u toho lovečáka v tomto pojetí bacha - lovecký pud se občas silně projeví i tam, kde by to jeden nečekal… Většina plemen má loveckou minulost - a i psi, kteří oficiálně lovečtí vůbec nebyli, se používali “za tmy” třeba jako psi pytláčtí…
Třeba doga je po staletí šlechtěna jako dekorace… přesto je u některých lovecký pud hodně silný. Znám loveckého pudla, kavalírka, a kupodivu třeba i buldočka… A to nejsou nevychovaná psiska, která zdrhají, když mají možnost - to jsou fakt psi, kde je se startem na kořist problém… a přitom majitel je “normální” a psi jsou standardně vedení.
Jasně - nelze srovnávat s honiči, chrty… ale je to i o kliku na kus…
My stále venčíme jen “okolo komína”, ale bohatě nám to zatím stačí.
Před pár dny jsme se s manželem na procházce zakecali, a najednou nám přes cestu přeběhla srnka, skoro zakopla o Bailey, která se samozřejmě rozběhla za ní 🙈. Tak šla radši zbytek cesty na šňůře. Chvíli po srnce vylezl z mlází Blue, s takovým nejistým připitomělým výrazem jako “bylo to zajímavý, ale nevím jestli jsem neudělal něco blbě?"
Balúa strašně láká voda, pořád chce jen šmejdit podél břehů, i v tom jednom stupni nad nulou, co bylo ráno, tam chtěl skočit a vůbec mu nevadilo, že má na sobě vestu zimní a né plovací.
jak jste všichni zvládli přesun z druhé strany světa ??
přihodím dnešní procházku na Černou Nisu. Už v osm ráno jsme byli na hrázi - zpátky jsme šli po neznačených cestách přes Milíř a tak jsme si užívali výlet zcela bez lidí. Bylo krásné mrazivé ráno, Yoda hrabal zbytky ledu i sněhu - žádný kus zbytků zimy nevynechal
jsem teď složitě hledala odkud pochází Františky králík - v dávné komunikaci s vnučkou. Našla. Našla jsem i web, kde si králíka vybírala - dodnes existuje a malí králíčci se od této chovatelky prodávají tetovaní… Má i chovatelská ocenění - vypadá jako dost aktivní. Ale jak píšu - opravdu spíš králíka umím upravit na pekáči, než bych rozuměla jejich chovu a péči o ně.
Ano, tak v tom případě musí mít králík v uších tetování a čísla přidělaná ČSCH.
hele - nezkoumala jsem mu ušiska (je to beran) - ale asi tetovaný je. Prostě vím, že tenkrát k tomu přistupovali dost zodpovědně. Ta nová je s ušima nahoru, žíhaná a má srandovní číro - dlouhou ofinku mezi ušisky… prý asi mix všech mixů. Králíky neumím - jak jsem koupila, tak prodávám…
a raději tu končím - jsme v inzerci psů, ať nás Kometa nevymete
dogy jsou extrémně krátkověké, takže je asi případná škodlivost tablet nedožene… Když dvě posední dogy měly ve stáří (po sedmém roce) zdravotní potíže, tak krevní jaterní i ledvinové testy měly v pořádku. Takže i Yoda Bravecto dostává. Stačí mi jedna tableta (teda dvě - na jeho kila jedna tableta není - ale prostě jedna dávka). Dávám na začátku března a vydrží po celou sezónu.
A tak nějak nevěřím, že to nemá žádné repelentní účinky. Tedy relepelentní možná ne, ale ty chcíplý klíšťata nějak píšou na toho psa - “nezakusovat se, nebezpečná zóna” protože zakouslých a mrtvých je málo - podstatně víc jich leze po psovi. Naštěstí hladkosrsté psisko se snadno obere. Ale bez chemie to nejde - kde jsou ty časy, kdy hory byly klíšťatopusté…
vnučka si teď vzala z útulku králičici (ke stávajícímu králíkovi). Je z množírny velkého počtu králíků živořícím a množícím se v malém prostoru… žádné hygienické návyky, bázlivka, špatný pohyb (není zvyklá). Dělá obří pokroky - už se nechá pohladit. Zatím se s králíkem vídají jen na dálku - i když je přes útulek (kastrovaná a očkovaná a trošku vykrmená) mají dodržet karanténu.
Takže jeden v chovky, s průkazem původu, od malička rozcapovaný (už pětiletý) a teď samička (odhad pět let) z úplně jiné startovací pozice… Takže množírny jsou - a co jsem slyšela, není jich málo
taky mi to nešlo do hlavy - a pak jsem si vzpomněla, že tyhle fotky vznikly už před více než čtyřmi lety… a to už to byla holka velká…. Hrozně ten čas letí
Yoda tento týden - hodně jsme chodili do lesa, včera byl plný dům lidí (rozloučení s babičkou) a dneska jsme šli smutek rozchodit se švagrovou a švárou do Polska kousek za hranice. Terén poměrně náročný - přechody mezi přehradami byly občas adrenalinové (nahoru - dolu - šutry sypající se, cestičky těsně nad hlubokou tekoucí vodou, každou chvíli brod přes nějaký ten přítok). Vedro - 19 stupňů - napájeli jsme Yodu z misky pokud zrovna nebyl přírodní zdroj…
dík všem. Bolí to - ale na straně druhé jí moc děkuji za to, jak odešla. V pátek se rozloučíme… budu mít zase plný dům. Tak jak to měla ráda… Ehm - teď jen řeším, jak udržet hosty nezaflusané, navíc ten prevít začal mohutně pelichat a bílé je na něm dost velká plocha… aby zvládnul přebarvit smuteční šat většiny z nás…
u nás je krásně - zahrádka kvete… ale je na ní smutno. V neděli se neprobudila naše babča (Pepova maminka) - skoro 93 roků - do posledního dne samostatná, sebevědomá, čiperná. Moc jí ten rychlý konec přeju - ale sousedovic kocour Mirek se domáhá mističky (chodil k ní na svačinu), Yoda stojí u jejích dveří a diví se, že nic dobrého není a ani babička nepohladí nešťastného psíčka… Chybí…
Do devadesáti řídila auto, v srpnu byla s námi v Alpách, na léto chtěla na Balt…
