Vydržet v tom chození do náročných situací - socializační procházky, skupinové tréninky…že když budeme chodit pořád a vydržíme, že se časem uklidní a bude to pro něj normální situace. Jenže to teď ani nejde, tam se pracuje hodně s odměnama vysoké hodnoty. A navíc, jestli mu to způsobilo ty zdravotní komplikace, tak to není asi úplně vhodný přístup.
To s tím kníkáním, když si jdeme sednout do parku byl jeden příklad z mnoha. Největší problém je ta jeho frustrace naprosto ze všeho a extrémní roztěkanost na procházkách a trénincích s více psy. Obecně asi nezvládání emocí, ať už pozitivních, nebo negativních.
On sice poslechne i v těžké situaci a sedne si, udělá nosetouch, nebo jiný cvik, který má dobře naučený. Ale kvílí u toho, jak se ze všech sil snaží zvládnout ty emoce.
Například, když přijde návštěva, tak jsme ho naučili, ať jde na své místo a že ho zavoláme až se uklidní. On na tom místě zůstane, ale vypadá to jako vymítání ďábla. V tu chvíli mi to asi přijde ještě horší, než kdyby povel ignoroval a šel se vítat 😀. Když se přivítá, tak je pak relativně v klidu, ale potřebuje nějak upustit ty první emoce. Takže pak cpeme návštěvě hračky, on se potahá a pak zvládne fungovat…ale to zase nevím, jestli to naopak nepodporujeme.