Jakože…upřímně 😀 …chovatelka nám ukazovala jak ty kočky češe, chytla nějakou dospělou micinu, ta teda držela, byla zvyklá asi z výstav, ale chovatelka se s ní moc necrcala…a ne každá kočka tohle asi prostě snese. Netuším. Přítel si pak dělal srandu, že kdyby byl ta kočka, tak se hřebenu taky vyhýbájako čert kříži. 

Willy evidentně hřeben znal, ale rozhodně s ním neměl pozitivní asociaci…Fikovnice má kočku od stejné chovatelky z jiného vrhu a ta česání taky nenávidí, jak psala…asi nějaké “trauma z dětství”…s nikým jiným jsem od této chovatelky v kontaktu nebyla, tak nevím jestli je to napříč všemi odchovy. 
Ragdollka byla na česání zvyklá od malinka. Tam ale měla chovatelka jednu jedinou kočku, takže se mohla koťatům asi věnovat více. 

Ano, měli jsme stejný problém s kocourem. Brali jsme si ho v 5ti měsících a nenechal na sebe hřebenem ani sáhnout, naopak na hřeben útočil a neostýchal se zakousnout i do ruky a poté zmizel někam do úkrytu…no radost. Má starší kočka česání miluje, takže to byla docela studená sprcha…navíc, když Willy česání potřeboval kvůli ne úplně kvalitní srsti.

Jednou se nám zacuchal do stavu, kdy ho museli na veterině oholit, bylo mi z toho fakt psychicky nedobře. Naštěstí jsem narazila na Radechu a na kanál jak na drápky, kde se hodně propaguje ošetření se souhlasem. Světe div se, jakmile má možnost volby a pokud při česání vydrží a dostane spooooustu dobrůtek, tak se situace obrátila o 100%.

byla to práce…2-3 měsíce určitě… cvičili jsme skoro každý den. Teď jak vezmu klikr a hřeben, okamžitě nastoupí, já si sednu do tureckého sedu, on si předsedne hned u mě a docela se na to i těší…průběžně odhazuju i mlsky pryč a čekám, až se sám vrátí. Když se nevrátí, nevadí. Už je toho na něj hodně a zkusíme to později…tím, že se pročeše třeba dvakrát denně  několika tahy (nemusím ho drchnit hřebenem půl hodiny), tak srst se mu už prakticky necuchá…a když se někde něco objeví, tak si to nechá odebrat strojkem. 

Zvykli jsme ho i na koupání, fénování,…tím že má blbou srst, co se mu navíc mastí, je třeba ho cca 1x za měíc až dva vykoupat. Každpádně je fakt mega rozdíl se s tím 11kg kocourem “prát” proti jeho vůli, nebo to dělat s jeho souhlasem, kdy jsou všichni zůčastnění v klidu a nikdo se nestresuje…

Pro zadavatele… Mám Mainskou mývalí a ragdolla…nejvíc používám takové to klasické kovové hrablo (má na koncích plastové puntíky), potom umělohmotný hřebínek pro lidi, co má jednu řadu “zubů” a potom kovový na vyčesávání pro psy. Ten je kupodivu dobrý na podsadu. Myslím, že se prodávají i s otočnými hroty. Máme tedy i česací rukavici, ale ta mi přijde že nic moc nebere, má hroty dost daleko od sebe. Na zvykání česání byla fajn (bylo to pro kocoura něco jiného, nevypadalo to jako ten zlej nebezpečnej hřeben 😀)…

A když to teda řeknu blbě, není lepší alespoň nějaká snaha a pokus, než nic?

Minimálně by to mohlo upozornit na to, že lidi tento celkový nezájem o kočky vnímají jako problém.

Já osobně třeba nic nemám proti povinnému čipování koček a zanesení čipu do nějakého centrálního registru…problém je, že to aktuálně pořádně nefunguje ani u těch psů.

Ohledně kastrace by to chtělo asi spíše nějakou osvětu - i ve spolupráci s obcemi, příspěvky na kastrace pro lidi v důchodovém věku,…

Předpokládám, že to bude vaše první kočka a možná zvíře vůbec? 

Odkud budete kočku mít a bude to kotě nebo už dospělý jedinec?

Bude kočka pouze uvnitř, nebo bude chodit i ven?

Většina koťat/koček bude na nějaký záchod zvyklá už od chovatele. Pokud si tedy neberete “venkovní” kočku. Ideální jsou zavřené toalety s dvířky, záchod bych čistila alespoň 2x denně (já jdu vyhodit “nadílku” i po vykonání, když jsem doma). Stelivo bych vybrala, na jaké je kočka zvyklá, případně nejlepší zkušenosti máme s bentonitem (Tigerino, Biocats)…

Vrstva písku v záchůdku by měla být poměrně hluboká…vyčistit celý záchod dle potřeby…většinou s výměnou komplet steliva. Jinak se dosypává dle potřeby, aby se plus mínus udržovalo vhodné množství “písku”.

Další tip - nedávejte jído ani vodu nikam blízko kočičího wc. Vodu mít ideálně dál kd misky s krmením a přístupné třeba alespoň 2 zdroje - voda by měla být každý den čerstvá.

Pelech si kočka udělá kde zrovna chce - aneb bydlíme u svých koček. S námi třeba spí kočky v posteli, na křeslech,…občas použijí i kočičí pelechy 😀 …

Jako nezbytnost v domácnosti považuji škrabadla - nebo škrábací plochy. Jestli nechcete mít škrabadlo třeba z vaší sedačky. 

Kočky velmi rády koukají i z okna (parapety, poličky,…)…spousta věcí se bude odvíjet od toho, jestli bude kočka chodit ven.

Zábava pro kočku budete hlavně vy - mazlení, hry….

pokud se bude jednat o kotě a vy chodíte do práce, byly by lepší koťata dvě. Pro psychickou pohodu koťat i vaši 😀…kočka je společenský tvor, a kočka co je jen doma a bývá tam často sama se cítí sama osaměle a nudí se…je třeba na toto také myslet.

Krmení je potom kapitola sama o sobě. Je dobré si o tom něco nastudovat…ideálka je mokré krmení - syrové maso…KVALITNÍ granule spíše jako doplněk (koukejte na složení, na prvím místě musí být uvedené maso, vyvarujte se ideálně kukuřicí, obilí, neidentifikovatelných rostliných a živočišných produktů).

Nepomohlo by teoreticky očkování?
Pokud vím, že sousedé mají nemocné kočky, tak bych asi naočkovala tu čtyřkombinaci a nejspíš i FELV ? 

Ideální by bylo domluvit se se sousedem, jestli by nevzal svoje kočky k veterináři, ale pochybuju že to s přístupem “mám nekastrovanou kočku, ztrácí se mi koťata a je mi to fuk” bude možné…(a taky ideálně kdyby tu svoji kočku vykastroval…)

Já si samozřejmě koupila tu normální a těch odlehčených jsem si vůbec nevšimla 😀 …

no co už. Zatím si ji nechám a buď koupím tu užší-lehčí, nebo jsem přemýšlela pro štěníka nad tamer mini stopovačkami, měly by být lehké.

Tak to mě vůůůbec nenapadlo!
Mám doma 16mm širokou (nejužší varianta co na eshopu byla), 15m dlouhou hexabiothane stopovačku s tím, že jsem si ji koupila pro budoucího koliačka a na učení přivolání 😀 … a chudák pes by za sebou táhl závaží…

Teď přemýšlím, co s tím…nechat si ji, prodat ji…dá se vůbec koupit lehká z tohoto materiálu, vhodná pro štěně? 

Velmi záleží na kočce.

Kocour si ničeho zeleného nevšímá - ani kočičí trávy. U něj bych mohla mít doma džungli. Kočka je na tom hůř, ale!

Za těch několik let jsem zjistila, že konkrétně u ní jsou v ohrožení jen rostliny co mají dlouhé listy (zelenec, dracena) protože vypadají trochu jako kočičí tráva, tak ji to láká. Horská palma taky nepřežila, ale u ní jsem si přečetla až po zničení, že se jí také říká kočičí 🙂. 

Břečťan mám raději z dosahu (je jedovatý), ale kočky si ho nevšímají. Fikus je absolutně vůbec nezajímá, takže ten je v bezpečí. A potom mám různé pepřince. Můj sen je mít doma krásnou velkou monsteru, ale na to zatím nemám skill já. 

Jinak rostliny na balkoně - papriky, rajčata, malinovník, rybíz, atd je také vůbec nezajímaly.

Naše kočka se to třeba nikdy nenaučila. Ona teda hrabe jak šílená, ale po stěně krytého záchodu 😀 …zahrabává po ní bobky kocour.
Občas se jí to teda asi omylem povede, že párkrát hrábne do písku, ale je to výjimka 😀

Video už nedohledám, ale ten pozitivní účinek předení je vědecky dokázán, jelikož má specifickou frekvenci, která pozitivně působí na tělo i mysl, zjednodušeně. Kočky předou i když je například něco bolí, jelikož jim to pomáhá, stejně tak pozitivní účinky to má i na člověka.

Hlazení nejen koček (zvířat s hebkými kožíšky) má zase prokázané terapeutické účinky.

Mně osobně dokáže hodně zvednout náladu, když se ke mě kočka přijde přitulit, pokud se necítím dobře, nebo když si s nimi hraju a oni dělají “psí kusy”. Občas se jim povede fakt nějaká blbina. Minule si zašantročil kocour peříčko pod papírovou tašku, jenže není nejbystřejší, takže ho lovil úúúplně na jiné straně a strašně se divil, že tam nic není. Měli jsme z něj úplně Vánoce 😀

Když už se tu řeší přepravky, nemáte někdo tip na přepravku pro 11kg MCO kocoura, která by se vešla do auta na zadní sedačky a dala se nějak pohodlně vzít v případě nutnosti i MHD + s ní přejít od auta k ordinaci?
Jako úplně boží by bylo, kdyby to mělo i kolečka 😀 …minule musel hledat přítel místo na parkování okolo veteriny, vyhodil mě co nejblíž to šlo ke vchodu (a odjel hledat místo), ale i tak jsem myslela, že tam s tou přepravkou a kocourem nedojdu (jinak ji bere on). Kdyby Willy nebyl takovej stresař a všeho se nebál, vzala bych ho dovnitř na kšírech, ale on potřebuje být v čekárně schovaný v domečku…

Ta naše přepravka je navíc taková velká plastová kraksna, strašně blbě se to drží a člověk se bojí aby se to nerozpadlo, takže to musím podebrat ze spodu, kde to není ani hladké a mám z toho i po chvilce otlačeniny 😀…a s mýma 58 kilo fakt lahoda.

Jedna paní jim tam prej jezdí se dvěma kocourama v kočárku, ale to se mi zase kupovat nechce. V 99% případů se dostaneme na vet autem a většinou je tam místo na zaparkování. 
 

Takhle, abych někoho nehanila neoprávněně…samozřejmě se na tento test zeptám. Brala jsem testy uvedené v kolií databázi. Na druhou stranu s tím, jak chovatelé (ne)aktualizují svoje stránky je možné, že ten test má, jen ještě není nikde zapsaný.

Co jsem koukala tak test na PRA tam nemá uveden skoro nikdo. Jen CEA. 

Ve zkratce si to představuji přesně naopak, než to bylo u našich koček a to bylo u obou tak, že na mě tak nějak zbyli 😅. “Máme poslední volné koťátko”

Oba jsou pro nás naprosto úžasní, ale třeba Willy má složitější povahu a je to bojínek. Hlavně na lidi. 

Takhle, já si štěně nikdy nevybírala, tak samozřejmě nevím jak přesně to chodí. Určitě si nechci vybírat z fotky, chtěla bych tam jet osobně. Tu druhou chovatelku zatim znám jen přes výměnu e-mailů. S první jsem se viděla už osobně na klubovce a viděla(a pomuchlala) jsem i její fenky + i některé potomky. Tam vím, že se psům věnuje a že dělá hodně support majitelům svých odchovů. 

Janaa: krátkosrstou kolii 

Vybírala jsem si z chovek, které neměli moc vrhů, mají co nejvíc vyšetření u rodičů a nemají rodokmeny barevné jako omalovánky…koukala jsem i na rodiče páru, případně odchovy…dále jsem pak hledala info různě po internetu, sleduju dost českých koliích profilů na instagramu 😅, kde jsou vidět i potomci…koukala jsem i na názory samotných chovatelů…například jednu chovku jsem vyřadila, protože opěvovala Dostála z psí školy Falco…nevím jaký tu na něj máte názor vy, já ho moc dobrý nemám. Dostala jsem nějaké reference i (myslím že ještě ) na ifauně od majitelů kolií. Další chovku, která se mi líbila jsem taky spíše vyřadila, protože tam jsou kočky úhlavní nepřátelé…a já mám dvě doma. Ono se to vyselektovalo tak nějak postupně i podle pocitu. 

Zeptám se vás tady, když se tu řeší štěňátka… 😀

Mám teď takové dilema…nebo dilema…to je asi silné slovo. Spíš zamyšlení nad situací.

Jsem tak nějak předběžně nahlášená u dvou chovek, které mají naplánovaný vrh na příští jaro. V té první chovce mi sami řekli, že se mám ohlásit i jinde, protože nemusí vyjít krytí/nemusí na mě vyjít štěně/nemusí se vůbec narodit psí kluci…

U obou chovek se mi líbí zdravotní testy i rodokmeny. Ale jedna z těch chovek bude mít poprvé šťěnátka (mají nově založenou chovku) - ti mají navíc otestovanou i PRA a tím, že jsem se jim ohlásila hned po zveřejnění plánovaného vrhu jako první, tak mi paní řekla, že si budu moci sama vybrat první štěně z narozených kluků, když jich bude víc.

Ale ta první chovatelka mi důrazně doporučovala jako začátečníkovi si vzít štěně z chovky, kde nemají první vrh a mají více zkušeností i kvůli tomu, abych se mohla jako začátečník na chovatele obrátit s čímkoliv. A tam zase vím, že je chovatelský servis super. 

Jaký na to máte názor vy? Teoreticky…kdyby vyšly obě krytí a v obou na mě vyšlo štěně. Strašně mě nahlodalo to, že mám možnost prvního výběru…ale zároveň je to nová a “neznámá” chovka. Osud je ale nevyzpitatelný a klidně se může stát, že budu vůbec ráda, když se někde narodí psí klučina a tato otázka se vyřeší sama 😀.

To je jasný, ale to si myslím, že je lidem, kteří množí bezpapíráky na psech s PP, úplně jedno. 

Toto bych řekla že má ošetřený snad každý chovatel nějak ve smlouvě ne? Neprodukovat štěňata bez PP a aby další chov probíhal v souladu s klubem. 

Nesmí? Podle koho se to “nesmí” ? 

Z pohledu zákona si myslím, že je to úplně jedno (kdyžtak mě prosím opravte). Jakmile si koupím od někoho zvíře a rozmnožím ho, státu je úplně jedno, jestli je s PP nebo je to kříženec ne? Stát bude zajímat maximálně to, jestli jsem příjem za prodej štěňat zdanila a jestli zvířata nestrádají. 

Upřímně nevím, jestli s tím může něco dělat přímo chovatel, i když to má napsáno ve smlouvě. Jestli je to vůbec právně vymahatelné, protože ten pes je po koupi můj. 

Za mě - určitě si může vybrat jednoho člena domácnosti a toho mít “raději” než ostatní. Máme doma dvě kočky. Lyarra (ragdoll) má rozhodně nejraději na světě mě, protože mě zná od koťátka. K příteli jsme se přistěhovali až v nějakých jejích cca 2 letech. Má ho taky ráda (ona má ráda všechny) ale lehá si hlavně ke mě, chodí zamnou jako ocásek, atd…když jme doma oba. Jinak když je doma jen přítel, chodí za ním.

Willy(MCO) má raději přítele. Prostě si oba strašně sedli 😀…hlavně já jsem pro něj malá a kostnatá a na mě ležet nechce, po příteli se válí furt, spí na něm a je vidět že se snaží být více celkově u něj. Pořizovali jsme si ho jako 5ti měsíčního už společně a já se více věnovala svojí stávající kočce (která samozřejmě po přinesení kotěte domů strašně žárlila), aby se necítila odstrčená, s Willym trávil společný čas více přítel(mazlení, hry). Ale když má hlad, tak samozřejmě chodí seřvat mě, jelikož já jsem dávkovač jídla 😀…

Rozhodně to není jako u papoušků, že by brali jen  “svého” člověka a na ostatní útočili nebo je odháněli. U papoušků si myslím, že je problém hlavně v tom, že papoušek vidí svého člověka jako partnera a upne se na něj. Obzvlášť ti odkrmení člověkem. 

Ty jo, no vidíte. Náš kocour se třeba bojí odpadkového pytle do koše…nedokázala jsem mu vysvětlit že ho to nesežere 😀 …

teda jako položené na zemi je to ok, sice to obejde, ale neběží se hned schovat…ale jakmile ho potřebuju natřást před vložením do koše, tak zlatej vysavač, na ten jen blbě čumí a pak se s náma chvíli nebaví…

jehličnaté větve by mě vůbec nenapadly 😀

Jste tu fakt skvělý! 👍

No v obýváku máme koberec na terasy, takže už 3 roky vydržel i naše kočky (dobře se to udržuje (kam jinam hodit chlupy, než na koberec😀) a nepárají z toho nitě).

Jinak je všude buď dlažba nebo jakási plovoučka v imitaci dřeva. To budem shánět nějaké kusové lino a takové ty puzzle z eva pěny na cvičení nebo pro děti, aby to štěníkovi nesmíkalo, s tím, že počítáme že se to pak nejspíš vyhodí. 

Jinak ten lepší pelech (https://www.peliskypropsy.com/) už jsem našla odkaz 😀 jsem chtěla koupit ke stolu do práce. Tam snad nebude mít prostor to zdemolovat 😀 .

Heleďte u těch sušených pamlsků vlastně vůbec nemám tušení od kdy to štěně může. Koukala jsem na Marp sušeniny…třeba ucho a tak mi přišlo strašně mastný.

Stejně tak větší syrové kosti na okus? Můžu nabízet od kdy? Předpokládám že první týden bych s ničím moc experimentovat neměla a přidávat tyhle věci fakt pomalinku a postupně…

A co parůžky a takové to olivové/kávové dřevo?
Parůžky si teda myslím, že jsou pro štěndo moc tvrdé a nejeden i dospělý pes si na tom ulomil zub…

čuchací kobereček mám v plánu vyrobit vlastní. Budu mít doma zbytkovou vlnu v několika barvách, tak to zkusím. 

Ajooo, díky! na krysu z ikei bych málem zapomněla 😀 .Hned jak tam někdo z okolí pojede, pověřím ho úkolem!

Pojistit pejska máme v plánu, stejně tak mít i rezervu na veta, ale tu už mám i pro kočky, jen ji trochu navýším. 

Thielli: Díky moc! a klacků se teda bojím. Dřív jsme házely s kamarádkou klacíky furt a nikdy se nic nestalo, ale viděla jsem pár odstrašujících příspěvků na FB, kde to nedopadlo dobře…takže házet raději jen vhodné hračky. 

Já chci mít právě do začátku nějaký základ různých hraček z různých materiálů a potom dokupovat dle potřeby a jezdit po zoo prodejnách i se štěníkem, ať si vybere 😀  a v rámci socializace a tak…Když ho něco nebude zajímat, tak to podaruju dál, spíš hledám inspiraci co tak nějak obsáhnout v tom základu.