymní: Nepřijde mi to jako taková blbost. Ideální řešení pro majitele větších plemen k novostavbám kde zapadne tato bouda do celkového vzhledu víc než dřevěné boudy.
nevím, proč najednou anonymně… i když ze stejné IP adresy. Ideální řešení pro psa není vždy to, co ladí s vizí zahradního architekta. Znám i dokonalá architektonicky čistá řešení, která ale jsou dog friendly… tedy větratelné, na strategickém místě, umožňující pobyt uvnitř i jen tak napůl. Navíc tedy zrovna dogy, které jsou hodně závislé na své smečce cpát po jedné na samotku… nene, tohle bych svému psu nekoupila a nikomu bych to nedoporučila
Je to vytápěné? Jak se chová teplota uvnitř za vedra? Jak se tam odvětrává vlhkost?
Doron: Já to nechápu… Připadá mi to jako normální zateplená bouda.
Něco špatně vidím? Nebo nevidím?
když bouda má často předsíň, ze které jde koukat ven, na plochých střechách lze mít “pozorovatelnu”, neb ležím vysoko, vidím daleko… lze ležet napůl uvnitř a napůl venku … nic z toho tady nelze. Takže za mě je to horší, než “normální bouda”
pes se umí (když chce) vyvléknout skoro ze všeho… Beta jednou opustila postroj (manmat guard) a vůbec jsem nepochopila, jak se jí to povedlo a jak rychle. A to bylo nadšením a ne strachem - jen jsem ji na můj vkus odepínala pomalu…
Nejdůležitější je, od počátku štěně učit, že bezpečí jsem já a nenechat ho zmítat strachy a snažit se od nebezpečí zdrhnout. Jasně - stát se může všechno, neštěstí se zabránit nedá nikdy… Ale pokud malé štěně nenechám hystericky couvat a vyvlíkat hlavu (to jde snadno skoro u všech plemen a u všech obojků a u úzkohlavců ještě líp), tak jednak neví, že to jde (neboť pokud zjistí, že se vyvlíknout může, nezapomene to…) a jednak mu nedávám důvod přejít do hysterie… Takže při krizích doporučuji nespoléhat na obojky či kšíry, ale na vlastní ruce - netahat za obojek (tím snáze jde hlava prorvat ven), ale obejmout kolem hrudníčku a klidnit a pozorovat nebezpečí společně
Zrzavci: Prosim vás, zachraňte mě někdo, kde je sakra ten blbej mobil na tom koberci?
Bobča to popsala dobře - u pravé nohy stolku. V pásu ornamentů koberce jsou najednou kytičky (zřejmě kytkovaný obal na mobil) - a šířka mobilu je stejná jako šířka pásu na koberci…
nevím, jestli by Yoda vyměnil své pelechy všude možně po domě za jednu super samotku… Myslím, že ne
efe: Kdyby to byly záda, vypadá to jinak, s tím mám zkušenost. Vyšetřit jí samozřejmě nechám.
achjo - tak ať se třeba jen opravdu blbě hnula a bude zase dobře. Vždyť je aktivní od počátku a zatím byla v pohodě. S Yodou taky řádila a nic… Moc na Vás myslím
tak jsme dneska dali další zajímavý výlet “na konci světa”. Začnu zeměpisnou otázkou: Protéká řeka Spréva nejen Berlínem, ale i Českou republikou?? Překvapivě protéká - a dokonce ne jako hraniční tok, ale pár metrů máme ještě i na druhém břehu… Osud velké vesnice Fukov byl i na Sudety smutný - zakončený v roce 1960 odstřelením budovy školy a odstřelením kostela tak silnou náloží, aby se zničil i přilehlý hřbitov a křížová cesta… Nezbylo nic - jen podivný výrůstek ze Šluknovského výběžku směrem do Německa. ( Osada Kopec - Fukov (hemm.cz) )
Jen tedy cestou staví cyklostezku a i proto most přes Sprévu je nahrazen provizorní lávkou… Yoda nezaváhal a tak byla Spréva dokonale zaflusána - až do Berlína jim to doteče 😄. Okruh z vesnice Království byl hezký - asi 18 kiláčků jsme zvládli rychle - neboť to nebylo moc kopcovaté.
Na 4. fotce zkoumám, kde sídlila prodejna Baťa, kde švec, krejčí, pekař, škola, prodejna ovoce a zeleniny, hotel, hospoda, holič… opravdu velká obec byl Fukov. Křížová cesta včetně výjevů ze zatčení Krista a z Getsemanské zahrady je z Království. Zvědaví koně i děsně zvědavé kravky (ve stádě byl obří býk) se nablízko Yodovi nelíbili - bál se. Ono tedy to rozeběhlé stádo krav stálo za pohled…
a těch nepsích bude víc - protože i když jsem nedělní dvacítku kolem Lipové už se dala, tak jsme toho stihli nějak moc… První tři jsou z Karlova (tam chodíme na orchidejky a lilie, ale zatím jen podbílek a jarní hrachory), pak klasika - narcisy na Jizerce a říčka Jizerka, páteční okruh z Albrechtic přes Kančí vrch na Oldřichovský Špičák (bučiny už raší) a pak páníkovy hrátky s makrem a trocha toho jara u nás na zahradě
Yoda tento týden - a přihodila jsem kravičky z Jizerky a našeho domácího špačka. Za tu předposlední jsem ráda - náhodou jsme se srazili s cizím psíkem - a i když on povrkával, tak to Yoda ustál a krásně s námi v klidu šel dál. Uff…
Dafi: Xerxové prozradím kdo fotil-Mawenzi
at se nechlubím cizím peřím,fotky jako od profíka!
Maw umí - to já vím (a vím, že to k sobě nemáte daleko)
My dneska odpoledne znovu vyrazili do hor - a docela jsme dali dlouhý okruh - asi 15 kiláčků kolem Oldřichovského Špičáku a Kančího vrchu. Psík odpadl, prý ani na večerní procházku nemusí- vypustil se na zahradě a zaplul do pelechu (mého)
acher: U nás už jsou narcisy odkvetlé,ale jinak to kvete všechno.
to u nás taky - ale osada Jizerka je vyhlášená mrazová kotlina - a narcisy před Hnojákem jsou jedním ze symbolů Jizerských hor. Chodíme na ně každoročně - většinou tedy o květnových svátcích, letos je to nějak podivné🙃
ráno šedivák, pak krásně jasno. A tak jsme odpoledne zajeli na Jizerku, neboť letos si prý narcisy před Hnojovým domem pospíšily. A opravdu kvetou - skoro o měsíc dřív.
