Takže naše holky jedí kremenace, babky, bílé hriby (praváky), suchohřiby, sinaly (kováře) a bedly. Nic jiného jsem nezkoušela. Dostávají je když je přinesu z lesa a nechtějí se mi zpracovávat (což je často, protože do lesa chodím se psama každý den a houby tam jsou taky každý den). Jó a křemenáče jim rostou na pastvine, takže ty si trhají samy.
Na jaře jsme jim vařili lnene semínko se sušenými houbami - to nám poradili domorodci že prý jim to pomůže nejak po porodu s čištěním i s tvorbou mleka. Jinak teď na podzim dostávají syrové.
Obecně vycvik psa s elektrickým obojkem patří pouze do rukou profesionála, pokud vůbec někoho. Jednu dobu byly ty elektrické obojky strašně rozšířené, měl to skoro každý, ale podle mě to je docela problém. Pokud nejsem schopna psa naučit štěkat/neštěkat na piškoty, elektricky obojek mi do rukou nepatří.
Mimochodem, my máme elektricky ohradník na pastvine (pro krávu a kozy), z důvodu koz máme spodní drát asi 30cm nad zemí. Když jsme si přivezli štěně, naivně se za mnou šlo několikrát podívat na dojení a samozřejmě dostalo ránu. Štěně se ničeho a nikoho nebojí, ale pokaždé když dostalo ránu, propadlo úplné panice, nereagovalo na nic a v hrůze se běželo schovat domů do obýváku. Myslím dvakrát se mu to stalo, pak přestalo chodit na dojení a čekalo pěkně u okraje zahrady. A pak jsem asi po 14 dnech zjistila, že neví, co mu dávalo rány, a bálo se vůbec i projít po pěšince po louce vedle pastviny, v panice se vzpínalo na vodítku a dalo docela práci ho naučit, že není problém v loukách pod domem, ale pouze v těch žlutých drátech. Elektřina je pro psy nepochopitelná a děsivá.
My to děláme tak, že uděláme čerstvý sýr, ale neosolime ho a necháváme ho tak cca 3 dny v teple. Pak teprve ho na dvakrát meleme na masovém strojku a po prvním semleti osolíme, myslím že dáváme 3% soli (hmotnost soli k syru). Po tom osolení pak sýr přestane zrát, resp. zraje pomaleji. Dobře uskladnena nám zůstávala třeba přes celou zimu.
Počkáte až pejsek začne štěkat, přidáte povel a psa pochválíte/odmenite. Pak povel zopakujte a pes, chtící odměnu začne přemýšlet za co to bylo. S trochou trpělivosti to máte za chvíli naučené.
Zvyknou si, ale jak píše kometa, pořiďte si kozy dvě. Budou šťastnější.
My máme taky loveckého psa, ale naučil se domácí zvířata nelovit, kozám nevadí, on je naopak rád, že má kozi mliko, ráno chodí za mnou do chleva a čeká, kdy bude dodojeno a kdy už to dostane.
U nás po studeném srpnu nastalo skutečné léto až teď. Slepice začala kvokat a jedna z hus si postavila hnízdo a už mám doma 3 husí vejce 🥚 🥚 🥚 Asi si chce vynahradit těch pět jarních housat, co jí odnesla kuna… Navíc husy dostaly od kámošky nové koupátko a líbí se jim tolik, že se hned v něm začali pojímat.
U nás jedna paní má jednu kozu celoročně v chlívku. Každý den v létě jí kosí zelenou trávu a jetel… Podle mě je s tím mnohem víc práce, než kozy vodit na pastvu. Jak psala Roklanka, kozy jsou šťastné, když můžou jít ven. Naše kozy se první dva roky pásly jen na úvazku a stejně se pokaždé těšily ven z chlivku (kde jsou na volno). Letos, když jsou navíc na pastvě na volno to je ještě o něčem jiném.
chci se vás zeptat, zda jste se někdo setkali s tím, že by měly kozy po okusu listnatých stromků hořké mléko.
Naše kozy stromky jedí a hořké mléko nemají, ale neustále mi to různí lidé ve vesnici říkají 🤔 Tak přemýšlím, jestli to je nějaká pověra…
Kozám na zimu sušíme větve z bříz a olší a milujou to. Teď u nás byla ohromná vichřice, vyvrátila dvě jabloně a 5 švestek na zahradě, tak jsem ty všechny větve dala kozam na okus a zase mě domodci varovali, že bude hořké mléko, ale není…
Čemu to vadí (u skotu)? Naše tele ho asi má (má jako 5 cecíků, z toho jeden menší). Zatím nám všichni řekli, že to je vpohodě a že to ničemu nevadí, že prostě bude nefunkční. Velká kráva máma má normálně 4.
Já našim psům hračky háčkuju, vydrží déle než kupované. Akorát vždycky prokousnou “duši” (pískátko), ale jinak vydrží věčně. I štěně si je zamilovalo a to ani netuší, že dřív pískaly.
Tak náš pan inseminator právě odjel. Připustili jsme 6 měsíců po porodu 🤔 Starousedlici nám říkali, že to je pozdě, ale pan inseminator říkal, že to je v pořádku…
Já vnitřnosti dávám slepicim, králičí i slepičí. Akorát teda ty střeva krájím na menší kousky a to docela smrdí 😬 ale co bych pro ně neudělala. I hlavu slepici pro ně vždycky rozmlatim na kousky. Jinak slepicim to vůbec nevadí, že to je z jejich kámošek.
Před časem mi do výběhu ke kuratum létal jestřáb a ty mrchy se naučili vždy po útoku, že jak já přicházím, tak už je bezpečno a běželi honem hned z kurníku, kde se schovavali, rychle dokončit to, co jestřáb zanechal. Několikrát jsem se s nimi o mrtvé kuře pretahovala (když bylo v lepším stavu) a já ho chtěla uvařit aspoň pro psy. Když bylo kuře v horším stavu (břicho otevrene) už jsem jim ho nechávala 😕 Slepice je drsňák…
Já se přiznám, že patřím k těm, kdo mají slepice ubytované na zabláceném kousíčku země. Mají tam stříšky, popeliště, prolézačky z větví, kde můžou sedět na vyvýšeném místě a uprostřed kurník. A hlavně je nad tím vším voliera. Přes jaro a léto a podzim je pouštím ven, na trávu. Máme tu sad a velikou pastvinu, hnojník, kompost, kde můžou hrabat… Ale úřaduje tu pan jestřáb a paní liška. Takže pokud jedeme pryč, tak holky zůstávají na svém pod volierou. Pokud je osklivo a nikdo není venku, jsou pod volierou. Je to něco za něco, vždycky je pouštím a říkám si, že dneska se nic nemůže stát a čas od času nějakou zabije jestřáb. Letos odnesl celé kuřátko a ještě ve vzduchu křičelo 😔 A o týden později zabil jeho maminku, mojí nejlepší kvočnu, jednu ze dvou…
Takže moje představa, jak budu mít slepičky na louce neustále na volno vzala docela rychle za své.
Husy jsou na volno pořád, ale těm nevadí jestřáb. Liška letos vzala zatím jednu. Obecně s liškou docela pomohlo to, že je kolem pastviny pro krávu elektricky ohradnik, takže se k nám dostane už jenom z jedné strany… Ale na jestřába platí u nás je ta voliéra.
