my dneska ráno konečně po čase obešli delší okruh v horském terénu (10 km dal Yoda po čase klidnějších procházek zcela v pohodě a řádil jak urvaný z řetězu). Odpoledne jdu do školy - máme “diamantové promoce” (setkání s absolventy, kteří promovali v roce 1966), v taláru bude vedro…
a jedna dnešní hádanka - co by to tak mohlo být ??😉
bych chtěla vidět tu partu v trysku - ty chrtí protáhlé siluety…
dík - já tak nějak chtěla věřit tomu, že když je zvýšené jen to crp a vše ostatní je v pořádku, že je to “jen” následek té virózy. Navíc čoklík se opravdu tvářil jak rybička - jediné, co ho venku v řádění zpomaluje je stoupající teplota - ale to je normální.
Ustál dobře i těch 14 dní dalších antibiotik. Měl je po 12 hodinách a v mezičase jsem mu dávala Protexin. Já vím, že doporučují probiotika až po dobrání… ale raději jsem je dávala a zažívání fungovalo bezvadně. Ještě chvilku mu to dávat budu… a zbytek uklidím na “horší časy”
dnes kontrolní odběr krve (opět vzorný psisko). Naštěstí se crp vrátilo do normálu, takže další antibiotika nebudou… a psík je prohlášen za zdravého. Tak chci věřit, že mu to chvíli vydrží a nevymyslí si zase nějakou záhadu
a teď Yoda - něco v lesích za humny a něco dneska
snažíme se držet Yodu na kratších procházkách (stále bere antibiotika), takže max hodinovky. A dneska jsme na ni vyjeli o kus dál - až na Bílou stráň ve Středohoří. Protože tam kvetou kytičky, které máme rádi… Moc hezká procházka - a navíc jsme domů jeli uzoučkýma místníma silničkama mimo hlavní tahy - kus Středohořím, kus Lužkama…
nejprve fotky nepsí z tohoto týdne
oni mají víc psů i proto, že často se prodávají už vycvičení psi. A tak si nechávají štěňata pro sebe (potřebují trvale funkční smečku psů kde se mládežníci učí od starých) i na prodej mladého cvičeného psa zvyklého pracovat se stádem - neb to nese víc peněz, než prodej štěněte. Ale ano - nebývá tam v horách s ovčákem jediný pes. Ale zase jsme i potkávali samotné psy daleko od civilizace třeba běžet po místní silničce… z toho jsem dobrý pocit neměla, i když jsem svého psa měla v bezpečí v autě…
kometa:Samci se vám budou nejspíš rvát. A možná i samice.
Králík je teritoriální tvor a společnost svého druhu úplně neocení.
ještě se zeptám na toto tvrzení - je fakt králík teritoriální ve smyslu samotářský?? Já totiž viděla několik kolonií divokých králíků - třeba ve Nizozemí u kempu jsme je chodili pozorovat každý den - a byly to veliké kolonie, kde se současně pohybovalo velké množství jedinců. Sdíleli nory i prostor venkovní bez jakékoli agrese.
Tak nějak mám zafixované, že zajíc je samotář a králík zvíře společenské.
acher:Pokud má králík geneticky daný správný skus, tak se zuby obrušují o sebe při příjmu hrubé vlákniny. Je zajímavé, že chovatelé čistokrevných zakrslíků se zuby nemají problémy ,ale tam se králíci s vadným skusem vyřazují z chovu. Narozdíl od různých množitelů.
proto asi nemá rozcapenec problémy se zuby - je z registrovaného chovu. U té nové (byť ne mladičké) se uvidí časem…
Takže to není jako u minipsů se skrácenou čelistí… Jde o skus…
kometa:A i ta strava je jiná
No právě. Já to myslela tak, že není důvod, aby byla jiná. Čivava je taky stejný pes jako doga - oba můžou žrát totéž. Logicky v jiném množství 😉
ani zuby nepřerůstají
No nevím, u těch zakrslíků bývají problémy se zuby stejně jako u pidipsů.
no nevím - kůň je taky stejný a co vím, tak teplokrevník má většinou trochu jiný jídelníček, než poník.
kometa:pet chov a chov králíkárnách je nesrovnatelný.
V čem? Pořád je to králík. Stejné krmení, stejné chování.
jasně - ale podstatně jiné množství pohybu (a asi i podnětů a vzruchů). A i ta strava je jiná - prostě ti rozcapenci domácí dostanou i to, co by mít neměli (třeba ty tři borůvky za “cvičení”). Prostě i když jsou většinou na senu (či v létě na trávě), tak dostanou i věci “jedovaté” - kolečko mrkve, plátek jablíčka… Na straně druhé jejich zažívání to zvládá, ani zuby nepřerůstají (neb větve na okus i seno jako základ pochopitelně žerou)
Varaxi:Ono bude klíčové sehnat k mazlicímu králíkovi taky mazlíka. A to bude problém poznat, jestli je to mazel, sólista nebo šikanátor.
Ale pokud máte plán B, tak to za pokus asi stojí.
to se podle mě moc poznat nedá - donesli si bázlivou králičku bojící se úplně všeho (včetně ruky) - a dneska je to suverén, který je kontaktní a mazlící. Jen hladká podlaha jí nejde (neznala a bála se), ale i tam dělá pokroky (a všude má zatím staré běhouny, aby měla možnost se dostat tam, kam chce).
vnučka svému pětiletému kastrovanému králíkovi pořídila na začátku března kámošku (zachráněnou z množírny přes útulek - dospělou odhadem 3-5 let, také kastrovanou).
Nejprve se vyhýbali, pak došlo i na drobné potyčky (krev netekla) - a po měsíci už bez sebe neudělají krok. A rozcapený pan domácí místo koukání na televizi a drbání na pupku od paničky se honí a olizuje a tulí s novou kámoškou… Až ta dvounohá lehce žárlí 😄. Takže o prázdninách nebudu hlídat jednoho rozcapence, ale dva
Dublinbarzoj:To máme taky v plánu. Kdyby ne, tak si půjčím obytňák. Ale plán je: dojet, pár dní se u vás válet a procházkovat a pak bohužel zpět do procesu a vydělávat na hovězí 🤣
tam je všude krásně - rybníky, skály, lesy… spousta zvěře, kvetoucí vřesy a minimum turistů
v Liberci se vždy těžila žula. A "Žulák" - oficiálně Žulový vrch s velkým lomem máme za humny - venčíme u něj tak jednou za týden (od branky 5 minut autem nebo tak hodina pěšky). Z hrany lomu fotí Pepa panoramatické pohledy přes Liberec na Ještěd, a když je mlha a město nevidět… tak došlo i na ten samotný lom. Je stále funkční, sirény před odstřelem znějí často - občas máme pocit, že se klepe i půda pod nohama…
a ty nepsí. Počasí velmi proměnlivé - od vedra po déšť a mlhu… A je konečně trošku zalito
Yodislav tento týden - snažíme se chodit na kratší a klidnější procházky. Včera byl na rodinné akci - to si užil - maso na ohýnku, čtyři dorty a každý jiný… a všechno maličko ochutnal…
Vahine:Taky držím palce! 🌷 U bělouška bylo CRP naposledy vyšší, cca 25, přesně už nevím a byly to zuby a dásně. Paradentóza a 13 předních šlo ven. Do hubiny jste se dívaly s vet asi že jo?
No v tu dobu taky bělouš víc pil a chladil si hubinu. Moc nechtěl jíst.
Yoda žere jak kyselina - včetně kostí. Pere se o klacky, přetahuje se o hračky… a koukali jsme na zuby taky. Zdá se, že zuby to nejsou
u Yody to není inkontinence, ale s pitím to souvisí… Opět nás trochu vyděsil. On má ty svoje podivné diagnózy - každý rok si vymyslí něco nového…
Před měsícem měl virózu (kašlal a měl rýmu). A začal hodně pít a čůrat. Přičítala jsem to rýmě, že se ji snaží “zapít”. Ale v noci spal, vydržel až do rána. Jen ráno to byl tedy na procházce rybník moči…Nakonec skončil na antibiotikách - a zmizela rýma i velké pití.
Na Čarodějnice večer (týden po dobrání antibiotik) začal opět děsně pít (a následně čůrat). Pochopitelně se mi hlavou začaly míhat ty nejlepší myšlenky - cukrovka, selhávání ledvin, nádor na mozku… A byly tři dny volna. Pes se tvářil zcela zdráv a vesel - řádil, lítal, přes klády skákal… a tak jsem místo cizí pohotovosti (naše paní doktorka byla mimo Liberec) koupila v lékárně testovací papírky na rychlý rozbor moče (na to mě vlastně navedlo toto téma). A trošku se uklidnila, neb nevyšlo nic špatně. A v neděli večer napsala slohové cvičení do emailu paní veterinářce.
Ta odpověděla obratem - ráno dovezte čerstvou moč. A rozbor neukázal vůbec nic špatného. I hustota, ph, sediment… prostě bez nálezu. A tak prý pro jistotu krev.
Včera jsme zvládli odběr krve (Yoda byl vzorný - ono taky z hladkosrstého obra se to odebírá dobře). A krve se odebralo dost na všechny možné testy. Dohodli jsme se, že necháme vyšetřit i hormony štítné žlázy, klíštěcí nemoci… prostě s výjimkou alergií všechno co jde.
No a výsledek je zajímavý. Vše (s jedinou výjimkou) dokonale v normě - játra, ledviny, cukr, cholesterol, vápník, štítná žláza, krevní obraz… ukázkové. Všechny klíštěcí nemoci negativní. Ale má vysoké crp…
Takže doufáme, že je to ještě k té viroze… a že ještě tělo bojuje. Mimochodem ta děsná žíznivost trvala od čtvrtka do úterka - když včera “dával” krev, už zase pil a čůral normálně. Přesto pro jistotu “nafasoval” další antibiotika, a za 14 dní kontrolní crp.
Řádí, blbne, žere jak kyselina - a to se budeme muset snažit dodržovat alespoň trochu rozumný klidovější režim. Tak snad to není žádná onkologická či autoimunitní ošklivost…
mám barák se zahradou. Ale přesto rádi chodíme jak v přírodě za humny, tak po vlastech českých, tak jezdíme i dál… Jezdíme vždy se psem - a i dovolené jsou vždy upraveny podle toho, v jakém je dogouš věku a kondici.
Všech pět našich dog bylo aktivních turistických i cestovacích - a zvládaly všechno - jak výlety v přírodě, tak známá místa. Ne všude můžou, ale musí se to naplánovat a vyladit (umíme i střídat a někdy si jeden musí něco odpustit) - ale třeba zrovna v tom Arles s námi byl Xerxes, Night i Yodislav. Holky nee - ty byly v Provance jinde. Ale Pepa dobře a rád řídí, jezdíme autem, bydlení nepotřebujeme hotelové (naopak miluji místní minidomečky venkovské), klidně večer vařím… a když moře - tak si zaplavat ráno a večer a zbytek dne průzkumničit. A to mimo sezónu, davy my neradi… Letos s vnoučaty jsme byli v Apulii teď v rámci velikonočních svátků a na podzim, pokud to vyjde, pojedeme jen my dva a pes daleko směrem severozápadním. Je to můj sen už dlouho a ke kulatinám si ho snad nakulím…