Normálně dvacítku neřeším. Druhý den dám volnější a je to. Ale budeme deset dní v ne moc pro psa spacím režimu - a jde mi o to, aby vydržel i další den v pohodě a dobře zregeneroval. Tam na den volna mít nárok nebude. Ono se to nezdá, ale roky mu běží (a je to doga). Nám pochopitelně roky neběží, my to zvládneme 😄
Vedro asi nehrozí, a pokud chytneme takové počasí, jako před deseti lety, tak se dvacítka stejně nepůjde… a bude se střídat pohyb v pláštěnkách na kratších trasách se sušením u kamen.
Mám dotaz. Co je pro psa pohodlnější z hlediska zátěže (tedy co ho míň unaví) - jít delší trasu pomalu, s častějšími přestávkami na svačinku, pití, focení a nebo jít svižně a mít to rychleji za sebou (a svačit tak trochu v poklusu 😀 ) Bavím se o zhruba 20 kilometrové trase v ne uplně snadném terénu.
já dneska mám dovolenou a tak jsme po ránu dali delší okruh na Černostudničním hřbetu. Skoro tři hodiny, solidní převýšení a za celou dobu jedna běžkyně… Kaluže plné (pršelo tam víc než v Liberci), ale potok neteče v lese ani jeden.
Vahine:Počkat…jaké video prosím?
najdete dole v tom článku z liberecké drbny - a jistě i jinde 😉
to mi je líto 💔
nikdy by mě nenapadlo, že budu v LIBERCI (říkalo se mu Nočník Evropy) nadšená z toho, že před půlnocí napadlo 2.7 mm… Podle světelných a zvukových efektů bych normálně očekávala alespoň desetinásobek, ale jsem ráda i za tu trošku vody, která se navíc hned sluníčkem neodpařila… neb byla půlnoc.
A mám radost - skoro všechny dogy s postupujícím věkem začaly řešit bouřku a ohňostroje a Yoda zatím je zcela v pohodě. Tak věřím, že mu to ještě vydrží…
Baruško, jsi chudák - ale Yoda je ještě větší. Poprvé jsem koupila psí pláštěnku a v těch vedrech mu ji zkusila. Neprodyšnou, pogumovanou. Tvářil se podobně jako ty. (Tou koupí se snažím na zářijovou dovolenou přivolat lepší počasí, než bylo na podobném místě před deseti lety… - cílem je alespoň nějaký den bez deště. Tehdy Night neuschnul přes den za celých 9 dní - jen večer u krbu se usušil a prospal noci pod duchýnkou)
u nás se večer ochladilo (nakonec napršelo 2.5 mm - takže to jen zasyčelo a vypařilo se), poseděli jsme na terase. Teď ráno na procházce bylo parádních 17 stupňů, chladím barák, udělala jsem solidní průvan.
Včera v poledne jsme byli jen na krátké půlhodinovce v lese - zastíněná cesta k potoku, kus po potoce a zase v klídku zpátky. Voda krásně čistá, ale je jí maličko. Uvidíme, jestli bude dneska chladněji, že bychom procházku popolední maličko natáhli.
bouří už dlouho, ale déšť skoro žádný. Zatím u nás 1.1 mm stromy nepropršely a zdá se, že je po všem… Snad se alespoň hory trošku napijí, tady nic
Dublinbarzoj - klobouk dolů před vámi. Já můžu napsat, že já bych si rozhodně žádné takové zvíře nevzala. Vždy štěně “papíráka” klidného plemene (německá doga je kliďas) po rodičích s rozumnou povahou… I tak to s některými není úplně snadné (že Mistře Yodo). Ale znám takových “cvoků”, co si berou “zlého” psa víc - a je neskutečné, jak v rukách znalých ti psi rozkvetou. Ale mám pocit, že agresivních psů je podstatně víc, než těch rukou znalých a ochotných…
Irma19:To mi neříkejte, že se na to křesílko Yoda složí 😲🤭
v křesle se přeci neválí… v křesle se důstojně sedí 😄 A jak se slastně opře, tak jsou chlupy zapíchané v celém opěradlu… naštěstí se to opravdu dobře pere, a i chlupy se dají hodně vyluxovat.
Válí se na dvojkřesle, nejlepší materiál na potah byla záda ze starého beraního kožichu (chlupem navrch). Přežil dvě dogy, až Yoda ho trošku dost pocuchal (on je destrukční živel). Teď mám “nový” dlouhý kožich - takže nastoupí nůžky a zkusím další variantu… jestli už chlapec nezmoudřel. Fotka je z času štěněčího, to ještě kožich sloužil
před dvaceti lety jsme místo sedačky koupili čtyři pohodlná vysoká křesla a dogátku (mladá Beta) jsme nechali “psí ratanové dvoukřeslo” (které občas okupujeme my). Paráda - fungovalo to skvěle až do Yody, který si v křeslech libuje a sedává tam často. Ale křesla mají prací potah, takže dvakrát za rok projdou pračkou a docela vydrží čistá (máme je dvacet let)
až teď mě došlo, že pro bígla a podobnou velikost není křeslo překážkou ve válení. U nás to nechlupatá sezení zajistilo…
a nebo si pořídí extrémně krátkověké plemeno - vlkodava, dogu… taky si říkám, jestli po Yodovi pořídit něco malého na 15 let… a nebo dogu s vysokou pravděpodobností na poloviční čas…
kometa:a zavolám na svého nového psa, jménem psa předtím.
Mně tenkrát trvalo půl roku, než jsem novému kocourovi přestala říkat jménem toho původního. A to byl úplně jiný. Vzhledem i povahou.
já běžně na vnouče houknu Yodo, když dělají nějakou kravinu - prostě to tak mozek má nastavené. A častěji koriguji psisko než dítka… Smějou se mi pak všichni. A Najte občas zavolám na Yodu ještě dneska… z počátku často
u nás nepršelo, zato teplota klesla významně - dneska ráno 12 stupňů
nikdy jsem dlouho bez dogátka nebyla - hledala jsem hned - smutek to nezmenší, ale hlava dostane další úkol a ten malý štěník nezabere místo svého předchůdce - vaše srdce si pro něj udělá nové místo. Vejdou se do něj všichni 💖
A znala jsem úžasného naháčka - to byl velký komediant (a skvělý závodník v coursingu)
a teď nepsí - všechny z lesa za humny
Yoda tento týden - od mokrého pondělí po vlhký včerejšek (ale za 24 hodin napršelo 0,5 mm - takže vlastně nic). Na té čtvrté je vidět, jak nevěří, že se na ty lidi může jít podívat (sestra se švagrem a on je ještě neurčil)
u nás spadlo 0,5 mm - tedy nic. Ale ráno bylo pod mrakem a tak to v lese docela šlo - až po chvíli, když vylezlo sluníčko, to začalo být jak v prádelně. Ale pár hub jsme donesli, prozkoumali jsme téměř neschůdný stezník (vylezli jsme na cestu tam, kde jsme očekávali - ale kopec to byl děsnej), hezky jsme se protáhli my i pes. Psík doma vyžebral velký kus studeného melouna, já z psiska vybrala asi deset klošů (klíště ani jedno) … a máme siestu…
prostě zvěř nepřišla, Rakušan nespokojen a nechce zaplatit, myslivec naštván na nejvyšší míru a vylil si vztek neomluvitelným způsobem na zcela nevinném člověku. Hrubián, co se neumí ovládat.
Ne - po cestě se psem na vodítku se smí chodit. A zvěř podél cest je tak oprásklá, že ji náhodný pocestný rozhodně zvyky nezmění.
Když už, tak bych to řešila přes místní myslivecké sdružení, že agresivního dementa s flintou opravdu nechci potkávat