bydleli jsme ve starém domě na obří zahradě. Zahrada dost zarostlá, plná olivovníků a citrusů. A citrusy právě dozrávaly a padaly. Mandarinky, pomeranče, grepy. Tak dobré jsem nikdy nejedla (děti se ošklíbaly, že mají pecičky…) Yoda měl tudíž velký pozemek dobře oplocený k dispozici - takže pokud nelilo (půlka dní), užíval průzkumničení (a hlavně chrápání na pelechu - neb měl obří spánkový deficit.
Ph:Jestli jste cestovali po Italii?, tak kde uz jinde by meli mit nadherne CC 😉
jasně - Itálie - v pátek jsme vyzvedli děti hned po vyučování a dojeli do Udine. Druhý den pokračovali na jih - zastávka byla na hradě Gradara (Dante v Božské komedii popisuje příběh dvou milenců odehrávající se na Gradaře). Pak týden v Apulii v malém pobřežním městě Molfetta. V neděli výlet na Castel del Monte (to je ten slavný osmivěžový osmiúhelníkovitý hrad) a město Trani s úžasným třípatrovým kostelem (nahoře gotická katedrála, v přízemí románská bazilika a dole jeskynní kaple z dob počátků křesťanství). V pondělí velevýlet napříč Itálií z Apulie do Kampánie. Dobyli jsme vrchol Vesuvu a pak vykopávky v Herkulaneu. (do Herkulánea na rozdíl od Pompejí smí pes - ani košík nikdo nevyžadoval. Nesmí jen ke kostrám obětí - to je jasné, a nesmí na mozaikové podlahy - to je taky jasné). Od půlnoci na úterý lilo a lilo a lilo. Takže v úterý jen staré centrum města Bari. Klikaté uličky byly plné řítící se vody (neb po staletí položená dlažba fakt nesaje), Yoda stávkoval (potoky brodí nerad). Bazilika sv. Mikuláše i katedrála byly úžasné, teplá pizza snad ještě lepší. V baráku šlo topení, takže sušení bot i svršků se dařilo. Ve středu Pepa s dítky absolvovali dvouhodinový průzkum jeskyní v Grotte di Castellana (a já s Yodou seděla v autě, neb ten nechtěl v lijáku ani nos z auta vystrčit). Musel až do nedalekého slavného Alberobella plného tradičních kamenných domků trulli. Na fotkách nikde nikdo - věc neslýchaná. Jedno z nejnavštěvovanějších míst Itálie jsme měli pro sebe. A dali si velkou zmrzlinu. Ve čtvrtek Molfetta - nábřeží s kostely a odpoledne za končícího deště procházka podél pobřeží. Na pátek zbyla návštěva poloostrova Gargáno se slavným jeskynním kostelem Archanděla Michaela v MOnte Sain Angelo. A protože na Velký pátek nejsou přes den bohoslužby, opět jsme měli slavné poutní místo sami pro sebe. A nepršelo! V sobotu přesun severněji - dítka se vykoupala (fakt tam ti šílenci vlezli na pár temp) a v podvečer jsme obešli San Maríno, kde byly zbytky sněhu napadlého v předchozích dnech. Přespali a včera celý den se posouvali domů. Hezká akcička.
Yoda opět na cestách v pohodě. Perfektně se choval, skvěle žral, pil, bobky ukázkové. Udělali mi radost pes i puberťáci
kometa:ze zbytku by měla být jasná alespoň část Evropy,
Portugalsko?
to ne. Nejznámější by měla být 4 a 5 fotka v první sadě fotek a pak ty poslední (že jsme tam sami za to může kamarád Ermínio 😄) a ze druhé sady poslední fotky tří hradů v jednom malém státě cestou domů
pro Ph: vrhnul se nám na Yodu jakýsi starší pán a zabořil mu obličej mezi uši… Nic neobvyklého - místní si prostě myslí, že je buď pes plyšák na hraní a nebo obluda, co je sežere i s botama. Takže se buď na psa bez dotazu vrhají a nebo zdrhají mimo dosah délky vodítka. Ale pán se vynořil z chlupů silně slzící - a následně nám ukazoval jednu fotku Cane Corso za druhou. Přišel před pár dny o něj… Ale tak nasvaleného, lesklého obřího caníka jsem snad nikdy neviděla. Jediné, co mě tahalo za oči byla kupírace uší - ale jinak byl ten pes prostě překrásný.
a zbytek týdne - je krásně vidět, jak se změnilo počasí - bohužel až během pátku - mořské modré jsou ze soboty. Mimochodem ti mladí šílenci si byli zaplavat… Přitom na posledních fotkách je vidět, že Yoda hrabe ve zbytcích čerstvě napadlého sněhu - měl zmrzlinku.
v pexesu nemám nárok, ale v piškvorkách jsem překvapivě uhájila výhru. Speciálně u vnučky mám ze sebe radost - ona je opravdu matematicky (a logicky) dost výjimečná.
první várka fotek - něco je nepoznatelné (prví dvě jsou z cesty), ze zbytku by měla být jasná alespoň část Evropy, kde jsme byli. Blbý bylo, že polovinu dovolené s námi cestoval i Erminio (to byla ta tlaková níže)
my se vrátili včera pozdě večer. Fotky budou večer - asi dám hádat, co všechno Yoda za posledních 10 dnů viděl…
Dočítám pomalu - vzorně jsem nechávala počítač spinkat a raději s vnoučaty puberťáky hrála turnaj v piškvorkách či mini pexesu…
Yoda Bobču zdraví širokým úsměvem a posílá trochu toho jara
taky volám (a taky telefon nevypínám) - mamce bude 89…sice bydlí u sestry, ale stejně pravidelně každý den spolu pokecáme. Těch kamarádek jí už moc nezbylo… a tak každý hovor či návštěva je příjemné vytržení. A to je pohyblivá a aktivní…
A pokud je sestra na dovolené - volám během dne často a každý den tam osobně proběhnu.
Telefon beru i proto, že na fakultě mám zcela volnou pracovní dobu. A považuji za nutné, že pokud nejsem na pracovišti, jsem na telefonu.
BaLu:Chcete říct, že vlkodav není dost elegantní? 🙂
chicht - v této otázce nejsem nestranná. Jednak doga je jak známo moje srdeční záležitost a hlavně jsem měla na vlkodavy smůlu - když už jsem nějakého mohla mazlit - tak to byl bahňák smrdutý (fakt byli hodně cítit). Kde doga kaluž obejde, oni jí prošli… Je to střapaté, špinavé a nevonící - tudíž neelegantní.
Ale jinak ano - v běhu je to krásný tvor. Ale to doga taky. Někdy…
vlkodav je podobně krátkověký jako doga. To už elegantního dogouna - vedle koně vypadá vždycky dobře 😄
u toho lovečáka v tomto pojetí bacha - lovecký pud se občas silně projeví i tam, kde by to jeden nečekal… Většina plemen má loveckou minulost - a i psi, kteří oficiálně lovečtí vůbec nebyli, se používali “za tmy” třeba jako psi pytláčtí…
Třeba doga je po staletí šlechtěna jako dekorace… přesto je u některých lovecký pud hodně silný. Znám loveckého pudla, kavalírka, a kupodivu třeba i buldočka… A to nejsou nevychovaná psiska, která zdrhají, když mají možnost - to jsou fakt psi, kde je se startem na kořist problém… a přitom majitel je “normální” a psi jsou standardně vedení.
Jasně - nelze srovnávat s honiči, chrty… ale je to i o kliku na kus…
Chingis:My stále venčíme jen “okolo komína”, ale bohatě nám to zatím stačí.
Před pár dny jsme se s manželem na procházce zakecali, a najednou nám přes cestu přeběhla srnka, skoro zakopla o Bailey, která se samozřejmě rozběhla za ní 🙈. Tak šla radši zbytek cesty na šňůře. Chvíli po srnce vylezl z mlází Blue, s takovým nejistým připitomělým výrazem jako “bylo to zajímavý, ale nevím jestli jsem neudělal něco blbě?"
Balúa strašně láká voda, pořád chce jen šmejdit podél břehů, i v tom jednom stupni nad nulou, co bylo ráno, tam chtěl skočit a vůbec mu nevadilo, že má na sobě vestu zimní a né plovací.
jak jste všichni zvládli přesun z druhé strany světa ??
přihodím dnešní procházku na Černou Nisu. Už v osm ráno jsme byli na hrázi - zpátky jsme šli po neznačených cestách přes Milíř a tak jsme si užívali výlet zcela bez lidí. Bylo krásné mrazivé ráno, Yoda hrabal zbytky ledu i sněhu - žádný kus zbytků zimy nevynechal
a teď ty nepsí
Yoda tento týden - procházky z obou stran Liberce - jak od Ještědu, tak od JIzerek
jsem teď složitě hledala odkud pochází Františky králík - v dávné komunikaci s vnučkou. Našla. Našla jsem i web, kde si králíka vybírala - dodnes existuje a malí králíčci se od této chovatelky prodávají tetovaní… Má i chovatelská ocenění - vypadá jako dost aktivní. Ale jak píšu - opravdu spíš králíka umím upravit na pekáči, než bych rozuměla jejich chovu a péči o ně.
acher:Ano, tak v tom případě musí mít králík v uších tetování a čísla přidělaná ČSCH.
hele - nezkoumala jsem mu ušiska (je to beran) - ale asi tetovaný je. Prostě vím, že tenkrát k tomu přistupovali dost zodpovědně. Ta nová je s ušima nahoru, žíhaná a má srandovní číro - dlouhou ofinku mezi ušisky… prý asi mix všech mixů. Králíky neumím - jak jsem koupila, tak prodávám…
a raději tu končím - jsme v inzerci psů, ať nás Kometa nevymete
dogy jsou extrémně krátkověké, takže je asi případná škodlivost tablet nedožene… Když dvě posední dogy měly ve stáří (po sedmém roce) zdravotní potíže, tak krevní jaterní i ledvinové testy měly v pořádku. Takže i Yoda Bravecto dostává. Stačí mi jedna tableta (teda dvě - na jeho kila jedna tableta není - ale prostě jedna dávka). Dávám na začátku března a vydrží po celou sezónu.
A tak nějak nevěřím, že to nemá žádné repelentní účinky. Tedy relepelentní možná ne, ale ty chcíplý klíšťata nějak píšou na toho psa - “nezakusovat se, nebezpečná zóna” protože zakouslých a mrtvých je málo - podstatně víc jich leze po psovi. Naštěstí hladkosrsté psisko se snadno obere. Ale bez chemie to nejde - kde jsou ty časy, kdy hory byly klíšťatopusté…
acher:A ten králík má rodokmen ČSCH nebo jen jakýsi výpis předků, co tyhle “chovky” vydávají za rodokmen a laik jim na to naletí.
píše se na stránkách, že je člen Klubu chovatelů ZTd a ZBTd pod ČSCH…
