Feminar se taky platil.
Feminar se taky platil.
Nemyslím si, že je opravování gramatických chyb jen česká specialita. Kdyby ty chyby každý nechal plavat, tak se tak časem zprzní jazyk, že nebudeme rozumět, co chtěl autor sdělit. Právě proto jsou důležitá ta pravidla českého pravopisu. Každý jazyk má svá pravidla…
Vy dáváte jako příklad učení angličtiny, tedy cizího jazyka, a rozdíl mezi českou učitelkou a rodilým mluvčím. Já se nedivím, že vás učitelka opravovala, protože vás chtěla naučit angličtinu správně. Rodilý mluvčí je rád, že něco řeknete, protože i on je v pozici, kdy se učí nebo učil češtinu a chybuje v ní taky. Snažím se učit angličtinu a neskutečně mě štve, že musím dodržovat slovosled na rozdíl od češtiny, kdy stejná slova mohu poskládat do věty různě a i tak věta dává stejný smysl.
V anglicky mluvících týmech nejsou jen rodilí mluvčí, ale i směsice lidí, jejichž rodným jazykem není angličtina. V takovém týmu samozřejmě je, musí být, obsah nad formou.
U člověka jehož rodným jazykem je čeština, jsou pravopisné chyby neomluvitelné, pokud není dys-. I to je ale třeba brát s rezervou a lidi by na to neměli hřešit. Hodně lidí má pocit, že na sociálních sítích, v sms, atd. , a hlavně po opuštění školních lavic, nemusí pravopis řešit. Ale jakýkoliv písemný projev o autorovi něco vypovídá.
Sunarka byla instantní kaše. Nekupovala jsem ji, vařila jsem dětem krupičnou kaši.
Stejně jako ze sušeného mléka. Není to tedy ani v jednom případě marcipán, protože marcipán je původně z mandlí a cukru.
V celé československé republice se Sunar prodával, většinou v lékárně, ale aby ho dotyčnému člověku prodali, musel předložit lístky. Lékárník příslušný počet lístků odtrhl nebo označil, proškrtnul.
Jestli to už někdo psal, tak se omlouvám za duplicitu, ale čtu to zde se zpožděním.
I já pro syna, též narozeného v roce 1990…
Jsem zcela jistě starší než vy a za mě Sunar byl. Myslím, že i Feminar. Už tehdy se vědělo, že dávat neupravené kravské mléko novorozenci není dobré. Ale určitě se dřív, před sunarem a spol., dávalo. Taky kozí…
Ano, neopravovat je moderní. Neopravovat zde, neopravovat na fb, nikde. Jen se autora chyb nedotknout. Chodit po špičkách kolem každého, kdo nezvládl učivo třetí třídy základní školy. Místo, aby se člověk, který hrubky udělal, zastyděl, má se stydět ten, kdo ho na chybu upozorní. Zvrácený svět…
Chápu, že jsou zde cizinci i lidé s dys-. A my to nepoznáme. Zamýšlím se nad tím, kdyby se to týkalo mě. A došla jsem k tomu, že bych byla ráda, kdyby mi někdo napsal, jak to má být správně. Na anglické diskuzi vždy upozorním, že angličtinou nevládnu a používám překladač.
Taky dělám chyby a stydím se za ně. Většinou jsou to čárky ve větě. Často se to stane, když věty měním a přepisuji. Nebo při psaní na mobilu zaměním krátké a dlouhé samohlásky.
Opravovat nebo neopravovat bude věčná otázka.
Bohužel se mi zdá, že českému pravopisu se ve škole klade čím dál menší důležitost.
Tak je lepší neopravovat a nechat autora v blažené nevědomosti a nedat mu šanci zjistit, že dělá chybu a neukázat mu, jak je to správně?
To mně přijde pokrytecké.
Co? Prodloužit vodítka takovým způsobem? Já jsem podobně spojovala vodítka i na jiné naše psy, když jsem je venčila současně. Mně se tak s voditkem lépe manipuluje.
Hlídám bišončí slečny našich mladých. Z bezpečnostních důvodů venčím jen na vodítku, a protože nemám ráda flexi, tak jsem zkombinovala tři vodítka.
Idorka je mi líto. Tohle by se stávat nemělo. A pokud, tak by se k tomu měl majitel “pachatele” postavit čelem. Myslím, že tady k tomu došlo - omluvili se vám a věc předali na pojišťovnu, od níž získáte odškodné.
Kdyby si všechno to, co o něm píšete, Mates přečetl, tak vás kousne do zadku. Protože jak vy ho podceňujete, jak ho shazujete a nevěříte mu, to je pro mě nepochopitelné.
Tak tchýně byla manželova maminka, tak proč jí tak neříkat, když si to přála… můj ex mé mamce taky říkal maminko, mamko. “Babičky” byly obě naše maminky pro naše děti. A analogicky tchán - taťka a dědeček.
Každá rodina to má podle svého, jen mě zajímalo, jak u vás. Děkuji za odpověď.
Vetka se pak bude o ta štěňata starat? (když je nechce utratit)
Taky jsem říkala tchýni mamko a tykala jí. Jak se říká tchýni u vás?
Třeba ve Šluknovském výběžku bylo celkem běžné oslovení tchýně “panímámo". Byla jsem překvapená, když jsem to poprvé slyšela.
Se svými snachami si tykám a oslovujeme se křestními jmény.
Nejsem veterinářka, už jsem to zdůraznila v jednom z předchozích příspěvků.
Když nebudete operovat, budete mít fenu a štěňata - ale jaká? Zdravá? Po prodělané psince? Nejsem veterinářka, tak nevím, jaký vliv může mít psinka na nitroděložní vývoj… Třeba žádný, fakt nevím a hledat to nebudu. Já bych se spolehla na svého veta, na jeho odborný názor, jestli operovat a případně kdy.
Já vím. Ale není to trošku k zamyšlení?
Nebyla by přece jen lepší kastrace i když ne ve zrovna ideálním zdravotním stavu, než nechat narodit nechtěná štěňata? Nejsem veterinářka, neumím posoudit všechna rizika, nevím, jak moc je organismus zatížen po prodělané psince, jen jsem chtěla nabídnout naši zkušenost…
Máte pravdu, že oslabené zvíře by se nemělo operovat.
Na druhou stranu, když první kavkazanka dostala pyometru, skrytou, operovalo se akutně aby ji vůbec zachránili. Měla v době operace horečku, nebyla na tom dobře, ale naštěstí přežila a po této akutní kastraci žila ještě asi tři roky než ve dvanácti letech odešla na rakovinu…