Příspěvky uživatele

efe, budeme na vás myslet. Tohle je blbý, když se neví, co vlastně problém způsobuje, co jí vadí, co jí pomáhá… Snad bude líp, když nasvalí

a dík všem za přání k uzdravení

kometa:

Tak uvidím, jestli to zvládneme

Nemůže být přetažený z té dovolené?

z dovolené jsme se vrátili minulou neděli. Celou dobu tam byl v pohodě - výborně jedl, spal, pil, bobkoval… Jasně že to bylo vybočení z režimu - ale nic, co by bylo výjimečné (zažívá to dvakrát do roka a vždy v pohodě). Je pravda, že třikrát tam zcela promoknul (stejně jako my všichni) - ale to je už deset dní… a vždy byl vysušen a dosušen (v domě se topilo, spal v teple).

Po návratu měl dva dny na dospání, to jsme chodili jen na kratičké venčící procházky - na delší v lese byl poprvé až ve středu. Řádil. I další dny byl v pohodě - řádil jak tajfun. V sobotu na delší v lese za humny řádil a lítal, tahal klacky, přepadával nás ze zálohy. Užíval si to. Včera byl v Jizerkách na delší náročnější procházce - a nic nevypadalo divně. 

Včera večer mi připadal unavený - ale na to měl po tom víkendu nárok. Ráno byl ale opravdu divný (bez zájmu, zpomalený) - a je jasné, že mi zablikala kontrolka i na “tropické” psí nemoci - byť i díky bouři Erminio se tam žádní hmyzáci nevyskytovali. Takže mi vlastně spadnul balvan, když byl v poledne unudlený a občas zakašlal. 

Na psincák je očkovaný, ale stejně tento typ nákaz sbírá častěji, než jeho předchůdci. Ale zase třeba u něj neznám zažívací problémy (doufám, že jsem to právě nezakřikla). 

Když to shrnu - mohla mu desetidenní dovolená oslabit imunitu - ale přímou souvislost bych neviděla, neb opravdu nevypadal, že by to pro něj byla extra zátěž. A byť jsem už dlouho neviděla takovou koncentraci psů jako v San Marinu (fakt snad každý druhý v těch davech v centru měl psa), tak si nemyslím, že by si přivezl virózu z Monte Titana. Spíš tady u nás naproti ze sídliště…

Teď odpoledne ožil - žebrá jídlo, míň odpočívá. Teplota mu nevylezla, stav se nehorší… tak jsem mírný optimista. Uvidíme zítra…

my (snad jen na pár dní) doprocházkovali. Psisko mi ráno přišlo “divné” - snídani snědlo (ale nevdechlo), procházku zvládnul (ale bez nadšení), vyvenčil se (a otočil to domů), hledal piškoty pod hračkama jako každé ráno (ale neporážel u toho nábytek)… prostě něco bylo divné.

No a teď po příchodu domů místo nadšeného poskakování v předsíni zakašlal na pelechu a u jedné nosní dírky měl nudli … ne poprvé, za ty čtyři a půl roku už potřetí…  Minule skončil na ATB. Teď jsem mluvila po telefonu s naší vetkou - zatím klid, teplo, vitamín C… a pochválila ho, že není páteční odpoledne, ale pondělní poledne… že začal marodit správně. Tak uvidím, jestli to zvládneme a nebo skončíme na práškách…

my ráno obešli kus Jizerek - šli jsme po cestách značených i neznačených, a užili jsme si to všichni. Dobyto, co dobyto být mělo, lidí minimum, pes vzorný. Zbytečky sněhu a na to, že je jaro, tak málo vody je na horách…

a teď nepsí

po návratu z Itálie Yoda dva dny spal… ale pak se pustil s nadšením do lesních procházek za humny. Na té druhé fotce vypadá jak kupírovaný 😄

bambule:

Máme za sebou pár hodně ošklivých dnů. Ráno jsem si na vycházce i pobrečela, protože jsem myslela, že je to poslední vycházka s Bambulí. No světe div se teď večer slupla sklenku zavařeného masa a teď spokojeně oddechuje. Doufám, že se to zase zvrtne k lepšímu. Odpolední vycházku jsem vlastně jen tak proseděla v sadu a užívala si okamžik….

obdivuji Vás. Obě 

ve Španělsku je to ze zákona už dva roky - pes nesmí močit na žádné stavby - a když, musí majitel ihned vše spláchnout vodou. Mají vysoké pokuty a plní tím solidně městské pokladny. Skoro všichni tam psy venčí s lahví vody v ruce. Hodně jsem to zjišťovala, když jsme loni byli ve Španělsku s Yodou. 

bydleli jsme ve starém domě na obří zahradě. Zahrada dost zarostlá, plná olivovníků a citrusů. A citrusy právě dozrávaly a padaly. Mandarinky, pomeranče, grepy. Tak dobré jsem nikdy nejedla (děti se ošklíbaly, že mají pecičky…) Yoda měl tudíž velký pozemek dobře oplocený k dispozici - takže pokud nelilo (půlka dní), užíval průzkumničení (a hlavně chrápání na pelechu - neb měl obří spánkový deficit. 

Ph:

Jestli jste cestovali po Italii?, tak kde uz jinde by meli mit nadherne CC 😉

jasně - Itálie - v pátek jsme vyzvedli děti hned po vyučování a dojeli do Udine. Druhý den pokračovali na jih - zastávka byla na hradě Gradara (Dante v Božské komedii popisuje příběh dvou milenců odehrávající se na Gradaře). Pak týden v Apulii v malém pobřežním městě Molfetta. V neděli výlet na Castel del Monte (to je ten slavný osmivěžový osmiúhelníkovitý hrad) a město Trani s úžasným třípatrovým kostelem (nahoře gotická katedrála, v přízemí románská bazilika a dole jeskynní kaple z dob počátků křesťanství). V pondělí velevýlet napříč Itálií z Apulie do Kampánie. Dobyli jsme vrchol Vesuvu a pak vykopávky v Herkulaneu. (do Herkulánea na rozdíl od Pompejí smí pes - ani košík nikdo nevyžadoval. Nesmí jen ke kostrám obětí - to je jasné, a nesmí na mozaikové podlahy - to je taky jasné). Od půlnoci na úterý lilo a lilo a lilo. Takže v úterý jen staré centrum města Bari. Klikaté uličky byly plné řítící se vody (neb po staletí položená dlažba fakt nesaje), Yoda stávkoval (potoky brodí nerad). Bazilika sv. Mikuláše i katedrála byly úžasné, teplá pizza snad ještě lepší. V baráku šlo topení, takže sušení bot i svršků se dařilo. Ve středu Pepa s dítky absolvovali dvouhodinový průzkum jeskyní v Grotte di Castellana (a já s Yodou seděla v autě, neb ten nechtěl v lijáku ani nos z auta vystrčit). Musel až do nedalekého slavného Alberobella plného tradičních kamenných domků trulli. Na fotkách nikde nikdo - věc neslýchaná. Jedno z nejnavštěvovanějších míst Itálie jsme měli pro sebe. A dali si velkou zmrzlinu. Ve čtvrtek Molfetta - nábřeží s kostely a odpoledne za končícího deště procházka podél pobřeží. Na pátek zbyla návštěva poloostrova Gargáno se slavným jeskynním kostelem Archanděla Michaela v MOnte Sain Angelo. A protože na Velký pátek nejsou přes den bohoslužby, opět jsme měli slavné poutní místo sami pro sebe. A nepršelo! V sobotu přesun severněji - dítka se vykoupala (fakt tam ti šílenci vlezli na pár temp) a v podvečer jsme obešli San Maríno, kde byly zbytky sněhu napadlého v předchozích dnech. Přespali a včera celý den se posouvali domů. Hezká akcička.

Yoda opět na cestách v pohodě. Perfektně se choval, skvěle žral, pil, bobky ukázkové. Udělali mi radost pes i puberťáci

kometa:

ze zbytku by měla být jasná alespoň část Evropy,

Portugalsko?

to ne. Nejznámější by měla být 4 a 5 fotka v první sadě fotek a pak ty poslední (že jsme tam sami za to může kamarád Ermínio 😄) a ze druhé sady poslední fotky tří hradů v jednom malém státě cestou domů

pro Ph: vrhnul se nám na Yodu jakýsi starší pán a zabořil mu obličej mezi uši… Nic neobvyklého - místní si prostě myslí, že je buď pes plyšák na hraní a nebo obluda, co je sežere i s botama. Takže se buď na psa bez dotazu vrhají a nebo zdrhají mimo dosah délky vodítka. Ale pán se vynořil z chlupů silně slzící - a následně nám ukazoval jednu fotku Cane Corso za druhou. Přišel před pár dny o něj… Ale tak nasvaleného, lesklého obřího caníka jsem snad nikdy neviděla. Jediné, co mě tahalo za oči byla kupírace uší - ale jinak byl ten pes prostě překrásný.

a zbytek týdne - je krásně vidět, jak se změnilo počasí - bohužel až během pátku - mořské modré jsou ze soboty. Mimochodem ti mladí šílenci si byli zaplavat… Přitom na posledních fotkách je vidět, že Yoda hrabe ve zbytcích čerstvě napadlého sněhu - měl zmrzlinku. 

v pexesu nemám nárok, ale v piškvorkách jsem překvapivě uhájila výhru. Speciálně u vnučky mám ze sebe radost - ona je opravdu matematicky (a logicky) dost výjimečná.

první várka fotek - něco je nepoznatelné (prví dvě jsou z cesty), ze zbytku by měla být jasná alespoň část Evropy, kde jsme byli. Blbý bylo, že polovinu dovolené s námi cestoval i Erminio (to byla ta tlaková níže)

my se vrátili včera pozdě večer. Fotky budou večer - asi dám hádat, co všechno Yoda  za posledních 10 dnů viděl…

Dočítám pomalu - vzorně jsem nechávala počítač spinkat a raději s vnoučaty puberťáky hrála turnaj v piškvorkách či mini pexesu… 

Yoda Bobču zdraví širokým úsměvem a posílá trochu toho jara

taky volám (a taky telefon nevypínám) - mamce bude 89…sice bydlí u sestry, ale stejně pravidelně každý den spolu pokecáme. Těch kamarádek jí už moc nezbylo… a tak každý hovor či návštěva je příjemné vytržení. A to je pohyblivá a aktivní…

A pokud je sestra na dovolené - volám během dne často a každý den tam osobně proběhnu.

Telefon beru i proto, že na fakultě mám zcela volnou pracovní dobu. A považuji za nutné, že pokud nejsem na pracovišti, jsem na telefonu. 

BaLu:

Chcete říct, že vlkodav není dost elegantní? 🙂

chicht - v této otázce nejsem nestranná. Jednak doga je jak známo moje srdeční záležitost a hlavně jsem měla na vlkodavy smůlu - když už jsem nějakého mohla mazlit - tak to byl bahňák smrdutý (fakt byli hodně cítit). Kde doga kaluž obejde, oni jí prošli…  Je to střapaté, špinavé a nevonící - tudíž neelegantní.

Ale jinak ano - v běhu je to krásný tvor. Ale to doga taky. Někdy…

vlkodav je podobně krátkověký jako doga. To už elegantního dogouna  - vedle koně vypadá vždycky dobře 😄