Já tchánivcům tykala a říkala mami, tati… asi by bylo možná lepší říkat jménem, ale u pantáty jsem si neuměla představit, že mu budu říkat Rudo… a zas mi přišlo divný říkat tchýni Danuško a tchánovi tati.
Já tchánivcům tykala a říkala mami, tati… asi by bylo možná lepší říkat jménem, ale u pantáty jsem si neuměla představit, že mu budu říkat Rudo… a zas mi přišlo divný říkat tchýni Danuško a tchánovi tati.
Co pamatuju, tak všichni pesani 4-5 měsíc a bylo komplet přezubeno…
No tak hlavně, že to dobře dopadlo. … uf uf…
Fikovnice:Raduš, to je tak, že prostě každý jsme jiný. Můj rozum mi jasně říká vyhodit to, ale probírat se věcmi, v nichž mámu budu stále vidět, tak úplně jednoduché není. Alespoň pro mě ne.
Jani každý to máme opravdu jinak a myslím, že pokud to člověk nemusí řešit z toho fůvodu, že se mu to nevejde do bytu, tak je to každýho věc, když nemám sílu se něčeho zbavit, tak di to prostě nechám a fertig. Já třeba nemám problém zbavit se věcí po blízkém člověku, ale vím jaké to je, když člověk nemá psychickou sílu zbavit se nějakého předmětu, který mu někoho drahého připomíná…
A knihy… teda ty, co mi zbyly doma po dceři, která nějaké konkrétní nechtěla, jsem postupně odnesla do knihobudky, třeba zase udělají radost někomu jinýmu. Ale tak to bylo jen pár tašek, ze svých bych nedala ani jednu…ale tak já jich nemám hromady, jen to co skutečně čtu… některé knihy po přečtení hned posílám dál, neboť je mi jasný, že už bych se k té knize nikdy nevrátila.
No tak já žiju celý život v Čechách, ale když to tak sleduju, tak si vůbec nejsem jistá, že nějaký důchod dostanu…
Tak já se zase vetřu.s fotkama mých psích vnoučků lapiní štěnítko už nám krapet povyrostlo…
Jako já jsem absolutně překvapená z toho výběru resp. která plemena se dostala do finále. Měla jsem obé … NO i krátkodobě setra a teda z mého pohledu jsou to plemena diametrálně odlišná.
Takže já tady nebudu vypisovat co a jak které plemeno.
Spíš by měla zadavatelka napsat.. život se psem si představuju tak a onak, pes bude žít v takovém a makovém režimu a ráda bych s ním dělala tyto s tamty aktivity. Jsem pokročilý pejskař a nebo úplný začátečník… budu se psem chodit někam do školičky, na cvičák a nebo si budu vychovávat a cvičit sama? Kolik času denně se můžu psu věnovat?
Je totiž docela dobře možný, že nebude vhodné ani jedno plemeno.
Zadavatelka píše o velkém pozemku, což je teda pro mě budí vždycky takové podezření jakože pes má velkou zahradu a tudíž to je jeho zábava a není potřeba dalších aktivit.
Zadavatelko zkuste spíš napsat, co vy nabízíte psu.
Mi:To je takový problem vyšetřit jestli je k zápasům využívá? Je to přece trestné. Je to jasné jako facka,k čemu by je asi měl? Točí se v tom velké prachy.
Nevím jestli je to těžký vyšetřit, ale k tomu vyšetřování musí být vůle… a hlavně otázka, kdyby už se to vyšetřilo a dokázalo a soudilo… jakej by byl u nás v republice asi trest?🫤
Jehovisti u nás byli jednou, kdysi dávno…ale asi se jim nelíbilo, že mám za zadelí ovčandu, který se fákt nelíbili a tak se předváděla v celé své vražedné kráse, takže se dovnitř necpali a na nějakej pokec přes branku to taky nebylo, neboť přes běsnící ovčandu nebylo slyšet vlastního slova a já jí neumravňovala…tak už nikdy nepřišli.
Já mám z takových typů vyrážku a nemusejí to být nutně Jehovisti…úplně stačí nějaký fanatický makrobiotik a nebo takový ty, jak si furt čistý ty čakry…takovej ten jejich usměvavej klid…to mě zase vytáčí do ruda…asi mám úplně jinou energii a ta jejich na mě působí, jak červenej hadr na býka…kdyby ten býk viděl červenou barvu.
Sarah01:Já taky ráda češu, protože moji psi to mají taky rádi. 😊
Já to mám teda tak na střídačku…setr by se česal nejraději několikrát denně…afgán nejraději vůbec, berbeři pořád, berňák to moc dlouho nevydrží a ještě musím použít spešl povel “pojď, budem dělat činanej”, bez povelu se nenechá, Gina, tak pro tu je to nutný zlo a teda česat ano, ale buď si rovnou připrav pytel piškotů a nebo mi můžeš česat tak max záda a tak max chvíli…
tady toho teda zase naskákalo🤪…už nenajdu příspěvky na který jsem chtěla reagovat…a už si vlastně ani nepamatuju na co jsem chtěla reagovat..
v paměti mi utkvěl jen seriál Černá voda…to jsme teda s manželem rozkoukali a už to teda dokoukáme, jak to dopadne (doufám, že dopadne)…tak vážené tohle je pro mě seriál pro “náročnýho diváka”…soustavně se s manželem vzájemně uvádíme do aktuálního děje a vzájemně si připomínáme co, jak, kdy proč atd. Jako myslela jsem, že retrospektivy zvládám, ale tady si teda občas zaplavu…a celkově mi to přijde celý takový divný a upřímně je to poslední severská detektivka na kterou koukám…si chci u televize odpočnout, přemejšlet a soustředit se musím celej den, tak chci alespoň večer u telky vypnout.
jo teď jsem si vzpomněla…tuším, že Bobča se ptala na něco přírodního na spaní..
tak teda já jako chronický nespavec (i když u mě to asi není úplně nespavost, ale spíš to, že jsem v podstatě sova a vyhovoval by mi režim usínat tak kolem třetí ráno a spát až do oběda)…takže vyzkoušela jsem kde co, mlíko, několik preparátů s melatoninem a nebo s bylinkama nebo v kombinaci, meduňku, dokonce i ty usínací techniky s dýcháním a pravá ruka je těžká uvolněná……bohužel se před spaním neumím oprostit od myšlení…mozek jede na plný obrátky a já si připadám, jak v tom blbým vtipu, jak teda počítám ty ovečky, co jdou přes lávku a ta poslední, co přechází mi říká “dobré ráno”…mě fakty vypne jenom hypnotikum, bohužel je to návyková sranda a nedá se to brát nonstop a doktorka mi to samozřejmě píše v omezeném množství…kdybych to mohla brát denně, tak by mi to dost usnadnilo život…
Daja:Hmm tak to mi zase nevadí, já ráda.
Dája
Šťastná to žena 😊…já už z toho česání “vyrostla”
Daja:Dobré ranko😄,
VAU tak ten je krásny👍a až budu velká holka tak si taky koupím Briata👏.
Dája
No já už za tou krásou vidím hromadu práce a často nepraktičnost… měla jsem afgána a každodenní procházky v terénu znamenaly namotané větvičky, bodláky, i spadané listí byl v některých případech problém. Nevím .. možná briardí srst bude praktičtější.
S těma načesanýma šampionama snad choděj jen po chodníku, ale každej den louka, pole, les, tak to se s tou dlouhatánskou srstí moc neslučuje … já nakonec chrťáka ostříhala tak na 15-20 cenťáků délky srsti a byly jsme spokojení oba.
Ach jo… chudáci psi.. co je to za život…😕
orionka-2:Taky jsem viděla - na tričku. Po pěšině za sebou turisti, poslední, no kdo bývá poslední ? A nápis : “Nebuďte zlí na své obézní kamarády, jednou vám můžou zachránit život”. Za posledním tlouštíkem už byl jen medvěd. (Docela morbidní vzhledem k situaci na Slovensku )
No a já pořád proč jsem tak oblíbená v kolektivu… tím se teda lecos vysvětluje, teoreticky bych mohla někomu zachránit život.
Plaka:Naprosto chápu malé psy, že se předem někdy snaží zastrašovat a dělat hrdiny. Zároveň nesnáším majitele malých psů, kteří nechají ty své blechy zvesela poskakovat směrem k velkým psům. Sardullah to napsala dobře. Já si jistím své velké zvíře na vodítku, v hubě si žmoulá míček, aby nemusela žvýkat čivavu. A čivavka poletuje čubě za patama a ječí, panička ječí o kus dál “držte si to zvíře”…
Tohle se mi teď už moc nestává, poněvadž procházkuju buď mimo civilizaci, ale musím říct, že i za ných mladých let takoví majitelé malých psů byli… akorát to jebyly čivavy, ale pudlíci. Běžně se mi stávalo, že ovčanda šla na vodítku u nohy s nasazeným košem, opodál se vybavujou dvě ženský, od nich vystartuje pudlík a z bezpečné vzdálenosti ječí… ovčanda si ho chvíli nevšímá… pak jí dojde trpělivost … otočí hlavu a hlubokým hlasem řekne BAF… pudl začne ječet s běží se schovat k paničce a já dostanu pojeb, ať si tu potvoru držím.
Přestože pořád tvrdím, že za mých mladých pejkařských let to bylo takový víc na pohodu… tak třeba tohle se mi párkrát stalo…. a ovčanda neměla na pudli averzi, byla zvyklá na smečku sídlištních pudlů a neměla s nima problém…
To ale nemůžu říct o frbulovi, … ten mi vyběhl na ovčandu, když byla štěndo, než jsem stačila zasáhnout, tak se chudinka počůrala a majitelka se smála, že jejího geróje se bojí i vlčák (tehdy se tak říkali NO), ale když ovčanda vyrostla, tak to na mě ječela, ať si jí držím, že se Grandík bojí.
Jako já chápu, že se majitelé malých psů bojí velkých psů, kteří nejsou pod vlivem majitele… já zase všechny svoje špatné zkušenosti mám s majiteli malých psů.
Teď teda naštěstí žiju ve světě slušných a vzájemně ohleduplných pejskařů ať už s malými nebo velkými psy. A teda nejvíc vtipný je, když tomu malýmu nevychovancu dávají za příklad mojí bílou Kanimůru… to fakt pobaví, když ona je na tom s poslušností na 4~ 😂
Malí štěkající psi… z mého pohledu každý malý štěkač nemusí mít nutně špatnou zkušenost. Může to být třeba nedostatečnou socializací, nesprávným vedením páníčka, povahou, co mu byla dána do vínku… prostě se bojí nebo je hodně nejistý, tak preventivně dělá bububu.
Jako nebudu dávat jako příklad Sáru, co by si takovou drzost nenechala rozhodně líbit, což předvedla jako půlroční, když na ní vyběhla řvoucí krysařice… naštěstí ani radikální Sára nebyla zabijáckej magor a tak praktikovala jen přidržení krysařice na zádech s příslušným hlasovým doprovodem… krysařice skončila jen brutálně oslintaná.
Ale vidím to na Gině… ta má ke psům kladný vztah, v pohodě se pozdraví i s jorkšírkem a pokud se jí něco nelíbí, tak prostě zavrčí, aby dala najevo nevoli. Ale i tahle velmi přátelská psí holka po nějaké době ztratí se štěkačem trpělivost a taky si zařve…. už tohle ale může být pro malého psa další špatná zkušenost.
Jako majitelka velkých psů mám bohužel větší zodpovědnost a nemůžu absolutně dovolit to, co často předvádějí pidi psi… nemůžu si dovolit, aby můj pes táhnul na vodítku jak lokomotiva a řval na psi a často i na lidi… to teda nevím jak by na mě lidi koukali. A musím mít soudnost… nemůžu k malým psům a to ani k těm, co nemají s velkým psem problém ,pustit svýho sluníčkovýho berňáka, protože hrozí riziko, že by je ten můj dobráckej slon v porcelánu podupal.
Takže kolikrát jen skřípu zuby nad tou nespravedlností, že já musím mít svýcpsy vychovaný ale spousta majitelů malých psů si s tím hlavu neláme a jasně čivava mi moje psy nezahrdlí a mě fatálně nezraní, ale není to příjemný, když jdu třeba bez psů a vyběhne na mě štěkající mini… a páník tak max okřikne, bez úspěchu, ale nijak zvlášť to neřeší a já jsem třeba člověk, co se malých psů boji.
Mezi majiteli velkých psů jsou často debulové, bohužel mezi majiteli malých psů jsou často ignoranti, kterým je šumák, že jejich pes obtěžuje svým chováním ostatní.
sutrik:Úplně nejhorší je, že musíme o tomhle vůbec přemýšlet. Protože se to děje, a děje se to často ☹️
Nezodpovědných majitelů psů přibývá. A u pidipsů je o hubu, i když si přiběhne těžší pes “jen hrát”. Bonnie už preventivně ječí, když k ní rychle běží větší pes. Ono stačí párkrát být hravě pošťouchnuta tlapou většího psa. A z malého socializovaného psa se stane preventivně štěkač na všechno velké. Naštěstí tak daleko ještě nejsme.
Bonnie už preventivně ječí, když k ní rychle běží větší pes. Ono stačí párkrát být hravě
No a to může být začarovaný kruh, malý pes preventivně ječí a velkýho právě to ječení může provojovat.
impact:Jít se svým malým psem a stát se mi taková situace, tak se rozhodně nebudu dívat na to, jak ho dva rotvajleři škubou na mraky… Možná je to hnusný a krutý vůči těm chudákům rotvíčkům, ale bohužel. Můj pes má přednost. Navíc mám na sobě léty ověřené to, že v krizových situacích reaguju s chladnou hlavou a hroutím se až zpětně. Takže by to měli z fleku spočítaný..
Jako tady nejde o to, že by se člověk žinýroval, aby při obraně svýho psa neublížil agresorovi… ale v životě jsem nezažila napadení psa… neumím si představit, jak bych zpacifikovala dva rotvíky… snad jedině ten paralyzér, fyzicky bych to stopro nedala.