Ale fuj! Nestrašte s podzimem. 🙂I když ho mám čím dál tím raději, jeho barvy.
Ta užovka vás nepokakala?
byla zcela tuhá - přenesla jsem ji jen kousek - mimo asfaltku. Asi se tam hřáli večer a překvapil je pokles teploty a ranní deštík… Ona i mlok vypadali zcela v pořádku, jen tedy byli zcela neteční. Lehce se začala probírat, až když jsem ji pokládala na suché místo vedle kaskády rybníčků, co nám lesáci vybudovali hned vedle silničky - ráj obojživelníků, vážek… i ledňáčka jsme tam viděli
já mám dva dny dovolenou a tak chodíme do lesa na delší hned ráno - houby rostou, borůvky zrajou, ptáci řvou… je krásně. Včera jsem z lesní silničky odnesla slepýše (byl tuhý zimou), dneska jsem odnesla mloka a mladičkou užovku. Všichni živí, ale zcela tuhý… až na ruce začali ožívat. Inu studenokrevci… Nechala bych je v klidu, kdyby nebyli přímo v cestě autům.
Udělali jsme krásný hrobeček na krásným místě. Myslím, že nám to kopání i trochu pomohlo, i když to nejhorší nás za chvíli čeká, ale zvládneme to. Jsem vděčná za toho nejlepšího psa, co jsem mohla mít.
Našla jsem jednu z jeho ponožek, pořád voní jako jeho tlapka❤️.
No fousatý tlamky nemám ráda z praktických důvodů - prostě se na tom drží slinty a materiál a “pracuje” to tam… blééé. Taky nemám ráda fousatý chlapy 😂 A taky visící pysky bych asi měla problém, taková ta scéna z Beethovena, když se oklepal a slinty lítaly od té huby na všechny strany, ohodilo to Muldera od hlavy k patě… 🤣 tfůůůj
zapomněla jsem na fotky z minulého týdne - tentokrát jen jednu sadu - neb kde je pes jsou většinou i děti a ty sem nechci dávat. Takže hlavně hmyzáci a taky západ sluníčka na Ještědu a ta velká vodní plocha je Berzdorfer see u Zhořelce. 72 metrů hluboký zatopený důl má čistou vodu, písečné pláže… opravdu krásné koupání lidí i psů (jen tedy Yoda na rozdíl od Nighta to nevyužije, voda je děsně nebezpečná….)
my se dneska ráno v lese potkali s jestřábem - startoval ze stromu nad námi, snesl se až nad cestu a bravurně prokličkoval mezi stromy do hlouby lesa. Myslím, že ho Pepa nestihnul zaostřit… uvidím, až uvidím fotky. Psík vyběhaný, spokojený a já už jsem ve škole - teď o prázdninách je výrazně klidněji
tenhle týden psík má zvláštní - fotky skoro nebudou. Má plný dům puberťáků - a tak musí u všeho být, nevyspí se, vždy ve střehu. A dneska v noci mi přišlo, že nemůže najít polohu k ležení, pořád se mlel, občas zamručel… Sice kluše lehce, chodí po schodech dolů i nahoru, vrtichvostí… ale blbě se skládá a tak raději jsem všechny vyhnala do Německa k velkému rybníku (Berzdorfer see) samotné a zůstala s ním doma. Půjdeme ještě na jednu kratičkou procházku a jinak bude mít klidový režim
Teda xerxova, jak já vám závidím tu lokalitu, kde vy bydlíte. Tam u vás je tak krásně, vždycky se nad vašimi fotkami kochám. My musíme do takové krásné přírody jezdit do Novohradských hor(foto ze soboty), nebo na Šumavu, ale tam o prázdninách vůbec nejezdíme, kvůli davům lidí, až na podzim. Ještě se zeptám, narazili jste už někdy na zmiji? Já teda koukám kam šlapu, ale psina lítá všude okolo, tak mám strach, aby ji neuštkla. Zeptám se ještě ostatních, jíte borůvky přímo z lesa, kvůli té liščí tasemnici(doba 5-15 let, to je teda síla). Měli jsme teď a udělali jsme si koláč a blbouny knedlíky, zbytek marmeládu. Už bych to syrové nejedla, jsem takový vystrašenec a pár kuliček mi za to nestojí.
je pravda, že máme Jizerky, Lužické hory i Český ráj v dosahu blízkém. A i místa, kde bývá lidí hodně zvládáme bez davů, díky tomu, že vyrážíme brzy ráno. Teď na Jizerce jsme vyráželi z parkoviště v sedm… a když se kolem desáté přes Jizerku vraceli, už proti nám šly davy a parkoviště se plnilo. A do té doby jsme potkali dva houbaře a jednu turistku za 3 hodiny…
Zmijí ještě před pár lety bylo u nás poměrně hodně - potkali jsme je za sezónu několikrát, i jedné lesní cestičce říkáme “zmijí cesta”, protože jsme je tam vídali opakovaně. Ale v posledních asi pěti letech jsme zmiji neviděli. Ale to je holt riziko pohybu v přírodě, člověk nemůže eliminovat všechna rizika. Psi chodili na volno - jen na vyhřátých kamenitých stráních chodili blízko nás - průzkumničení bylo zakázané (totéž v Chorvatsku - tam bylo hadů opravdu hodně). Názor na rizika v přírodě platí i o borůvkách - cpu se v lese, jíme je vždy nemyté a už se těšíme, až i u nás plně dozrají a vyrazíme si pro nějaký ten litřík do mrazáku na zimu. Jedla jsem je vždycky a myslím, že nejhorší ze všeho je smrt z vyděšení
v sedm jsme zastavili na parkovišti pod Bukovcem - nikde nikdo, chladné (spíš studené - 9 stupňů a vítr) ráno, prošli jsme meandry Jizerky, nakoukli na rašeliniště Malé jizerské louky, vystoupali na Pytlácké kameny. Tam jsme u vrcholového skaliska střídali - já obkládala chleby pečeným vepřovým, psík mi asistoval a Pepa vylezl na vrchol… a pak jsme se prohodili. Pepa svačil, psík mu asistoval a já se kochala ve výšce. No a druhou stranou jsme seběhli do Jizerky - tam už davy turistů a cyklistů a psů… Až na poslední úsek jsme potkali minimum lidí. Moc hezky bylo na horách. Za tři a kousek hodiny jsme potkali i lišku, srnku, kunu a spoustu skotských střapatých kraviček… Houby nerostou. Vůbec.
Takže za minutu práce 3 stovky? To se mi zdá zas jako docela dobrej kšeft pro vety. Fakt tam za minutu vypíše všechny ty údaje o psovi i majiteli?
tak on ostatní data o psovi má (číslo pasu, číslo čipu, plemeno ví, jméno psa ví)… a tak si to možná někdy večer dovyplní. Doplnil si za tu minutu to, co neví - tedy datum narození majitele, které mu to propojí s registrem občanů…
edit : a nebo obráceně, pokud věděl, že má udělat CEP Keliška, tak to měl předvyplněné dopředu…
to neporadím - nahaté dogy stačí přejet mokrým hadrem… Yoda by ale teď na výstavě problém taky měl - ještě nedolínal a je na bocích hnědý místo černý… Ještě že máme po výstavách a nemusím to řešit. Přeji úspěšnou výstavu
