prosím, pošlete mi někdo taky to číslo účtu - ona mi ho Horsana nechce poslat, ztrácí evidentně velký kus naděje… Jako by vůdčí paní koňová Něha a spol. taky nepotřebovali nadstandardní péči… a taky se musí zaplatit léčba, která proběhla… a já věřím, že i další proběhne. A koneckonců i Horsana se musí dát dokupy - diety nejsou levné…
teď jsme procházku zkrátili na “hygienické” minimum a ani Yoda neprotestoval - mínus osm… Ale nefouká a svítí hvězdičky - po delší době u nás uvidíme u sluníčko
my si to před obědem v lese užili všichni. Spousta čistého sněhu, led bezpečně ukrytý, mírně chumelilo…Psisko rejdilo v bílé peřince (místy měl nad hlezna, tj. já do půlky lýtek), nikde nikdo (jen dvakrát lesácké auto - nahoře se asi stále těží), foťák tentokrát kompletní… moc hezká procházka to byla.
tady včera vše obalené mokrým sněhem, v lese byla krásná zimní pohádka - jen foťák šel na procházku bez baterky. (zůstala v nabíječce 🙃 ). K večeru to zvlhlo, ale napadla na to další vrstva - a stále padá. Od rána dělám doma podklady k výroční zprávě, takže za odměnu vyrazíme před polednem ven - tabulky na mě počkají… V lese to konečně klouzat nebude (v neděli to tam bylo na zabití).
Opadal mně fíkus, úplně. Myslíte, že půjde ještě zachránit?
často opadává malolistý fikus v zimě - vadí mu hlavně málo světla. Velkolistý neobroste - ten je lepší dát špičku znovu zakořenit. Malolisté obrostou… a suché holé větvičky se dají vystříhat.
jen kousek od hranic v Sasku jsou jeřábi celou zimu - a přelétají i na Cvikovsko. Vídáme je relativně často. Sice menší “véčko” ale určitě přes deset kusů jsme viděli asi před měsícem. I luňáci už nejsou úplně tažní - spíš přelétaví, potloukají se kolem i v zimě - jednoho jsme pozorovali v pátek u Turnova, včera sestra taky luňáka pozorovala u Hrádku nad Nisou…
Horsano, jste šílená. Úžasně šílená. Něha bude mít nového kámoše, kterého bude moci učit nepravosti 😉. Je mladý, má život před sebou. Znám dogáka Zorana, krásný kluk - i tenhle Zoránek vyroste do krásy.
já mám teď hodně práce z domova (rozvrhy se blbě skládají jinde než v klidu), takže jsem včera dělala dlouho do večera a dneska dopoledne jsme si dali dvě hodinky v Ráji. Mžilo, bylo šedo, Yoda ve skalách si to užíval (občas jsem musela zařvat “stůj, ani se nehni”, když chtěl průzkumničit víc ke kraji…). Nepotkali jsme ani nohu. Jen jednu srnu, krásného jestřába a devět krkavců. Teď už zase rozvrhuju a psíček spinká jak špalek
kosáci řvou, je teplo (skoro 6 stupňů), už poslední zbytky sněhu za zahrady mizí. Vzduch je cítit jarem (a o víkendu se zase vrátí zima - ještě má nárok)
já myslím, že se shodneme, že psovi může být báječně v garsonce na Václaváku i na obří zahradě na samotě u lesa. A nebo taky ne. Jasně že pro seniora, případně nemocného velkého psa je bezbariérový výstup na zahradu obří plus - ale jinak je to jen o lidech kolem toho psa. Znám tolik spokojených psů ve městě i mimo město - a znám tolik nebohých psů… a vždy za to můžou lidi a ne prostředí. A když prostředí, tak za to zase můžou ti lidi, že nacpou přírodní plemeno do podmínek, které mu ale vůbec nesedí a neumí s tím následně pracovat…
Takže bych nekorelovala lepší život psa s umístěním jeho pelechu na mapě…
z toho plyne, že nejlíp je na tom městský člověk s velkou zahradou 😄
Mimochodem naše dogy zahradu moc nevyužívaly (ani Yoda ne), válejí se tam, kde jsme my. Ještě tak v létě lenošit venku na obřím pelechu - ale je třeba mít dveře domů otevřené…
u nás to ráno klouzalo (namrzala mlha), ale dopoledne vykouklo sluníčko a po obědě v lese bylo hezky - sice už zataženo, ale roztály vyjeté koleje na silničce - takže se dalo neklouzat, ale pohodlně jít. A v lese je stále troška sněhu - takže čistý pes. A tak jsme dali delší okruh, a konečně jsem měla pocit, že mám celou dobu pevno pod nohama.