Já bych tomu právě říkala hnůj, ale tady padlo, že hnůj je moc horký a sázet se do něj nedá, jenže já do toho sázím, a nic se neděje, tak mě to zaskočilo. Taky slovo hnojit je od slova hnůj, žejo, tak bych řekla, že to bude prostě hnůj. No já tím nehnojím, já do toho rovnou sázím. Proto to taky tak rychle ubývá - moc hlíny v tom není, jen tak co seškrábnu pod tou vrstvou té organické hmoty od půdy, na které to leží. Dobré je, že ve zvýšených záhonech nemusím měnit náplň, prostě jen každý rok přisypávám 😀
No a jak se říká hmotě mazlavé, černé, plné žížal, s občasně viditelnou strukturou rozpadajícího se sena či s vrstvičkami nerozloženého sena (podestýlku nemáme), která mi vzniká na hnojišti z hnoje, řekněme po roce? Abych věděla, do čeho to já sázím kytky 😀
takže všude samozřejmě bláto a kutálejte v tom ten těžký balík..nebudu ani říkat,kolik padlo sprostých slov…ale sakra sprostých😂A jak jsem byla zabahněná,jak jsem ten balík kutálela🤭No a pak to seno házet do seníku v tom větru…dovedete si určitě živě představit,jak jsem šla pak domů..zabahněná,zmoklá,se senem všude ve vlasech😄
Znám 😉 Akorát my to seno nakulíme v balíku na místo, postavíme balík na základnu, a pak koním odmotáváme a hážeme do krmelce. Vy to do toho seníku musíte vyhazovat nějak do výšky? Seník říkáte krmelci pro koně a nebo nějakému úložišti sena, ze kterého pak teprve dáváte koním příděly? Třeba by to šlo vymyslet nějak lépe - aspoň třeba jako jsme to měli my. My teď máme krásný nový olbřímí seník - velikost dvou boxů 2,5 x 2,5 m, v jednom z nich je balík sena, pod střechou, to se pracuje jedna radost, teď ještě nemuset ho tam koulet tím bahnem, no…
Já jsem včera strouhala dva koně, ty, co měli kopyta nejhorší (jsem ostuda, naposled jsem strouhala asi v říjnu), a v tom dešti teda nic moc, ještě že tam máme verandu a aspoň na nás nepršelo, ale svítit mi holky musely baterkou… No a samozřejmě jak jsem byla dvě hodiny ohnutá a musela zabírat, tak jsem si v noci užívala bolavé zádové svaly 😀
Masíko dejte slepicím místo nevděčného tučníka, z toho budou aspoň vejce 🙂
Když tam zalomíte jehlu(ne, že by se nám to taky x krát nestalo🙄) může se stát, že si hnete podavačem a to pak přestane dělat stehy úplně a musí to seštelovat opravář strojů. Stejně tak to hejblo na spodní cívku. Ještě jedna rada, ale možná to víte a měla jste to tak. Na pružné látky jsou speciální jehly zvané strech (bývá to psáno na krabičce) Nevím, čím jsou jiné (nevypadají na pohled) ale fakt to funguje🙂
Nevěděla jsem, že jsou na pružné látky jiné jehly, děkuji za informaci, já jsem ohledně strojového šití naprostý analfabet, vím jen to, co jsem si přečetla v návodu, a tam o jiných jehlách (v tom, co jsem zatím přečetla) nic psáno nebylo. Pouze jednoduchá/dvojitá jehla.
Na tu spešl streč jehlu se příležitostně optám v galanterii, protože já opravuji hlavně ty vietnamské legíny nebo punčocháče, a to je vše pružné, tak to se mi bude hodit 🙂 děkuji
Ale jo… ono to začíná pěkně pozvolna, pomaloučku, polehoučku , potichoučku takže se nekoná žádná šokovka….nic lepšího jsem nenašla… vše ostatní je na mě moc auf a hlavně po týdnu jsem pak na to úplně alergická…
lesnizinko, koníkovi na záda bych to nedala, to by ho tlačilo! 😲 Ale já na tom klidně spát můžu, to je bez problému, takové drobné uzlíky mě tlačit nemohou, já mám dostatek nárazových zón. Navíc kdyby mě něco tlačilo, tak to rozklepnu kladivem (technika z šití kůže, kdy se vystouplé švy zahladí do připravených drážek). 😀 To není prostěradlo na svatební noc, ale na takové to domácí rochněníčko - aspoň vidíte, jak jsem líná pustit grešli, i tohle je mi líto vyhodit… (a to ne že bych na nové neměla, jen je mi líto ty peníze pustit z ruky)
Jinak jsme včera měli novoroční vyjížďku se skokem do nového roku, povedlo se to náramně, vyšlo nám počasí, jen pár kapek, ale bylo teplo, procházku jsme prokecaly (my holky) a všichni ve zdraví absolvovali - jak na Nový rok, tak po celý rok.
Akorát zřejmě tělo se po ošetření dornovkářkou vrátilo do starých kolejí a po sesednutí jsem nemohla ani došlápnout na pravé koleno… Fujky. Tak to musím dornovkářce říct, ještě že mám rovnou objednané ošetření na začátek února. No, zapomněla jsem si nohy vyhodit před dojetím do cíle ze třmenů a pocvičit a prohýbat, aby se to koleno prokrvilo. Ale rozhýbalo se to celkem rychle.
Bobčo, v návodu píšou, že bez patky se pracuje, když se vyšívá 😀 (a pak ještě v nějakém jednom případě) Tak jsem si trochu zavyšívala, no - taky to podle toho vypadalo…
No přiznám se bez mučení, že na video o šití na stroji jsem se nepodívala. Mně nesejde na tom, jak to vypadá, hlavně že to bude držet pohromadě 😀 Já jsem pár lidí už na stroji šít viděla, jen pochopitelně jsem neznala ty technické detaily - ale ten návod k tomu šicímu stroji je naprosto báječný, ten mě provedl nastavením úplně perfektně, takže když knížka napsala “takto je stroj připraven k práci”, neměla jsem to srdce se odtrhnout k nějakému videu 😀 Co jsem mohla pokonit - max. zlomit jehlu 🙂 No a kdybych si zlikvidovala dolní držák na cívku na nit, tak mám ke stroji ještě jeden (teda nevím, jestli funkční 😀 ). Ale zdá se, že zatím nezlikvidovala! 🤗 Díky díky Bobčo, zejména vy jste mi dodala odvahy.
A v pohodě, nebojte, já jsem to vychytala tak, že v druhém šití i bez té patky jsem to měla zespodu pěkně utažené 😀 Naopak jak je ta látka tenká a pružná a ne vždycky ji stroj zvládl pomocí zoubků řádně posouvat (i když jsem rukou podélně způsobně pomáhala, podle návodu), tak mi párkrát nit zespodu namotal i s patkou…
Jo a tou spotřebou nití je míněno to, že na začátku šití musíte ty nitě obě těch 10 cm vytáhnout dozadu a přidržet, jak si je stroj napíná. Pak už jsem se naučila si tu látku vytáhnout tak, abych konce nití mohla ustřihnout po skončení šití přímo u látky a nepřišla tak o další centimetry nití podruhé. Jak píšu, když se šije pár rovných stehů, tak to tolik nebolí - ale když jsem šila dvacet děr, tak každá díra 20 cm nitě, to už je slušná spotřeba “navíc”.
takhle to prostěradlo vypadalo na startu (díry rovnoměrně rozmístěné takto po celém prostěradle)
počátek souboje, stroj byl nastavený správně, ale já jsem vemeno, toto je rubová strana, páč jsem chytrá horákyně a patlala jsem to lícem navrch, aby ty divnosti byly zespod (na prostěradle fakt nevadí). Tady jsem pracovala bez patky, páč jsem si ji zapomněla spustit, takže jsem si látku nějak posouvala rukama, oběma levejma, jak vidíme 😀
tu není skoro nic vidět, ale vězte, že nalevo jsou džuzny, co mě čekají, a napravo jsou už zašité - no a to je důležité, že nejsou vidět, takhle to úplně stačí 🙂
to je prosím první látačka, která se trochu povedla, ještě je vidět, jak jsou kolem díry, jak jsem nezvládla zabrat pořádně obě strany původních otvorů v látce. Samozřejmě se jedná o dva samostatné švy, do úhlu jsem to nepokoušela
zde již nesměle zdařilý průběžný výsledek, to mám dojem, že jsem se naučila už spouštět i tu patku a využívat strojní posun látky
profi práce na dvou rovnoběžných dírách - toto prosím na jedno založení do stroje, umím i zpětný chod! Tady byly už nitě pěkně utažené i zespoda. Jen to teda samozřejmě po několikerém přejetí už moc není pružný steh - ale prostěradlo je vytahané, tak snad až ho dám někdy na postel, tak se rovnou u těch švů nerozškubne do nových děr 🙂
Nej bylo, když jsem pochopila, že tam můžu nastrkat špendlíky (jen pohlídat, abych si o ně nesekla jehlu). Pak už pohodička 🙂
No a příště se budu s tím strojem učit zase odznova. Páč zase z toho mozku všechno vypadne 😂
Pěkně podle návodu, který jsem si vytiskla z toho odkazu, co jsem dávala. Stroj je moc šikovný, na rozdíl ode mě, ani jsem nezlomila jehlu, a všechny zašmodrchané nitě nahňácané do škvír pod jehlou se mi podařilo vyhňácat!
Samozřejmě napoprvé jsem si vybrala to nejlehčí na šití, tedy že pružné a značně prořídlé froté prostěradlo, které mám už leta prostřílené na tisíci místech (asi taky úřadovali molové). A teda šila jsem pružným stehem cik cak (proč šít napoprvé jen trapně rovně, že). Ten stroj má děsnou spotřebu nití!!! (teda když potřebujete opravovat tu dírku tam dírku a nemůžete to šít v jednom švu kolem dokola) Takže mě čeká návštěva galanterie, naštěstí u nás na vsi máme, a paní říkala před svátky, že mají i příslušenství pro šicí stroje, jako jehly. Ke stroji jsem dostala asi dvacet jehel, tak jsem spokojená, že mám případně co likvidovat, no a také mnoho kotoučků na nitě, to jsem ráda, a také skoro plnou cívku bílé nitě, bez té nevím nevím, jak bych se zacvičovala, to mě dost zachránilo, při té spotřebě…
U nás se na recenzi ještě čeká, já mám potíže se ke čtení vůbec dostat, ale příbuzenstvo už má nejspíš přečteno (jak ji znám), tak z ní musím vymámit, jak se líbilo 🙂 Já se stihla začíst pouze asi na čtvrtou stránku a dál jsem se nedostala… To já se i soustředím, ale nějak nemám kdy… Možná si přikoupím ještě licenci na tu předčítanou elektronickou, a budu si to pouštět k vaření a k šití 😀
Petardou to začne, čím to bude pokračovat? Žiletkami v párcích nebo otrávenými návnadami? A kdoví, jestli právě oni už nekladli, ale to se na kameře těžko hledá.
A taky mě rozčiluje, že neumějí lidi rozlišovat Nový a nový rok. Jako super, že mi popřejí štěstí a zdraví, ale když je to jen na jeden den, tak to se snad ani nemusejí obtěžovat 😀
Kdyby Západ furt nemazal Ukrajině med kolem huby a neutvrzoval ji v myšlence na vítězství nad jadernou mocností, s jednou z největších armád světa……plané naděje, byl by dávno konec a kolik 100 tis. mužů mohlo žít, pracovat a budovat. Jí vím, že se mnou nebudete souhlasit, ale já to beru přes ty mrtvé a zmrzačené (na obou stranách ) od začátku. A za mořem si stařec mne ruce, padá ze schodů a psovi říká bratře.
No a co by podle vás teda ta Ukrajina měla dělat? Vydat dotčená území Rusku, podepsat mezinárodní dohody, že nevstoupí do EU ani NATO? A co by bylo dál? Rusko by poklidně žilo tak jak žilo doteď, s ukořistěným územím, a Ukrajina by vzkvétala coby suverénní stát?
Jéj, tak to mě ani nenapadlo, že na té provazovce chce tazatelka jet :-O To doufám tak myšleno nebylo. No a samozřejmě ještě zdůrazním, protože to z mého příspěvku není úplně jasné - ZE ZEMĚ. Vůbec bych samostatnost na poprvé u mladého koně nezkoušela ze sedla. U mladého koně vždy vše nejprve na ruce.
