Příspěvky uživatele

tuší, jaký měl režim se starým pánem? Kdy vstávali? Zvyk je železná košile a už je to starý pan pes…

nejprve sem dám milované Jizerky - fotky jsou z neděle - Hájený potok a kus neznačených cest směr polská hranice

kolegyně má dvě velké černé kníračky - a obě jsou dokonalý domácí pes. Ale panička má dlouholeté kníraččí zkušenosti (knírače střední kdysi i chovala), dobře vybírala štěňata (na vybrané vrhy si počkala) a hodně se jim věnuje. Ne ve smyslu výcviku, ale perfektní výchovy a také dlouhých procházek. Jsou to rodinné čubiny ve velké rodině - tudíž aktivit celá řada.

Obě holky jsou krásné - ale i díky ní tuším, co znamená úprava srsti, aby knírač vždy vypadal tak, jak má…

Orionka:

Jen se zeptám: pamatujete se na Báru paní Dr. Hrbáčové?

jasně - její baset ji našel uvázanou drátem za krk v lese. a když tu vyhublou chudinku zaplstěnou dala dohromady, tak zjistila, že je ve slabině tetovaná… a vyloupla se z ní krasavice. Xerxes měl tu kníračku moc rád - uhučená Bařena…

a nezapomenout na ne úplně jednoduchou úpravu srsti

běžně používám piškoty, a na lepší přivolání v lese nosíme sušené maso nebo játrové sušenky. Maso sušíme doma vždy plnou sušárnu - kuře nebo nejlevnější hovězí, skladuji pro jistotu v mrazáku. Upečenou játrovou placku pokrájím na čtverečky - a většinu taky zamrazím. Odebírám postupně… psík spokojen 😉

na babkách rostou parazitické plísně, které bývají toxické. Ale taky si myslím, že zdravý organismus (byť dětský) by se s tím měl umět poprat

a nemohla to být shoda náhod? A hřib v tom být nevinně? Když si vzpomenu, jak jsme o prázdninách odvezli rychlou do nemocnice babču…a my tím prošli v mnohem lehčím - ale přesto šíleném průběhu dva dny po ní. Hrozné, ale hrozné zvracení i průjem. V nemocnici u babičky identifikován norovir…

Babička od té doby nejí milovaný meloun, že to jistě měla z něho, že byl jistě špatný… Nebyl (jedli jsme ho taky) , ale její mozek to na něj hodil a od té doby je jí blbě, jen meloun vidí.

máme na mládežníky (jako dospěláci po konečném zmohutnění nám z něj většinou vyrostou) “obyčejný” manmat. Ještě teď jsme ho použili na jeden den dovolené, kdy jsme netušili, jak zvládne Yoda naloďování a vyloďování a “děravá” mola… Protože s postrojem snadno vedeme psa mezi sebou, když má nějakou drobnou potíž a není čas se moc rozkoukávat

efe:

Po téměř dvoutýdenní absenci zdravím místní osazenstvo. Co je zde nového? O otravě už vím, ufff, naščestí to dobře dopadlo! 

nového asi nic moc. Doufám, že za absenci mohla dovolená a ne zdravotní trable 

tak jedovaté umí být všechny silně modrající hřiby. Ale tepelná úprava u kováře a koloděje jedy odstraní a udělá z nich vynikající jedlou houbu.

Hřib žlučový (hořčák) není jedovatý, jen hnusný.

Problém může dělat kříšť - ale je taky nedobrý a hlavně tepelnou úpravou by neměl udělat takovou potíž.

Satan je věc jiná - tam prý jedno sousto umí udělat i mnohahodinové zvracení… A díky suchu a teplu se výskyt satana i v našich krajích zvyšuje. Nejvíc satanů (a je to překrásná houba) jsem viděla v lesích na severu Toskánska. U nás jsem se s ním nesetkala

Thielli:

Přidávám své počty do statistky. Hnědá i černá fena před lety nacpané Bravectem. Procházka v hostivařském lesoparku. Hodinová. Už při nakládání do auta jsem si všimla, že po nich lezou klíšťata v trojstupech. Cestou domů auto překročilo všechna rychlostní omezení. Doma postup jak při chemickém poplachu. Majitelka do spoďárů, psi přikurtováni v předsíni na světlé podlaze. Žádné sbírání rukou. Stříbrná lepící páska a boj s časem. Lezlo to po nich, lezlo to všude kolem po zemi. Na konci sběru jsem se dala do počítání kusů všech možných velikostí chycených na pásce. U čísla 114 mě to přestalo bavit… 

Toho dne jsme se rozloučili s přípravkem Bravecto a koupili tu hnusné protiklíšťové obojky. 

Myslím, že pokud holky prošly místem, kde byla klíštěcí invaze, je úplně jedno. čím jsou ošetřené. Naše Beta nebyla sběračka klíšťat - ale jednou jsme spolu prošly (po turistické značce) starým jablečným sadem s vysokou trávou… po ní i po mě najednou lezly desítky, stovky klíšťat. Ometala jsem to rukou, hadrem z mých světlých kalhot, z Betky… a u auta jsme ji obírali snad půl hodiny. Za zázrak považuji, že se zakousla jen dvě. Dost horor. A od té doby zase nic 

myslím, že je to na individuální “vůni” jedince - některý je sběrač, jiný ne tak velký. Ale je fakt, že u bíločerného Yody si klíšťata k zakousnutí vybírají bílá místa. Že by růžová kůže byla slabší než tmavě pigmentovaná ?? A nebo je to spíš tím, že bílý je tam, kde se obecně klíšťata ráda zakusují. Ale třeba i na hlavě jsou častěji kousnutá na místech bílých. 

Tím, že je chemicky ošetřen, zase až tak moc klíšťat nenosí. Ale když si vzpomenu, budu si příští sezónu dělat statistiku 😉

my se se sokolem potkali minulou neděli kousek od Čihadel v Jizerkách. Letěl nízko nad námi - nedal se s ničím splést. 

a troška toho teplého skoroletního podzimu

nedělní Jizerky jsem už vywebila, čtvrteční Lužky jsem už vywebila… ale stejně ještě dost létajících uší se najde. A zase jedna z čekání na kávu…  prostě už měsíc sedá na křeslech, dřív to nedělal…

musíte si zjistit, zda přepravují malá zvířata na palubě a za jakých podmínek (je dána maximální hmotnost a velikost přepravky včetně hmotnosti zvířete). Kočka by se s lehkou přepravkou měla do norem vejít.

Přepravka musí být homologovaná pro lety. Musí mít nepropustné dno. Zvíře se nesmí vyndat, musí být v přepravce na určeném místě (většinou pod nohama) po celou dobu letu. Ale jak říkám - první je, zjistit, že zvířata na palubu vůbec letecká společnost bere. A kočka musí být čipovaná a následně očkovaná na vzteklinu, pokud překračuje hranice. (zjistěte si na stránkách státní veterinární správy podmínky vstupu, myslím, že do Španělska stačí jen vzteklina, ale zase platí - ověřte si to)

rozdíl mezi alavisem bez a s cbd jsem u Nighta neviděla.

rána venku jsou báječná - cestou tam elegantní mlhy, na každé louce srnčí, pak taky stádečko divočáků napříč silnicí (my i protijedoucí jim rádi dali přednost). Šikmé světlo, nikde nikdo. A brzy jsme byli doma, i oběd jsme rychle stihli a jedli v poledne. Mám ráda neuspěchané dny - a když se pořádná procházka stihne za dopoledne, zbyde odpoledne na práci i zábavu. Oba jsme vstávací - a tak 7 ráno na Tolštejně nám nevadí.

ráno bylo ještě úžasné světlo - na Tolštejně i na stráních kolem… Vodu mám ráda já (Velký Jedlový rybník), výhledy Pepa (Malý Stožec). I tu dívčí tvář v opuštěném lomu jsme našli…