Příspěvky uživatele

Člověk po padesátce a ještě hůř po pětapadesátce, je nezaměstnatelný, i když do té doby pořád pracoval, má perfektní životopis, dobré vzdělání, i vysokoškolské, a spoustu zkušeností. Nanejvýš třicetiletá slečna personalistka ho vyřadí z výběru hned jak zjistí jeho věk z výčtu uvedených předchozích zaměstnání. Tak kde mají tito lidé do pětašedesáti a nebo déle (podle současné vlády bratrstva fialovy pracky) pracovat? Z čeho mají být živi těch deset let než budou mít nárok na důchod, když podpora v nezaměstnanosti je nejvýše 11 měsíců? Je to velký problém, potvrzují to i pracovnice ÚP. A neexistuje žádné řešení…

My si už několikátý rok dáváme jenom takové symbolické dárky. Jeden rok ponožky, další rok svíčky, další rok čaje, atd., prostě na čem se dopředu domluvíme - jen tak, aby pod stromečkem, když se všichni sejdeme u mé mamky, něco každý našel. A vždycky je to legrace. Vánoce nedělají dárky, ale to, že se všichni sejdeme a je nám spolu dobře.

Ale dostanete… pokud budete mít odpracováno 35 let a dosáhnete příslušného věku… otázkou je, jak vysoký důchod to bude a to už je jiná…

Je smutné, co píšete o vaší přítelkyni. 

Ten prodej bytu a koupě menšího v jiném městě je z důvodu, aby byla dětem, nebo alespoň dceři, blíž? Nemyslí to tedy dcera dobře, ale dobře podle sebe? Aniž by brala v potaz co je dobře pro maminku?

Předpokládám, že je vaše přítelkyně svéprávná a že se o sebe zvládá postarat. Tak ať se nenechá do ničeho co nechce, dotlačit. Možná že ji vydírají, že když to neudělá, přestanou s ní komunikovat,… 

Ne všechny děti se povedou, ne všechny děti mají stejný názor se svými rodiči na to, co je dobře pro jejich rodiče na stáří. 

Já vám nějak nevím. Píšete, že jste nechtěla svůj život nikomu obětovat. Respektuji váš názor, ale mít děti není obětování se, aspoň já to tak vůbec necítím. Je to radost a obohacení, naplnění života. Pro mě by nebyl život bez dětí úplný. Zvířata, ačkoliv psy miluji, děti nenahradí. Pozorovat pokračování vlastního života v dětech a vnoučatech je úžasné, někdy až dechberoucí.

Ad inflace - dala jste sem ceny z roku 1914 a 1919. Tedy před velkou válkou, dnes zvanou první světová, a po ní. To je zcela samozřejmé, že inflace vystřelila a že rok po válce bylo stále draho. K těm cenám by se ještě slušelo přidat výdělky v tehdy běžných profesích. Aby bylo možné si spočítat, jak dlouho musel člověk na tu kterou konkrétní věc pracovat 

Můžu se zeptat, proč výběr mezi NO a irským setrem? 

Jsou to diametrálně odlišná plemena, vyšlechtěná k naprosto rozdílnému použití. Ale to snad víte, pokud jste si o těchto plemenech aspoň něco přečetla. 

Takže co vás vede k takovému výběru? 

To, co Leithian napsala Megi, tentokrát sedlo jak p*del na hrnec. 

To je náhoda! Můj strýc, nar. 1935, taky 5 kg.

Edit: s ním byla babička v porodnici. S tetou, která se narodila v r. 1932 ne, tu rodila doma. Ale i když byla teta prý o dost menší, měla babička těžký porod.

Proto většina porodů teď končí císařem, protože tak velké děti jako teď, se před 50-100rokama nerodily, nebo tedy naprosto vyjímečně, zatím co teď to začíná být standard.

Vy máte toto tvrzení nějak statisticky podloženo?

O zdravotnictví, úhradách vyšetření, potřebnosti vyšetření, nevíte vůbec nic, neumíte to posoudit. Nejsem zdravotnice, ale ten váš poslední odstavec mě uráží za ně, za zdravotníky. Za lidi, kteří zachraňují životy…

To je bezva. I u nás se doba strávená v porodnici zkracuje oproti dřívějšku. Asi ne tolik jak je to ve Francii, ale třeba to časem taky tak bude. 

Já jsem rodila druhé dítě před 34 lety a byla s ním v porodnici 4 dny. S prvním 7 dnů. V pohodě se to dalo vydržet. A to u prvního vůbec nemohl na návštěvu ani otec, u druhého mohl jen na návštěvu v návštěvní dny. 

Máme náš systém a neměli bychom si brát příklad ze zemí jako je Nizozemí, protože porody doma jsou krok zpět, ale když už z někoho, tak z toho Finska.  

I když je těhotenství bezproblémové a rodička není riziková, porod se může ve vteřině zvrtnout a může jít o život rodičce i dítěti. Stačí přidušení dítěte a je do konce života postižené. Může se to stát i v porodnici, ale tam je pomoc přece jen blíž. 

Některé věci by se - podle mého názoru - přejímat neměly. 

Hlášení do statistiky - u nás probíhá hárání standardně, jak termínem, tak “provedením”.  🙂

Ad porody - domácí porody vnímám jednoznačně jako krok zpět. Takové ty kecy, že v porodnici jsou zlí a tak podobně, jsou jen kecy zpovykaných nán. 

Vyměnit možnost rodit s veškerou moderní zdravotní péčí a týmem zdravotníků, kdy jsou v záloze a doslova za rohem odborníci, kteří v případě, že se při porodu něco zvrtne, zasáhnou v řádu vteřin a nízkých minut, za nejistotu porodu doma jen s dulou (pro mě hnusné nelibozvučné slovo) s kdovíjakým vzděláním a zkušenostmi, kdy v případě komplikací je volána rychlá, která při nejlepší vůli nepřijede okamžitě (i když vyjede okamžitě) a pomoc a potřebný zásah se tak oddálí a ten čas může fatálně ovlivnit zdravotní stav dítěte i matky, považuji za hazard. Hazard se zdravím a životem rodičky i dítěte.

Ta porodnice se těch 3 - 7 dnů dá vydržet, i kdyby tam byl sebenepříjemnější personál. 

Copak se vám nelíbí na tom, co jsem napsala? Když se nad tím zamyslíte, nemám pravdu? Je jednoduché vše vidět jednoduše, ale většinou to nikdy jednoduché řešení nemá.

Aha, tak vy berete s sebou takový “arzenál”. To my ne. Ani jedno z toho, co jste vyjmenovala. Jen klíče, mobil a pytlíky na exkrementy. A kapesník. 

My se tady s takovými situacemi jako vy nějak nepotkáváme. 

Pořád všude chodíte s obuškem? 

Za celý svůj život jsem nebyla v situaci, kdy by bylo třeba jej použít. 

Ne, že může, ale provokuje. “Proč to malé nic ječí? Jdu se podívat!” A velký se jde podívat, malý se bojí, tak za jekotu utíká pryč a velkého to tím pádem zajímá ještě víc a běží za ním…

Myslíte to dobře, ale - proč se neodebere pes - kam ho umístit? 

Zákaz držení psa - psa si pořídí někdo jiný z rodiny… Rozšířit zákaz na všechny členy rodiny? Na jaké a v jak širokém záběru? 

Trochu analogicky - když dostane chovatel pod ČMKU (FCI) zákaz chovu, tak si založí CHS jiný člen rodiny a potrestaný chovatel chová vesele dál, jen pod jinou CHS.

Tím neobhajuji majitele rotvajlerů. Ale je to složité a u nás má pachatel mnohdy víc práv než oběť. 

Dajo, mám stejný názor. Moji psi byli zvyklí, že náhubek je součástí procházky, stejně jako obojek a vodítko. Vždycky, když šli na volno, tak s náhubkem. Vlastně i na vodítku. Sami do náhubku strkali hlavu, když se šlo ven. 

Základem je náhubek který psovi sedí a neomezuje ho v dýchání, ochlazování a zívání. Ideální je kovový. 

Dřív bylo psů méně a chodili více s náhubkem. Teď naopak, psů jsou mraky a chodí bez náhubku, protože přece “našeho miláčka nebudeme omezovat”, “náš neublíží”, a tak podobně.  I naše chodka chodí bez náhubku, protože když chodila s náhubkem, lidi nechtěli pouštět své psy, aby si s ní hráli. Nelíbí se mi to, s mamkou o tom vedeme diskuzi, pořád poukazuji na platnou vyhlášku, ale jak se říká, doma není nikdo prorokem. Možná až vyfásne pokutu od měšťáků tak změní názor… U nás se aspoň nejedná o kontroverzní plemeno.