a teď ty nepsí… nejprve nám zmizelo celé veliké město - zůstal jen Ještěd (architekt Hubáček by se tento týden dožil stovky),  citroník nám provoněl celou předsíň, kvete mocně (a zase budou domácí citróny), mlžné dny v půlce týdne…, dnešní potoky za humny. Od šesté fotky je to včerejší cesta na Černou Novinu - obnovená studánka kousek od vsi a na posledním snímku je jediný kousek zdiva bývalého statku…

a je tu první březnový týden… nejprve psík

hrající plyšová hračka - takové ty mluvící nebo zpívající… Spousta psů se toho bojí 😄 V nějaké sekáči by je mohli mít za levno…

asi nemusím psát, kam jsme dneska s Bonnie šly. Kdybyste někdo váhal, najdete informaci na předposlední fotce. I tohle místo se smutnou historií patří k “mým” Železným horám.

My včera navštívili taky smutné zbytky jedné osady. Černou Novinu - původní německé obyvatele vysídlili po válce a na místech (zdaleka ne jen Černé Noviny) vznikl vojenský prostor Ralsko. Později obsazený sovětskými vojsky. Z 24 staveb a kaple zůstal sklípek a kousek jedné zdi… Jen staré lípy (a taky jabloně) ukazují, že zde žili lidé…

lupus4:

pro Xerxovou 🙂

vzpomínám si, když jsme se přijeli podívat na první naši klubovou výstavu dog. Měli jsme mladičkou půlroční Aronku, tenkrát ještě třída štěňat neexistovala… prostě se jen podívat. A za vstupem do areálu stál stánek s občerstvením - stoly a lavice… a všude seděl člověk a vedle něj zadkem na lavici s tlapama vzorně na zemi doga. A vedle další člověk a další doga na lavici…  a všem dohromady tam bylo nad párky a grilovanými kuřaty dobře 😀 Teď už mi to připadá normální (však fotek Yody v křesle jsem sem dala už dost) … tenkrát jsme překvapeně zírali. Jo a tulit se na klíně umí taky všechny dogušky 

tak jsem poděkovala za snahu, ale poprosila jsem o odpověď na můj zcela konkrétní dotaz. A uvidíme. Čas ještě je (i ten titr by se stihnul), dám jim ještě šanci…

já to asi vzdám 🙄 … Plánujeme jarní dovolenou. Chceme do Chorvatska na výletění po horách i plážích i městech… Yoda pochopitelně pojede taky. A lákají mě mimo jiné vodopády Kravica jen kousek za hranicemi Chorvatska - v Bosně. A zkoumám, jestli lze překročit hranice (hlavně zpátky do Chorvatska) bez stanoveného titru protilátek na vzteklinu.

Navíc vztahy mezi těmito dvěma státy nejsou ideální. Podle mě je Bosna a Hercegovina ve vyjmenovaných třetích zemích, kde se titr nevyžaduje (narozdíl třeba od Albánie či Černé Hory). Ale Chorvati na svých stránkách pro turisty mluví jen o třetích zemích obecně.

I napsala jsem dotaz na chorvatské velvyslanectví v Praze. Mají na stránkách dva emaily. Ten první už evidentně neplatí… email se vrátil. Na druhý pokus došla odpověď. Prefabrikovaná - že s pejsky z EU nemají problém, pokud mají čip a pas a očkování… a pokud to nejsou bull plemena bez PP FCI… To vím… Ale já mám psa sice z EU, ale pojede ze země mimo EU… Dole v emailu byl odkaz na stránky chorvatské veterinární správy… a na první čtení (zlatý překladač) mám pocit, že si Kravici odpustím… 

dnes u Hamru na Jezeře jsme potkali spoustu bledulí a taky lýkovce již byly v plném květu. Jaro je tady… A na zahradě plantáž krokusů byla plná včel

Ještě fotky z neděle. Začátek je u zámku v Slatiňanech. Video a většina fotek vznikla pod oborou - nad mým oblíbeným údolím Chrudimky.

ti mufloni jsou úžasní

efe:

Jinak z Baru je pěkná Keliška, číhá na sousedovic čubu pěkně přes vokno 😀

hezky se rozkoukává - je to prostě aktivní veselý skřítě… někdy i bez hlavy 😄

kometa:

Mě jenom zaujal hovězí krk. Co to je?

Já krmím hovězí srdce.

hovězí krk je prostě přední hovězí - a překvapivě z krku  😉 - jedno z kuchařsky oblíbených kusů hovězího. Je to bez kosti…

i v Liberci už špačci jsou

uvidíte, jak bude reagovat na změnu prostředí, vody, potravy… Některé štěně je zcela v pohodě - a lze převést na jinou potravu ihned a vůbec nic mu nevadí, jiné je lépe nestresovat příliš a měnit věci postupně - tj. nechat ho rozkoukat, zvyknout si na prostředí… Někomu vadí třeba i změna vody a bobek změkne… je třeba si všímat nálady, chuti k jídlu a kvality bobků.

Klidně bych zkusila dát hned jedno masité jídlo za den, pokud bude nadšeně sežráno a bobek bude dobrý, tak druhý den dvě jídla… a třetí den bych granule odložila…

tak koukám na nová témata a čtu Křečci na maso… a říkám si, morčata velkých plemen se na maso občas chovají, ale křečci?? Není to moc malý?? Až pak jsem to přečetla pořádně 😉

paráda - jste holky šikovný obě dvě. Těch pět hodin byl rozumný kompromis. Je fajn, že to klaplo

a ještě vzpomínka na venčení v Ploužnici taky v únoru - už jsou to dva roky… Jen tedy Yoda trochu vyrostl a Efe pro tentokrát zaměnila morgáně za psí slečnu

tak tedy pár fotek z výletu do “temného hvozdu” a na louky pod Ralskem

Pepa už promazává fotky - takže za chvilku budou… Některé zdají se velmi povedené 😄  Třeba jak máš Yodu nad hlavou, neb si to tvé sedni špatně vysvětlil. A malá sedí jak přibitá a kdyby mohla, tak si z Yody klepe na čelo, jak je prdlej…

venčení s Efe a Baruškou bylo báječné. Yoda jí ukázal, jak vyšilovat v přítomnosti vysoké… ale jinak byl ohleduplný a opatrný. A ona veselá, sebevědomá - ihned se s obludou kamarádila a vůbec se nebála. A uměla si ho usměrnit

Orionka:

Je to “náš” dub? On se ocitl jaksi taksi v zahradě. Dík, někdy zkusím pohledat fotky, slavívali jsme tam i Vánoce.

ano - je to on. Krásný dub - a stále mu to sluší