Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 18.03.2024, 23:44:31
ono se říká, že věk je jen číslo a že člověk je tak starej, jak se cítí
Tak nějak. Onehdá si mi posteskla kamarádka, která má u baráku malou rodinnou stáj s koňmi, že už to není, co to bývalo. Myšleno fyzicky. Je o 15 let mladší než já.
Tak jsem ji “uklidnila”, že lepší to nebude. Protože i já hůř vidím, hůř slyším, hůř se hýbu…
Jo a most jsem udělala naposled v patnácti, stojku na koni asi ve čtyřiceti.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 18.03.2024, 06:00:18
Spíš si myslím že kůzle bylo málo vitální a nenapilo se včas kvalitního mleziva.
Nebo koza nebyla v novém prostředí dostatečně dlouho, aby si mohla ty správné protilátky vytvořit. Nevíme, v jaké fázi gravidity si ji zadavatelka přivezla.
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 18.03.2024, 09:23:13
A pak Eda McBaina, poručík Steve Carella..
Pamatuji. Ale horší mi přišel Capote. Jinak horory jsem milovala od dětství. Ale jinak jsem ještě z té generace, která si venku hrála na četníky a zloděje, houpala se na klepáčích na koberce a bála se chajdy na spadnutí, protože v ní údajně bydlí nebezpečný člověk. A prázdniny u babičky…
Odpověď na příspěvek uživatele Janae z 17.03.2024, 12:38:14
vyčítáte mladým sociální sítě.
Nevyčítám, můžou být užitečné. Ale neměly by být jediným způsobem komunikace. Vždyť někteří mladí se ani nedokážou bavit normálně v hospodě. Každý má před sebou svůj mobil, přeposílají si navzájem odkazy, občas vybuchnou smíchy a to je všechno.
Nebo mladá maminka - nastoupí do autobusu, usadí dítě - tří, čtyřleté? na sedačku k oknu. Sama si sedne k oknu přes uličku. Oba vytáhnou svůj mobil a v tomhle souznění absolvují cestu, dokud nevystoupí.