Kastrují se dospělé fenky (a třeba jedna moje doga hárala poprvé až na 15 měsících, dospěla tak na dvou a půl letech)… takže se za tu dobu ceny asi změní… Navíc jsou ceny v různých ordinacích velmi rozdílné.
Německou dogu mám pátou, kastrovaná nebyla žádná (až nynější pes je ze zdravotních důvodů kastrován chemicky) a protože žádná nebyla v narkóze (nebyl důvod), tak jsem ani nikdy přišití žaludku nezvažovala.
dnes jsem nafasovala prázdný formulář - že nemám nic předvyplňovat na portálu občana, ale raději čitelně na papír - aby bylo dohledatelné, kdo se případně spletl (papír si založí). Hned po prázdninách to zúřadujeme, Yoda má termín na oficiální odčervení před cestou přes Kanál…
Ráno psík pravil, že do toho deště nejde - krásně lilo celou noc, skoro 30 mm. Mám radost. A protože mám prázdninový režim, zaběhneme teď na chvilku do lesa a až pak mě kluci vyklopí ve škole. Takže procházce neujde - ale v lese mu mokro nevadí
u nás doma už jsem zase pod pětadvacet… venku bylo ráno docela chladno. To hůř se větrá kancelář ve škole - tam mi to moc srazit nejde, i když mám obě okna dokořán a vytvářím průvan i přes laborku
u nás překvapivě dorazila další vlna deště. Hřmí, ale déšť je “zahradnický” - zatím žádná průtrž mračen. A už napršelo 5.5 mm - pokud ještě něco spadne i v dalších dnech, mohla by se zeleň zase trošku vzpamatovat. A je sympatických 21 stupňů, intenzivně větrám barák
u nás kupodivu příjemně sprchlo - 1.5 mm (tedy maličko), ale i se ochladilo (momentálně 22 stupňů). Jen se bojím, že to teď vyleze zpátky a k vedru se přidá tropická vlhkost
mě u něj nepřestane překvapovat, jak suverénně a šikovně se složí do toho křesla. Zkoušeli to všichni, ale třeba Nightovi propadávaly nohy, málem si ulomil ocas a než se tam složil, trvalo to dlouho… Yoda to má na jednu půlpiruetku
Paradni fotky yodika i prirody kolem vas 🙂 jak tam mate? snesitelne nebo nesnesitelne? spis tak ze zvedavosti, jestli se tomu da u vas trochu vyhnout, nebo spis vubec.
momentálně je i v Liberci nesnesitelně (35 stupínků) - ale doma to docela jde, ani Yoda nějak nefuní, jen se tak nějak celý den povaluje… ale teď právě vyletěl na zahradu seřvat nějakého štěkajícího kolemjdoucího… Vedro nevedro - máme otevřeno do zahrady a alespoň barákem proudí trocha toho průvanu.
Ven chodíme brzičko ráno do lesa - to je v pohodě - i dneska tam bylo jen lehce nad dvacet stupňů (ale v šest ráno). A voda v potocích zatím teče. No a pozdě večer (po desáté) chodíme ještě miniokruh kolem ruprechtického kostelíka - takovou večerní desetiminutovku. Ale už by konečně mohlo přijít ochlazení a trocha té vody - třešeň dnes svěsila listy… a to má teprve dozrát (máme pozdní)
Yoda vedra snáší dobře - je většinu dne válecí, ale střídá dlažbu a pelechy a taky není ufuněný. To spíš já (milovník mlhy, deště a zimy) se těším, až přijde “normální” počasí
a teď ty nepsí - náprstníky kvetou úplně všude, kruštíky mají nasazeno a vemeníky postupně odkvétají… A většinou je nízké sluníčko - protože chodíme brzičko
At se yodovi brzy tlamicka spravi, dobre ze jste to podchytili zavcas.
Preju vsem vencicum, kteri maji kam chodit vencit, tady na vyprahlich polich mezi asfaltem radsi uz 14 dni drzime s dedkem kardiadem klidovy rezim, tak se tu s vami treba seznamim a obcas pozdravim xerxovou🙂
tak jsem vedle jak ta jedle… leda by kardiak nebyl jedináček a ten druhý byl velikostně jiný, byť plemene příbuzného…
Mizím do taláru na šílenou akci v šíleném počasí (ale v prostoru doufám že dostatečně klimatizovaném)… A fakt se mi tam nechce - a to se mi nestává
protože vím, jak dlouho (a vlastně stále) si kolegyně (majitelka kníračů) vyčítala odchod stařičké 15 leté fenky střeďáka… neboť čekala a čekala a pak najednou měla dusícího se vystresovaného umírajícího psa v náručí a neuměla jí pomoci. A cesta na veterinu byla nekonečně dlouhá. A protože já jsem ten tvrďák, co razí že raději o měsíc dřív než o hodinu pozdě… a já jí už pár týdnů říkala, že bych nečekala už ani den… tak mi pak dala za pravdu.
Ale tohle je strašně těžké - tonoucí se stébla chytá. Já si taky někdy říkám, že jsem mohla Aronu (tu první) nechat žít třeba i o měsíc déle - ale ta rakovinou sežraná stehenní kost hrozící zlomením byla důvod, že hned po vyhodnocení snímku šla spinkat. Navždy… A to byla veselá, lítala (někdy tedy raději po třech), nikdo na ní kromě kulhání nic špatného neviděl. Nasvalená, krásná, veselá…
my letos máme podstatně méně netopýrů - dříve to byli běžní večerní společníci nad zahradou - ale včera konečně vidět byli. A svítí nám svatojánci, na svatého Jána to nestihli - až včera. A letos máme obří hejno rorýsů - je jich určitě víc než třicet - a když večer létají relativně nízko a ječí… tak z nich mám radost. prostě patří k létu
Včera a dneska jsme byli brzo ráno v lese - ale na krátké pohodlné procházce. Ve čtvrtek večer jsem zjistila, že si Yoda pořídil zapařeninu v záhybech huby - tak mu teď nestále myju a suším tlamu - ale už je to přímo parádní, to se podařilo zažehnat. Holt kombinace flusů, zelených kaluží, vedra a dlouhého ležení na "srolované mokré hubě"
Yoda ráno v lese funguje normálně - blbne a loví nás stejně jako jindy. Ale to je kolem dvaceti stupňů. Pak střídá pobyt na pelechu v nejchladnější místnosti a pelech na terase na sluníčku… Další černý pes, co je magor… No a vyžaduje příděl zmrzliny a chlazeného melouna… Studenou vodu doma si mám klidně nechat - stejně pije jen teplou zelenou vodu od leknínů… minule ho tam vyděsila užovka - nevím, co v našem minijezírku pohledávala - asi se chladila při migraci… neb ta jediná zahradní ropuška ženicha nesehnala a pulce nemáme…