Buggyra: Inu, vám by se nelíbilo, kdyby vám někdo kecal do života, protože si umíte představit, že by to mohlo fungovat jinak. Jako dítěti vám nevadilo, že vám někdo kecá do života, protože jste si neuměla představit, že to může být jinak (myšleno generálně, samozřejmě vám vadilo, že musíte vynést koš, ale nevadilo vám, že bydlíte v domě/bytě vašich rodičů, prostě to tak bylo).
To zvíře si neuvědomuje stejně jako my. Nemůžeme se ho zeptat. A proto jako hlavní měřítko jeho pohody beru empirická data. Ta jsou jediná objektivní. A jak správně říkáte, na pocity zvířete ani člověka se nedá spolehnout, proto se obracím k údajům.
Je to asi jako rozdíl mezi tím, kdy dítě krmíte zeleninou a fastfoodem. To dítě bude rozhodně spokojenější subjektivně na fastfoodu. Ale to neznamená, že je to pro něj dobré, a data nám to mohou potvrdit.
Nevím no, ale za dítě je rodič zodpovědný, to je něco úplně jiného. Nevím, jestli se úplně chápeme. To zvíře si to asi neuvědomuje, do hlavy mu ale nikdo nevidí, takže houby víme, jak to má postavené. Já prostě rozlišuju zvířata divoká a zvířata domácí, takže srovnávat labutě, srnky, žáby atd. se psy, kočkami, kozami, ovcemi, krávami mně prostě přijde mimo. Ta domácí zvířata jsme k sobě kdysi připoutali (jestli to bylo dobře nebo ne, už není jaksi na místě řešit, prostě tu jsou) a proto se o ně postarat musíme, je to naše povinnost. U divokých zvířat beru pomoc takovou, aby jim nebylo v té jejich přírodě ublíženo a když už tak pomoct a co nejdřív vypustit. Ale proč je tahat domů jen proto, že si myslím, že u mě jim bude líp? Často mně to přijde už jako rozežranost……chci lišku, chci lva, tygra, teď labuť, co to bude příště? Takže prostě nesouhlasím s tím, aby se ty labutě chytaly a někam odvážely a prodávaly. Dovoz exotických zvířat už je zakázán a že nám z Prahy bude odvážet labutě někdo kdovíkam, to je v pořádku? Já myslím, že ne.
