Příspěvky uživatele

No co jsem koukala dnes na počasí, tak se má oteplovat.

Zrovna včera jsem říkala synovi, že čekám na to, až zamrzne “peklo” … naše oblíbená trasa, která je momentálně samý bahno a fest podmáčená louka… do takovýho terénu vůbec nechci Máťu tahat… co měl ten problém s drápy, tak se snažím nechodit s ním sajrajtem… no a kdyby to pěkně zrzlo a bylo to nebahnivý a tvrdý, tak bychom tam mohli vyrazit… a nebo kdyby napadlo tolik sněhu, abx to bylo opravdu pod sněhem a ne jen poprašek na sajrajtu…

Tadyto je na prdlačku… jako úplně… jak začal advent, tak naše městský vánoce jsou částečně i v parku, kam večer chodíme a asi do vánoc přestanem, protože pohyb lidí i lidí se psy se tímto x násobně zvýšil a fakt chodit se psy u nohy, tak to je na prd… to radši budu špacírovat u nás mezi barákama.

No já jsem spíš myslela, že se mě to citivě nedotýká… jak Patrik, tak pan xy jsou pro mě cizí lidi.

Jasně asi každý nebo skorem každý člověk má nějakého mediálně známého oblíbence… ať už je to herec, zpěvák, komik…prostě někdo, kdo mu tak nějak ve své podstatě zpříjemňuje život a když někdo takový umře, tak si minimálně řekneme, že je toho člověka škoda… a jedná se třeba i známější lidi a tak max zachytnu informaci, že je v nemocnici nebo, že rovnou umřel. Myslím, že u Hezuckého to dělalo hodně to, koho měl kolem sebe a asi i teda dost příspěvků na sociálních sítích…a to je asi to, proč to vypadá, že je toho všude plno.

Nicméně to samozřejmě neubírá na ztrátě, kterou to je pro jeho blízké a fanoušky. 

 

Tak teď mě teda překvapilo ve zprávách, že se uvažuje o tom, že by se slovečina vyučovala ve školách.

I když se nad tím zamyslím, tak můj syn taky nerozumí slovensky….musím říct, že pro mě jako rozeného čechoslováka je to teda smutný…jak já…debil na jazyky…říkám, že Slovensko je jediná cizina, kde se bez problémů domluvím…a když pak člověk vidí, že je spousta mladých lidí, kteří bez problémů rozumí angličtině, ale jak někdo mluví slovensky, tak jsou defakto v zadeli…

Já jeden čas  v rádiu ranní šou Mareše s Hezuckým poslouchala, ale už pár let v autě poslouchám radio Kiss.

Mediální humbuk kolem Hezuckýho byl… měl vstupy v rádiu i z nemocnice… na druhou stranu si říkám, že denně umře bambilion “obyčejných” lidí o kterých nikdo nic neví jen okruh rodiny a známých… pro mě je Hezucký stejně cizí jako Josef Novák z Horní Dolní… akorát o skonu pana Nováka, pokud nezahynul nějak zajímavě tragicky, aby z toho byla třeba reportáž ve zprávách, nic nevím.

Za.mě je to taková trošku blbá zpráva, protože příčina nenalezena…🙄

 O já naštěstí luštěniny můžu… nejím teda náhražky masa, ale čočka nebo fazole mi nevadí… když to není denně.

Nejjednodušší je to maso přestat jíst a nebo kupovat tam, kde ta zvířátka alespoň do porážky žijí šťastně a spokojeně… samozřejmě ideál je porážka někde v místě bydliště… on i ten převoz zvířat na jatka…

Myslím, že lidi, kteří pracují na jatkách, jsou vůči tomu takoví otupělí… že to zvíře už nevnímají jako živého tvora, ale jako problém, když třeba nechce jít jak má. Myslím, že na takovou práci člověk musí mít žaludek a nebýt cíťa. Čímž je neobhajuju, jen si myslím, že v téhle mašinérii nemají čas se se zvířaty crcat, že ta továrna na smrt jede na kvantitu a samozřejmě někteří můžou mít i nějaké sadistické sklony. To by se dle mého musel celkově změnit systém. Ono to celé není opravdu hezké i když se ta zvířata nemusí pohánět nějak brutálně.

Já třeba mám problém… psychický… že jím maso, ale zároveň jsem pokrytec a nedokážu být vegetarián… nicméně jsem spotřebu masa omezila na max půl kila měsíčně… 

Bohužel teda psy krmit masem musím….

Bohužel všechno je otázka poptávky a nabídky… dokud bude pro většinu lidí prioritou cena, tak jateční zvířata budou dál chována ve velkovýkrmnách a porážena na těch ošklivých jatkách… to jeden člověk nezmění…

Ale není nic jednoduššího než psa nenechat zavřeného a nechat ho pojít žízní a hlady, ale když nic jinýho, tak ho uvázat u útulku… 

Mě teda vůbec nevadí, když nějaké vlákno někam odbočí…ono už to zde stejně není čistě farmáři vs ochránci v souvislosti s vlky,  jen politice se záměrně vyhýbám … jako nezhroutím se z toho, když na něco náhodou narazím, ale kdyby se to mělo víc rozjet v tomto vlákně, tak bych nebyla moc ráda..

No když to človek tak sleduje, tak se obávám, že zůstane jen u toho přání😴

Nejhorší je ta bezmoc… že s tím prostě člověk nedokáže nic udělat, tomu zvířeti pomoci… už takhle když jsem to četla je mi mizerně na duši a když si představím, že bych to zvíře osobně znala….

Fakt mě to sere( omlouvám se za ten výraz, ale jiný použít nemůžu) … zákony proti týrání, ale v praxi tomu zvířeti ve finále nikdo nepomůže a zmetek majitel je vlastně beztrestnej…. doprčic, to ty lidi nemají kouska empatie s tím koněm, jak vůbec můžou v noci spát. Jasně každej se může dostat do situace, kdy třeba nemá prostředky a síly se o koně starat, ale tak to snad nějak řeším a snažím se těm koním najít nového majitele…

No o tom  to celé je… ne přidávat další zákony… úplně by stačilo, kdyby kompetentní konali a kdyby za takové … nebojím se říct týrání… byly pořádný pálky.

Jako vím, že odebrat zvíře, obzvlášť tak velké jako je kůň, to jsou náklady na veta, ubytování, stravu… ale když člověk vidí, na jaký kraviny se dají vydundat dotace a kolik peněz z dotací a státních zakázek zůstane někomu za nehty… tak peníze vynaložené na záchranu trpících zvířat mi dávají alespoň nějakej smysl.

No víme všichni, že to chce čas. Ten jedinej ten náš smutek otupí.

Já osobně nemám ráda pohřby, ty obřady, ta poslední rozloučení… přijde mi, že když už se tak nějak vzpamatuju z toho, že mi někdo blízký umřel, tak mě to hodí zpátky do zadele.

Jako dítě jsem ty odchody tak nevnímala a jako dospělá musím být někomu vždycky oporou… ukazovat, že to zvládám a když se to kolem mě hroutí, tak já musím být ta, která je silná.

Jsem kozoroh.. takovej ten typickej, co neprojevuje moc city..  většinou ani neuroním slzu, což není úplně dobrá vlastnost, protože si to ve své podstatě neodsmutním, ale dožene mě to v tu nejmíň vhodnou chvíli. Zvířata si odbrečím, to si můžu dovolit… i když dokud byly děti malé, tak jsem brečela tajně.

Teď je navíc takový pitomý období..  před vánocema… mně umřela prababička na štědrý den a tchýně 26.12.  , to mi přišlo úplně na prdlačku… všude šťastné a radostné a veselé … prostě mi to přijde ještě těžší.

Holka drž se… bude líp…

No dávala jsem to před časem do veselého okénka, ale myslím, že se to teď hodí i sem…😉

Jo to snížení imunity může být problém. .. s autoimunitních onemocněních je to prostě tak… potřebujeme ukočírovat imunitu, aby nebojovala kontraproduktivně tam kde nemá, čímž ji samozřejmě činíme málo bojeschopnou s nepřáteli z venčí… jako matka kluka, s revmatoidní artritidou bych po těch 28 letech s touto nemocí mohla vyprávět.

Dovedu si představit, že může být jedinec s intolerancí na apoquel, ale meningoencefalitidu přímo nezpůsobí. To asi chápe i laik 

Já to ani nepsala jako reakci na ten příspěvek… spíš obecně nějakou zkušenost s tímto lékem.

Apoquel bral můj berňák, když mu byla diagnostikována Synchronická lupoidní onychodystrofie - autoimunitní onemocnění… vím, že na to je extra vlákno a většina tady to ví, ale chtěla jsem to napsat i sem do tématu pro lidi, kteří si třeba jen vyhledají apoquel.

Synchronická lupoidní onychodystrofie (SLO) je nemoc, kdy se odlučují drápy, začnou hnisat u lůžka a musí se odstranit. Pře diagnózou a nasazení léku berňák přicházel o dráp každý 3 týdny… po nasazení léku už zaplať pánbůh o žádný nepřišel… teď už ho nebere a já se modlím, aby se to nevrátilo.

Žádné vedlejší účinky se neprojevily.

Taky nemám slov, vím jak moc to bolí… hodně sil 🖤

Šiba je sama o sobě specifikum… není to pes pro každého a pokud tenhle pes něco ze šibí povahy má… plus má ještě další povahové specialitky jak vrozené, tak třeba odkoukané od maminky v kombinaci s tím, že se odchovatel asi nesnažil o nějakou socializaci a pořídí si ho někdo, kdo chtěl normálního psa, tak potěš koště.

Nebudu se tady pouštět do nějakých rad, na to si nepřijdu dost zkušená… ale asi bych mohla napsat zkušenost s mojí pyrenejkou.

Moje čuba je s papírama a od chovatelky zvyklá na lidi, děti, kočky a i malé psy… je to pastevec, takže taky taková psí specialitka.  Její sestry byly kontaktní i k cizím,  moje Gina ne… když jsme jí přivezli, tak vůbec neměla zájem se s námi bavit. Ne že by se bála, ale byla to taková samostatná jednotka.

Já jsem zvyklá štěně mít v posteli… za prvé kvůlivá nočnímu venčení, protože když se štěně probudí, tak o tom hned vím, popadnu a mažeme ven… za druhé proto, že pes je smečkové zvíře… a chci si s ní vybudovat vztah, co nejsilnější. Navíc je to psí mimčo, které doposud žilo se sourozenci a s maminkou.. v našem případě i s babičkou. A teď by mělo být samo?

Gina ale v posteli vůbec spát nechtěla…chtěla spát na chodbě… a jsem teda asi blázen, protože já si na tu chodbu dala matraci a spaly jsme tam spolu… více jak dva měsíce.

Ona opravdu nebyla moc komunikativní, ale já se psy žiju..  spíme spolu, jíme spolu… prostě žijeme spolu. 

Už několikrát i ještě na fauně proběhla diskuze o důležitosti socializace … také v souvislosti s tím, jakou má ten onen konkrétní jedinec nervovou soustavu. Když je silná, tak pes zvládá spoustu věcí levou zadní a ta socializace je spíš o tom, že se ho páníček snaží seznámit se světem, ve kterém bude žít. No a pak jsou jedinci, kde ta nervová soustava není tak ideální…typicky třeba bázlivý, nejistý pes… taky jsem jednoho měla a tam mi nejvíc pomáhá zase ten vztah s ním, aby věděl, že ho nedám a že nemusí nic ze strachu nebo nejistoty řešit… a to ruku v ruce s tím, že jsem psa tzv. ochodila … že když věděl co se děje a co se bude dít a co má dělat, tak byl v klidu.

Nevím, jestli si z toho něco vezmete, ale myslím, že být s tím psem a budovat vztah.. snažit se, aby pes měl se mnou co nejvíc příjemných zážitků a nastavit nějaký stereotyp.. že tím se pro začátek nic nezkazí.

Z noku mi to přišlo docela dobrý… nevím zeda jak kolem toho krku…. Ale tak já jsem člověk, co si kupuje psy s kožichem, takže na oblečky nemám úplně oko.

Jako tohle bych i pochopila… ale psa na otrkání bych určitě netáhla přímo k místu, kde se odpaluje…

A druhá věc je, že sice čubu uklidňoval, ale to ve chvíli, kdy hodně couvala a napínala vodítko… jinak … pokud vodítko moc nenapínala, tak čučel na ohňostroj… a to by podle mě člověk, co pracuje se psem a přišel kvůlivá té práci, nedělal.

Ne opravdu nemějte iluze, tohle byl blbec, kterej prostě spláchnul z jedný vody na čisto venčení psa a ohňostroj…