Tak to je samozřejmě věc druhá. Chovatelsky je CZ naprosto nevýznamná země, peníze se strkají jinam, pokud nějaké jsou. Tady bohužel po rozvratu není motivace stavět znovu chovy a s nejistotou zisku vyhlížet věcí příštích. A to samozřejmě nejen v chovu A1/1.
Jo, pokud nemáte jak tam přivést proud (existují i zdroje na tužkové baterky - buřty), tak pak je síť mimo. Pletivo holt bude jediná varianta. Pak bych doporučila levnější lesácké pletivo (pletivo na oplocenky) nebo kari sítě, které budou i samonosné (tj. nedají se rypákem vytáhnout a nadzvednout, drží tvar).
Jestli je políčko 5x5 m a nepotřebujete zábranu proti ožírání, tak tam bude stačit v podstatě cokoli, tj. i ten metrový plůtek bude v pohodě. Srnka radši dvakrát obejde, než by jednou skákala. A prasata zase neskáčou, takže metr stačí. Psy nevím, co tam tak zajímá, ale když tam bude byť metrový plůtek z čehokoli, tak by to mělo být na odrazení dostačující, pokud tam fakt není nějaká zásadní motivace tam lézt.
Tak mi vlákno o udržitelném zemědělství a moje poznámka o úředníkovi připomněla:
Přijede David Copperfield na hranice a tam ho kontrolují celníci. Jeden z nich se ho zeptá: " A nemohl byste nám předvést nějaké kouzlo?" "Ale ovšem, že mohl." Copperfield mávne rukama nad šálkem kávy a najednou celý šálek i s lžičkou a podšálkem zmizí. Celníci na to koukají a jeden z nich říká: "A to je všechno?" "Ano." "Tak hele, teď koukej ty. "Vidíš, tam venku ty tři kamióny plný lihu?" "Vidím." Celník vezme do ruky razítko, třikrát ho orazí do papírů a povídá: "Tak a teď je v nich hrášek!"
Elektrický ohradník je i elektrická síť, samozřejmě. Ta se dělá i metr třicet vysoká. Já bych osobně vyhnala tu výšku na 150 cm minimálně.
Když zatlučete dřevěné kůly, tak je nemusíte vypínat, ty vám to pár let podrží. Ale není to lehké a není to “ne na pevno”, že. Ráda bych upozornila, že srnky umějí i velice úspěšně přeskakovat (metr není ani na všimnutí) a podlézat (nesmějí mít pod ohradou škvíru víc než 20 cm). Prasata umějí také velmi agilně podlézat, svině jedny. Ty si navíc nějakou škvírku 10-20 cm umějí pěkně zvětšit klidně na půl metru, vytahat pletivo, a pak běhají sem tam jako by tam nic nebylo.
Políčko 25m obvod můžete obehnat tou elektrickou sítí, která se prodává po 50 metrech, dvakrát - tj. mít pěkně dva metry výšky zabezpečené 🙂
A já jsem ta třetí možnost, nevím o tom vůbec nic, a jen tak si tady povídám, protože mě to zajímá, ale upe ne natolik, abych si o tom něco zjišťovala 🙂 co potřebuji, se dozvím tady. Třeba o “basketbalisté” slyším poprvé.
Pavlina:Letos jsem založila no dig minipolíčko na brambory s kompostovaným koňským hnojem. Brambory katastrofa, jak pršelo a hnůj drží vodu tak shnily ale vysemenily se mi tam od loňska patizony a vyrostly jich nakonec tři bedny. Políčko jsem zvětšila a potřebovala bych poradit čím ho oplotit proti srnkám, prasatům a sousedovic psům. Oplocení by mělo být ne na pevno a aby to zvládla jedna slabá žena.
Jedině elektrický ohradník, pokud to má být ne na pevno a lehké na práci. Proti srnkám doporučuji minimálně metr padesát výšku…
To si myslíte vy 🙂 Ale úředník s razítkem vám to vysvětlí, pokud bude potřeba.
To může být špatným systémem vytápění a ventilace, klidně i špatná stavba - pokud byl barák předtím ruina, tak pochopitelně narušené zdivo, které prošlo jistým stupněm degradace, může udržovat více vlhkosti. Pokud tomu nahrává poloha budovy, resp. bytu (ty jižní byty asi takové problémy mít nebudou), může se ve zdivu kumulovat vzdušná vlhkost, pokud odvlhčíte a dům není řádně izolovaný, tak si tu vlhkost zase natáhne. Může být vlhký sklep, řádně neizolovaný, může zatékat střechou a nebo naopak může pod střechou kondenzovat voda, v nedostatečně vyřešené izolaci a zateplení mohou vznikat tepelné mosty, které usnadňují vzlínání vlhkosti…
Z pohledu chovu globálně ano. Ale v Evropě mají překážkové dostihy tradici a v českém chovatelství velkou. Mimo jiné je to dostih kategorie Listed. Což by vám mohlo něco říkat, pokud jste to na škole probírali.
Mocnosti světla a temnoty, Aštar Šeran a Soros a svobodní zednáři, já je tam úplně vidím, všechny!
Tak to si asi myslíte vy, který se v tom světě koní nepohybujete 🙂 V komunitě dostihů je to trochu jinak…
Doron: Tak jasně, já jak se o to nezajímám, vidím jen to, co boří novinové titulky, tak spíš vidím to negativní naklonění vůči Palestincům, a nakonec to tady řekla i Ivus… Nějak se mi nechce o tom zjišťovat víc, tak jsem jen svoje domněnky tady hodila do pléna, jsou svobodně k vyvrácení nebo souhlasu 🙂 To já občas dělám, že když si nejsem jistá, tak hodím myšlenku do placu, a čekám, co mi kdo poví.
A líbí se mi moc, že jsme tu taková pestrá skupinka, každý na to pohlíží trochu z jiného úhlu, a já se tu toho mnoho užitečného dozvím, děkuji.
Tak samozřejmě že i tak je to chovatelská zkouška 🙂 Protože když zvítězí valach, pravý bratr nějakého hřebce, tak potom genom dotyčného hřebce samozřejmě úspěchem příbuzenstva získá na atraktivitě. Stejně tak pokud je úspěšný valach syn nějakého aktivního plemeníka a nebo některé aktivní klisny, tak pak jejich potomci hned získávají lepší předpoklady.
Náš známý z naší bývalé klisny po stejném plemeníkovi vytáhnul dvě hříbata, oba hřebečci, a pravil, že jednoho dá hned vykastrovat a pošle “dělat kariéru” do sportu, a pokud by se osvědčil, druhého by zkusil uchovnit, právě krom jiného na základě výkonnosti pravého bratra.
Moc tam tu síť ale nemají rozvedenou. Já bych těm včelám (celé té maringotce) udělala takovou voliéru - třeba pět a pět metrů a na výšku dva metry, to by ty sršně měly pěknou honičku, lapnout nějakou včelu.
Udělat síťku jen kolem česna, to je sice fajn, ale když přijde deset sršní, tak si včely nachytají…
Jsem si musela otevřít na tu “no dig” metodu google 🙂 Jednou jsem tak zkusila brambory - naházela jsem je na zem, rozvalila po nich balík shnilého sena a přihodila pár náručí trávy ze sekačky. A docela to šlo, určitě bych sklidila víc, než jsem sázela - pokud by mi to nesklidila dřív prasata 😀
Příští sezonu touto metodou budu pěstovat tykve. Navážíme do jednoho místa ve výbězích hnůj, kolečko vedle kolečka… Kus té plochy zavřu do čtyř masivních palet, možná ty palety opatřím proti těm sviním ještě elektrickým ohradníkem, a dovnitř ohrádky dám dýně, okurky, melouny, cukety. A vyčkám výsledků. Tyto pokusné plochy jsou bohužel mimo dosah pro zalévání, takže si budou muset holky vystačit pouze s vláhou, kterou udrží ten hnůj. Tak jsem zvědavá. Když mi to prasata nerozeberou, tak bych třeba zase ten další rok obehnala paletami větší kus hnojiště a hodila tam i pár řádků brambor nebo rajčata, papriky, a tak.
Prosímvás pět procent orné půdy už u nás dávno ladem leží, a kdyby náhodou byl nějaký problém, tak se administrativně překlopí pár travních porostů na ornou půdu, a jsme doma. To už víc procent orné půdy ročně zastavíme silnicemi a logistickými centry - to jako problém nevidíte?
Zrovna konkrétně v Evropě rozhodně žádný hladomor nehrozí. Víte, jaké jsou statistiky zlikvidovaných potravin? Nedávno jsem viděla jakési video, kde panáček vykládal, že těch stopadesát milionů tun vyhozených potravin (nejsou v tom domácnosti, pouze výrobci a obchodníci) převyšuje celý dovoz potravin do EU nebo tak nějak to srovnání znělo. To je vážně nesmysl, myslet si, že tady umřeme na hlad. Ale samozřejmě, možná pár lidí skočí z vokna, protože zrovna nebudou na pultě hamburgry.
A pořád ještě se na orné půdě zvesela pěstuje ve velkém řepka a kukuřice pro energetické využití, takže překlopit to na pěstění komodit třeba pro výkrm prasat a drůbeže bude ten nejmenší problém.
Víte, jakou dobu mi trvá zúrodnit naprosto nepoužitelnou louku, na které už neroste kvůli intenzivnímu výpasu ani dostatečně tráva? Dva roky. Dva roky a může se tam zvesela pěstovat třeba brambora nebo zelenina a ten oves si tam taky pěkně libuje. Fakt se nebojím, že bychom zrovna dojeli na hlad.
Spíš nás převálcujou lidi ze zemí, kde ten hlad skutečně bude. Ale tím, že tady u nás rozoráme meze, to fakt nepořešíme, bohužel. (teda kdyby jo, tak bych byla první, kdo sedne do traktora!)
Nám se tu taky šíří národnostní menšiny a nevšimla jsem si, že bychom je vyvražďovali. A nebo útočili na jejich původní území proto, aby nám sem další nelezli. A když si menšina z některých ulic v Ústí nebo Ostravě nebo i z celých sídlišť udělala ghetto, kde platí jejich “zákony”, nevšimla jsem si, že by jim to tam někdo šel vybombardovat. Naopak se jim to zadarmo opravuje, jejich dětem se platí obědy, chodí tam různí pracovníci za účelem edukace, začlenění, zlepšení stavu… (to, jak jsem pochopila, v Izraelsko-Palestinském území není třeba, protože podle všeho zrovna ta Izraelská menšina tam naopak přináší to dobré - zúrodnění půdy, rozvoj infrastruktury, a tak… je to pravda?)
Vím, že stav tam není tak jednoznačný. Ale zajímal by mě pohled i z druhé strany. Izrael také unáší děti a staříky, páchá zvěrstva, drží v zajetí civilní obyvatele - a nebo těch tisíc lidí v zajetí jsou příslušníci ozbrojených skupin? Tam v tom já se vůbec nevyznám, ale právě že veškeré tendence západního světa jsou proti těm Palestincům, a ten poslední konflikt a jeho počátek mi také tedy žádné sympatie k těm Palestincům nepřinesl.
No vlastně je to umělý výběr, a proto taky ta Pardubická existuje. Je to v první řadě chovatelská zkouška, kdy se mají vybrat jedinci s nejlepšími předpoklady pro předání výborných vlastností potomstvu. Samozřejmě psychická odolnost je jeden z prvků, na něž se anglický plnokrevník šlechtí.
Anonymní:Buggyro, všechny metody ochrany včelstva jsou popsány zde v citovaném textu. Včetně ochrany elektrickým proudem a dalšími technikami.
Ano, moje chyba, nepřečetla jsem si 🙂
Ten kurz vás nemá naučit totiž ta zvířata přepravovat nebo vhodným způsobem řídit vozidlo nebo zvířata nakládat.
Ten vás má pouze připravit na zkoušku.
A z čeho je zkouška? Z legislativy. Jen ze znalosti předpisů, a to nikoli dopravních, ale pouze a jedině veterinárních. Nic jiného.
Licencí následně tedy prokazujete, že v době složení jste znal/a veterinární legislativu týkající se přepravy zvířat. Případně ještě nějaké ty informace okolo, které jsou uvedené v příručce dobré praxe, tj. teplotní komfortní zóny, vhodné způsoby ventilace, atd.
Platí tedy, co psal jbb, pokud chcete vozit koně cizím lidem a brát za to peníze, je dobré si ten certifikát udělat. A zároveň samozřejmě přihlásit živnost a pojistit se - protože pojišťovna je v tu chvíli asi ten jediný, kdo bude řešit, zda ten papír máte. A to ještě jen v případě, že to ten likvidátor ví, že takový papír existuje. No a pokud budete vozit na černo a nepojištěný, tak se v případě průšvihu holt děj vůle boží.