My včera venčili v Praze v dešti. No Malina celkem šla, pak jsem jí vzali na psí hřiště kousek od baráku. Malina se tam posledně tvářila jemně nechápavě, co se po ní chce. Včera proskočila obručí, proběhla tunelem, prohopkala slalomem a jako bonus poprvé vyběhla na překážku typu A a seběhla dolů a pak hnala k brance jakože “hele, umím to a padáme vodsaď rovnou do tepla” . Tak mě pobavil ten kalup a náhlá ochota a inteligence vše vykonat, abysme se tam zbytečně nezdržovali 😄.
Malinu chválím drbáním na krku a za ušima, hládím pohlavě, ale zrovna dneska tchán mlátil Malinu do boku až to v ní dunělo a ona se tvářila blaženě a držela. Takže ač mně se to nelíbí a nedělám to, Malina má na to zcela zjevně jiný názor.
hmn:dneska se nám povedlo…..
Výlet na Grůň, normálně krása a nádhera vpravo, krása a nádhera vlevo……dnes krávy a jejich exkrementy vpravo, hnůj všude jinde…..
no tohle jít se psem hovnožroutem bylo jako věnovat pyromanovi obr krabici zápalek….💣😎
Ano vypadá to jako anděl, ale je třeba si uvědomit, že v tuto chvíli má čupřinu jako Billy Idol a to žádný anděl teda nebyl, takže té věci v tlamě se asi už pak tak člověk nediví, je to holt rebel no 🤣.
Anonymní:Obchod Genesis se mi líbí.
Jo tak tam jsem objednávala před 14 dny. 3 věci byly pěkné, ale 4 jsem vracela. Bunda, vesta s flekama, jedna věc byla malá a jedny kalhoty měly nefunkční zip. To mi nepřišlo moc super teda. Chtěla jsem koupit něco na “lítačku”, ale celkem to bylo zklamání. Kdyby to tam aspň psali, co to má za mouchy.
Lily:Já mám do dnes “hrozný zážitek”, když jsem chvíli bydlela kousek od Pardubic. VŠICHNI si ze mě dělali srandu, že říkám “vařijou, mejou..” A přitom jejich “Půjdu k doktoroj” jim přišlo úplně normální a děsně se urazili, když jsem se nad tím dovolila pousmát. 😀
Jihočeši a “kamarádovo” holka. 😀
Skoro všude je něco divného… 🙂
Jo to se nám směje muž, že používáme na konci to oj a spoustu místních názvů neznal a já zas jeho. Třeba oni mají letňáče my žňovky, neznal výraz křapáče, já se divila vajlince, byď jsme bývalé sudety a používáme spoustu německých výrazů, vajlinka mezi ně nepatří.
Tak dneska jsem venčila po tmě a zjistila, že největší problém není, že není vidět pes. Větší problém je, že není vidět, kde se mi vykadila. S hovínky se to má tak, jsou hnědá a spadané lístí má dost často tutéž barvu a Malina je expert na vyhledávání temných míst, kde vykonná potřebu. Já dneska na vodítku Malinu, přes rameno tašku s knížkama z knihovy, které mi sjížděly z ramene a Malina vždy zalezla do tmy a kadila, ta bestie kadila asi 7x, buď kadila 4x naprázdno a nebo jsem nebyla prostě úspěšná v nalézání. Já vždy musela vytáhnout mobil, svítit na bobek, abych ho neztratila kde je, u toho se pokoušela rozdělat ten příšerný pytlík, který skoro pravidelně zkouším rozdělat na druhé straně než bych měla, do toho mi sjížděla taška z ramene. Docela se divím, že jsem jí v tom hovně nakonec nevymáchala 🤭.
Ani mě nepřekvapí, až se začne říkat, že po městě chodí šílená ženská, co je vždycky zalezlá v tom nejtemnějším koutě a brble “Kde to do pytle je, kadila jsi vůbec? Debilní pytlík, do pytle, nejde to" … ano z tichého mumlání jsem přešla do docela hlasitého mluvení, jsem ráda, že jsem nakonec nezačala řvát na celý město 😄.
balu:To nejsou pražácký stereotypy, to je fakt. I kdybychom my Brňáci, řekli tramvaj, bude to znít jinak než když to zazpívá Pražák. Teda pokud bychom se hóódně nesnažili… a byli bychom při tom napodobování směšní.
To je jak když se Aleš Háma snaží mluvit brněnsky nebo hantecem. Katastrofa.
Můj muž z Prahy na pražský přízvuk nevěří, prý nic takového nemá 😂… má, všichni ho slyšíme, ale už se s ním nepřeme 😂
Mám taky kamaráda v Brně narozeného a ten mluví krásnou češtinou a tvrdí, že nic jako brněnský přízvuk neexistuje, že brněnský hantec používají lidi, co z Brna nejsou…
No já dneska potkala taky nějakýho bulla, paní zastavila a zapřela se a držela psa, pes fixoval pohledem Malinu, hleděl na ní jako na kořist. Zaujala mě však reakce naší vždy velmi přátelské Maliny, na psa se ani nepodívala. Míjeli jsme je a Malina celou dobou koukala jinam jakoby tam nebyl. Vlastně jsem u ní tuhle reakci ještě neviděla.
No tuhle se mi stalo, že jdu takhe po poli a koukám, že kus od nás jsou na louce srnky. Malina je vidí, ale ani nenapíná vodítko, jen se zastavila, podívala se a pak si dál hledá myšky a já si zasněně jdu, vše zalité sluncem a najednou koukám, že na zemi leží obojek, že se mi z něj nechtěně vyvlíkla. Vezmu ho do ruky a volám na Malinu, abych jí ho navlílka, ona vyrazí ke mně a najednou jí to doje, že mám v ruce obojek a není nic, čím bych jí mohla zastavit, tak se otočila a vystřelila k srnkám, sice je zahnala jen do lesa a zase se vrátila ke mně, ale příjemné to nebylo.
Tím mě fascinuje Malina. Chystám si vaření, cibuli, ghíčko z lednice, nějakou zeleninu a Malina nikde, vytáhnu zavakuované maso a Malina je hned u mě. Nebo tuhle jsem měla na talíří maso z vývaru a krájela jsem pro Malinu spoustu nezajímavých věcí a jen jsem natáhla ruku pro talíř s masem, slyšela jsem capání noh. Kdyby na mě viděla, nedívím se, ale ona leží v obyváku a já jsem vlastně za rohem.
Já chodím, jak se to hodí mně. My ani nemáme moc stejné časy. Malina i celkem nerada vstává a někdy je problém jí v sedm vyšťouchnout z baráku, tahat jí ven v šest, tak si ten pohled za rámeček nedám 🤭.
Thielli:A jinak - já mám na zahradě krtka. Ryje jak o život. Dle babského návodu jsem teď do jeho děr nacpala pudlí ostříhanou srst (jakože na zapuzení) a moje sestra, když to viděla, mohla se smíchy potrhat, říkala, že je ode mě milé, že ji posílám na zimu zateplovací vrstvu…. a jak úplně vidí paní krtkovou, jak svému choti z dodaného materiálu štrikuje hebký černohnědý pulovr.
A paní krtková si pak povídá s panem krtkem “zatím nejlepší bejvák, co jsme měli, tady nám dokonce dávají dárky, už nikdy nepůjdeme jinam” 😂.
Zrzavci:Pravda. Proto popíšu potěšující příhodu:
Má drahá polovina mi tak trochu stavebně zničila vysavač. A to má prosím stavebního Karchera. Enemže aplikoval do zdí Aquastop a na vyfukování těch děr potřeboval vysavače dva.A ten můj zaprasil natolik, že do domácnosti už to nechci pustit. A tak jsem si musela koupit nový. A!! To je zážitek. finanční! Koupila jsem v neděliv Datartu vysavač MIELE -což je fakt kvalita - za pouhopouhý tři ticky. Fčéra to přišlo, zapnu vysavač, ten se přisál k podlaze a nešel utrhnout 😀 sem byla jak Inšpektor Kluzó v Růžovým panterovi 😀. papouška sem teda nefcucla, ale psi radši utekli. No, takže tah to má obrovskej. a to je to celkem malý těleso teda. A dneska !! Dneska jsem zjistila, že ho už mají za 6 litrů?? No ty bláho, já uškudlila tři tisíce.Sem dokonalá hospodyňa? Sem!
Tak aby vám to nesebralo podlahovou krytinu 😂.
kometa:A to mě zajímá. Takže už netřeba člověka přetáčet?
Ne, právě co nejméně s tím člověkem hýbat, položit na záda, zvednout bradu tak, aby měl volné dýchací cesty, hlavu nepodkládat nic, žádné krčení nohou, prostě jen zabezpečit, aby člověk dýchal a zbytek nechat na záchrance.
Byla jsem v práci zdravotník.
Edit: a hlavně moc nevěřit, když člověk tvrdí, že mu nic není. Takhle se pak šibovalo s chlapem, co spadl z lešení a měl poškozenou páteř a rok byl pak na neschopence, kdyby ho nechali ležet, jak byl, mohlo to možná dopadnout líp.
Ronja s motejlem:Berunka se vdala..
A nesmějte se, že mi pes kouká na pohádky.
Tomu se nesměju. Malina na ně taky kouká, tuhle s náma celkem pozorně koukala na horor. Neječelo se v něm, nebyla tam žádná zvířata a přesto pozorně sledovala.
Zrzavci:Já jsem tudlenc chtěla udělat takovou jako uměleckou fotku,s náladou. Bylo takový pěkný podzimní světlo.No. posu´dte sami 😀
Se.e vám na to pes no🤣
Dneska byla procházka jako víno. Šla jsem pastvinami, všude kravičky, sluníčko a nepotkala jsem ani živáčka. Jen jsem trochu zabloudila a muž musel jít pro dceru vyzvednout z kroužku, protože já jsem to nestíhala. Ale myslím, že si na to už začínají zvykat, že se jim na té procházce občas zaběhnu 😂.
Fikovnice:Obracím za tím smutným tématem obrazně list.
Jak jste na tom s Covidem? Prý už zas řádí… Co vím, tak v práci máme asi 3 nakažené.
Do toho moje dr. chytla Covid od syna, který prý dost šíleně horečkoval. Myslela jsem, že tady ty hnusné průběhy už moc nejsou, kor u mladého člověka…odhaduju, že tomu hochovi je kolem 30 let.
A jiní moji kamarádi prý denně sledují statistická data od Duška (což moc nechápu) a prý denně jsou v průměru dvě úmrtí. Ale asi těžko říct, jestli na Covid nebo s Covidem…
Já myslela, že se na covid už nehraje, ale je fakt, že my jsme doma furt nějaký napadený. Muž má už snad měsíc rýmu. Dítě mi jeden týden lehne s horečkou, ale nic jiného jí není, další týden má nesnesitelné bolesti hlavy a pozvrací se, ale pak zas je hned zdravá. Já nyní trpím už tak 14 dní skoro na každodenní bolesti hlavy, ale vůbec nevím, z čeho to mám. Teď mě bolí v krku, dítě kašle, nevíme jestli alergie nebo na ní něco leze a do toho vždy, když mluvíme s tchýňovejma, tak posloucháme kázání, že s tím máme něco dělat, ale co jako? Sama si přijdu jako hypochondr. Myslím si, že mám hodnou doktorku, ale když jsem tam šla s tím, že mě už několik měsíců bolí často břicho, tak se to vlastně ani moc neřešilo. No už mě od června břicho nebolelo, tak už to řešit asi ani nebudu.
Věřit tomu nemusíte, ale vyjadřovat se k tomu nemusíte taky. Je hrůza, když člověk prožije trauma, najde odvahu u tom mluvit nebo psát, ale snad ještě horší jsou povrchní komentáře lidí, kteří neví, ale myslí si, že ví. Když vám to trauma nikdo něvěří a zlhečuje to. Když nevím, tak mlčím.
Já osobně bych tohle sem nedokázala napsat právě kvůli takovým lidem, co to zlehčují. Spoustu lidí nesnese, když jim někdo sype do ran sůl. Dá se na to zvyknout? Těžko.
sutrik:Před více než 20 lety chyběl fousek a mohla jsem skončit zle. Aspoň tak to cítím. Šla jsem tenkrát malým městem, najednou jsem slyšela z vedlejší ulice zoufalé “Pocem, pocem!” Nevěnovala jsem tomu pozornost, dokud jsem za sebou neslyšela dupot. Otočila jsem se a viděla ke skoku se chystajícího rotvíka. Jak jsem se ohlédla, přidupnul si a neodrazil se.
Vzpomněla jsem si na všechny tehdejší poučky jako nekoukat se do očí, svěsit hlavu, povolit tělo. V ten okamžik jsem cítila, že musím dělat opak. Narovnala jsem se, udělala se velká, koukala rotvíkovi přímo do očí. Ten hajzlík se mi snažil dostat za záda, obcházel mě, tak jsem se na místě točila s ním. Trvalo to jen pár vteřin a odběhl. Nevím, jestli by to bylo lepší, kdybych se řídila poučkami, které jsem tehdy znala. Ale vím, že nebyl čas přemýšlet, co bych měla dělat, kdyby skočil.
No já nevím, jak to funguje zrovna na bully, ale většinou mi právě říkají, že nemám dát najevo strach. Jednou se na nás s kámoškou a jejím otcem vyřítil vlkodav a ten kámoščin táta se postavil proti němu “co jako?” a vlkodav jen tak přešlápl z nohu na nohu a on zas “mazej si posvejch” a tak vlkodav trochu zacouval a nechal nás projít. Kámoščin i můj táta mi vždycky tvrdili, že je fuk, jak je pes ostrej nebo velkej, musíš si věřit a za celý život ani jednoho žádný pes nekousnul. Třeba měli jen kliku a nebo na tom něco bylo.