Tak tady je doguška aspoň jedna, byla druhá za neteří a je to její asi i příbuzná 😍, vlastní ji naše kamarádka a je to pěkná raketa, teda Norinka ne kamarádka 🙈
no vida že to šlo 😄 Dík
Ano - druhá fenka je po Uragánovi - což je Yodův starší nevlastní brácha (mají stejného tatíka)
To souhlasím. Ale v tom případě by nedávalo přednost bílé barvě, která teplo pohlcuje nejméně.
To, co cituje Sardullah, je prostě nesmysl. Jako, že klíště kolem sebe nechá projít černou kočku, pak mourovanou a počká si na bílou? Kterou stejně nevidí, nemaje oči.
dalo by se polemizovat a vymýšlet řadu jiných důvodů, proč světlá je dobrá… určitě klíště nehledá ani nejteplejší povrch, ale pro něj ideální teplotu teplokrevných tvorů (taky si nechce spálit hubičku 😉) . A navíc myslím i kvalita kůže souvisí s barvou. Třeba je na světlých místech jemnější kůžička snadno prokousnutelná… to by bylo testů pro “vědci zjistili že…” Ale i na Yodovi pokud najdu výjimečně zakouslé klíště, tak je častěji na bílých místech… A myslím, že je to statisticky významný rozdíl
my dneska brzy ráno zajeli až do Ploskovic. Prošli zámecký park (oba ho známe z 80. let minulého století - rozdíl neskutečný), Yoda se bál pávů (řvali a předváděli roztažené "ocasy") 😄. Pak výlet k Máří Magdaleně a vyhlídku “Vinice”. Hezká dvouhodinová procházka. A troje srnčí - a Yoda zcela vzorný. Překvapil
a ty nepsí jsou za humny (hlavně ráno u kateřinského lesního divadla se povedlo, buky začínají rašit), ale jedna je i z procházky po horách orlických (byli jsme na hřbitovech)
poradce chovu odměnu dostane - kontrola vrhu je zpoplatněná (ale jasně že čas mu nikdo nevrátí)…
Ale vždy to bude o lidech.
Já třeba štěně většinou dopředu nemuchlala - jen to první - Aronu. Xerdu jsme kupovali ve stejný den, kdy jsme Aronu museli nechat uspat. Ve zpravodaji klubu jsem až po návratu z veteriny hledala kontakt, kde mají štěňata a spočítala si, kde už budou k odběru, vzala telefon… a večer už jsme diskutovali s Milanem Štouračem na jeho zahradě o zdraví dog a povaze… a obdivovali tu krásnou smečku v té době tak úspěšnou… a odvezli si domů dvouměsíčního Xerxese. A protože žádná naše doga nikdy dlouho nemarodila - všechny odešly náhle a pelíšek pro štěníka byl tak nečekaně volný… a tak se hledá kde je co volného (a přitom to splňuje moje nároky) hned k odběru. Ale já stále sleduju kde, kdo, kdy, čím nakryl… nejen u nás na malém “českém dvorečku” - ale i dál. Nikdy mě chov nelákal, ale vím, co chci a proč a mám ráda přehled. Chicht - takže i v tuto chvíli vím, kde bych si teď poptávala štěně - i když pochopitelně žádné nechci a chci věřit, že Yoda bude nejdlouhovětšejší dogák u nás doma…
u štěňat dog stále kontroly vrhů probíhají. Jsou krajští poradci chovu a každý vrh povinně kontrolují. Ale krytí si plánují chovatelé sami - tam můžou požádat o konzultaci, ale nemusí. Ale většina bych řekla že kryje s rozmyslem - často zcela nepříbuzné zahraniční krytí pro oživení krve…
Ale dog se rodí výrazně méně, než zlaťáků či jezevčíků… A počty vrhů spíš klesají. Ono se štěňat v jednom vrhu rodí většinou hodně a riziko neudání štěňat v osmi týdnech je velké - a mít doma bandu třeba tříměsíčních dogat je masakr… Takže pak už se prodávají i pod cenou… neboť doga zase tak drahý pes na trhu není… a zase roste riziko toho, že skončí tam, kde jí dobře nebude… Já měla na chovatele vždy kliku - a vlastně se všemi jsme občas v kontaktu
kdyby mohl Yoda žrát tak, jak by chtěl, byla by to koule. Dostává míň (tloustne snadno, navíc je chemicky kastrován), než třeba jiní samci dogy, co prošli naší domácností, má speciální krmící režim.
Žere totiž třikrát za den (jinak by nás sežral hlady). K obědu má jen kus nakrouhaného syrového zelí (to miluje - hlávku má tak na týden), nebo listy z květáku či kus brokolice. A k tomu hrstičku mletého syrového masa. No a pak má stejnou snídani a večeři - hrst granulí a asi čtvrt kila masa na porci. Musí mu to stačit. A když mám pocit, že potřebuje víc (třeba o dovolené, nebo na delších výletech), přidávám maso. Mlsky má sušené plíce, kousky doma sušených kuřecích prsou a pár piškotů (ty čtvrtím).
Myslím, že pohybu má poměrně dost, a nemá za den ani polovinu “tabulkové” spotřeby granulí ani půlku doporučené dávky masa. Takže jeho 80 kilíček dostává v součtu určitě méně… Kdyby dostával to, co “by měl” - tak má jediný rozměr - a to je průměr koule…
dopoledne bylo zcela bez deště - vzali jsme Yodu na kratičkou venčící do lesa. Byl nadšen, tváří se zcela zdravě. Po obědě začalo poprchávat, ale pořádně zalito nebylo. A pak přišla bouřka a máme rázem úhrny nad 20 milimetrů. Už to bylo potřeba
psí fotky z tohoto týdne jsou většinou z nedělních Jizerek. Pak z kratičké venčící a jedna unuděná při čekání na kávičku… Jinak mu asi k uzdravení stačil pohled na paní doktorku, neboť mu snad ani prášky nestihly zabrat - od včerejšího večera se chová jako zcela zdravý pes - ale ATB má na 10 dní… a pochopitelně je dobere.
tak my stále nevenčíme (procházky jen kratičké bobkovací - ale klidně chlapce zavezeme na 10 minut do lesa). Stále skvěle žere, už dobře spí (dvě noci špatně spal, frkal, olizoval si stále nos), je podstatně živější - ale stále mu občas (hlavně když se rozhýbe) vytéká rýma… což není úplně u psů běžné. Stalo se mu to už před více než dvěma lety - ihned zabrala ATB a byl klid. Teď jsme byli na veterině - poslechově čistý, bez teploty… ale s jasnou rýmou. Nasazena ATB, v pondělí máme volat, jak to vypadá. Tak držte palce, ať to není žádný jiný průšvih - ale jen podivný sklon jeho organismu virózu prosmrkat… On umí mít podivné diagnózy od malička - beználezově občas kulhá a nehorší se to věkem, má “důchodcovské” cysty na prostatě od puberty, trpí na rýmu, jeden rok měl “letní” alergii (v meziprstí), ale zmizela a už se dva roky vůbec ani náznakem neobjevila… prostě je rozbitý víc, než všichni jeho předchůdci