Neberu to osobně... jsem ráda, že jste na to upozornila a máte svatou pravdu. Teď si spíš říkám, že jak jsem stará, tak jsem blbá.

No já to střívko myslela spíš pro psa velikosti čivavy, jsem si tak nějak představovala, že ten minipsík to nezhltne najednou, ale zkušenost s malými psy nemám, tak vlastně ani nevím...ani svým velkým psům nedávám sušená střívka bez dozoru právě proto, aby jim nezaskočilo....

Ale máte pravdu...zrovna to střívko jsem doporučovat neměla.

Ještě možná zkusit šoupnout mu nějakou mňamku, co bude mít na dýl...teď nevím, co máte za plémě resp jaký je pejsek velikostně, tak dle velikosti třeba nějaký vepřový záušek, sušený střívko...prostě něco, co si bude nějakou dobu žužlat. Třeba si pak ani nebude toho "nestandardního" odchodu všímat. Ale zase je rizko, že když pak něco nedostane, tak zase bude ten odchod řešit.

Z mého pohledu je fakt lepší to "ochodit". 

Buggyra:

Ten Mates je furt v pohybu, to je ďáblík.

No, to si taky říkám, co bude nebohá paní "záda vejpůl" dělat, až bude pes dospělý a takhle nevychovaný. Ona s tím evidentně nedělá vůbec nic, protože se od toho malého štěněte doteď nic nezměnilo. A to je sucho a neklouzavo. Až ji ten roční pes bude cepovat na ledu, tak to nechci vidět....

No mě někdy stačí i bahnitá cesta mírný kopeček...tam mi to klouže i bez toho, aby mě pes tahal....to vždycky jdu a říkám "Ginuš, prosím tě, pomalu nebo sebou panička flákne, zlomí si nohu a kdo se pak bude o tebe starat?"...a námraza, led je teda ještě challenge...

keriton:

Zrzavci:

přesně, udělat pochodový cvičení. Ven, zpátky, jdu, zase se vrátím, vezmu tašku, šmarjá nemám klíče, ešče musim na záchod, pak do kůchně, vypadnu, vrátim, v koupelně si umeju ruce a pes nestíhá sledovat, jak se furt zjevuju a mizim a pak to prostě radši vzdá 

A co tento případ - ano, pes to vzdá. Ale druhý den, když odejdu normálně do práce, tak to s tím vzdáváním bylo včera a dnes už to neplatí, je nový den, tak se může zase znova vyvádět. Kolik dní bych musela takto pochodovat jak vůl a ještě si na to udělat volno od práce (i domácí), protože u toho se fakt nic udělat nedá?

Nerozporuju, jen tam vidím určité, ehm, zádrhely, má-li člověk chytrýho psa s velkou vůlí pro boj za svá domnělá práva (např. právo dělat si, co chce)

Hele já si myslim, že se nemusí nonstop pochodovat celý den, každý den...ale udělat to prostě několikrát denně...těch pár minut 

Jde o to, aby to psu zevšednělo, že to není jen "celá rodina se oblékne, dostanu mňamku, hračku a budu hodný, protože tak to je v pořádku", jde o to, aby si pes zvyknul, že i mimo takový rituál může někdo odejít...a že se svět nezboří.

A kolik dní...to je asi hodně individuální, jeden to přestane řešit za den, za dva a u dalšího se o to "ochození" budeme muset snažit déle.

Jo a takhle se nám venčilo

Tak zkuste náhodně odcházet...třeba i jen za ty dveře a hned zpět nebo počkat pár minut...dokud je pes v klidu. Pak přidat i ten výtah...Když tohle uděláte xy krát denně, tak si myslím, že už to psa i nakonec přestane bavit a to že se furt někdo courá sem a tam přestane řešit....a postupně prodlužovat. A já bych snad ani nepoužila nějaký rituál s odměnou a hračkou...prostě "Alíku počkej hned přijdu..."

Klidně i že přijdete se psem domů, necháte ho tam a hned na chvilku odejdete z bytu....

Něco jak psala výše Buggyra.

Já třeba takový problém nemám, ale zase jsem si tak nějak naběhla s mojí "psí bundou"...jakmile jí vezmu na sebe, tak už si psi myslí, že se jde automaticky na prochajdu...takže letí k věšáku, kde jsou vodítka, pak zase ke mně...takové to nadšení....no tak jsem si prostě tu bundu začala brát i když na procházky nejdeme, aby ta bunda neznamenala automaticky "jde se na prochajdu".....ono nemám problém, že by psi potom nějak štěkali, kňučeli, ale je mi jich pak líto, že se těšili na procházku a ono prdlajs a pak tak kouuukaj, když jim řeknu, že se nikam nejde.

Oprava:

"myslím oba psi dohromady...to není moc na to jak jsou velcí"

samozřejmě mělo být psy s tvrdým y🙄

Buggyra:

Tak jasně, ale nevoláte na lidi z dálky, aby uhnuli z cesty, že neudržíte psa... Když vezmu tu paní, co jsme potkali s koňmi (a paní chodí zrovna cestou, kterou budou zanedlouho jezdit 4x denně koňské tábory s dětmi, které jí do louky neuhnou, tak to nevím, co bude dělat, asi si bude muset najít jinou cestu na venčení).

Ale tu paní, která zápasí se zlaťákem, potkávám skoro denně. Pokusy o výchovu nula, pouze zoufalství z každého podnětu pro psa, a snad paní doufá, že z toho zlaťouš vyroste (no, to má asi pravdu, ale kdy ho to přejde..). A jako ty rány do jejích zad jí nezávidím. Já už bych byla vejpůl. Dokud to bylo malé štěňátko, to se to paní líbilo, vykračovala si a štěňátko se škrtilo na obojku zapřené o zadní běhy, ale teď už ji smýká půlroční veselouš, a to už taková hitparáda není. U vás, sardullah, ta výchova zřejmě probíhala tak nějak průběžně od malého štíňa, a asi jste tušila, čeho a jak chcete dosáhnout, tady vidím jen čiré zoufalství.

Kdyby od štěněte, tak by to bylo zlatý....Gina ale jako štěně netahala vůbec, chodila moc hezky a začala až tak nějak v osmém měsíci, kdy už měla sílu jako bejk a stal se z ní umíněnej pubescent.

Musím říct, že jak mě u ostatních psů ta puberta tak nějak minula nebo proběhla tak nějak mírně, spíš to bylo o tom, že se spolehlivě poslouchající štěňátko začalo trpět selektivní hluchotou. Ale u Giny jsem si to teda vyžrala za všechny moje psy dohromady...a nejen za psy, ale i za děti. To jsem si opravdu skoro zoufale říkala "panebože, ta furt táhne jak lokomotiva, co budu dělat až bude dospělá a bude takhle táhnout".....no naštěstí jsem měla tvrdší palici než ona...ale to období teda trvalo pěkně dlouho.

hmn:

""ti jsou krásní...co je to za plemeno" a podobně....ale zároveň přidají nějakou větišku typu "to s nima máte co dělat, abyste je utáhla"..."ti vás asi odtáhnou kam si vzpomenou"..."a řekněte vodíte vy je nebo oni vás?""

tak tohle je každodenní klasika

+ ještě "ten toho sežere, co"

ale jsou to milé reakce, a jsem ráda, že bílý medvěd budí úsměv a obdiv a ne strach

Jo tak na to jsem pozapomněla...."ty toho musí sežrat" a já odpovídám "ani moc ne tak asi 40-50 kilo masa měsíčně plus něco k tomu", to většinou dotyčný omdlí a když se probere z bezvědomí, tak to samozřejmě uvedu na pravou míru "myslím oba psi dohromady...to není moc na to jak jsou velcí".😇

A včera jsem jsme potkali nějakýho taťku s dvěma synátory...tak se ptali cožeto je za plemeno a tak odpovídám "pyrenejský horský pes" a protože málokdo ví, cože to je zač, tak dodávám "Bella a Sebastián" a oni prý na film zrovna den předtím koukali v televizi...takže teď viděli "Bellu" naživo.

Jo chápu...a neříkám, i mě se to ještě dnes stane třeba při míjení psa, že Gina dělá, že pohoda jazz...já jí na to skočím, ukolébá mě a pak když pes projde, tak najednou vystřelí za ním...tak to neříkám, setrvačnout je sviňucha a to teda pár kroků popoběhnu, ale je to teda minimálně, protože u Giny, díky tomuhle jejímu chování se řídím heslem "vždy ve střehu" a tak jí prostě mám v merku.....ale jednou za čas nastane den, kdy celou procházku si psů nevšímá i domácí hlídače za ploty míjí bez zájmu a na konci prochajdy prostě udělá toto. A já si pak řeknu "tak to teda bylo naposled, příště si na tebe dám bacha ty potvoro jedna bílá" a pak uplyne dlooouhé období, kdy je z ní slečna vzorňák a pak nastane den, kdy ona dává pozor, jestli dávám pozor a když nedávám pozor, tak je schopná udělat nějakou takovou bejkárnu. 

Navíc za jejího trucovitého období, kdy to bylo fakt těžký, tak bych se tomu ani nedivila, to bych i podobné dotazy chápala...a čím víc diváků, tím byla schopná ztropit větší divadlo....

Jako ty dámy teda lituju...úplně mi stačilo to několika měsíční období, kdy jsem měla problém se Sárou....to musí být hrozný takhle celoživotně procházkovat psa, to pak nemůže být prochajda žádná radost.

My venčili v parku...je tam mezi stromy příjemně a hned v sousedství je zrušený fotbalová stadion, tak se Maťulka i proběhnul na volno.

A dovolím si teda jen takovou poznámku. Moji psi budí ve městě docela pozornost, ono se asi moc řasto nestává, že by se tam producírovali medvědoidní pesani ve dvojici a každou takovou procházku v parku nás někdo osloví jakože "ti jsou krásní...co je to za plemeno" a podobně....ale zároveň přidají nějakou větišku typu "to s nima máte co dělat, abyste je utáhla"..."ti vás asi odtáhnou kam si vzpomenou"..."a řekněte vodíte vy je nebo oni vás?" A to za situace, kdy normálně jdeme a dokonce často stáhnu psy k noze, abychom nezabírali celý chodník. A ještě jsem kolikrát i pyšná na to, jak pěkně i u tý nohy šlapou.

Já jsem očkovaná a teda repelent jsem používala, když jsem věděla, že je klíšťat hafec a budeme chodit třeba po louce.....to jsem si pak stříkla nohy. Ale co jsme si pořídili Matese, tak to nedělám...on z toho furt pčíká.

Jéééje...nové štěnítko...tak broučku hodně zdravíčka ti přeju...šťastný psí život ti zajistí panička.

Tý brďo a za chvíli si přiveze prcka domů Rezzzy...no to tady bude štěnítkově veselo😇

A vůbec...jak já můžu někomu radit, když já jím se psy, společně. Když si nandavám jídlo, tak se rovnou ptám Ginušky, jestli bude jíst taky, abych tedy počítala i s ní...a prej "A co máme?? Svíčkovou?? Tak to si dám, tu já ráda." a tak tedy uklidím zpět talíř a vyndám oválnou mísu, napařím 6 knedlíků a já sním jeden a Gina sní 5 kousků a samo domo všechno maso (já ho nepotřebuju, hlavně když Ginušce chutná) a samozřejmě nejsme žádný burani, takže jí krmím z vidličky a základ výchovy u psů je naučit je jíst příborem...tedy v jejich případě vidličkou a lžící. Ale zase to je taková vyjímka, když máte psa totál nežravku, tak prostě fakty máte radost, když mu něco chutná a hezky papká.

Jako jasně já jsem extrém, ale u mě pes dostane minimálně poslední sousto, aby mu nepuklo srdíčko ...samozřejmě pokud se jedná o extrémně nevhodnou potravinu, tak dostane piškot...prostě nemusí loudit, stačí když v klidu počká a ochutnáno dostane. 

Myslím, že za vyzkoušení stojí taky to, že pesan dostane na okus třeba hovězí kost a při tom žužlání kosti nebude mít čas štěkat na svoje páníčkyˇ, prostě mu ucpat tlamajzničku a zároveň ho zabavit....třeba to vůbec nemusí souviset s jídlem, třeba chce pozornost, třeba jeho smečka hromadně něco dělá a bez něj...všichni sedí...jí...a jeho si nikdo nevšímá...

Jako určitě se to dá i tak, jak psala výše keriton, ale souhlas s ní, že tohle je fajn, když vám to někdo ukáže v praxi. Ne všechno člověk zvládne takhle po písmenkách a co si budem...ukázaná prostě platí.

Za mě nejlepší je štěně ignorovat, protože i negativné reakce jako okřikování a podobně znamená, že si něco vyštěkal. Takže jde o to, aby zjistil, že si nevyštěká nic a naopak, pokud ho to přestane bavit a přestane štěkat..a třeba si i lehne..prostě jakmile ztratí zájem, tak je možné za tohle chování odměnit.

Učení na místo je samozřejmě fajn, ale myslím, že pro štěně těžký, obzvlášť, když se jedná o takové pokušení....to je fakticky lepší zavřít ho po dobu jídla do jiné místnosti...otázkou ale je, zda se tím něco vyřeší nebo prostě jen zavřeme výchovný problém za dveře, jestli by ho nebylo lepší naučit, jak se u stolu chovat...jak jsem psala výše...špatné chování ignorujeme, správné odměňujeme😉

A já osobně bych nakrmila nejdřív štěndo a pak teprve šla jíst...ono s plným bříškem to půjde určo líp než s prázdným...

Foto zvládne...štěnďata jsou občas ležící spící..😛

foťák jsme zapomněla v autě...Takze fotka žádná

😢...nadšení chápu, ale teda zklamá jsem, na fotečku jsem se těšila. No tak 15 dnů už to snad vydržím.

Bodlinka:

Plaka:

Gratuluji ke koťátkům. Já poslední dobou sbírám po zahradě ježky a odnáším tyto blechatce daleko na mez polňačky. Pojmenovávat je nehodlám. He-Kšá, She-Kšá, Kšá-Kšá.

 

 

Jo...už to zase smázli...😛