Příspěvky uživatele

Sarah…loni jsem byla na Balkáně, Severní Makedonie, Kosovo. Jako fakt jsme to tam chtěla vidět, tyhle kulturní okruhy mě vždycky. No ale to, co jsem tam viděla za psí a kočičí utrpení, jako fakt hodně dlouho už ne znova.

Čili pes čistě na granulích v jinak milujícícm prostředí s dostatkem pohybu fakt NENÍ UTRPENÍ. Ano, mohlo by to být lepší, možná že si tím pes získá nějakou civilizační nemoc stejně jako lidé, kteří jediné převážně vysokoprůmyslově zpracované potraviny, ale jako fakt kdyby se dělo psům jenom tohle, tak mají ráj na zemi.

Většina lidí, kteří krmí jen granule, tak dělají z čisté pohodlnosti.,,,cokoli řešit nebo se hlouběji zajímat.

Prostě dám tolik, kolik píšou na obale a je to. Nejvíc se s tím setkávám u majitelů labradorů, kteří se bojí, že jim ztloustne pes. 

No a pak jsou psi alergičtí na všechno, tam krmen pouze granulema chápu, ale kolik takových psů ve svém okolí máte? 

Ale myslim, že v psím životě existují horší utrpení, než být celý život jen na granulích.

Aspoň že to zrušila.

Tvl. Zrovna labradora bez prověřené chovky nikdy. NIKDY.

To chci ještě říci…máme tam třeba poně, kterýmu dělal předchozí majitel úpravu kopyt flexou 😲 jako fakt, dovedete si to utrpení toho zvířete představit? Je to jen pár let zpátky 🤮

Naprosto upřímně se přiznám, že nenávidim množkaře, ale mám odpor i k lidem, kteří prodávají a cíleně kříží bez PP, i když rodiče PP mají.

Je to jen podpora utrpení, psů je moc a moc a lidí bez mozku čím dál víc. Za mně už by jako první krok stačilo to, že by prostě uvedení plemene bez PP bylo jako klamavá reklama - je to prostě kříženec. No a tvrdě bych po tom šla. Češi jsou trochu pošahaný a musejí mít kdeco značkovýho, tohle by myslím odradilo dost lidí od koupě…a prodeje.

A stejně se tomu nevyhnete.

U nás ustajovatelka sbírá chudáky, které by někdo buď utýral total anebo by skončili na jatkách. Většina z nich na kost schvácených a podobné libůstky.

No a máte vidět ty pohledy koňoodborníků, které si občas přivedu na pomoc 😀 jako musím často vysvětlovat příběh každého jednoho, aby pochopil, že teď už jsou ty koně vlastně v pohodě, i když jsou třeba různě volezlý, nohu trvale chromou atp. atp. A já to dělám velmi angažovaně, aby nějakého chytráka nenapadlo to někde trousit, že se u nás trápí koně….když se u nás při tom UŽ konečně netrápí 😀

Já se ani vykrmovat nesnažím, má občanku a dvě zdravý ruce, zvládne to případně sám (a že mu chutná 😀).

Ono to taky záleží na oku hodnotitele, stejně jako u lidí. Třeba moje pseudotchýně (sama s nadváhou podstatnou část života) vidí mýho chlapa taky jako hubenýho chudáka, a on je to prostě při tom akorát vysokej štíhlej chlap s postavou řemeslníka, prostě mu tuk chybí, ale žebra mu nelezou.

Jděte do jezdeckého klubu a tam Vás všechno naučí. Koňské řemeslo nejde nastudovat online.

Nene, je to pěšo, to je kousek od myho domu…a od koňodomu 😀

Magdu uhnat nejde. Ale ty její kolegyně odvedou stejnou práci a jsou fakt dobrý. Já už fakt nikam jinam, ten stres a rozčilování mi za to nestojí 🙂 

Středočeský kraj, ale jezdí i do sousedních krajů - jedině partička Magda Frantlová - Kamila Hrušková- Jana Poživilová (spolupracují spolu). Zkoušela jsem i tři jiné sedláře, co se pohybují v SČ kraji, nebudu jim kazit jméno, ale velká nespokojenost, už jen k těm třem výše zmíněným.

Jedná se o anglická sedla.

Horsano, to je nádhera. 

U nás takto.

Mám stejný názor jako Verun. 

Omlouvám se, ale pokud již kupujete tak mladého koně a máte výše uvedené dotazy, nevěřím, že máte zkušenosti s mladými koňmi. Jestli je kůň “již na cestě”, dejte ho někam přes léto do stáda a nechte ho tam dorůst, navštěvujte ho párkrát do týdne pro seznámení a sama si střihněte nějakou třeba brigádu ve velké stáji, kde všechny znalosti doženete a okoukáte, jak se tyhle základní věci řeší. 

Plus se porozhlédněte po rozumném trenérovi, který vás bude korigovat v místě, pokud máte potřebu se ptát na to, jakou uzdečku, tak Vám mladý kůň bez odborného pravidelného vedení nepatří do ruky. 

No právě proto to říkám, právě proto, že dnes je trenér každý, tak je fajn, když má alespoň nějaký certifikát + výsledky vlastní práce a hlavně filosofie. Osobně pro mně není priorita, aby měl vyloženě nutně cvičitelák, ale zatím ti, co mě trénovali, měli alespoň instruktora nebo prošly školením centered ridingu, prostě mají něco, co už má nějakou vytvořenou koncepci, se kterou se  mohu seznámit. No a  samozřejmě mohu potkat někoho, kdo jezdil roky v nějaké maštali třeba v cizině a prošel velkou velkou praxí, ale reálně je těchto lidí jako šafránu. Realita hobby stájí je pak taková, že polovina majitelů jsou začátečníci/pokročilí začátečníci no a pak letití lesojezdci, jako jsem já, kteří když měli otevřenou mysl, tak se zkušeností naučili část toho, co radí horsemani. Ale třeba v mém okolí výborný jezdec bez “vzdělání”, od kterého bych si nechala radit, fakt není, jak říkám, spíš radím já 😀 pokud jsem požádaná. 
No a pak hledám po internetech, většinou. A tam je prostě pro mně nějaké formální vzdělání jednou z věcí, která mě zajímá. Pak to, kým se nechá ten člověk inspirovat, alternativním přístupům jsem otevřená velmi. A jak vypadají koně dotyčného nebo jak probíhá hodina a jak cvičitel komunikuje, to už je často třeba i na videích. A pak především osobní setkání. To je alfa omega a tam se láme chleba. Důležité je také, aby ten člověk respektoval vaše potřeby a možnosti vašeho koně (psychické i fyzické).

Měla jsem u sebe velmi známou trenérku, která jede alternativu, kamarádce pomohla velmi, ode mně si vzala za hodinu tisícovku a měla jsem pocit, že si ze mně dělá srandu. Nějakou dobu jsem dělala pod holčinou, která “nemá nic”, ale viděla jsem její práci na FB…ale i tak si teď dělá instruktora. Úplně nejlepší trenérka, kterou jsem měla, byla empatická holka  s cvičitelákem, která zároveň dokázala jezdit koně na tušírkách nebo nákrčáku a dokáže tak vést i svoje klienty, přestože jinak dělá ofiko parkur. Její kůň je s krásnou linií zad. 

Takže si to musíte zhodnotit dle svého rozumu. Osobně na nějakou tu snahu se prokazatelně vzdělávat hodně dám, jelikož nemám obecně v lidi od koní důvěru (právě proto, že je mezi nimi řada falešných rádoby odborníků). No a pak strašně dělá první setkání, jakmile mám pocit, že už to mi něco dalo, tak je rozhodnuto.

Úplně klasický cvičitelák nebo alespoň instruktor pod ČJF 🙂

Já se omlouvám, nedočetla jsem, je to balast, co dnes píše každý.

Za mně je dobrý trenér ten, který ctí standart,má formální vzdělání a posouvá ho o alternativy. A musí být vidět výsledky, ideálněi nějaký ten sportovní.  

U koní jsem skoro 30 let,  obsednut vlastní kůň v pohodě, nevyžádaných funkčních rad už jsem zdarma a efektivně udělila nespočetně a nikdy by mě nenapadlo myslet si tak vysoko, že budu někomu radit přímo a ofiko.

Udělejte si cvičitelák a pak se rozhlížejte dál. Osobně vyhledávám každého, kdo to dělá “trochu jinak”, ale stejně se nakonec vrátím ke spisům Norberta Záliše.

Upřímnou soustrast a mnoho sil…..💔

V mým životě dost často funguje, že to, co vypadá jako prkotina, tak je velký průšvih, no a naopak, co vypadá jako totální provar, tak nakonec skončí dobře.

A já doufám a přeju, milá Horsano, že Vy  a Váš kůň máte podobný osud jako já.